Lucas 10
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH
1 Huin'it co jada jadu'n tɨ ñaxy, chi je Huindzɨn Jesús huin'ijxy jatugɨ'pxmajc y'ixpɨjcpɨdɨjc, chi quejxɨ̈gy cogapxy metz metz ma tüg tüg cajp majaty ñɨcxa'ñ.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Chi Jesús nɨmay yɨ' ajcxy: ―Janch je cosecha ooy tɨ yhuindɨɨy, yɨ mɨdumbɨ janchtɨɨy hueenɨ. Chojcpy co nbɨjctzóohuɨm ma nHuindzɨn Dios co huen quexy ytumbɨdɨjc ma yɨ cosecha.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Nɨ́cxcɨx, ɨɨch miich ajcxy nguejxpy jadu'n nej cöbixy y'ung yhuɨdity pa'uc agujc.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Ca' mmɨnɨcxcɨxy mbijty, ni mxäcxuumy, ni mgɨ̈g, e ni pɨn ca' mgapxpócxcɨxɨpy tü'am.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Co ajcxy mdɨgɨ̈huɨpy huenytɨmtitɨ́jcɨty, jayɨjp ajcxy mɨnáangɨxɨpy: “Ji jotcujc'ájtɨn ma jada tɨjc.”
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Pen yung naxy je' ajcxy yajpaady, miich ajcxy je mgapxpoocxɨn jotcujc'ajt myegɨpy ma je' ajcxy; pen ca' ajcxy yjadú'nɨty, naadɨgɨ̈'adɨp huɨdi anajty tɨ mgápxcɨxy.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Nañ huɨ'mgɨx ma je tɨjc, chi ajcxy mgayɨpy m'ügɨpy huɨdi je jäy anajty ajcxy xymooyb, com je tumbɨ paatɨp je' je ymuju'ñ. Ca' ajcxy mhuɨdidɨpy jayjɨɨn jaydɨjc.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 Huenytɨmyhuɨdi cájpɨty ma anajty mdɨgɨɨygɨxy, pen je jäy ajcxy xycöbɨjcp, caaygɨx uuccɨx huɨdi anajty jäy ajcxy xymooyb.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Yajtzóoccɨx yuujäy pa'mjäy huɨdijaty jɨm ma je' ajcxy yajpaady, etz yajnɨmaaygɨx: “Je Dios y'ané'mɨn huingónɨñ yɨ' ma miich ajcxy.”
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Huenytɨmyhuɨdicájpɨty ma anajty mdɨgɨɨygɨxy, e ca' anajty jäy xycöbɨgaangɨxy, co ajcxy mdzonaanɨp, nɨmaaygɨx: “Yɨ mgajp naaxjoc huɨdi tɨ ypety ma ɨɨch ndecy nhuinnebáamyɨch, yɨ' je' ijxpejt co Dios ajcxy xychaachytunɨpy. Chi nejhuɨɨygɨx miich ajcxy jada co je Dios y'ané'mɨn tɨ ymɨhuingonɨ.”
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 — ausente —
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Ɨɨch miich ajcxy nɨmayb co huin'it xɨɨ co anajty yajhuaad'aty, Dios nïgɨ tzaachytunaangɨxy je jäy huɨdi ajcxy ca' miich ajcxy xycöbɨga'ñ, ca'ydɨ Sodoma cajpjäy.
12 E Jesus disse mais isto:
13 Chi Jesús yjacmɨnañ: ―¡Miich ayoob ajcxy Corozín jäy! ¡Miich ayoob ajcxy Betsaida jäy! Co jɨm ma je Tiro cajp etz Sidón cajp caytunɨ cayjajtɨ je Dios ymɨjhuinma'ñ huɨdi tɨ ytunyii tɨ yjadyii ma miich ajcxy, jécyɨp ixyipy ajcxy yjothuimbijtnɨ, etz tɨ yajniquëxɨ̈ccɨxy ixyipy mɨɨd je yhuit ɨñaaygɨxy sacɨ nïjen nïcuyjam ixcuyjam (je' je tɨy'ajt co ooy ytajcɨxy ymaygɨxy mɨɨd ypocy ycɨxpɨ).
13 Jesus continuou:
14 Janch jadu'n yjadɨpy co anajty Dios yajnigödugɨ̈y, nïgɨ o'ctɨy miich ajcxy ayo'n mbaadɨɨyb ca'ydɨ jadu'n nej Tiro jäy etz Sidón jäy.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 E miich ajcxy Capernaum jäy ajcxy, ¿nej mmɨnaangɨxy mjätcɨxɨpy tzajpjotyɨ? Hue' m'ɨdaaccɨxyp miich ajcxy ma yɨ ayoodactuuby.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Je jäy ajcxy huɨdi miich ajcxy m'ayuc xymɨdoohuɨp, nañ xymɨdoohuɨɨb yɨ' ajcxy ɨɨch n'ayuc. Je jäy ajcxy huɨdibɨ miich ajcxy ca' xy'ixa'ñ, nañ ca' je' ajcxy xy'ixa'ñɨch; e pɨnjaty ca' xy'ixa'ñɨch, nañ ni ca' yɨ' ixaangɨxy je Dios je huɨdi tɨ xyquexyɨch ya naaxhuiñ.
16 Então disse aos discípulos:
17 Chi je nidugɨ'pxmajcpɨ huɨdi Jesús yquejx ayuccapxhuäcxpɨ yhuimbijttay ajcxy janch jotcujc, ymɨnaangɨxy: ―Ixtɨ je ca'oybɨ tɨ ɨɨch ajcxy xycapxycöbɨ́jccɨxy mɨɨd miich mxɨɨ.
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Chi Jesús ymɨnañ: ―Tɨ n'ixyɨch nej je ca'oybɨ yhuindzɨn tɨ ycäy, jadu'n nej jɨhuɨ̈y tɨ ycäy tɨ ycödɨgɨɨy tzajpcɨ́xy, jadu'n nej tüg huɨdzuc.
18 Jesus respondeu:
19 Ɨɨch miich ajcxy mɨc'ájtɨn tɨ nmooygɨxy, jaydëbɨ ca'oybɨ ca' xymɨmadáaccɨxɨpy, tɨm jadu'n nipaady nej jɨhuɨ̈y tza'ñ etz ca'ty myajhuäcpéjtcɨxy e ca' nej mjájtcɨxy.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Nïgɨ miich ajcxy jotcujc'ájtcɨx co ajcxy mxɨɨ y'íjtcɨxy cojay jiiby tzajpjoty, ca'ydɨ co ajcxy ca'oybɨ xycapxymɨdoogɨxy.
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Huin'it Jesús yjotcugɨɨy mɨɨd je Dios yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt, ymɨnañ: ―Nyajnajxypɨch Dioscojuyip ma miich, Dios Teedy, tzajpjotypɨ Huindzɨn etz je naaxhuiñybɨ Huindzɨn, co tɨ myüch jada mɨjhuinma'ñ ma yɨ cohuinma'ñ jäydɨjc, etz tɨ myajnejhuɨ̈y je jäy huɨdi ca' y'ixpɨ́cyɨty. Dios Teedy, jadu'n miich tɨ mduñ com jadu'n miich tɨ mjäygɨdacy.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Ndéedyɨch tɨ xyajcɨ̈dɨgɨydäyɨch tüg'ócɨy tijaty mɨc'ajt oy'ajt. Ni pɨn ca' ijxcajp pɨn je' Dios y'ung'ajtpy, jëyɨ nDéedyɨch tügpajcɨ pɨn xy'ijxcajpɨch. Ni pɨn ca' ijxcapy pɨn je' nDéedy'ájtypɨch, jëyɨ je Dios ung tügpajcɨ huɨdi ijxcajp, etz jacjadyii ma je ung yajniguëxɨ̈ga'ñ.
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Chi Jesús ni'ijxhuimbijty yɨ' ydiscípulos ajcxy, ahuingujc ajcxy nɨmay: ―Jotcujc ajcxy je jäy ajcxy huɨdi ijxcɨxp jadu'n nej miich ajcxy tɨ m'íjxcɨxy.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Ɨɨch miich ajcxy nɨmayb co ooy may Dios y'ayucnajtzcapxɨɨyb etz rey ajcxy ja'ixa'ñ huɨdibɨ miich ajcxy m'ijxpy, e ni ca' ajcxy ixy; etz jamɨdoo'ida'ñ huɨdi miich ajcxy mɨdooyb, e ni ca' ajcxy mɨdooy.
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Chi tüg jäy huɨdi yaj'ixpɨjcp Dios ñecy ytɨnaay'ahuɨɨy jot'ixy huinma'ñ'ixy Jesús, chi y'amɨdooy: ―Huindzɨn, ¿ti huaad ndunɨpɨch co ɨɨch jugy'ajtɨn huinɨxɨɨbɨ nbáadɨbɨch?
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Chi Jesús y'adzooy: ―¿Ti jaybétyɨp ma yɨ Dios ñecy? ¿Nej mhuinjɨhuɨ̈y co mnecycapxy?
26 Jesus respondeu:
27 Chi je ley huindzɨn y'adzooy: ―Mdzogɨpy mjɨhuɨ̈huɨpy mHuindzɨn Dios mɨɨd tüg'ócɨy m'aa mjot, mɨɨd tüg'ócɨy m'alma, mɨɨd tüg'ócɨy mmɨjaa, etz mɨɨd tüg'ócɨy mjot mhuinma'ñ, e mdzogɨpy yɨ mɨjɨɨn mɨdɨjc jadu'n nej miich cɨ'm naychogyii.
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Chi Jesús y'adzooy: ―Tɨ ooy yajxon m'adzooy. Tun yɨ', e mdzɨnähuɨp huinɨxɨɨ.
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 E je' nañ jadu'n tɨm tɨy ñejhuɨ̈hua'ñ, nɨmay Jesús: ―¿Pɨn ɨɨch nmɨdɨjc'ajtpy?
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Chi Jesús y'adzooy: ―Tüg jäy choñ jɨm Jerusalén ycɨdägy anajty jɨm Jericó, chi oy meetzpɨ mɨnaybadyii. Chi ajcxy tüg'ócɨy yhuit e tijaty yɨ' anajty ymɨɨd pɨjctaayɨ. Chi ajcxy ooy huinhuojpy jɨjphuojpy huingojxy jɨjpcojxy, chi ajcxy ixmach jahueengɨ ögy, chi ajcxy ñɨcxnɨ.
30 Jesus respondeu assim:
31 Tüg judío teedy ymɨnagɨɨy ma je jɨmbɨ tü'aa. Co y'ijxy je tzaachɨ̈jäy, chi jüyöyñajxy.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Nañ jadu'n ymɨnagɨɨy ma je jɨmbɨ tü'aa tüg levita jäy huɨdi tuumb ma Dios ytɨjc, co jɨm yjäty mɨhuingon je tzaachɨ̈jäy, co oy ixy, nañ chi jüyöyñajxy (ca' pa'ayooy).
32 Também um
33 Chi tüg samaritano jäy anajty jɨm naxɨ̈y, co mɨhuingoñ je tzaachɨ̈jäy, co oy ixy, huin'it ooy pa'ayogooty je tzaachɨ̈jäy.
33 Mas um
34 Chi je' nimɨjhuägy, chi pujɨ e xojtzɨ je chaachɨ̈'au, nañ tzoyɨɨyɨ chaachɨ̈'au mɨɨd aceite etz vino. Chi yaj'ɨyujcpety, e yajnɨcxy jɨm ma yjättac, e jɨm cuend'ajty.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Com jabom co anajty ñɨcxaanɨ, chi yajpɨdzɨmy mejtz denario meeñ, moy je codɨjc nɨmay: “Cuend'at jadayaabɨ tzaachɨ̈jäy, jadu'n nej anajty mjacmeeñyajtuñ, co ɨɨch anajty nhuimbityɨch huin'it nmɨgüedɨpy.”
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 ¿Ma je nidugɨɨgpɨ jäy pɨn je oybɨ tɨ tuñ mɨɨd je jäy huɨdi anajty je meetzpɨ tɨ ymeechyii tɨ yajtzaachɨ̈yii?
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Chi je jäy huɨdi Dios ñecy yaj'ijxpɨjcp Jesús y'adzooy: ―Je huɨdi tɨ yajtuñ je pa'ayo'ñ. Chi Jesús ymɨnañ: ―Nɨcx miich, e tun nañ jadu'n pa'ayo'n.
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Chi jadu'n yjajty co Jesús anajty ytüyöy, chi ytɨgɨɨy ma tüg mutz cajp. Jɨm anajty tüg töxyjäy huɨdi anajty yxɨɨ Marta, yɨ' yajjättacɨ ma ytɨjc.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Je Marta ymɨɨd anajty tüg y'uch töxyjäybɨ huɨdi anajty yxɨɨ María, chi je' y'ixtacy ma Jesús ymɨjc, amɨdoo'ijtɨ je' y'ayuc.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Chi je Marta ooy anajty jɨm chachjottɨgoy tuñ anajty tigatii ma ytɨjc, chi nimɨjhua'cy je Jesús nɨmay: ―Huindzɨn, ¿ca' nej mnayjɨhuɨ̈yiijɨ co ɨɨch naydüg yam tzach nayyajtuñyiijɨchɨ? Nɨma' yɨ María co huen xypubétyɨch.
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Chi Jesús ymɨnañ: ―Marta, Marta, yɨ maytung miich mdzachmɨjottɨgooyb.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Tügpajc ji, huɨdibɨ ooy ycopɨ́cyɨp. Yɨ María tɨ yɨ' huin'ixy je oybɨ huɨdi ni pɨn ca' ypɨgɨɨyb.
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.