João 9

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Hue' anajty Jesús huɨdijtp co ijxy tüg huintz, jadu'n anajty huiintz tɨ yma'xung'aty.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Chi ydiscípulos ajcxy y'amɨdoohuɨ: ―Huindzɨn, ¿pɨn pocy ytuun, jada huintzpɨ o ytaj yteedy, co huintz yma'xung'atyɨ?
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Chi Jesús y'adzooy: ―Ca' yɨ' ypocytuuñ, ni ytaj yteedy, hue' janchtɨy paady ycɨxp jadu'n yjajty, jɨgɨx Dios ymɨc'ajt ñiguëxɨ̈gɨty ma yɨ'.
3 Jesus respondeu:
4 Copɨcy njactúunɨbɨch yɨ' ytung huɨdibɨ tɨ xyquexyɨch ya naaxhuiñ. Miinɨp je xɨɨ tiempo ma ca' pɨn Dios y'ayuc tunaanɨ. Jadu'n nej jɨhuɨ̈y ixyipy je xɨɨmbɨ tɨ ñaxy etz je coodzpɨ tɨ ymiiñ.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Jadu'n nej n'ityɨch ya naaxhuiñ nmɨɨdɨch Dios ytɨy'ajt, jadu'n ɨɨch nipaady nej tüg jɨɨn huɨdibɨ codɨɨcxp yɨ naaxhuiñyjäy.
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Co Jesús jadu'n ymɨnanday, chi nidzujɨɨy naax, chi mo'ntz yaj'oyɨɨy mɨɨd chujnɨɨ, chi jada' yajjaaxɨ je jäy yhuiin mɨɨd je mo'ntz.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 Chi nɨmay jada': ―Nɨcx quejtzpuj yɨ mo'ntz jɨm ma yɨ Siloé nɨɨ y'abojtzɨ̈gɨty ―je ayuc Siloé jadu'n yhuimbɨdzɨmy: quexyöybɨ. Chi je jäy huintzpɨ ñɨcxy jɨm, chi oy quejtz pujy je mo'ntz, chi oy huimbity tɨ anajty yhuindɨcxɨ̈gy.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Je ymɨjɨɨn ymɨdɨjc ajcxy etz tüg'ócɨy huɨdijaty anajty ajcxy tɨ ixy je huintzpɨ co jabom jabom ɨñäy limosna yajmucy, chi ajcxy ñay'amɨdoohuɨ miñ xyɨpy: ―¿Nej ca' jada yjëjɨty je huintzpɨ huɨdibɨ anajty jabom jabom limosna yajmujcpɨ?
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Nijëjɨty ajcxy ymɨnañ: ―Je' yɨ'. E jacjadyii ajcxy ymɨnañ: ―Huingbɨ yɨ', nɨgoob jadu'n yquëxɨ̈gy nej je'. E je' ymɨnañ cɨ'm: ―Ɨɨch jëdu'n huɨdibɨ anajty huintz.
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Jadu'n anajty ajcxy tzach'amɨdoy: ―¿Nej yɨ mhuiin tɨ ñay'ahuäcxyii?
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 E je' anajty y'adzooy: ―Yɨ yëydɨjc huɨdibɨ ajcxy ytijyp Jesús, yɨ' mo'ntz yaj'oyɨɨy xyajjaaxɨch nhuiin, e chi xyñɨmaayɨch: “Nɨcx quejtzpuj ma yɨ Siloé nɨɨ.” Chi nnɨcxyɨch, e oy nguejtzpujyɨch, e chi nhuindɨcxɨ'cyɨch.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Chi ajcxy je' nɨmay: ―¿Ma je' je yëydɨjc? Chi je huintzpɨ y'adzooy: ―Ca' nnejhuɨ̈yɨch.
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Chi ajcxy yajnɨcxy ma fariseojäy ajcxy yhuinduu, je huɨdibɨ anajty huintz yajpatp.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Hue' anajty tüg sábado xɨɨ (judíojäy ajcxy amayxɨɨ) co Jesús mo'ntz yaj'oyɨɨy, e yajhuindɨcxɨ̈gy je huintzpɨ.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Chi je fariseojäy ajcxy jadüg'oc yajtɨy nej anajty je jäy tɨ yhuindɨcxɨ̈gy. Chi je jäy y'adzooy: ―Mo'ntz tɨ pɨdägy ma ɨɨch nhuiin, chi ɨɨch tɨ nguejtzpujy, e cham n'ijxnɨbɨch.
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Nijëjɨty fariseojäy ajcxy ymɨnañ: ―Yɨ yëydɨjc huɨdibɨ jada jadu'n tɨ tuñ, ca' yɨ' Dios ytɨy'ajt mɨɨdɨty, com ca' yɨ' amay'aty sábado xɨɨ. Chi ajcxy jacjadyii y'adzooy: ―¿Nej tijy jada mɨjhuinma'ñ octuñ, pen hue' yɨ' pocyjäy? Ca' ajcxy nay'ayuc-huinjɨhuɨ́ɨyɨgɨxy.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Chi ajcxy jadüg'oc nɨmay je jäy huɨdibɨ anajty tɨ y'ijxɨ̈gy: ―E miich, ¿nej m'ocmɨnambɨ? ¿Pɨn jäy yɨ tɨɨbɨ xyajhuindɨcxɨ̈gy? Chi je jäy y'adzooy: ―Tüg jäy huɨdibɨ Dios y'ayuc etz ymɨc'ajt mɨɨd.
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Chi je judío ixpɨcytɨjc ajcxy ca' anajty tɨm mɨbɨgaangɨxy co je yëydɨjc anajty huintz yajpaady, e co anajty tɨ yhuindɨcxɨ̈gy, ixtɨ coonɨ ajcxy ytaj yteedy mɨjhuoohuɨ.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Chi ajcxy amɨdoohuɨ ytaj yteedy: ―¿Nej je' jada miich ajcxy m'ung huɨdibɨ huintz ma'xung'ajtɨ? ¿Nej jada tɨ yhuindɨcxɨ̈gy?
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Chi je' ytaj yteedy ajcxy y'adzooy: ―Ɨɨch ajcxy nnejhuɨɨyb co ɨɨch ajcxy yɨ' n'ung, e co yma'xung'ajty huiintz.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Per jadu'n nej cham tɨ yhuindɨcxɨ̈gy, e pɨn yɨ' yhuiin tɨ yajhuäcxyii, ca' ɨɨch ajcxy yɨ' nnejhuɨɨygɨxy. Amɨdoo miich ajcxy yɨ' cɨ'm. Mɨj'anäcɨñ yɨ', ñigapxɨpy yɨ' cɨ'm.
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Jadu'n ajcxy ytaj yteedy y'adzooy, mɨɨd co ajcxy tzachtzɨgɨɨygɨxy je judío ixpɨcytɨjc ajcxy. Com je judío ixpɨcytɨjc ajcxy tɨ anajty ñaygápxɨgɨxy co anajty yajpɨdzɨmaangɨxy ma ajcxy ñaymujctac je jäy ajcxy pɨnjaty anajty mɨbɨjcp co Jesús anajty yjëjɨty je Cristo.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Paady ajcxy ytaj yteedy ymɨnañ: ―Mɨj'anäcɨñ yɨ', amɨdoogɨx miich ajcxy yɨ' cɨ'm.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Chi ajcxy y'amɨdooy mɨmejtz'oc je yëydɨjc huɨdibɨ anajty tɨ y'ijxɨ̈gy, e chi ajcxy nɨmay: ―Cömay capxpat yɨ Dios co tɨ mdzögy. Ca' mgömay mgapxpaady je Jesús. Com ɨɨch ajcxy nejhuɨɨyb co yɨ Jesús, tüg yɨ' pocytumbɨ. Ca' yɨ' Dios y'ayuc ytɨy'ajt mɨɨdɨty.
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Chi je jäy y'adzooy: ―Pen tüg pocytumbɨ yɨ Jesús, ca' nejhuɨ̈yɨch. Huɨdibɨ janchtɨy nnejhuɨɨybɨch, co anajty ɨɨch nhuintzɨty etz co cham huindɨ́cxnɨbɨch.
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Chi ajcxy y'amɨdooy jadüg'oc: ―¿Nej tɨ xytuñ? ¿Ti tɨ tuñ co tɨ xyaj'ijxɨ̈cɨ yɨ mhuiin?
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Chi je' y'adzooy: ―Tɨ ajcxy nyajnɨmaaygɨxy, e ca' ajcxy tɨ m'amɨdo'idaangɨxy. ¿Nej nañ ixpɨgaangɨxy miich ajcxy ma yɨ'jɨ?
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Chi ajcxy je' ojy, nɨmay ajcxy jadu'n: ―Miich ixpɨjc ma yɨ', ɨɨch ajcxy n'ixpɨjcpɨch ma Moisés ytɨy'ajt.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Ɨɨch ajcxy nejhuɨɨyb co Dios Moisés mɨgapxy. Janch yɨ Jesús ca' ɨɨch ajcxy nnejhuɨɨygɨxy ma yɨ' chooñ (ma mɨc'ajt tɨ paady).
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Chi je jäy y'adzooy: ―Ooy yɨ' y'oychɨgɨɨyñɨty y'oyhuinma'ñɨty co miich ajcxy ca' mnejhuɨɨygɨxy ma yɨ' chooñ (ma mɨc'ajt tɨ paady), e tɨ ɨɨch yɨ' xyajhuindɨcxɨ̈gyɨch.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Yajxon yajnejhuɨ̈y co Dios ca' yɨ' mɨdoohuɨ pocyjäydɨjc y'ayuc. Pen oy jäy ɨɨch ajt, e nguyduunɨm Dios ytɨy'ajt, huin'it ajt Dios n'ayuc xymɨdoohuɨm.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Ni camɨnaaxɨɨ ycayajmɨdoy, co pɨnjäy tüg huintzpɨ tɨ yaj'ijxɨ̈gy huɨdibɨ jadu'n tɨ yma'xung'aty huintz.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Co ixyipy je Jesús ca' jiiby chooñ ma Dios, ca' ixyipy jaty nej ti tunɨpy.
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Huin'it ajcxy y'adzooy: ―Miich jadu'n tɨ mma'xung'aty pocymɨɨd. Ca' miich huaad ti xyaj'ixpɨ́jccɨxyɨch. E chi ajcxy yajpɨdzɨmy tɨbäy'tüccɨ'yɨ (ma ajcxy ñaymujctac etz ma Dios ytɨjc).
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Chi Jesús nejhuɨy jadu'n co anajty tɨ yajpɨdzɨmy tɨba'y tüccɨ'yɨ ma Dios ytɨjc. Co mɨnaaybaatɨ chi nɨmay: ―¿Nej mmɨbɨjcyp mɨjpɨdaacyp miich je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty?
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Chi je' y'adzooy: ―Huindzɨn, nɨmaaygɨch pɨn je', jɨgɨx nmɨbɨcyɨch.
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Chi Jesús je' y'adzooy: ―M'ijxyp yɨ'du'n yam. Yɨ je' je huɨdibɨ xymɨɨdmɨydacp.
37 E Jesus lhe disse:
38 Chi jada' huingoxtɨnay'ahuɨy ma Jesús yhuinduu, je huintzpɨ huɨdibɨ Jesús tɨ yajtzögy nɨmay: ―Nmɨbɨjcypɨch, huindzɨn.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Chi jada' Jesús ymɨnañ: ―Ɨɨch tɨ nmiñ ya naaxhuiñ co n'ixyöyaanɨch nbayöyaanɨch jäy ypocy, jɨgɨx nyajpocycähuɨbɨch pɨn ca' ypocymɨɨdɨty, etz nyajpocyñïhuädzɨbɨch pɨn ypocy mɨɨd. Jadu'n nej jɨhuɨ̈y nyajhuindzɨ̈yɨch je jäy huɨdibɨ ijxp, etz jadu'n nej jɨhuɨ̈y nyajhuindɨcxɨ̈gyɨch yɨ huintzpɨ.
39 Jesus continuou: —
40 Chi nijëjɨty fariseojäy huɨdibɨ anajty jɨm ma Jesús ymɨjc jadu'n mɨdoy nej Jesús ymɨnañ, chi ajcxy nɨmay Jesús: ―¿Nej nañ jadu'n miich mdijy ɨɨch ajcxy ca' Dios ytɨy'ajt nejhuɨɨyɨch, jadu'n nej jɨhuɨ̈y ɨɨch ajcxy nhuintzɨty?
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Chi Jesús y'adzooy: ―Co ixyipy miich ajcxy janch janch ca' mnejhuɨɨygɨxy Dios ytɨy'ajt, ca' ixyipy ti pocy ajcxy mmɨɨdɨty. Per miich ajcxy mɨnam co Dios ytɨy'ajt mguyduunɨy, e ca' yjanchɨty. Paady ajcxy mbocymɨɨdɨty. Nipaatyp jadu'n nej jɨhuɨ̈y miich ajcxy mhuintzɨty, e mmɨnaangɨxy co m'ijxcɨxy.
41 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.