Mateus 27

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 E co oy yxɨɨmɨ̈y ytɨcxɨ̈y, chi je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ etz je mɨjjäydɨjc ajcxy quipxycapxy co yaj'ögaangɨxy Jesús.
1 Assim que amanheceu, todos os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus fizeram os seus planos para conseguir que Jesus fosse morto.
2 Chi ajcxy yajnɨcxy cɨ̈xoch oy ajcxy cɨ̈yecy ma Poncio Pilato je gobernador.
2 Eles o amarraram, levaram e entregaram ao governador Pilatos.
3 Co je Judas je huɨdibɨ anajty tɨ cɨ̈yecy Jesús, co ijxy co yaj'ögaanɨp Jesús, chi oy yjotmaybaatnɨ. Chi conhuimbijty je iipxmajcpɨ plata meeñ ma je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ etz mɨjjäydɨjc ajcxy.
3 Quando Judas, o traidor, viu que Jesus havia sido condenado, sentiu remorso e foi devolver as trinta moedas de prata aos chefes dos sacerdotes e aos líderes judeus,
4 Chi Judas nɨmay je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ etz je mɨjjäydɨjc ajcxy: ―Ɨɨch tɨ ndundɨgooyɨch co tɨ ngɨ̈yecyɨch yɨ tudägyjäy ma miich ajcxy. Chi je' ajcxy y'adzooy: ―Ti ɨɨch ajcxy n'occuent. Miich yɨ' mnïgɨxp tɨɨbɨ mduñ.
4 dizendo: — Eu pequei, entregando à morte um homem inocente. Eles responderam: — O que é que nós temos com isso? O problema é seu.
5 Huin'it Judas cohuɨjɨy je meeñ jiiby tzajtɨgoty. Chi ñɨcxy. Chi ñayyöctɨɨyɨ.
5 Então Judas jogou o dinheiro para dentro do Templo e saiu. Depois foi e se enforcou.
6 Huin'it je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ yajpɨdɨ̈gy je meeñ. Chi ajcxy ñayñɨmaayɨ miñ xyɨpy: ―Jadayaabɨ meeñ ca' yjëbɨty co nbɨdaacɨm ma ofrenda ñigɨdägy. Je' co yɨ' yjëjɨty je huɨdi nɨ'py tɨ tzoo'adyii.
6 Os chefes dos sacerdotes pegaram o dinheiro e disseram: — Isto é dinheiro sujo de sangue, e é contra a nossa
7 Huin'it je teedy ajcxy tuñ je quipxycapxy co juyaangɨxy mɨɨd je meeñ tüg naax huɨdibɨ jäy ytijp, tütznaax it, ma ajcxy yajnaxtɨgɨ̈huɨpy pɨnjaty ca' ycogajpɨty jɨm Jerusalén.
7 Depois de conversarem sobre o assunto, resolveram usar o dinheiro para comprar o “Campo do Oleiro”, a fim de que servisse como cemitério para os não judeus.
8 Ixtɨ chambaad jadu'n xɨɨ'adyii jejɨmbɨ it: Nɨ'py naax.
8 Por isso aquele campo é chamado até hoje de “Campo de Sangue”.
9 E jadu'n ycɨjx yca'px nej je profeta Jeremías ymɨnañ: “E jadu'n ajcxy je' yajpɨdɨ̈gy meeñ iipx majcpɨ plata meeñ (je' choou nej anajty ajcxy Israeljäy tɨ yajnigödugɨ̈y),
9 Assim aconteceu o que o profeta Jeremias tinha dito: “Eles pegaram as trinta moedas de prata, o preço que o povo de Israel tinha concordado em pagar por ele,
10 e mɨɨd je meeñ ajcxy juy je tütznaax it, jadu'n nej anajty tɨ xy'ane'myɨch Dios.”
10 e as usaram para comprar o campo do oleiro, como o Senhor me havia mandado fazer.”
11 Jesús yajpaady jɨm anajty ytɨnäy ma je gobernador Poncio Pilato yhuinduu, chi y'amɨdoohuɨ: ―¿Nej miich je' judíos jäy xyrey'ajtp? Chi Jesús y'adzooy: ―Miich jadu'n mɨnamb.
11 Jesus estava em pé diante do Governador, e este o interrogou, dizendo: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
12 Je judío teedy ajcxy huɨdibɨ mɨjtungmɨɨdpɨ etz je mɨjjäydɨjc tzachxɨ̈gɨxy Jesús ma je gobernador. Ni jadu'ñyɨ Jesús ca' y'adzooy.
12 Mas, quando foi acusado pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus, Jesus não respondeu nada.
13 Chi je Pilato ñɨmay Jesús: ―¿Nej ca' mmɨdooy nej yɨ' ajcxy yxɨ̈yɨ?
13 Então Pilatos disse: — Você não está ouvindo as acusações que estão fazendo contra você?
14 Per Jesús ni jadu'ñyɨ ca' y'adzooy. E paady je gobernador oy mɨj huinmay, ni ca' ocnejhuɨɨyñɨ ti ycapxɨpy.
14 Porém Jesus não disse nada, e o Governador ficou muito admirado com isso.
15 Je gobernador jadu'n anajty ycostumbre mɨɨdɨty co jɨmɨjt jɨmɨjt najtzmadzɨ̈y tüg machyjäy pascua xɨɨjoty, je huɨdibɨ je mayjäy tɨ ytɨmychojcpy.
15 Em toda Festa da Páscoa , Pilatos costumava soltar um dos presos, a pedido do povo.
16 E jɨm anajty tüg je machjäy huɨdibɨ anajty ajcxy ixy'ajttaayb, e yxɨɨjɨty Barrabás.
16 Naquela ocasião estava preso um homem muito conhecido, chamado Jesus Barrabás.
17 E co anajty jɨm tɨ ytügmujctaaygɨxy, chi Pilato ajcxy y'amɨdooy: ―¿Pɨn miich ajcxy mdzojcpy co ɨɨch nnajtzmadzɨ̈huɨbɨchɨ? ¿Najtzmadzɨ̈yɨch Barrabás o Jesús huɨdibɨ jäy ajcxy ytijpy je Cristo?
17 Então, quando a multidão se reuniu, Pilatos perguntou: — Quem é que vocês querem que eu solte: Jesus Barrabás ou este Jesus, que é chamado de
18 Pilato ñejhuɨɨyb anajty co mañ'ájtɨngɨ́x anajty tɨ cɨ̈yejccɨxy Jesús.
18 Pilatos sabia muito bem que os líderes judeus haviam entregado Jesus porque tinham inveja dele.
19 Jɨmnɨ anajty ɨñäy Pilato me je ycötujctac co je ytöxyɨjc tɨy'ajt quejxy ma yɨ', ymɨnañ: “Ca' huaad myajtzaachytuñ yɨ tudägyjäy. Je' co ɨɨch amygoodz tɨ ngumäyɨch janch jɨbɨc mɨɨd yɨ' ycɨxpɨ.”
19 Enquanto Pilatos estava sentado no tribunal, a sua esposa lhe mandou o seguinte recado: — Não tenha nada a ver com esse homem inocente porque esta noite, num sonho, eu sofri muito por causa dele.
20 Per je teedy ajcxy etz je mɨjjäydɨjc tɨ anajty capxyjotcɨdaaccɨxy je mayjäy co huen yajnajtzmadzɨɨy Barrabás etz huen yaj'öccɨxy Jesús.
20 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus convenceram a multidão a pedir ao governador Pilatos que soltasse Barrabás e condenasse Jesus à morte.
21 Paady co jadüg'oc je gobernador y'amɨdooy je mayjäy: ―¿Huɨdibɨ machyjäy mdzojcpy co nnajtzmadzɨ̈huɨbɨch? Chi je mayjäy y'adzooy: ―Najtzmadzɨ' Barrabás.
21 Então o Governador perguntou: — Qual dos dois vocês querem que eu solte? — Barrabás! — responderam eles.
22 Chi Pilato y'amɨdooy je mayjäy: ―¿E nej ndunɨpyɨch yɨ Jesús, huɨdibɨ jäy ytijpy Cristo? Huin'it ajcxy nidüg'ócɨy y'adzoday: ―¡Yajcruutzpet yɨ Jesús!
22 Pilatos perguntou: — Que farei então com Jesus, que é chamado de Messias? — Crucifica! — responderam todos.
23 Chi Pilato ymɨnañ: ―Pues, ¿nej tɨ ytundɨgooy? Per je mayjäy nɨgoob y'adzoday: ―¡Yajcruutzpet! ¡Yajcruutzpet!
23 Ele perguntou: — Que crime ele cometeu? Aí começaram a gritar bem alto: — Crucifica!
24 Pilato yjapubedaan Jesús, per co ijxy nejhuɨɨy co je mayjäy ca' ni nej niducy. Hue' ajcxy oy ytɨgɨɨy huambɨ jɨhuɨɨybɨ, chach ñayñajtztijɨɨygɨxy mɨɨd jot'an. Huin'it Pilato capxyñiguejxy je huädz nɨɨ. Chi ytɨgɨɨy cɨ̈bujp ma je mayjäy yhuinduu, e ymɨnañ: ―Ca' ɨɨch ngo'adzohuɨpyɨch jadayaabɨ tudägyyëydɨjc y'o'cɨn. Miich ajcxy yɨ' mgo'adzoohuɨpy.
24 Então Pilatos viu que não conseguia nada e que o povo estava começando a se revoltar. Aí mandou trazer água, lavou as mãos diante da multidão e disse: — Eu não sou responsável pela morte deste homem. Isso é com vocês.
25 Chi je mayjäy y'adzoday: ―Ɨɨch ajcxy ngo'adzohuɨpyɨch yɨ' y'o'cɨn mɨɨd n'ung anäg etz n'ap n'oc.
25 E toda a multidão respondeu: — Que o castigo por esta morte caia sobre nós e sobre os nossos filhos!
26 Chi Pilato najtzmadzɨy je Barrabás. Per Pilato ane'my co huen Jesús yajhuojp. E co yajhuojptay, chi cɨ̈yejcy, co huen yajcruutzpedyii.
26 Então Pilatos soltou Barrabás, como eles haviam pedido. Depois mandou chicotear Jesus e o entregou para ser crucificado.
27 Chi Pilato ysoldados ajcxy yajnɨcxy Jesús ma agujctɨjc. E jiiby tüg'ócɨy soldadtɨjc ñayyöymujcɨ ma Jesús.
27 Depois os soldados de Pilatos levaram Jesus para o Palácio do Governador e reuniram toda a tropa em volta dele.
28 Chi je soldado ajcxy je' yhuit yajnïjenducy. Chi ajcxy yajnïjenɨy je tzapx huit huɨdibɨ je rey ajcxy yajtuumyb.
28 Tiraram a roupa de Jesus e o vestiram com uma capa vermelha.
29 Chi ajcxy tacy tüg corona mɨɨd apy. Chi ajcxy yajcöjenɨy ma Jesús. E huin'it ajcxy a'oy'amy yajcɨ̈gabɨɨy tüg je paxy. Chi ajcxy huingojxtɨnay'ahuɨɨy. Chi ajcxy nɨxiicy yajxiicy, e ymɨnaangɨxy: ―¡Ooy ymɨjɨty yjanchɨty, je judíos ajcxy yrey!
29 Fizeram uma coroa de ramos cheios de espinhos, e a puseram na sua cabeça, e colocaram um bastão na sua mão direita. Aí começaram a se ajoelhar diante dele e a caçoar, dizendo: — Viva o Rei dos Judeus!
30 Chi ajcxy huindzujy jɨjptzujy. Chi ajcxy yajcɨ̈gajptucy je paxy, e yajcöhuojpɨ̈gy ajcxy.
30 Cuspiam nele, pegavam o bastão e batiam na sua cabeça.
31 E co ajcxy nɨxiictay yajxiictay, chi yajnïjenducy je rey yhuit etz yajnïjenɨy je ycɨ'm huit. Chi ajcxy yajnɨcxy ma yajcruutzpedaangɨxy.
31 Depois de terem caçoado dele, tiraram a capa vermelha e o vestiram com as suas próprias roupas. Em seguida o levaram para o crucificarem.
32 E jɨm ma anajty hueenɨ tɨ ytüyöy, jɨm tɨ paty tüg Cirene yëydɨjc anajty yxɨɨjɨty Simón. Chi ajcxy adzɨp nɨmay Simón co huen jaccapɨ Jesús ycruudz.
32 Quando estavam saindo, os soldados encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, e o obrigaram a carregar a cruz de Jesus.
33 E co ajcxy yja'ty ma tüg je it yxɨɨjɨp Gólgota, jadu'n yhuimbɨdzɨm Öcpɨ Cohuajc Cögop.
33 Eles chegaram a um lugar chamado Gólgota. (Gólgota quer dizer “Lugar da Caveira”.)
34 E jɨm ajcxy Jesús jayaj'üga'ñ vino temhuɨdity mɨɨd tzooy, jɨgɨx ca' jɨhuɨ̈huɨp je tzaachypɨ. Per co uucmajch, chi jɨhuɨ'ñybɨjc co ca' y'oy'uucnɨty.
34 Ali deram vinho misturado com fel para Jesus beber. Mas, depois que o provou, ele não quis beber.
35 E co anajty ajcxy yajcruutzpety Jesús, chi je soldadtɨjc suerte ijxy, pɨn jëbɨ ocjë'adyii Jesús yhuit, chi ycɨjxy yca'pxy jadu'n nej je profeta cojaay jecy'ajty: “Yajhuäcxɨpy ajcxy ɨɨch nhuit e mɨɨd ɨɨch nhuit ycɨxpɨ ixɨpy ajcxy suerte.”
35 Em seguida os soldados o crucificaram e repartiram as suas roupas entre si, tirando a sorte com dados, para ver qual seria a parte de cada um.
36 E jɨm anajty ajcxy ɨñaaygɨxy cuend'ajtcɨxy.
36 Depois disso sentaram ali e ficaram guardando Jesus.
37 Je xɨ̈huɨn ayuc huɨdibɨ ajcxy yjaay ma Jesús ycöduu jadu'n ymɨnañ: “Jadayaabɨ je' Jesús, je judíos ajcxy je yrey.”
37 Puseram acima da sua cabeça uma tabuleta onde estava escrito como acusação contra ele: “Este é Jesus, o Rei dos Judeus.”
38 Quipxy mɨɨd Jesús ajcxy yajcruutzpejty metz meetzpɨ. Tüg a'oy'amy, e jadüg anajty'amy.
38 Com Jesus, crucificaram também dois ladrões: um à sua direita e o outro à sua esquerda.
39 Je mayjäy huɨdibɨ ajcxy naxɨɨyb anajty ma Jesús, ooy anajty oy ycöjɨgɨñ, nɨxïgy yajxïgy ajcxy Jesús,
39 Os que passavam por ali caçoavam dele, balançavam a cabeça e o insultavam,
40 ymɨna'ñ ajcxy: ―Bah, miich huɨdibɨ Dios ytɨjc jidaanɨp, e codugɨɨg xɨɨ huingbɨ myajpɨdɨ̈ga'ñ. Miich cɨ'm cham naygohuänɨɨ, e mɨnac cruudzcɨ́xy, pen janch miich Dios xy'ung'adyii.
40 dizendo assim: — Ei, você que disse que era capaz de destruir o Templo e tornar a construí-lo em três dias! Se você é mesmo o Filho de Deus, desça da cruz e salve-se a si mesmo!
41 Nañ jadu'n je teedy ajcxy huɨdibɨ mɨjtungmɨɨdpɨ, etz je escribas, etz je fariseos ajcxy etz je mɨjjäydɨjc nɨxiicy yajxiicy ajcxy Jesús, ñayñɨmáayɨgɨxy miñ xyɨpy:
41 Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes judeus também caçoavam dele, dizendo:
42 ―Huingbɨ tɨ cohua'ñ, e ca' jaty nej cɨ'm ñaygohua'nɨɨyb. Pen janch co yɨ' jëjɨty je Cristo je Israel jäy rey, huen mɨnacy jadachambɨ ma cruudz, huin'it nmɨbɨjcɨm.
42 — Ele salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo! Ele é o Rei de Israel, não é? Se descer agora mesmo da cruz, nós creremos nele!
43 Yɨ' tɨ pɨdägy ymɨbɨjcɨn ma Dios; huen jadachambɨ je Dios yajnïdzögyii, pen janch Dios chogyii; yɨ' tɨ ymɨna'ñ co Dios y'ung'adyii.
43 Ele confiou em Deus e disse que era Filho de Deus. Vamos ver se Deus quer salvá-lo agora!
44 Nañ jadu'n je metzpɨ meetzpɨ ajcxy huɨdibɨ cruudzpejt quipxy mɨɨd Jesús nɨxiicy yajxiicy ajcxy ooy Jesús.
44 E até os ladrões que foram crucificados com Jesus também o insultavam.
45 Co ycujcxɨɨjɨɨy, chi ycoodzɨyday tüg'ócɨy naaxhuiñybɨ. E jadu'n je naaxhuiñybɨ y'ijty coodz, ixtɨ mɨnacy yxɨɨ.
45 Ao meio-dia começou a escurecer, e toda a terra ficou três horas na escuridão.
46 Huin'ítɨy Jesús ycapxyqueecy janch mɨc ymɨnañ: ―Elí, Elí, ¿lama sabactani? ―yɨ jadu'mbɨ ayuc hue' yhuimbɨdzɨmy: Dios Teedy, Dios Teedy, ¿ti co tɨ xy'ixmachɨch?
46 Às três horas da tarde, Jesus gritou bem alto:
47 Nijëjɨty jäy huɨdibɨ anajty jɨm yajpatp huingon ma Jesús co jadu'n mɨdoogɨxy Jesús y'ayuc, chi ajcxy ymɨnañ: ―Jadayaabɨ yëydɨjc cham yaaxtaayb je profeta Elías.
47 Algumas pessoas que estavam ali ouviram isso e disseram: — Ele está chamando Elias.
48 Huin'it nidüg jäy ñɨcxy janch poyɨ̈gy etz oy yajtzooñ je pixy. Chi je pixy yajxoogy mɨɨd je xun vino. Chi pɨdacy je pixy ma je paxyjɨjp. Chi yujctijy ma Jesús y'ahuac co huen ügy.
48 Uma dessas pessoas correu e molhou uma esponja em vinho comum, pôs na ponta de um bastão e deu para Jesus beber.
49 Huin'it nijëjɨty ajcxy ymɨnañ: ―Ixmatz, tzoc ajt oc'ijxɨm, pen nimiinɨp Elías, pen janch yajnïdzögyii.
49 Mas outros disseram: — Espere. Vamos ver se Elias vem salvá-lo!
50 Jadüg'oc Jesús yaaxqueegy janch mɨc. Chi oy y'o'cnɨ.
50 Aí Jesus deu outro grito forte e morreu.
51 Co Jesús y'o'cy, tɨm huin'ítɨy jɨm ma Dios ytɨjc je mapxy yhuit ycɨɨtzhua'cxy tɨnä'amy. E nañ jadu'n je naaxhuiñybɨ ooy chuyuy mɨɨd ujx mɨcpɨ etz je mɨjjatychaa oy jiitzhua'cxy.
51 Então a cortina do Templo se rasgou em dois pedaços, de cima até embaixo. A terra tremeu, e as rochas se partiram.
52 May öcpɨ jut y'ahuach etz yjugypɨjcy mayjäy tɨɨbɨ anajty y'o'ccɨxy tɨɨbɨ anajty mɨbɨjccɨxy Dios.
52 Os túmulos se abriram, e muitas pessoas do povo de Deus que haviam morrido foram ressuscitadas
53 Co Jesús yjugypɨjcy, chi je may'öcpɨ tɨɨbɨ anajty jugypɨjccɨxy etz tɨɨbɨ anajty pɨdzɨmgɨxy ma öcpɨ jut, chi ajcxy ytɨgɨɨy ma je Dios ycajp, je Jerusalén. E mayjäy ajcxy ijxy.
53 e saíram dos túmulos. E, depois da ressurreição de Jesus, entraram em Jerusalém, a Cidade Santa, onde muitos viram essas pessoas.
54 Co je mɨc ujx oy ñaxy etz jac tijaty anajty tɨ ytuñyii tɨ yjadyii, chi je capitán etz mɨɨd jadyii ymɨgügtɨjc huɨdibɨ anajty cuend'ajtp Jesús ooy ajcxy chɨgɨy yjɨhuɨy, e mɨnaangɨxy: ―Janch tɨy'ajt co yɨjiibɨ yëydɨjc Dios yɨ' anajty y'ung.
54 O oficial do exército romano e os seus soldados, que estavam guardando Jesus, viram o terremoto e tudo o que aconteceu. Então ficaram com muito medo e disseram: — De fato, este homem era o Filho de Deus!
55 May anajty nañ jadu'n töxyjäydɨjc ymɨj'ijxcɨxy jɨguem huɨdibɨ anajty ajcxy Jesús tɨ mɨɨddzoon jɨm Galilea. Yɨ' anajty ajcxy Jesús ypubejtp.
55 Algumas mulheres estavam ali, olhando de longe. Eram as que tinham acompanhado Jesus desde a Galileia e o haviam ajudado.
56 E ma je' ajcxy jɨm anajty chooñɨty, María Magdalena, María huɨdibɨ Jacobo etz José ytaj'ajtpy, etz je huɨdibɨ Zebedeo y'ung ytaj'ajtpy.
56 Entre elas estavam Maria Madalena; Maria, a mãe de Tiago e de José; e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Co oy chuu'ɨɨyñɨ ycoodzɨɨyñɨ, huin'it chooñ ma Arimatea tüg comeeñyjäy huɨdibɨ yxɨɨ José. E je' ymɨjnɨcxpejty anajty Jesús.
57 Já era quase noite quando chegou da cidade de Arimateia um homem rico chamado José. Ele também era seguidor de Jesus.
58 Chi José ninɨcxy Pilato oy pɨjctzou Jesús ñinïcx. Huin'it Pilato pɨdacy y'ane'mɨn co huen möyii.
58 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus. E Pilatos mandou que o entregassem a ele.
59 Chi José ycɨ̈dɨgɨɨyɨ Jesús ñinïcx. Chi huinmojch mɨɨd tüg poob sábana.
59 Então José pegou o corpo, enrolou num lençol novo de linho
60 Chi yajnaaxtɨgɨy ma je ycɨ'm jut jemybɨ huɨdibɨ anajty tɨ yajtzejtztüty tɨ yajpädüty ma tüg tzahuingueetz. Chi adɨguejctujcy je öcpɨ jut mɨɨd tüg tzaa.
60 e o colocou no seu próprio túmulo, que há pouco tempo havia sido cavado na rocha. Depois rolou uma grande pedra para fechar a entrada do túmulo e foi embora.
61 Chi José ñɨcxnɨ. E jɨm yhuɨ'my María Magdalena etz je jadügpɨ María, y'ɨñäy ajcxy ymɨhuingon öcpɨ jut.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam ali, sentadas em frente do túmulo.
62 E com jabom ma anajty Jesús ɨxɨɨybɨ tɨ y'ögy, ma anajty tɨ ni'ixɨydäy mɨɨd je sábado xɨɨ ycɨxpɨ, chi je teedy ajcxy huɨdibɨ tungmɨɨd etz je fariseos ajcxy ñayyöymujcɨ ma je Pilato.
62 No dia seguinte, isto é, o dia depois da sexta-feira, os chefes dos sacerdotes e os fariseus se reuniram com Pilatos
63 Chi ajcxy ymɨnañ: ―Huindzɨn, yɨ' ɨɨch ajcxy njäymejchpyɨch co je anɨɨdacpɨ ymɨnañ ma anajty yjuugyɨty co codugɨɨg xɨɨ jugypɨga'ñ jadüg'oc co anajty tɨ y'ögy.
63 e disseram: — Governador, nós lembramos que, quando ainda estava vivo, aquele mentiroso disse: “Depois de três dias eu serei ressuscitado.”
64 E paady tunmay'ajt quexɨpy soldados ajcxy ma Jesús tɨ ñaaxtɨgɨ̈y huen cuend'ajtcɨxy ixtɨ coonɨ tugɨɨg xɨɨbɨ paadɨpy. Ca' yjecyɨty co ñiminɨɨb adzuum agoodz je' ajcxy huɨdibɨ mɨjnɨcxpejtɨp etz tzɨmguëgɨpy ajcxy Jesús ñinïcx. E chi nɨcxy jäy ymɨna'ñ: “Tɨ yjugypɨcy je öcpɨ.” Chi anajty jac'anaxy je anɨɨ tɨ yjajtnɨ ca'ydɨ je jayɨjpɨ.
64 Portanto, mande vigiar bem o túmulo até o terceiro dia, para os discípulos dele não poderem roubar o corpo e depois dizerem ao povo que ele foi ressuscitado. Pois esta última mentira seria pior do que a primeira.
65 Chi Pilato ajcxy nɨmay: ―Miich ajcxy mɨɨd tüg pɨcy soldados huɨdib cuend'ajtp ma miich ajcxy. Nɨ́cxcɨx miich ajcxy yaj'adujccɨxy je öcpɨ jut, jadu'n nej m'a'ɨxɨɨygɨxy.
65 Então Pilatos disse: — Levem estes soldados com vocês e guardem o túmulo o melhor que puderem.
66 Chi ajcxy chonɨ ma je Pilato. Chi ajcxy quejxy je tüg pɨcypɨ soldados ma je öcpɨ jut. Chi ajcxy pɨdacy ijxhuɨ'mɨn ma je tzaa huɨdibɨ ajcxy je jut yaj'adɨguejctujcy.
66 Eles foram, puseram um selo de segurança na pedra e deixaram os soldados ali, guardando o túmulo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.