Hebreus 9
Kálaad Zɛmbî : Sɔ ̧ á Gúgwáan (MCP) vs VC
1 Sɔ̧ áshúshwóógʉ́ Zɛmbî nyə a sá nə kúl búúd jé yí í á bə nə məcɛ̧ɛ̧́ mə́ dʉ́gyá nə yə́lə Zɛmbî gúmə́ má nə banda *mə́túnʉga kʉ́l bwə́ á dʉ bwəma nə Zɛmbî wa shí gaád yí.
1 A primeira aliança, na verdade, teve regulamentos rituais e seu santuário terrestre.
2 Bwə́ á lwɔ̧́ banda dɔɔŋgʉ́ í njúl ntʉ́ga: kɔ́ɔ́mb áshúshwóógʉ́ í á bə nə cé lámba, nə tʉ́wʉli, nə ibʉlɛ́d cínɔŋg tʉ́wʉli dɨ̂, ibʉlɛ́d í íci shú gúmə́ mə́ Zɛmbî. Bwə́ á dʉ jɔ̂w kɔ́ɔ́mb jɔɔŋg nə́ «kʉ́l jísə ci yí».Cwû á banda mə́túnʉga: cé lámba, nə alatâr, nə tʉ́wʉli íbʉlɛ́d, nə fada|src="bk00278c.tif" size="span" copy="Horace Knowles & Louise Bass" ref="9.2"
2 Consistia numa tenda: a parte anterior encerrava o candelabro e a mesa com os pães da proposição; chamava-se Santo.
3 Jɔɔŋg kɔ́ɔ́mb í á dʉ bə mpʉ́sə *sanda ábɛɛ̂ yí, bwə́ á dʉ jɔ̂w gwo nə́ «kʉ́l í búl bə ci yí».
3 Atrás do segundo véu achava-se a parte chamada Santo dos Santos.
4 Cínɔŋg cwû, í á dʉ bə nə *alatâr bwə́ dʉ jígal Zɛmbî olabínda yɛ́, nə *wɔ́lɛ sɔ̧; bwə́ á shîn bwadʉlə alatâr nə wɔ́lɛ sɔ̧ or kʉ́kʉ́l jɛ̂sh. Wɔ́lɛ jɔɔŋg í á dʉ bə cwû, nə kwúmbu *mána, nə fiidye mə́ Arɔɔn í mə́ kɔ̧́ íkáá shwógʉ́d, nə məkwóógʉ́ mə́ á bə nə cilyá mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ sɔ̧ má. Kwúmbu mána nyə á bə sɨ́yá nə or.
4 Aí estava o altar de ouro para os perfumes, e a Arca da Aliança coberta de ouro por todos os lados; dentro dela, a urna de ouro contendo o maná, a vara de Aarão que floresceu e as tábuas da aliança;
5 Bwə́ á mɛ̧ ivʉgʉli í osherubɛ̧̂ íbá, bwə́ tə̂l búdʉga wɔ́lɛ jɔɔŋg dɨ́ gwɔ́w shú dʉ́lə lwó nə́ Zɛmbî á milwanə́ jisə cínɔŋg; ivʉgʉli byɔɔŋg í á bə í mə́ lɛɛsh mə́fafʉgə́ dʉ wá gúgʉ́wá kʉ́l ófada bwə́ á dʉ myɛɛg məcií shú cweelʉ́lə Zɛmbî mpimbə yí. Njɨ, fwála ga í cugɛ́ fwála mə fáád ísâ byɔɔŋg.
5 em cima da arca, os querubins da glória estendendo a sombra de suas asas sobre o propiciatório. Mas não é aqui o lugar de falarmos destas coisas pormenorizadamente.
6 Nda bwə́ á shîn táág isâ ínɨ byɛ̂sh ntʉ́nɨ nə́, ofada bwə́ á dʉ nyíi banda dɔɔŋgʉ́ dɨ njɨ kɔ́ɔ́mb áshúshwóógʉ́ dɨ̂ jwɔ́w dɛ̂sh, dʉ kə sá ísɛ́y byáŋ.
6 Assim sendo, enquanto na primeira parte do tabernáculo entram continuamente os sacerdotes para desempenhar as funções,
7 Kɔ́ɔ́mb ábɛɛ̂ jâŋ, njɨ Ajəlácɨ á ofada nyəmɛ́fwó wə́ nyə á dʉ nyíi cínɔŋg. Nyə á dʉ nyíi cínɔŋgʉ́ ja ŋgwûd ŋkúmba mbû. Ja á kə́ ntâg nyíi cínɔŋg yí, á jəlá nə kə nə məcií mə́ cúdú á kə́ myɛɛg shú dɛ́d nə shú íwushî yâ kúl búúd.
7 no segundo entra apenas o sumo sacerdote, somente uma vez ao ano, e ainda levando consigo o sangue para oferecer pelos seus próprios pecados e pelos do povo.
8 Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə lwó na sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nɨɨ́d nə́ zhɨɨ́ í kə́ fwámɛ́ kʉ́l Zɛmbî njúl yí í á shígɛ́ bə mbəg té wɛ̂sh sɛ́y í á ŋgə ná sɨ̂y kɔ́ɔ́mb banda áshúshwóógʉ́ dɨ́ yí.
8 Com o que significava o Espírito Santo que o caminho do Santo dos Santos ainda não estava livre, enquanto subsistisse o primeiro tabernáculo.
9 Sâ jɔɔŋg jísə tâŋ yuug shú mwɔ̂w mə́ga. Yuug jɔɔŋg í lwó nə́, wo tɛɛm yə Zɛmbî isâ, wo tɛɛm sá *mə́túnʉga, isâ byɔɔŋgʉ́ nə *mətúnʉga mɔɔŋgʉ̂ mə́ cúgɛ́ nə ŋkul sá nə́ lâm í bə́g wo váál í jə́la yí.
9 Isto é também uma figura que se refere ao tempo presente, sinal de que os dons e sacrifícios que se ofereciam eram incapazes de justificar a consciência daquele que praticava o culto.
10 Bísə njɨ mícɛ̧ɛ̧lá búúd bwə́ á ŋgə cɛ̧ɛ̧lə shú sâ í dʉ́gyá nə dəg nə məŋgul nə miŋgusa mí íci yí; isâ byɔɔŋg mfíí wáŋ í á shîn ja Zɛmbî nyə á wá mícɛ̧ɛ̧lá mí agúgwáan yí.
10 Culto que consistia unicamente em comidas, bebidas e abluções diversas, ritos materiais que só podiam ter valor enquanto não fossem instituídos outros mais perfeitos.
11 Krîst nyə a mə́ zə, tâŋ Ajəlácɨ á ofada, zə sá nə́ sə́ bə́g nə kɔw á fwámɛ́ ísâ í á mə́ bwey zə yí. Nyə a nyíi banda *mə́túnʉga ánʉ́nɨ́ dɨ̂, fwámɛ́ banda mə́túnʉga, kú bə dɔɔŋg búúd bwə́ á lwɔ̧̂ nə məbwə̂ yí. Ntɔ́ jɨ nə́ dâŋ banda mə́túnʉga í cúgɛ́ sâ á shí ga.
11 Porém, já veio Cristo, Sumo Sacerdote dos bens vindouros. E através de um tabernáculo mais excelente e mais perfeito, não construído por mãos humanas {isto é, não deste mundo},
12 Nyə a nyíi cínɔŋg ja ŋgwûd á kandʉgə; nyə a shígɛ́ nyíi nə məcií mə́ íncwəmbɛ nə intɛny, nyə a yána məcií mɛ́, a yîl sə́ mə́nyámád kandʉgə.
12 sem levar consigo o sangue de carneiros ou novilhos, mas com seu próprio sangue, entrou de uma vez por todas no santuário, adquirindo-nos uma redenção eterna.
13 Ja ófada bwə́ á dʉ myɛɛg buud məcií mə́ íncwəmbɛ nə intɛny, gúl ja ifiî í cwɔ̧ myɔɔlú ntɛny yí, isâ byɔɔŋg í á dʉ sá nə́ muud nyúúl í bə́g fúbán.
13 Pois se o sangue de carneiros e de touros e a cinza de uma vaca, com que se aspergem os impuros, santificam e purificam pelo menos os corpos,
14 Ŋkə́mʉ́sá ná ísâ ínɨ í fúb búúd, ŋkəmʉsa nə məcií mə́ *Krîst. Krîst nyə á ŋwa nyəmɛ́fwó, yə Zɛmbî tâŋ *mətúnʉga mə́sʉ́ mə́ njúl kú nə tɔɔ cúcwán lʉ́ mə́bwam. Nyə á sá nə́mə́ nda *shíshim á kandʉgə í á lwó nyə nə́. Ŋgaá nə́ məcií mɛ́ mə́ sá nə́ milâm mí bə́g shé mifúbán, shé mú yɔw mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ mí dʉ kə́nd búúd shwɨy dɨ́ myá, shé yida yə Zɛmbî á kuwô gúmə́?
14 quanto mais o sangue de Cristo, que pelo Espírito eterno se ofereceu como vítima sem mácula a Deus, purificará a nossa consciência das obras mortas para o serviço do Deus vivo?
15 Sâ jɔɔŋg wə́ í á sá nə́ *Krîst bə́g lɨ́ɨ́-njɨ mpə́dʉ́gá sə́nɔ̂ŋ Zɛmbî shú Sɔ̧ á Gúgwáan. Nyə á yə shú nə́ buud bwə́ wúg míkwám mí caamʉ́lə bwə́ á dʉ caam məcɛ̧ɛ̧ bwə́ njúl ná Sɔ̧ a Cwúlû dɨ́ yí; bɔɔŋg Zɛmbî mə́ jɔ̂w wá bwə́ mú bə nə kɔw á jɔ̧jɔ̧ ísâ nyə á kaag yí.
15 Por isso ele é mediador do novo testamento. Pela sua morte expiou os pecados cometidos no decorrer do primeiro testamento, para que os eleitos recebam a herança eterna que lhes foi prometida.
16 Shú nə́ bwə́ wɛ́ɛ́fʉg kálaad lʉ́gə́, í dʉ jɨɨ nə́ bwə́ tɛ́ɛ́dʉ́g fwo mpu wámbʉlə nə́ muud nyə á cilə nyə yɛ́ nyə a mə́ yə.
16 Porque, onde há testamento, é necessário que intervenha a morte do testador.
17 Nəcé kálaad lʉ́gə́ cugɛ́ tɔɔ sâ té múúd nyə á cilə nyə yɛ́ ŋgə́ ná cʉgə yí. Múúd wɔɔŋg mə ká yə, kálaad lʉ́gə́ ka tɛɛm bə nə ŋkul.
17 Um testamento só entra em vigor depois da morte do testador. Permanece sem efeito enquanto ele vive.
18 Gwə́ wə́ bɨ́ mə́ dʉ́g nə́ micɛ̧ɛ̧lá myâ sɔ̧ áshúshwóógʉ́ mí á tɛ́ɛ́d məcií mə́ mə́ fwo shwɨy.
18 Por essa razão, nem mesmo o primeiro testamento foi inaugurado sem uma efusão de sangue.
19 Dʉ́gʉ́gá nə́, ja Moyîz nyə á shîn lɔ̧́ kûl *Izʉrəyɛ̂l jɛ̂sh məmpə́ndí mə́ á bə cilyá Mə́cɛ̧ɛ̧́d má ŋgwúd ŋgwúd yí, nyə á ŋwa məcií mə́ ikálá nə bwán ɔ́ íntɛny fʉla nə məjúwó, a mú ŋwa mbúmbwə́ *ízop nə kʉ́l káándə́ átɨ́tɨɨ̂ í njúl sɨ́yá nə mimyɔ̧ɔ̧́ mí ncwəmbɛ, ŋgə juwo cínɔŋgʉ́, ŋgə myɛɛg kálaad məcɛ̧ɛ̧́d, ŋgə myɛɛg nə́mə́ búúd bɛ̂sh wâ kúl búúd.
19 Moisés, ao concluir a proclamação de todos os mandamentos da lei, em presença de todo o povo reunido, tomou o sangue dos touros e dos cabritos imolados, bem como água, lã escarlate e hissopo, aspergiu com sangue não só o próprio livro, como também todo o povo,
20 Nyə á ŋgə myɛɛg ntɔ́ a ŋgə́ kâlə nə́: «Məcií mâ sɔ̧ wə́ mə́ga, sɔ̧ Zɛmbî ŋgə́ cɨ nə́ bɨ mə́ jəlá nə baagʉlə yí.»
20 dizendo: Este é o sangue da aliança que Deus contraiu convosco {Ex 24,8}.
21 Moyîz nyə á myɛɛg nə́mə́ mə́cií mɔɔŋg banda *mə́túnʉga dɨ́ nə ísâ byɛ̂sh bwə́ dʉ balan nə ndɨ́ dʉ́lə sá mísɔɔn yííd.
21 E da mesma maneira aspergiu o tabernáculo e todos os objetos do culto.
22 Məcɛ̧ɛ̧ mə́ Zɛmbî mə́ lwó nə́ bwə́ dʉ fúb zhwog isâ nə məcií; mə́cií mə́ ká bə kú shwɨy, ijuugá í *mísə́m nda bə.
22 Aliás, conforme a lei, o sangue é utilizado, para quase todas as purificações, e sem efusão de sangue não há perdão.
23 Ntʉ́nɨ wə́ ófada bwə́ á dʉ fúb isâ yɛ́, í njúl nə́ isâ byɔɔŋg í á dʉ bə njɨ ivʉgʉli yâ fwámɛ́ ísâ bísə́ joŋ dɨ́ yí. Ntɔ́ jɨ nə́ bwə́ jəlá nə fúb ísâ byɔɔŋgʉ́ nə mətúnʉga mə búl ntɔ̧ má.
23 Se os meros símbolos das realidades celestes exigiam uma tal purificação, necessário se tornava que as realidades mesmo fossem purificadas por sacrifícios ainda superiores.
24 Haaw. Krîst nyə a shígɛ́ nyíi banda mə́túnʉga búúd bwə́ á lwɔ̧́ nə məbwə́ yííd; banda dɔɔŋg í á bə vʉgʉli á fwámɛ́ kʉ́l Zɛmbî njúl yí. Krîst nyə a nyíi joŋ dwə́mɛ́fwód, kʉ́l á tə́l Zɛmbî míshʉ́d shú dʉ́sʉ́ yí.
24 Eis por que Cristo entrou, não em santuário feito por mãos de homens, que fosse apenas figura do santuário verdadeiro, mas no próprio céu, para agora se apresentar intercessor nosso ante a face de Deus.
25 Nyə a shígɛ́ nyíi wu nə́ a bá dʉ kə yána cʉg jé ija ija nda Ajəlácɨ á ofada mə́ dʉ kə «kʉ́l í búl ŋkɛ̧̂ yí» mbú wɛ̂sh nə́. Ajəlácɨ á ofada mə́ dʉ ntâg kə nyíi kʉ́l jɔɔŋgʉ́d nə ízháá məcií, kú bə mə́cií mɛ́ nyəmɛ́fwó.
25 E não entrou para se oferecer muitas vezes a si mesmo, como o pontífice que entrava todos os anos no santuário para oferecer sangue alheio.
26 Í á mbə̂m jɨɨ nə́ Krîst yánág cʉg jé ija ija, ŋki Krîst mə́ jug ija ija té Zɛmbî nyə á fwɔ́ shí nə gwɔ́w yí. Ká, nyə a lwóya nyúúl njɨ ja ŋgwûd á kandʉgə mwɔ́w mâ məzhúgʉ́lâ dɨ̂ shú nə́ mətúnʉga mɛ́ mə́ zə́g shínal mísə́m.
26 Do contrário, lhe seria necessário padecer muitas vezes desde o princípio do mundo; quando é certo que apareceu uma só vez ao final dos tempos para destruição do pecado pelo sacrifício de si mesmo.
27 Ŋkúmba cígʉ́lá wúsə nə́ muud mə́ jəlá nə yə njɨ ja ŋgwûd nə́ ndɛɛ́ a mú bá kə tɔ̂w kɔɔdʉd.
27 Como está determinado que os homens morram uma só vez, e logo em seguida vem o juízo,
28 Nə́mə́ mbií ŋgwûd wɔɔŋgʉ́, Krîst nyə a yána cʉg jé njɨ ja ŋgwûd nə́ a ŋkɛ́ny zhwog buud mbag mísə́m wáŋ. A bá zə ja ábɛɛ̂ kú ná bə shú zə́lə ŋkɛ̂ny mbag mísə́m, í bá bə shú zə́lə yə búúd bwə́ ŋgə́ bwánd nyə wá cʉg.
28 assim Cristo se ofereceu uma só vez para tomar sobre si os pecados da multidão, e aparecerá uma segunda vez, não porém em razão do pecado, mas para trazer a salvação àqueles que o esperam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.