Mateus 15

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Chi ymiiñ ma Jesús nijëjɨty fariseo jäy ajcxy, je huindzɨndɨjc huɨdibɨ tzachpadumb judío ycostumbre. Nañ jadu'n miiñ nijëjɨty escribas, je huindzɨndɨjc huɨdibɨ ajcxy nïjaydutp anajty Dios ñecy. Je fariseos etz escribas ajcxy tɨ choongɨxy anajty jɨm Jerusalén, chi ajcxy y'amɨdooy Jesús:
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 ―¿Na'amy co miich mdiscípulos ajcxy ca' cuydungɨxy judío ñi'ap costumbre? Yɨ' ajcxy ycaaygɨxy y'uuccɨxy, e ca' jayɨjp ycɨ̈bujcɨxy, ca' ixpujcɨxy ixjëtzcɨxy ypocy.
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Chi Jesús y'adzooy, yajtɨɨy: ―¿Na'amy co miich ajcxy mgapxycömɨdodägy Dios? Mdzachcuydungɨxy mgɨ'mgostumbre ma yjapadyii mguydungɨxy ixyipy Dios ycötújcɨn.
3 Jesus respondeu:
4 Com Dios tɨ y'ane'my ma ycötujcɨn: “Yajmɨj'at mdaj mdeedy, e pɨnjaty jɨbɨc nigapxy ni'ojɨɨyb ytaj yteedy, ögɨpy yɨ'.”
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Per miich ajcxy mɨnamb co tüg je yëydɨjc jëbɨ nɨmäy ytaj yteedy: “Ca' ɨɨch miich ajcxy nbubeda'ñ, com tɨ n'ahuanɨ̈yɨch ma Dios tüg'ócɨy tijaty nmɨɨdɨch.”
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 Chi huen ytɨmpɨnɨty jadu'n mɨnamb, ca' ocpubedaanɨp ytaj yteedy, e jadu'n miich ajcxy myajtɨgoy Dios y'ane'mɨn com tzachtunaangɨxy mgɨ'mgostumbre.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Miich ajcxy naybɨdaacɨp jadu'n nej jɨhuɨ̈y tudägy jäy, e ca' yjanchɨty. Janch tɨy'ajt jadu'n nej jecyɨp Isaías jaaybejty yajhuɨ'my co Dios jadu'n ymɨnañ:
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 — ausente —
8 “Deus disse:
9 — ausente —
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Huin'it Jesús huomujctay je mayjäy, ymɨnañ: ―Amɨdoo'ijtcɨxy ɨɨch n'ayuc etz mhuinjɨhuɨ́ɨygɨxɨp.
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Ca' ji ni ti jɨɨcxy huɨdi jäy ypɨdacpy ma y'ahuac nɨcxy yajpocycäyii. Yɨ' janchtɨy je jɨbɨc ayuc huɨdibɨ pɨdzɨm ma jäy ajcxy y'ahuac, yɨ' ajcxy yajpocycähuɨɨb.
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Chi ymiiñ ma Jesús je' ydiscípulos ajcxy, chi ajcxy ñɨmaayɨ: ―¿Nej miich mnejhuɨɨyb co je fariseos ajcxy ñijotma'tpy co ajcxy mɨdoy je ayuc jadu'n nej miich mɨnañ?
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Chi Jesús y'adzooy, ymɨnañ: ―Huen tɨm huɨdibɨ ane'mɨn huɨdibɨ ca' Dios tɨ pɨdägy, Dios yajtɨgoyam, tɨm jadu'n nej jäy ajcxy huijxɨ̈gy ujtz huɨdibɨ ca' y'oy'ujtzɨty.
13 Jesus respondeu:
14 Ixmajtzcɨx yɨ fariseos etz escribas ajcxy. Ca' ajcxy huinjɨhuɨ̈y Dios ytɨy'ajt. Jadu'n ajcxy nipaady nej jäy huintzpɨ, e co tüg huintzpɨ huijtzhuɨdity jadüg huintzpɨ, chi nimetz nɨcxy yjutcögägɨxy.
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Huin'it Pedro nɨmay Jesús: ―Yajhuinjɨhuɨɨyg ɨɨch ajcxy jada jɨhuimbit ayuc.
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Chi Jesús ymɨnañ: ―¿Nej miich ajcxy nañ jadu'n ca' mhuinjihuɨ̈y jada jɨhuimbit ayuc?
16 Jesus disse:
17 ¿Nej ca' miich ajcxy mnejhuɨ̈y co tüg'ócɨy huɨdibɨ tɨgɨɨyb ma miich ajcxy m'ahuac, je' nɨcxp ma miich ajcxy mjot etz ypɨdzɨmy ma ajcxy mninïcx?
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Per je jäy huɨdibɨ jɨbɨc capxp, capxp je' je jɨbɨc ayuc huɨdibɨ ymɨɨd ma yjot yhuinma'ñ. Jada jɨbɨc ayuc yajpocychɨmɨ̈cp je jäy.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Yɨ jɨbɨcpɨ huɨdibɨ tzomb ma jäy ajcxy yjot yhuinma'ñ, yɨ' je' jäyyaj'ögɨɨ huinma'ñ, je töxyjäy mɨgapxtɨgoyɨɨ huinma'ñ, meedzɨɨ huinma'ñ, je ɨndägɨɨ huinma'ñ, je piitz capx huinma'ñ.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Yɨjadu'mbɨ jɨbɨc-huinma'ñ yajpocycäb jäy ajcxy ma Dios. Per co jäy ajcxy ycaay y'ügy, ma ca'nɨ ajcxy pocy ixpujcɨxy jayɨjp, ca' je' ypocycäy ajcxy ma Dios.
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Chi Jesús jɨm chooñ, nɨcxy ma je Tiro etz Sidón naaxjot.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Jɨm anajty tüg töxyjäy chɨnäy. Jada töxyjäy hue' anajty cananeajäy, canan judíojäy. Chi yɨ' nimiiñ Jesús, chi nɨmay: ―Huindzɨn, David y'ap y'oc, pa'ayoogɨch. Ɨɨch nmɨɨdɨch tüg nɨɨx huɨdibɨ ymɨɨd ca'oybɨ etz oy tzaachypɨ paady.
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Per ca' ni nej Jesús y'adzoohuɨ. Huin'it je' ydiscípulos ajcxy miiñ ma Jesús, e ycohuanɨɨy, mɨnañ ajcxy: ―Capxycɨ́x mɨɨd jada töxyjäy, com nɨgo xypayaax xypadɨnaayɨm.
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Chi Jesús ymɨnañ: ―Dios ɨɨch tɨ xyquexyɨch jëda'ajty ma je israelitasjäy huɨdibɨ y'alma tɨgoyam.
24 Jesus respondeu:
25 Chi je töxyjäy ymɨjhua'cɨ ma Jesús, e ycojxtɨnay'ɨhuɨy ma je yhuinduu, chi ymɨnañ: ―Huindzɨn, tun may'ajt pubejtcɨch.
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ca' jadu'n y'oyɨty co n'ixmadzipɨch je israelitasjäy (Dios yjäy), e nbubedɨpɨch miich ajcxy. Co jadu'n ndunɨpɨch, jadu'n nipaadɨp nej jäy ajcxy y'ɨdɨ̈ch co ajcxy pɨjcɨ je ajcxy y'ung ycaagy, e möy je uc.
26 Jesus disse:
27 Huin'it je töxyjäy y'adzooy: ―Janch tɨy'ajt jadu'n nej miich mɨna'ñ, per ixtɨ ycaayb je uc je tzajcaagy y'abu'x huɨdibɨ cäb ma yhuindzɨn mesa.
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Chi Jesús je töxyjäy nɨmay: ―Janch mɨj mmɨbɨjcɨn. Ɨɨch ndunaamybɨch jadu'n nej miich mdzocy. Huin'it horɨ je töxyjäy ñɨɨx choocy.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Chi Jesús jɨm chooñ. Chi ñajxy ma Galilea mejypa'. Chi ypejty ma tüg cögop, jɨm ɨñay'ɨhuɨɨy.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 E huin'it oy mayjäy mɨɨdmiiñ pa'mjäy huɨdibɨ huintz, uum, cɨ̈mucy tecymucy, etz huen tɨm huɨdibɨ pa'mjäy. Pɨdacy ajcxy je pa'mjäy ma Jesús yhuinduu, e yɨ' yajtzooctay.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 E je mayjäy ooy tzachjɨhuɨɨy tzachhuinmaay ajcxy co anajty je uumbɨ tɨ capxɨ̈gy, je huintzpɨ tɨ y'ijxɨ̈gy, je cɨ̈mucpy tecymucpyɨ tɨ yöyɨ̈gy. Chi je mayjäy ytɨgɨɨy ɨɨbaady capxpaady Dios, je Dios huɨdibɨ je Israel jäy ymɨjpɨdacpy.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Chi Jesús mɨjhuoy je' ydiscípulos ajcxy, nɨmay: ―Ooy nba'ayooyɨch jadayaab jäy ajcxy. Com cujc mɨdugɨɨg xɨɨ ijtcɨxy ya mɨɨd ɨɨch etz ca' ajcxy mɨɨdɨty ti ycaayɨpy. Ca' nguexhuimbida'ñɨch ajcxy ayuu ma ytɨjc, ca' yjetyɨty yajpa'mgojɨp ajcxy tü'am.
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Chi je' ydiscípulos ajcxy mɨnañ: ―¿Per ma n'ocpatɨm ti jada jäy ajcxy ycaayɨpy yjɨɨcxɨpy ya ma jada abac it ma ca' pɨn chɨnäy? Co ooy mayjäyɨty.
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Chi Jesús yajtɨɨy: ―¿Naag jiiby tzajcaagy miich ajcxy mjacmɨɨdɨty? Chi ajcxy y'adzooy: ―Jëyɨ huɨxtujc tzajcaagy etz hueen acx.
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Chi Jesús nɨmay je mayjäy co huen ɨñay'ɨhuɨydaaygɨxy naaxcɨ́xy.
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Chi Jesús conɨ̈gy je huɨxtujcpɨ tzajcaagy etz je hueenɨp acx, e yajnajx Dioscojuyɨp ma Dios. Chi tujc-hua'cx etz moy je' ydiscípulos ajcxy. E yɨ' ajcxy yajhua'cx je jɨcxy pɨcy ma je mayjäy.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 Chi je mayjäy nidüg'ócɨy ycay cüxɨ. Jesús ydiscípulos ajcxy yajpɨdɨ̈gy huɨxtujc cach cayduc uuctuc tɨɨbɨ anajty yconaxy.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 E je huɨdibɨ ajcxy cay hue' anajty naybáatɨgɨxy nimɨdaax mil, abɨcy je töxyjäydɨjc etz pi'ctɨjc ajcxy.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Chi Jesús ycapxycɨ́xy mɨɨd je mayjäy huen ajcxy nɨ́cxcɨxyñɨ ma ytɨjc. Chi Jesús ytɨgɨɨy barcojoty etz ñɨcxnɨ ma Magdala naax jot.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.