João 18

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Co jadu'n Jesús ycapxymɨydacy jayɨjp, chi jada' ñɨcxy mɨɨd je jäy ajcxy huɨdibɨ anajty ajcxy yaj'ixpɨjcyp. Ñɨcxy ajcxy jɨm'amy huoc nïnaxy, je huoc hue' anajty xɨɨjɨty Cedrón. Ñɨcxy ajcxy jɨm ma anajty tüg aguemy. Chi Jesús ytɨgɨɨy ma je aguemy mɨɨd ydiscípulos ajcxy.
1 Tendo Jesus dito isto, saiu com seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim, e com eles ali entrou.
2 Judas huɨdibɨ anajty cɨ̈yegam Jesús, ñejhuɨɨyb anajty ma je it ma anajty mɨɨd'oy canaag'oc je' ydiscípulos ajcxy.
2 Ora, Judas, que o traía, também conhecia aquele lugar, porque muitas vezes Jesus se reunira ali com os discípulos.
3 Chi jada' Judas mɨɨddzooñ soldados ajcxy etz jacjadyii tungmɨɨdpɨ huɨdibɨ je teedy yhuindzɨn ajcxy etz fariseojäy ajcxy yquejx. Chi ajcxy yja'ty ma je it ma anajty Jesús yajpaady, ymɨɨd ajcxy linterna, ymɨɨd ajcxy chinjɨɨn etz canaagnax tijaty huɨdibɨ anajty ajcxy mɨɨd chiptuñ.
3 Tendo, pois, Judas tomado a corte e uns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou ali com lanternas archotes e armas.
4 E Jesús com ñejhuɨydaayb anajty tüg'ócɨy nej anajty yjada'ñ y'ayohua'ñ, chi jɨjpcohuägɨy je ymaymɨdzip ajcxy, e nɨmay: ―¿Pɨn ajcxy m'ijxtaayb?
4 Sabendo, pois, Jesus tudo o que lhe havia de suceder, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Chi je' ymɨdzip ajcxy y'adzooy: ―Yɨ' ɨɨch ajcxy n'ixtaayb je Jesús, je Nazaret jäy. Chi Jesús ymɨnañ: ―Ɨɨch jëdu'n. Je Judas huɨdibɨ anajty cɨ̈yejcp Jesús, jɨm anajty ytɨnäy mɨɨd Jesús ymɨdzip.
5 Responderam-lhe: A Jesus, o nazareno. Disse-lhes Jesus: Sou eu. E Judas, que o traía, também estava com eles.
6 Co Jesús jadu'n ymɨnañ: “Ɨɨch jëdu'n.” Chi ajcxy yëphuimbijtay jadu'ñyɨ.
6 Quando Jesus lhes disse: Sou eu, recuaram, e caíram por terra.
7 Chi Jesús jadüg'oc y'amɨdooy ajcxy: ―¿Pɨn ajcxy m'ijxtaayb? Chi ajcxy jadüg'oc y'adzooy: ―Yɨ Jesús, je Nazaret jäy.
7 Tornou-lhes então a perguntar: A quem buscais? e responderam: A Jesus, o nazareno.
8 Chi Jesús ymɨnañ: ―Tɨ ajcxy njanɨmäy co ɨɨch jëdu'n. Pen janch ɨɨch miich ajcxy xy'ijxtaayb, najtzmadzɨydäy jadayaab ɨɨch nmɨgügtɨjc ajcxy, huen nɨcxcɨxy.
8 Replicou-lhes Jesus: Já vos disse que sou eu; se, pois, é a mim que buscais, deixai ir estes;
9 E jadu'n yajcuyduñ je ayuc co anajty Jesús cɨ'm tɨ ymɨna'ñ: “Tüg'ócɨy jäy huɨdibɨ nDeedy tɨ xymöyɨch, ca' ni tüg jëbɨ huaad ytɨgooy.”
9 para que se cumprisse a palavra que dissera: Dos que me tens dado, nenhum deles perdi.
10 Chi jada' je Simón Pedro huɨdibɨ anajty mɨɨd tüg espada, juudy je y'espada ma ñidɨjc, e chi yajtzaachɨɨyɨ je Teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ytumbɨ, tüg yta'tz'ac aa'oy'amybɨ yajmɨnájcɨy. Je tumbɨ hue' anajty xɨɨjɨty Malco.
10 Então Simão Pedro, que tinha uma espada, desembainhou-a e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. O nome do servo era Malco.
11 Chi Jesús nɨmay Pedro: ―Pɨdäg m'espada ma ñidɨjc. Ca' mnejhuɨ̈y co copɨcy nyajnaxɨpyɨch je tzaachypɨ je ayo'n huɨdibɨ Dios Teedy tɨ xyajnigo'adugɨ̈yɨch. Min n'ocmɨnaxy n'ocyajnaxyɨch jada tzaachypɨ jadu'n nej ixyipy tüg tasɨ ta'm'ujtznɨɨ ngo'uucnaxyɨch.
11 Disse, pois, Jesus a Pedro: Mete a tua espada na bainha; não hei de beber o cálice que o Pai me deu?
12 Chi je soldados ajcxy, je soldado yhuindzɨn etz judíojäy ajcxy ytungmɨɨdpɨ huingohuägɨɨy ajcxy Jesús. Chi ajcxy majch, e chi ajcxy cɨ̈xojch.
12 Então a escolta, e o comandante, e os guardas dos judeus prenderam a Jesus, e o maniataram.
13 Chi ajcxy jayɨjp yajnɨcxy Jesús ma Anás yajpaady, je' anajty Caifás ymɨ̈d'ajtyp, je huɨdibɨ anajty mɨjtungmɨɨd ma teedytɨjc ajcxy ymiñ je huin'it jɨmɨjt.
13 E conduziram-no primeiramente a Anás; pois era sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Je Caifás je' anajty tɨ yecy je capxhuijɨn ma yɨ judíojäy ajcxy co tügtecy ymɨnañ: jac'oy co tüg jäy y'ögɨpy mɨɨd tüg'ócɨy naax cajp ycɨxpɨ.
14 Ora, Caifás era quem aconselhara aos judeus que convinha morrer um homem pelo povo.
15 Simón Pedro mɨɨd jadügpɨ ydiscípulo ypanɨcx ajcxy Jesús (co je ymɨdzip yajnɨcxɨ mach). E je jadügpɨ ydiscípulo ixy'ajtɨp anajty yajxon je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ, paady ytɨgɨɨy axam huin'it co Jesús ymɨdzip yajtɨgɨɨyɨ ma je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ytɨjc.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam a Jesus. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote, e entrou com Jesus no pátio do sumo sacerdote,
16 E je Pedro jiiby je' yhuɨ'mɨy ma tɨjc aguu. E je jadügpɨ ydiscípulo co anajty ajcxy ñay'ixy'adyii mɨɨd je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ, chi ypɨdzɨmy mɨgapxy je tɨjc aguu adɨnaayb, chi Pedro ajcxy yajtɨgɨ̈y jiiby tɨgoty.
16 enquanto Pedro ficava da parte de fora, à porta. Saiu, então, o outro discípulo que era conhecido do sumo sacerdote, falou à porteira, e levou Pedro para dentro.
17 Chi jada' je töxy'anäg huɨdibɨ anajty tɨjc'aguu adɨnaayb, nɨmay je Pedro: ―¿Nej ca' miich nañ jadu'n Jesús xydiscípulo'adyii? Chi Pedro y'adzooy: ―Ca'.
17 Então a porteira perguntou a Pedro: Não és tu também um dos discípulos deste homem? Respondeu ele: Não sou.
18 Je tumbɨdɨjc ajcxy etz je soldadtɨjc ajcxy tɨ anajty ajcxy oy jɨɨn yajmɨjɨɨygɨxy co anajty chachtɨɨchɨty, e Pedro nañ jɨm anajty nañ jadu'n mɨɨd xamy ajcxy.
18 Ora, estavam ali os servos e os guardas, que tinham acendido um braseiro e se aquentavam, porque fazia frio; e também Pedro estava ali em pé no meio deles, aquentando-se.
19 Chi je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ y'amɨdooy Jesús pɨnjaty anajty tɨ yaj'ixpɨcy etz tijaty anajty tɨ yaj'ixpɨcy.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Chi Jesús y'adzooy: ―Tɨ ɨɨch oy njacapxy njamɨydägy mayjäyjoty. E tɨ ɨɨch njatyɨmy nyaj'ixpɨcyɨch ma miich ajcxy mnaymujctacɨn etz ma Dios ytɨjc, ma yɨ judiojäy ajcxy nidüg'ócɨy ñaymugyii. Ca' ni ti ameech tɨ nnigapxyɨch.
20 Respondeu-lhe Jesus: Eu tenho falado abertamente ao mundo; eu sempre ensinei nas sinagogas e no templo, onde todos os judeus se congregam, e nada falei em oculto.
21 ¿Na'amy co xyjactɨm'amɨdooyɨch ti anajty tɨ nyaj'ixpɨcyɨch? Yɨ' ajcxy amɨdou pɨnjaty tɨ xy'amɨdo'ijtɨch n'ayucɨch, yɨ' ajcxy nejhuɨɨyb ti ɨɨch jadu'n tɨ nyaj'ixpɨcyɨch. Yɨ' ajcxy tüg'ócɨy ñejhuɨydaayb nejjaty ɨɨch tɨ nmɨna'ñɨch.
21 Por que me perguntas a mim? pergunta aos que me ouviram o que é que lhes falei; eis que eles sabem o que eu disse.
22 Co jadu'n y'adzooy Jesús, huin'it tüg judío tungmɨɨdpɨ huɨdibɨ anajty jɨm huingon tɨnaayb ma Jesús, chi tüg cɨ' acojxɨ̈gy Jesús, chi mɨnañ: ―¿Nej co jadu'n jɨbɨc m'adzooy yɨ teedy mɨjtungmɨɨdpɨ?
22 E, havendo ele dito isso, um dos guardas que ali estavam deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Chi Jesús y'adzooy: ―Pen jɨbɨc ɨɨch tɨ n'adzooy yec tɨy'ajt nej co yjɨbɨcɨty. Pen oy ɨɨch tɨ n'adzooy, ¿nej co xycoxyɨch?
23 Respondeu-lhe Jesus: Se falei mal, dá testemunho do mal; mas, se bem, por que me feres?
24 Chi Anás nɨmay soldadtɨjc co huen Jesús yajnɨcxy cɨ̈xoch jɨm ma yɨ Caifás ytɨjc, je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ.
24 Então Anás o enviou, maniatado, a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Simón Pedro jɨmnɨ anajty ytɨnäy ma jɨɨmba' yxamy anajty, chi ajcxy amɨdoy jadüg'oc: ―¿Nej cay yɨ' miich xyaj'ixpɨjcp nañ jadu'n? Chi Pedro jadüg'oc coyüch Jesús ymɨnañ: ―Ca' je' n'ɨɨchɨty.
25 E Simão Pedro ainda estava ali, aquentando-se. Perguntaram-lhe, pois: Não és também tu um dos seus discípulos? Ele negou, e disse: Não sou.
26 Nidügtɨ ajcxy je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ytumbɨ, je' anajty y'amɨgüg yɨ Malco, huɨdibɨ Pedro yta'tz'ac quejtzpujxɨ, chi jadu'n ymɨnañ: ―¿Nej ca' mdijy n'ijxyɨ jɨm ma je aguemy mɨɨd Jesús?
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha, disse: Não te vi eu no jardim com ele?
27 Chi Pedro mɨdugɨɨg'oc oy coyüch yhuindzɨn, e tɨm huin'itɨy tzey oy yaaxɨ̈gy.
27 Pedro negou outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Chi ajcxy jɨm yajtzooñ Jesús ma Caifás ytɨjc yajnɨcxy ajcxy ma agujctɨjc, tɨm jopyñɨ anajty. Chi je judiojäy ca' ajcxy ytɨgɨɨy ma agujctɨjc, com ca' anajty ytundɨgoyaangɨxy mɨɨd judiojäy ycostumbre. Ca' ajcxy ytɨgɨ̈hua'ñ anajty ma je romanojäy gobernador ytɨjc amayxɨɨjoty, e ca' anajty ajcxy ñayyajjɨbɨccɨ̈hua'ñyii. Com co jadu'n ycanayyajjɨbɨccɨyɨ ajcxy, e huin'it ca' ajcxy ycacaay ma je pascua xɨɨ adzuu'ajtɨn.
28 Depois conduziram Jesus da presença de Caifás para o pretório; era de manhã cedo; e eles não entraram no pretório, para não se contaminarem, mas poderem comer a páscoa.
29 Co ca' ajcxy ytɨgɨ̈hua'ñ anajty ma je agujctɨjc, chi je gobernador Pilato nibɨdzɨmy ajcxy tɨba'y ma anajty ajcxy mɨɨdɨty Jesús cuend'aty. Chi Pilato ymɨnañ: ―¿Ti xɨ̈huɨn ajcxy mmɨɨd, mɨɨd jadayaabɨ yëydɨjc?
29 Então Pilatos saiu a ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Chi ajcxy y'adzooy: ―Co ixyipy ca' ti jɨbɨcpɨ tuñ, ca' ixyipy ɨɨch ajcxy ya yɨ' nyajmiñ ma miich.
30 Responderam-lhe: Se ele não fosse malfeitor, não to entregaríamos.
31 Chi Pilato ymɨnañ: ―Yajnɨcxcɨx miich ajcxy. Nɨcx tɨydungɨx jadu'n nej miich ajcxy mley y'ané'my. Chi je judíojäy ajcxy y'adzooy: ―Ɨɨch ajcxy ca' ni ti mɨc'ajt nmɨɨdɨty nɨcxy ɨɨch ajcxy njäyyaj'ögy.
31 Disse-lhes, então, Pilatos: Tomai-o vós, e julgai-o segundo a vossa lei. Disseram-lhe os judeus: A nós não nos é lícito tirar a vida a ninguém.
32 Co jadu'n ajcxy ymɨnañ, chi jadu'n ajcxy cuyduñ je Jesús ycɨ'm'ayuc jadu'n nej anajty tɨ ymɨna'ñ ti o'cɨn anajty ypadamy.
32 Isso foi para que se cumprisse a palavra que dissera Jesus, significando de que morte havia de morrer.
33 Chi Pilato jadüg'oc ytɨgɨɨy jiiby agujctɨgoty, chi coyaaxɨɨy Jesús, chi nɨmay: ―¿Nej miich je' rey'ajtp ma yɨ judíojäy ajcxy?
33 Pilatos, pois, tornou a entrar no pretório, chamou a Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 Chi Jesús y'adzooy: ―¿Nej mgɨ'mhuinma'ñ mɨɨd xy'amɨdooyɨch pen ɨɨch nrey'ajtpɨch, o huingjäy tɨ xyajnɨmäy co nrey'atyɨch?
34 Respondeu Jesus: Dizes isso de ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Chi jada' Pilato y'adzooy: ―¿Nej nañ judiojäy jada' ɨɨchɨ? Mgɨ'mnaax mgɨ'mgajp etz je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ tɨ xycɨ̈yecy ma ɨɨch. ¿Ti tɨ mdundɨgooy?
35 Replicou Pilatos: Porventura sou eu judeu? O teu povo e os principais sacerdotes entregaram-te a mim; que fizeste?
36 Chi Jesús y'adzooy: ―Ɨɨch ca' n'ane'myɨch ya naaxhuiñ. Huingduum ɨɨch n'ané'mɨn nmɨɨdɨdyɨch. Co ixyipy ya naaxhuiñ n'oc'ane'myɨch, tüg'ócɨy ɨɨch nmɨgügtɨjc ajcxy tɨ ixyipy ajcxy tziptungɨxy, tɨ ixyipy ajcxy xyñihua'ñɨch. E ca' ixyipy tɨ naygɨ̈yegyiijɨch ma yɨ judíojäy tungmɨɨdpɨ ajcxy. Per janch ɨɨch ca' ɨɨch ya naaxhuiñ n'ane'myɨch.
36 Respondeu Jesus: O meu reino não é deste mundo; se o meu reino fosse deste mundo, pelejariam os meus servos, para que eu não fosse entregue aos judeus; entretanto o meu reino não é daqui.
37 Chi Pilato y'adzooy: ―¿Nej mrey miichɨ? Chi Jesús ymɨnañ: ―Miich jadu'n xytijypɨch co nrey'atyɨch. Paady tɨ nmiñɨch ya naaxhuiñ, e tɨ nma'xung'atyɨch, jɨgɨx nyecyɨch tɨy'ajt tɨydudägy. Tüg'ócɨy yɨ jäy pɨnjaty tɨy'ajt cuydumb xy'amɨdo'íjtɨbɨch yɨ' n'ayucɨch.
37 Perguntou-lhe, pois, Pilatos: Logo tu és rei? Respondeu Jesus: Tu dizes que eu sou rei. Eu para isso nasci, e para isso vim ao mundo, a fim de dar testemunho da verdade. Todo aquele que é da verdade ouve a minha voz.
38 Chi Pilato y'adzooy: ―¿Ti jadu'n mdijy tɨy'ajt tɨydudägypɨ? Jadu'ñyɨ je' jada'ajty yjacmɨnañ, chi pɨdzɨmy jadüg'oc tɨba'y ma anajty je judíojäy ajcxy. Chi ajcxy nɨmay: ―Ca' ɨɨch ni ti bocy nbaadyɨch ma jada jäy ma yɨ romanojäy yley.
38 Perguntou-lhe Pilatos: Que é a verdade? E dito isto, de novo saiu a ter com os judeus, e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 E com miich ajcxy mɨɨd tüg costumbre co tüg nnajtzmadzɨɨyɨm machyjäy mɨɨd jada pascua xɨɨ ycɨxpɨ, ¿nej mdzojcyp ajcxy co nnajtzmadzɨ̈huɨbyɨch jada judíojäy reyɨ?
39 Tendes, porém, por costume que eu vos solte alguém por ocasião da páscoa; quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Chi ajcxy nidüg'ócɨy mɨnanday: ―Jadayaabɨ jäy ca' mnajtzmadzɨ̈huɨpy, yɨ' janchtɨy mnajtzmadzɨ' yɨ Barrabás. Barrabás hue' je' anajty tüg meetzpɨ.
40 Então todos tornaram a clamar dizendo: Este não, mas Barrabás. Ora, Barrabás era salteador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.