Marcos 5
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH
1 Chi Jesús mɨɨd ydiscípulos ajcxy oyja'tcɨxy ma je mejypa' ma je Gadara jäy ñaaxjot.
1 Jesus e os discípulos chegaram à região de Gerasa, no lado leste do lago da Galileia.
2 Tɨm mɨc'amy co Jesús ybarcobɨdzɨmy, chi nimiiñ tüg jäy huɨdibɨ ca'oybɨ mɨɨd anajty. Hue' anajty chooñ ma öcpɨ jut.
2 Assim que Jesus saiu do barco, foi encontrar-se com ele um homem que estava dominado por um espírito mau.
3 Je yëydɨjc, ca'oybɨmɨɨdpɨ, tzɨnaayb anajty ma öcpɨ jut. E ni pɨn anajty ycamɨmadägyii. Ni pɨn camɨmadacy nɨcx cɨ̈xoch tecyxoch jada je ca'oybɨmɨɨdpɨ, e ni ca' ajcxy mɨmadacy mɨɨd cadena.
3 O homem vinha do cemitério, onde estava morando. Ninguém conseguia prendê-lo, nem mesmo usando correntes.
4 Canaag'oc ajcxy jacɨ̈xojch jatecyxojch mɨɨd cadena, e ypojtaayb anajty je cadena. Ni pɨn camɨhuinma'ñybaady nej jëb ocmɨmadaaccɨxy je ca'oybɨmɨɨdpɨ.
4 Muitas vezes já tinham amarrado as suas mãos e os seus pés com correntes de ferro, mas ele quebrava tudo, e ninguém conseguia dominá-lo.
5 Je ca'oybɨmɨɨdpɨ xɨɨm tzuum anajty yhuɨdity tüg yuugjot etz ma öcpɨ it, janch mɨc anajty yäxytɨnäy. E chachnayyajtzaachɨ̈yii anajty mɨɨd tzaa.
5 Passava os dias e as noites nos montes e entre os túmulos, gritando e se ferindo de propósito com pedras.
6 Jɨguëgy anajty je ca'oybɨmɨɨdpɨ ymiiñ, co ijxpaty Jesús, chi poyɨ̈gy ninɨcxy Jesús, e ycojxtɨnay'ahuɨy ma Jesús yhuinduu.
6 Ele viu Jesus de longe, correu, caiu de joelhos diante dele
7 Je ca'oybɨmɨɨdpɨ mɨc mɨgapxcooty Jesús, e nɨmay: ―Jesús, je mɨjpɨ Dios y'ung, ¿na'amy co xymɨdziptzooñɨch? May'ajt nbɨjctzooybɨch ma Dios co ca' ɨɨch jëb huaad xychaachytuñɨch.
7 e gritou: — Jesus, Filho do Deus Altíssimo! O que o senhor quer de mim? Em nome de Deus eu peço: não me castigue!
8 Je ca'oybɨ jadu'n ymɨnañ, com Jesús tɨ anajty nɨmäy: ―Ca'oybɨ, pɨdzɨmb ma jada yëydɨjc.
8 Ele disse isso porque Jesus havia mandado: “Espírito mau, saia desse homem!”
9 Jesús y'amɨdooy je ca'oybɨ: ―¿Ti mxɨɨ? Chi je ca'oybɨ y'adzooy: ―Ɨɨch nxɨɨ hue' je' “ni may”, com ni may ɨɨch ajcxy huɨdibɨ yajpatp ma jada yëydɨjc.
9 Jesus perguntou: Ele respondeu: — O meu nome é Multidão, porque somos muitos.
10 Huin'it je may ca'oybɨ may'ajt pɨjctzoy ma Jesús co ca' ajcxy jëb huaad ixquexyii ma huingbɨ it lugar.
10 E pedia com muita insistência a Jesus que não expulsasse os espíritos maus para fora daquela região.
11 Huingon anajty je cop ma anajty may ɨdzɨm yjɨɨcxcɨxy.
11 Acontece que num morro perto dali havia muitos porcos comendo.
12 Chi je ca'oybɨ ajcxy may'ajt pɨjctzoy, e nɨmay ajcxy: ―Najtzquexɨɨyg ma yɨ may ɨdzɨm, jɨgɨx jëbɨ n'adɨgɨ̈yɨch njottɨgɨ̈yɨch yɨ may ɨdzɨm.
12 Os espíritos pediram a Jesus com insistência: — Nos mande ficar naqueles porcos; nos deixe entrar neles!
13 Chi Jesús jadu'n a'ɨxɨy co jëbɨ adɨgɨɨygɨxy jotɨgɨɨygɨxy je may ɨdzɨm. Chi je ca'oybɨ ypɨdzɨmday ma je yëydɨjc, e yajtɨgɨyday je may ɨdzɨm ajcxy. Jɨm anajty yajpaady jahuengɨ mejtz mil ɨdzɨm. Chi je ɨdzɨm ylocjɨydaay, e ycögänaxtaay ajcxy ma tüg tzajɨjp, e oy ycädaaygɨxy nɨɨjoty, e chi ajcxy ñɨɨ'ögtay.
13 Ele deixou, e os espíritos saíram do homem e entraram nos porcos. E estes, que eram quase dois mil, se atiraram morro abaixo, para dentro do lago, e se afogaram.
14 Je ɨdzɨm cuend'ajtp ajcxy ooy ajcxy ñay'adzɨgɨɨyɨ, e nɨcxtay ajcxy poyɨ̈gy ma ytɨjc. E oy nimɨydaaccɨxy cajpjoty etz majaty tundac nej anajty ajcxy y'ɨdzɨm y'öctaaygɨxy. Mayjäy ajcxy choñ mɨc'amy oy íjxcɨxy nej anajty tɨ ytunyii tɨ yjadyii.
14 Os homens que estavam tomando conta dos porcos fugiram e espalharam a notícia na cidade e nos campos. Muita gente foi ver o que havia acontecido.
15 Co je mayjäy ajcxy yja'ty ma Jesús yajpaady, chi ajcxy ijxy je yëydɨjc huɨdibɨ anajty mayca'oybɨ ymɨɨd. Ijxy ajcxy co ɨñäy huit mɨɨd etz huijycujc, tɨ anajty y'oyɨ̈y. E huin'it ooy ajcxy je mayjäy ñay'adzɨgɨɨyɨ.
15 Quando chegaram perto de Jesus, viram o homem que antes estava dominado por demônios; e ficaram espantados porque ele estava sentado, vestido e no seu perfeito juízo.
16 Je jäy ajcxy huɨdibɨ anajty huindɨcxp co anajty je ca'oybɨmɨɨdpɨ tɨ y'oyɨ̈y, etz íjxcɨxy nej tɨ ytunyii tɨ yjadyii mɨɨd je may ɨdzɨm, chi yajmɨydactay je maycajpjäy jadu'n nej anajty tɨ ijxcɨxy.
16 Os que tinham visto tudo aquilo lhes contaram o que havia acontecido com o homem e com os porcos.
17 Huin'it ajcxy pɨjctzoy may'ajt ma je Jesús, co huen tzooñ ma ajcxy je ñaaxjot.
17 Então começaram a pedir com insistência a Jesus que saísse da terra deles.
18 Co Jesús ytɨgɨɨy jadüg'oc ma je barco, chi je yëydɨjc huɨdibɨ anajty ca'oybɨ tɨ ñibɨdzɨmyii tɨ ycöbɨdzɨmyii, pɨjctzoy may'ajt ma Jesús co huen a'ɨxɨ̈y möhuɨp co huen mɨɨd'idyii Jesús.
18 Quando ele estava entrando no barco, o homem curado pediu com insistência: — Me deixe ir com o senhor!
19 Per Jesús ca' a'ɨxɨ̈y co ymɨɨd'idyii, chi nɨmay: ―Huimbit ma mdɨjc etz mjugymɨgüg, e yajmɨɨdmɨydäg jada mɨjpɨ tung mɨjpɨ huinma'ñ huɨdibɨ je Huindzɨn Dios tɨ tuñ mɨɨd miich. Mɨɨdmɨydägɨpy jadu'n nej je Huindzɨn Dios tɨ xypa'ayoy.
19 Mas Jesus não deixou e disse:
20 Chi je yëydɨjc yhuimbijtnɨ, e huɨdijtp anajty cajp cajp jɨm Decápolis ñaaxjot, e nimɨydactay tüg'ócɨy jadu'n nej Jesús tɨ yajtzögyii, e tüg'ócɨy je mayjäy ooy jɨhuɨy huinmay.
20 Então ele foi embora e contava, na região das Dez Cidades , o que Jesus tinha feito por ele. E todos ficavam admirados.
21 Co Jesús huimbijty barcojoty ma je mejypa' ma anajty tɨ chooñ, chi mayjäy ymiiñ ma Jesús yajpaady, chi Jesús yhuäcxɨjpy ma je mejypa'.
21 Jesus voltou para o lado oeste do lago, e muitas pessoas foram se encontrar com ele na praia.
22 Huin'it Jesús ñija'tɨ tüg mɨjtungmɨɨdpɨ ma yɨ judíojäy ajcxy ñaymujctac. Je yëydɨjc hue' anajty xɨɨjɨty Jairo. Co Jairo ijxpaty Jesús, chi ñayhuɨjojtac ma Jesús yhuinduu.
22 Um homem chamado Jairo, chefe da sinagoga , foi e se jogou aos pés de Jesus,
23 Jairo may'ajt pɨjctzoy, ymɨnañ: ―Huindzɨn, ögaanɨp ɨɨch nnɨɨx. Tun may'ajt nɨcxy ma ɨɨch ndɨjc, e mgɨ̈nïxájɨp ma ɨɨch nnɨɨx, jɨgɨx jëbɨ myajtzögɨp, e yjactzɨnähuɨp.
23 pedindo com muita insistência: — A minha filha está morrendo! Venha comigo e ponha as mãos sobre ela para que sare e viva!
24 E Jesús nɨcxp anajty mɨɨd Jairo, e mayjäy panɨcxy anajty Jesús. E je mayjäy ooy anajty tzach'adijɨ'y tzach'agodɨ'y Jesús.
24 E Jesus foi com ele. Uma grande multidão foi junto e o apertava de todos os lados.
25 E ma je mayjäy ymiiñ anajty tüg töxyjäy pa'm mɨɨd, jécyɨñ anajty ymɨjtacnɨ. Majmetz jɨmɨjt yxɨɨ ybo' anajty cujc payöy, ca' anajty y'oc-huäcxɨjpnɨ je nɨ'py.
25 Chegou ali uma mulher que fazia doze anos que estava com uma hemorragia.
26 Jada töxyjäy tɨ anajty yajtzoyduñ mɨɨd may tzoydumbɨ, tɨ anajty ymeeñ yajtundäy ma je tzoydumbɨ ajcxy. E je'nɨ anajty ypa'm'ity. Ni ti pubéjtɨn tɨ capaady, ixtɨ nïgɨ anajty ypa'm mɨjhua'ñ.
26 Havia gastado tudo o que tinha, tratando-se com muitos médicos. Estes a fizeram sofrer muito; mas, em vez de melhorar, ela havia piorado cada vez mais.
27 Jada töxyjäy tɨ anajty ayuc mɨdoy nej Jesús anajty pa'mjäy yajtzögy, paady nimiiñ etz nimɨjhuägy jɨɨxcɨ'py'amy, chi nïdoonɨ Jesús yhuitpa'.
27 Ela havia escutado falar de Jesus; então entrou no meio da multidão e, chegando por trás dele, tocou na sua capa ,
28 Jada töxyjäy nayñɨmaayɨ jotjoty huinma'ñyjoty: “Co nnïdónɨbɨch Jesús yhuitpa', mɨɨd tɨm yɨ'yɨ ndzögɨbɨch.”
28 pois pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
29 Co je töxyjäy nïdoñ Jesús yhuitpa', tɨm huin'ítɨy mɨc'amy yhuäcxɨjp je nɨ'py. Huin'it je töxyjäy jɨhuɨy co anajty tɨ chögy.
29 Logo o sangue parou de escorrer, e ela teve certeza de que estava curada.
30 E Jesús jɨhuɨɨy co anajty tɨ yajtzögy tüg jäy mɨɨd ymɨc'ajt, paady ni'ijxhuimbijty je mayjäy huɨdibɨ anajty pamíinɨp, y'amɨdooy ajcxy: ―¿Pɨn ɨɨch nhuit tɨ xyñïdonɨ?
30 No mesmo instante Jesus sentiu que dele havia saído poder. Então virou-se no meio da multidão e perguntou:
31 Huin'it Jesús ñɨmaayɨ ajcxy ydiscípulos: ―Miich m'ijxpy co yɨ mayjäy xychach'adijɨ̈y xychach'agodɨ̈y, e miich mɨna'ñ: “¿Pɨn tɨ xyñïdóñɨch?”
31 Os discípulos responderam: — O senhor está vendo como esta gente o está apertando de todos os lados e ainda pergunta isso?
32 Per Jesús huindɨcxypejty je mayjäy jühuɨdity ma yɨ', oc'ixa'ñ ocnejhuɨ̈hua'ñ pɨn anajty tɨ ñïdonyii.
32 Mas Jesus ficou olhando em volta para ver quem tinha feito aquilo.
33 Huin'it je töxyjäy, com ñejhuɨɨyb anajty jadu'n nej Jesús tɨ yajtzögyii, paady nimɨjhua'cy Jesús janch tzɨyuuyb mɨɨd tzɨgɨ'ñ ñayhuɨjojtacɨ ma yɨ' yhuinduu.
33 Então a mulher, sabendo o que lhe havia acontecido, atirou-se aos pés dele, tremendo de medo, e contou tudo.
34 Jesús ymɨnañ: ―Töxyjäy huɨdibɨ ooy ndzócyɨch, tɨ mdzögy mɨɨd co tɨ xymɨbɨ́cyɨch. Nɨcx agujc jotcujc, tɨ mba'm ñaxy.
34 E Jesus disse:
35 Capxp mɨydacp anajty Jesús mɨɨd je töxyjäy co nijëjɨty jäy ñimiinɨ, choñ ma je judío jäy ñaymujctac mɨjtungmɨɨdpɨ ytɨjc, e nɨmay je töxy'anäg yteedy: ―Yɨ mnɨɨx tɨ je y'ögy. Ca' huaad mjac'amayɨ̈y nïg yɨ Huindzɨn Jesús.
35 Jesus ainda estava falando, quando chegaram alguns empregados da casa de Jairo e disseram: — Seu Jairo, a menina já morreu. Não aborreça mais o Mestre.
36 Per Jesús ca' tuñcuend jadu'n nej ajcxy yjamɨna'ñ, chi nɨmay je naymujctac huindzɨn: ―Ca' mdzɨgɨ̈y, mɨbɨc nɨgoda'ajty.
36 Mas Jesus não se importou com a notícia e disse a Jairo:
37 E ni ca' jac'a'ɨxɨy nɨcxy yjacmɨɨdnɨcxyii jacpɨnjaty. Jëda'ajty mɨɨdnɨcxy je Pedro, Jacobo etz Juan, je Jacobo y'uch.
37 Jesus deixou que fossem com ele Pedro e os irmãos Tiago e João, e ninguém mais.
38 E co Jesús ytɨjctɨgɨɨy ma yɨ naymujctac huindzɨn ytɨjc, chi ijxy jadu'n nej jäy jiiby chachne'mgɨxy chachjɨɨygɨxy chachyaaxcɨxy.
38 Quando entraram na casa de Jairo, Jesus encontrou ali uma confusão geral, com todos chorando alto e gritando.
39 Co Jesús tɨjctɨgɨɨy, chi nɨmay je jäy ajcxy: ―¿Nej co nɨgoo ajcxy mdzachne'mnɨ, e mdzachyáaxcɨxnɨ? Yɨ pi'c töxy'anäg ca' yɨ' tɨ y'ögy, maab yɨ'.
39 Então ele disse:
40 Per nɨgoob ajcxy Jesús nɨxiicy co jadu'n ymɨna'ñ. Huin'it Jesús yajpɨdzɨmday tüg'ócɨy pɨnjaty anajty jiiby tɨgoty, e mɨɨd tɨjc tɨgɨy jëda'ajty je ungdeedy etz ungdaj, e nañ je tugɨɨgpɨ ydiscípulos huɨdibɨ anajty tɨ mɨɨd miiñ. Chi ajcxy ytɨgɨy jiiby ma anajty je töxy'anäg yajpaady.
40 Então eles começaram a caçoar dele. Mas Jesus mandou que todos saíssem e, junto com os três discípulos e os pais da menina, entrou no quarto onde ela estava.
41 Chi Jesús májtzɨy yɨ töxy'anäg ycɨ', e chi nɨmay: ―Talita, cumni ―jadayaab ayuc hue' yɨ' yhuimbɨdzɨmy: Töxy'anäg, ɨɨch miich yam nɨmaayb, pɨdɨ̈g.
41 Pegou-a pela mão e disse:
42 Huin'ítɨy je töxy'anäg, je huɨdibɨ anajty majmetz yjɨmijt, ypɨdɨ̈gy e ytüyöychoñ. E tüg'ócɨy yɨ mayjäy ooy ajcxy jɨhuɨy huinmay.
42 No mesmo instante, a menina, que tinha doze anos, levantou-se e começou a andar. E todos ficaram muito admirados.
43 Huin'it Jesús najtzcapxɨɨy co ca' huaad pɨn yajnɨmay jadu'n nej je töxy'anäg tɨ chögy, nañ jadu'n ni'ane'mdɨy co huen ajcxy yajcay je pi'c töxy'anäg.
43 Então Jesus ordenou que de jeito nenhum espalhassem a notícia dessa cura. E mandou que dessem comida à menina.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.