Mateus 9

Maxakalí NT (MBL_WBT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ha ta mõ'nãhã Yeyox, tu mĩpkox hã mõ'nãhã', tu kõnãg yĩmũ' mõg, tu' mõg, tu mõktu kõmẽn Kapãnãn tu' xupep.
1 Entrando Jesus num barco, passou para o outro lado e foi para a sua própria cidade.
2 Ha ta tikmũ'ũn te tik nũnnãhã', ha hãpkumep hok, yĩy tikmũ'ũn te tutpe hã mõ'tat. Ha Yeyox te' pẽnãhã', tu tikmũ'ũn kuxa mãm ka'ok pẽnãhã', tu tik te hãpkumep hok pu hãm'ãktux, hu: —'Ũgnix 'ãhittup. Yã Topa te 'õg hãpkummuk mĩy'ax xaxogãhã' pu tu kux. Kaxĩy.
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Tem bom ânimo, filho; estão perdoados os teus pecados.
3 Ha tik xop te hãmyũmmũg 'ũm te: —Nũhũ tik te yãy 'ãktux Topah! Yã' koit. Kaxĩy.
3 Mas alguns escribas diziam consigo: Este blasfema.
4 Ha Yeyox te tik xop yõg hãmpe'paxex yũmmũg, hu: —Teptu 'ãxop te hãpkummuk pe'ãpaxex?
4 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que cogitais o mal no vosso coração?
5 Piyã' ka'ok, pe hãpkummuk mĩy'ax xaxogã'ax 'ãktux, pe' yok nũy hãpkumep'ax 'ãktux?
5 Pois qual é mais fácil? Dizer: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok, tu xa hãmyũmmũgãhã', xayĩy hãmyũmmũg. Yã Topa te 'ã' hõm yãy 'ãxet'ax 'ũyĩy hãm xexka tu hãpkummuk mĩy'ax xaxogã'. Kaxĩy. Tu' yõkãnãm, tu tik te hãpkumep hok xat, hu: —'Ãyok, nũy 'ãknĩhãxip, tu tutpe pepi' xup, nũy 'ãpet ha mõg. Kaxĩy.
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse, então, ao paralítico: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
7 Ha' yok, tuknĩhã' xip, tu yãy pet ha' mõg.
7 E, levantando-se, partiu para sua casa.
8 Ha tikmũ'ũn te' pẽnãhã', tu kuxãnõg, tu Topa max 'ãktux. Yã Topa te tikmũ'ũn ka'ogãhã pu tu' nõy hittupmã'!
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Tu ta' mõg Yeyox, tu hãpkumep, 'ĩhã tik nõy pẽnãhã', ha tik te gohet puknõg pu' hãm, nũy nõm pupi tayũmak pop, tu' xuxet'ax Mãteo, tu gohet yõg petnãg kopa' xip, nũy tayũmak pop, ha Yeyox te: —'Ũkpe mõg. Kaxĩy. Ha Mãteo yok, tuknĩhã' xip, tu ta' mõg Yeyox mũtik,
9 Partindo Jesus dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
10 tu'yãy xip'ax ha' mõg, nũy tu' xit, ha Yeyox te nõm mũtik mõg, tu' xit, 'ĩhã Mãteo xape xop nũn, xix tik te nõm mũtik tayũmak pop nũn, xix tikmũ'ũn kummuk nũn, tu Yeyox mũtik xit, xix 'ũyõg tik xop mũtik xit,
10 E sucedeu que, estando ele em casa, à mesa, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e seus discípulos.
11 ha Paniye xop te' pẽnãhã', tu Yeyox yõg tik xop yĩkopit, hu: —Teptu 'õgnũ Notot xit tayũmak pop xop mũtik, xix tikmũ'ũn kummuk mũtik xit? 'Ap max'ah. Kaxĩy.
11 Ora, vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Ha Yeyox te' xupak, hu: —Tikmũ'ũn hittup te notot xak 'ohnãg, pa 'ũpakut xop te' xak.
12 Mas Jesus, ouvindo, disse: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes.
13 Mõg, nũy Topa yõg tappet mõ'kupix, nũy hãmyũmmũg, ha: “'A 'ãtep-tup'ah xokxop mõ'hap 'ũg hax. 'Ãmhok. Pa 'ãte tikmũ'ũn te hãpxopmã maxp-tup.” Kaxĩy. Yãk nũn, nũy tikmũ'ũn kummuk xãnã', 'ũyĩy tu hupmã', ha 'ãte' xãnã 'ohnãg tikmũ'ũn te yãy max pe' paxex. Kaxĩy.
13 Ide, porém, e aprendei o que significa:
14 Hãpxip kutõgnãg 'ĩhã Yoãm yõg tik xop nũn, nõm tep-tox pix yõg tik xop nũn, tu Yeyox ha' nũn, tu nũktu' yĩkopit, hu: —'Ũgmũg xit hok punethok, xix Paniye xop xit hok punethok. Teptu 'õg tik xop xit hok'ah? Kaxĩy.
14 Vieram, depois, os discípulos de João e lhe perguntaram: Por que jejuamos nós, e os fariseus [muitas vezes], e teus discípulos não jejuam?
15 Ha Yeyox te hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', tu: —Tik te yãytaha', tu 'ãmuk xexka mĩy, tu' xape xop xãnãhã', puyĩy nũ mũtik tu hittup. 'Ok potaha 'ũxape xop 'ĩhã tik te yãyta'ax te nũ mũtik xip? 'Ap pota'ah. Yã' hittup! Pa tik te yãyta'ax mõg, tu 'ãmuk xexka kuxyãhã', ha nõmhã' xape xop hittup 'ohnãg. 'Ap xit putup'ah. 'Ũgmõg, puxik yõg tik xop xit hok kamah.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem, acaso, estar tristes os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo, e nesses dias hão de jejuar.
16 —Tikmũ'ũn te topixxax kutut tu nõ yãg xex, tu' xap, 'ap yãg tup xap'ah topixxax kutut tu', ka yãy pot. Kaxĩy Yoãm yõg tik xop te mõnãyxop yõg hãpxopmã'ax hittap tat, ha' yõg tik xop te yõgnũ hãpxopmã'ax tup tat.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo tira parte da veste, e fica maior a rotura.
17 Ha tikmũ'ũn te xupyãg hep mĩy, tu' xokxax kutut kopa' xuk 'ohnãg, ka nõ xax kutut tu yãy pot, ha' hep te hãm tu nũ'nãhã', ha' nõg. 'Ãmhok. Pa xupyãg hep tup xuk xokxax tup kopah, nũy ti ka'ok. Kaxĩy Yoãm yõg tik xop te hãpxopmã'ax hittap tat putup, tu nõm tup putup nõg. Kaxĩy.
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos; do contrário, rompem-se os odres, derrama-se o vinho, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Yeyox te hãm'ãktux 'ĩhã Yoneo xop yõg tik te' xat'ax nũn, tu nũktu' kopaxux hã' nãhã', tu: —Hõnhãk-tok hex xok. Mã', nũy 'ũkpet ha mõg, nũy tu tukũm yĩmũ yĩm xeh, nũy putpu' hĩnnã'. Kaxĩy.
18 Enquanto estas coisas lhes dizia, eis que um chefe, aproximando-se, o adorou e disse: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe a mão sobre ela, e viverá.
19 Ha Yeyox mõg, ha ta tik pe' mõg, ha tik xop te nũ mũtik mõg kamah.
19 E Jesus, levantando-se, o seguia, e também os seus discípulos.
20 Ha 'ũn nũn, tu hãmyãxatamuk xohix te 12 hã' pakut, ha 'ũn yõg hãmpakut'ax hã' pakut, tu Yeyox xãmpa' xip, tu' xax kuxyã 'ãpit, hu:
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha padecendo de uma hemorragia, veio por trás dele e lhe tocou na orla da veste;
21 “'Ãte' xax 'ãpit putup mõ'ka'ok, 'ũghittupmã'.” Kaxĩy.
21 porque dizia consigo mesma: Se eu apenas lhe tocar a veste, ficarei curada.
22 Ha yõkãnãm, tu 'ũn pẽnãhã', tu: —'Ãkuxãnõg hok, Nixix! 'Ãhittup, 'ãkuxa yũm ka'ok tu'. Kaxĩy. Hãpxip 'ohnãg 'ĩhã 'ũn hittup.
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo, filha, a tua fé te salvou. E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Ha ta' mõg Yeyox, Yoneo xop yõg tik te' xat'ax pe' mõg, tu mõktu mõxa tik pet tu', tu' mõxakux, tu nõ hãpkot yõg kax 'ãpak, ha tikmũ'ũn xohix te mĩptut kopa' pip,
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 ha Yeyox te: —Mõg, nũy 'ãpep hãptopa'. 'A kakxop 'ũm xok'ah, yã mõ'yõn! Kaxĩy. Ha tikmũ'ũn te nõ yĩxix,
24 Retirai-vos, porque não está morta a menina, mas dorme. E riam-se dele.
25 tu' mõg, 'ĩhã Yeyox te kakxop hex pet ha mõ'nãhã', tu' yĩm mũg, ha' yok, tuknĩha' xip,
25 Mas, afastado o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 ha tikmũ'ũn xohix te' yũmmũg, tu' xe' xuktux hãpxexka xohix yõg tikmũ'ũn pu'.
26 E a fama deste acontecimento correu por toda aquela terra.
27 Ha ta' mõg Yeyox, tu putat hã' mõg, pa tik pa hok 2 tihi', tu' pe' mõg, tu' yĩy ka'ok, tu: —'Ãmũn yã mõnãyxop Namix mõkputox, yĩk mũg kuxa ka'! Kaxĩy.
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando: Tem compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Ha Yeyox te mĩptut hã mõ'nãhã', ha tik pa hok te' yĩka' tihi', ha: —'Ok 'ãkuxa mãm ka'ok 'ũgmũn kopah? 'Ok 'ãhittupmã'ax 'ãte'? Kaxĩy. Ha: —Hamũn! Kaxĩy.
28 Tendo ele entrado em casa, aproximaram-se os cegos, e Jesus lhes perguntou: Credes que eu posso fazer isso? Responderam-lhe: Sim, Senhor!
29 Yĩy Yeyox te' pa 'ãpit, tu: —Hãmpẽnã'! 'Ãkuxa mãm ka'ok 'ũgkopah. Yã' puxi'. Kaxĩy.
29 Então, lhes tocou os olhos, dizendo: Faça-se-vos conforme a vossa fé.
30 Tu' pa maxnãhã', ha hãmpẽnã max. Ha Yeyox te: —Tikmũ'ũn xop pu' xuktux hok! Kaxĩy.
30 E abriram-se-lhes os olhos. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo: Acautelai-vos de que ninguém o saiba.
31 Pa tu ta' mõg, tu Yeyox 'ãktux hãpxexka yõg tikmũ'ũn xohix pu'.
31 Saindo eles, porém, divulgaram-lhe a fama por toda aquela terra.
32 Tu' mõg, 'ĩhã tikmũ'ũn te tik yĩy hok nũnnãhã', tu Yeyox ha' nũnnãhã', ha yãmĩy kummuk te tik kummugãhã', pu tu yĩy hok,
32 Ao retirarem-se eles, foi-lhe trazido um mudo endemoninhado.
33 ha Yeyox te yãmĩy xut, tu tu' mõ'kutnãhã', tu' xat pu mõg, 'ĩhã tik yĩy, tu hãm'ãktux. Ha tikmũ'ũn kuxãnõg, tu: —Tep te 'ũm nũhũ'? Yã hõnhã 'Iyaet yõg tikmũ'ũn te hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg pẽnã hãmãxap. Hõmã 'ap pẽnã'ah. Kaxĩy.
33 E, expelido o demônio, falou o mudo; e as multidões se admiravam, dizendo: Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Pa Paniye xop gãy, tu: —Yã Hãmgãyãgnãg mũn te Yeyox ka'ogãhã pu yãmĩy kummuk mõy. Kaxĩy.
34 Mas os fariseus murmuravam: Pelo maioral dos demônios é que expele os demônios.
35 Ha ta Yeyox te hãpkumep, tu kõmẽn xohix ha' mõg, xix xip tu xexka xohix ha' mõg, tu hãmyũmmũgãhã Topa pet kopah, tu hãm'ãpak max'ax 'ãktux, xix Topa te tikmũ'ũn xat'ax 'ãktux, tu tikmũ'ũn pakut hittupmãhã', yã hãmpakut'ax xohix mõy, nũy nõ tu hittupmã',
35 E percorria Jesus todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 'ĩhã tikmũ'ũn pẽnãhã', tu' kuxa ka', 'ũp-xehnãg pip hah, tu kahnẽn xop putuk, tik te nõm pẽnã 'ohnãg putuk,
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 yĩy yãy yõg tik xop pu hãm'ãktux, hu: —Yã hãpxop ta punethok, puyĩy pet ha yĩkũy, nũy kopa nũ' xok, pa tikmũ'ũn kutõgnãg pip nũy nõ yĩkũy.
37 E, então, se dirigiu a seus discípulos: A seara, na verdade, é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 'Ãpu, hãpxa xuxyã tu' xax, pu tikmũ'ũn xãnã', puyĩy hãpxop ta nũnnã'. Kaxĩy. Ha kaxĩy Yeyox te tikmũ'ũn 'ãktux. Yã punethok te Topa xak, pãyã 'a' xipi yũmmũg'ah. 'Ãpu Topa tu' xax, pu tik nũ'pok, puyĩy tikmũ'ũn yũmmũgã max, nũy Topa ha mõgã'.
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.