Mateus 13
Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NTLH
1 Hãpxip kutõgnãg 'ĩhã Yeyox mõg hãptopa', tu kõnãg xexka ha' mõg, tu ta' mõg tu mõktu hãpkux tu' xupep, tu' yũm, tu tikmũ'ũn yũmmũgãhã', ha tikmũ'ũn te' xakot, nũy xupax.
1 Naquele mesmo dia Jesus saiu de casa, foi para a beira do lago da Galileia, sentou-se ali e começou a ensinar.
2 Yã' xohix xexkah, yĩy Yeyox te mĩpkox hã mõ'nãhã', tu mĩpkox te kõnãg yĩmũ' mõg, ha mõktu mõ'nãhã', tu' yũm, ha tikmũ'ũn te yãykote' pip, tu' xakot hãpkux tu',
2 A multidão que se ajuntou em volta dele era tão grande, que ele entrou num barco e sentou-se; e o povo ficou em pé na praia.
3 ha Yeyox te hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', hu: —Tik mõg, nũy hãpxop xap xok,
3 Jesus usou parábolas para ensinar muitas coisas. Ele disse:
4 tu hãpxa xexka tu' xok, ha' yãg te putat yĩka te tu' nãhã', ha putuxnãg te' mãnãm, ha' nõg.
4 Quando estava espalhando as sementes, algumas caíram na beira do caminho, e os passarinhos comeram tudo.
5 Ha ta' yãg nõy te mĩkax xap tu' nãhã', ha hãm xet kutõgnãg, tu mĩkaxxap yĩmũ' pip, ha' xap xokax mõ'ka'ok,
5 Outra parte das sementes caiu num lugar onde havia muitas pedras e pouca terra. As sementes brotaram logo porque a terra não era funda.
6 ha mãyõn xupep, tu' nakgãhã', 'ũyĩpxatit kutõgnãg pip tu' nakgãhã',
6 Mas, quando o sol apareceu, queimou as plantas, e elas secaram porque não tinham raízes.
7 ha ta' yãg nõy te mĩmyãm xop kopa' nãhã', tu' tuk mĩmyãm xop mũtik, pa' xupep 'ohnãg, mĩmyãm kopa' pip tu', ha' nõg.
7 Outras sementes caíram no meio de espinhos, que cresceram e sufocaram as plantas.
8 Ha ta' yãg te hãm max tu' nãhã', hu' tuk max, tu mõktu xexkah, tu' xap xohix xexka popmãhã', yã' xap puxet te 30 popmãhã', ha ta' xap nõy te 60 popmãhã', ha ta' xap nõy te 100 popmãhã', 'Ũkux. Kaxĩy.
8 Mas as sementes que caíram em terra boa produziram na base de cem, de sessenta e de trinta grãos por um.
9 Tu xe hãm'ãktux, hu: —'Ũg 'ãpax, xa 'ãyĩpkox pi'. Kaxĩy.
9 E Jesus terminou, dizendo:
10 Ha tikmũ'ũn te Yeyox mũtik hãpkumep, tu' nũn, tu nũktu Yeyox yĩka' pip, tu' yĩkopit, tu: —Teptu xate hãm'ãktux'ax hã tikmũ'ũn nõy pu hãmyũmmũgãhã'? Kaxĩy.
10 Então os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que o senhor usa
11 Ha: —Topa te 'ãxop pu hãmyũmmũgãhã', xayĩy hãmyũmmũg. 'Ap nõy xop pu' xuktux'ah, tu yãy yõg tikmũ'ũn xat, pa tikmũ'ũn nõy te pexkox yõg hãpxopmã'ax yũmmũg'ah, yĩy hãm'ãktux'ax hã 'ãte hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã'.
11 Jesus respondeu:
12 Yã 'ãxop te hãmyũmmũg tap, yĩy xa 'ã 'ũm yũmmũgãp-tup, ha mõktu hãmyũmmũg xexkah, ha tikmũ'ũn te hãmyũmmũg hok, tu hãpxaxok putup, tu mõktu hãmyũmmũg 'ohnãg.
12 Pois quem tem receberá mais, para que tenha mais ainda. Mas quem não tem, até o pouco que tem lhe será tirado.
13 Yĩy 'ãte hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã' nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã'. Yã pa mãm, pãyã' pẽnã 'ohnãg, tu hãm'ãktux'ax 'ãpak, pãyã' yũmmũg 'ohnãg.
13 É por isso que eu uso parábolas para falar com essas pessoas. Porque elas olham e não enxergam; escutam e não ouvem, nem entendem.
14 Yĩy tik hittap 'Iyait te Topa pupi hãm'ãktux, tu:
14 E assim acontece com essas pessoas o que disse o
15 — ausente —
15 Pois a mente deste povo está fechada:
16 Tu xe hãm'ãktux, hu: —Pa 'ãxop kuxa hittup xop, hãmpẽnã max tu', xix hãm'ãpak max tu'!
16 Jesus continuou, dizendo:
17 'Ũxaxok hok: Tik xop te Topa pupi hãm'ãktux, pu tikmũ'ũn yũmmũgã', tu' xak, nũy pexkox yõg hãpxop pẽnã', 'ãxop te nõm pẽnãhã nõmhã, xix Topa yõg tikmũ'ũn punethok te' xak, nũy pẽnã', nũy xupax, pãyã' pẽnã 'ohnãg, xi' xupak 'ohnãg.
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: muitos profetas e muitas outras pessoas do povo de Deus gostariam de ver o que vocês estão vendo, mas não puderam; e gostariam de ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 Yĩy 'ũg 'ũm 'ãpax, nũy yõg hãm'ãktux 'ũm yũmmũg max, nũy yõg hãpxopmã'ax yũmmũg.
18 — Então escutem e aprendam o que a
19 Hãpxop xap te putat kuxyã' nãhã', ha kaxĩy tikmũ'ũn te yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, ha 'ãte Topa te tikmũ'ũn xak'ax 'ãktux, ha' xupak, pa hãmyũmmũg 'ohnãg. Hãmgãyãgnãg nũn, tu yõg hãm'ãktux xaxogãhã', pu tikmũ'ũn yĩpkox pip hok.
19 As pessoas que ouvem a mensagem do vem e tira o que foi semeado no coração delas.
20 Ha ta hãpxop xap yãg te mĩkax xap tu' nãhã', ha kaxĩy tikmũ'ũn te hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu' kuxa hittup.
20 As sementes que foram semeadas onde havia muitas pedras são as pessoas que ouvem a mensagem e a aceitam logo com alegria,
21 Pa hãpxip kutõgnãg 'ĩhã' xũy, ha' gãy xop te' kummugãhã', yĩy Topa yõg hãm'ãktux'ax xaxok mõ'ka'ok, 'ũkuxa yũm pu'uk tu'.
21 mas duram pouco porque não têm raiz. E, quando por causa da mensagem chegam os sofrimentos e as perseguições, elas logo abandonam a sua fé.
22 Ha ta' yãg nõy te mĩmyãm xox xop kopa' nãhã', ha kaxĩy tikmũ'ũn te hãm'ãktux 'ãpak, pa hãpxip kutõgnãg 'ĩhã' yãykuxop punethok, ha tayũmak nõg, ha hãm'ãktux xaxok, ha' nõg.
22 Outras pessoas são parecidas com as sementes que foram semeadas no meio dos espinhos. Elas ouvem a mensagem, mas as preocupações deste mundo e a ilusão das riquezas sufocam a mensagem, e essas pessoas não produzem frutos.
23 Ha' yãg nõy te hãm max tu' nãhã', ha kaxĩy tikmũ'ũn te hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu hãmyũmmũg, tu' yĩpkox pip, tu Topa yõg putat hã' mõg kuma' mõg. Tu ta tu' kux.
23 E as sementes que foram semeadas em terra boa são aquelas pessoas que ouvem, e entendem a mensagem, e produzem uma grande colheita: umas, cem; outras, sessenta; e ainda outras, trinta vezes mais do que foi semeado.
24 Tu xe hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãmpxopmã'ax yũmmũgã', hu: —Tik te hãpxop xap xuxnãg xetox xok, ha kaxĩy Topa te yãy yõg tikmũ'ũn xat.
24 Jesus contou outra parábola . Ele disse ao povo:
25 'Ãmnĩy 'ũm 'ĩhã' nũn tik gãy, tu' xap kummuk xok hãpxop xap max kotĩnnãhã', tu' xok kux, tu' mõg,
25 Certa noite, quando todos estavam dormindo, veio um inimigo, semeou no meio do trigo uma erva ruim, chamada joio, e depois foi embora.
26 ha' xap xokax, tu' tuk, ha mĩxux kummuk punethok te nõm max kotĩnnãhã',
26 Quando as plantas cresceram, e se formaram as espigas, o joio apareceu.
27 yĩy kãmãnat xop te hãpxa xexka xuxyã xãnãhã', tu: “Yãyã', xate hãpxop xap max xok nũhũ hãm tu'. Teptu' mãm mĩxux kummuk kamah?” Kaxĩy.
27 Aí os empregados do dono das terras chegaram e disseram: “Patrão, o senhor semeou sementes boas nas suas terras. De onde será que veio este joio?”
28 —Ha: “Yã tik gãy te' xap kummuk xok,” kaxĩy. —Ha: “Xatek mũ putup 'ũ mõy?” kaxĩy.
28 — “Foi algum inimigo que fez isso!”, respondeu ele.
29 —Ha: “'Ũmõy hok, pũyã' pi', ka hãpxop mõy kamah mĩxux kummuk mũtik.
29 — “Não”, respondeu ele, “porque, quando vocês forem tirar o joio, poderão arrancar também o trigo.
30 'Ũtux hok pu tu' tuk, nũy mõy yã tu ta', 'ĩhã 'ãte' xat, pu mõ' yãy pot, tu mĩxux kummuk putyõn hãmãxap, nũy nõ kuxap hã mõ'xut, nũy xuxnãg ta xetox nũnnã', tuk pet kopa' xex.” Tu ta tu' kux. Kaxĩy.
30 Deixem o trigo e o joio crescerem juntos até o tempo da colheita. Então eu direi aos trabalhadores que vão fazer a colheita: ‘Arranquem primeiro o joio e amarrem em feixes para ser queimado. Depois colham o trigo e ponham no meu depósito.’ ”
31 Tu xe hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', yã Topa te tikmũ'ũn xat, —Hãpxop xap mõytat yãk-tĩgnãg, ha tik te' xap xok hãm kopah,
31 Jesus contou outra parábola . Ele disse ao povo:
32 ha' xokax, tu' tuk tu mõktu yã' kup xexkah, ha putuxnãg xop te' mĩmmãg tu' pet. Kaxĩy Topa te tikmũ'ũn kutõgnãg xat hãmãxap, ha tikmũ'ũn nõy nã' mõg, tu mõktu tikmũ'ũn xohix te Topa pu' yĩpkox pip. Tu ta tu' kux. Kaxĩy.
32 Ela é a menor de todas as sementes; mas, quando cresce, torna-se a maior de todas as plantas. Ela até chega a ser uma árvore, de modo que os passarinhos vêm e fazem ninhos nos seus ramos.
33 Tu xe hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', hu: —'Ũn te pãm yõg tokatogã'ax paha', xix xuxnãg ta xetox xap kõnnõn, tu' yõg xox tix paha', nũy 'ũyõg kãnẽy 3 tu nõm kanop, tu mõktu 'ũpohot, ha' tokatogã'ax te' mõmmãhã', ha kaxĩy Topa te tikmũ'ũn kutõgnãg xat hãmãxap, ha' mõg, nũy nõy pu' xuktux, hak-nãy tu tikmũ'ũn xohix xexka xat. 'Ũkux. Kaxĩy.
33 Jesus contou mais esta parábola para o povo:
34 Yã Yeyox te hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã tikmũ'ũn pu', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax 'ãktux, tu hãm'ãktux nõy hã' xuktux 'ohnãg.
34 Jesus usava parábolas para dizer tudo isso ao povo. Ele não dizia nada a eles sem ser por meio de parábolas.
35 Topa yõg hãm'ãktux hittap hã Yeyox te hãmyũmmũgãhã', yã Topa yõg tappet hittap te' xuktux. Hõmã tik hittap 'Iyait te Topa pupi hãm'ãktux, tu tappet tu kax'ãmi', tu Yeyox 'ãktux, hu:
35 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito: “Usarei parábolas quando falar com esse povo e explicarei coisas desconhecidas desde a criação do mundo.”
36 Ha ta Yeyox mõg, tu tikmũ'ũn nĩm, nũy yãy xip'ax ha' mõg, ha tikmũ'ũn te Yeyox mũtik hãpkumep, tu' yĩgãhã' mõg, tu' yĩkopit, hu: —'Ũgmũ'ã hãm'ãktux. Putep yũmmũgãhã xate', 'ĩhã mĩxux kummuk 'ãktux? Kaxĩy.
36 Então Jesus deixou a multidão e voltou para casa. Os discípulos chegaram perto dele e perguntaram: — Conte para nós o que quer dizer a
37 Ha Yeyox te: —'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok Pit, tu tik putuk, nõm te hãpxop xap max xok,
37 Jesus respondeu:
38 tu hãpxa xexka tu' xok, ha hãm xexka putuk, ha hãpxop xap max te tikmũ'ũn max putuk, Topa te nõm xat, ha mĩxux kummuk te Hãmgãyãgnãg yõg tikmũ'ũn kummuk putuk,
38 O terreno é o mundo. As sementes boas são as pessoas que pertencem ao .
39 ha tik gãy te Hãmgãyãgnãg mũn putuk. Yã tikmũ'ũn te hãpxop ta nũnnãhã', ha kaxĩy hãm xexka nõg putup, 'ĩhã pexkox yõg nũ'pok xop nũn, nũy mõ'pot.
39 O inimigo que semeia o joio é o próprio Diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os que fazem a colheita são os anjos.
40 Kãmãnat xop te mĩxux kummuk mõy, nũy kuxap kopa mõ'pok, pu mõ'xut, ha kaxĩy pexkox yõg nũ'pok xop te hãpxopmã kummuk xop mõy putup, nũy kuxap xe'ẽgnãg kopa mõ'pok.
40 Assim como o joio é ajuntado e jogado no fogo, assim também será no fim dos tempos.
41 'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok, tu pexkox yõg xop nũ'pok putup, nũy tikmũ'ũn kummuk xeh ya'oma', 'ũp-tup nõg tu', yã mõ'pok putup, pu tu pip hok, 'ĩhã 'ãte yãy yõg tikmũ'ũn xat. Yã nõm kummuk xop te' nõy pu hãpkummuk yũmmũgãhã'. Yã' kummuk xop xohix te hãpxopmã kummuk ya'oma'mõg,
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, e eles ajuntarão e tirarão do seu Reino todos os que fazem com que os outros pequem e também todos os que praticam o mal.
42 nũy kuxap xe'ẽgnãg kopa mõ'pok. Tu potap-tup, 'ũxũy xexka tu'.
42 Depois os anjos jogarão essas pessoas na fornalha de fogo, onde vão chorar e ranger os dentes de desespero.
43 Ha Topa yõg tikmũ'ũn xexkanãp-tup xe'ẽgnãg, mãyõn putuk, tu' yõg 'Ãtak Topa mũtik pip putup pexkox tu'. 'Ãxop te hãm'ãpax, 'ãpu 'ãyĩpkox pi'. Kaxĩy.
43 Então o povo de Deus brilhará como o sol no Reino do seu Pai. Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
44 Tu xe hãm'ãktux, nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', hu: —Tik te hãpxaha 'ĩhã hãpxop te takat xipihi hãpkox kopah, tu xe' xaptop, tu' kuxa hittup xexkah, hu' mõg mõ'ka'ok, tuyãy hãpxop xohix hãmenex hãmãxap, nũy tayũmak punethok pop, tuk-nãy tu hãpxa pa yãy pu'. Ha kaxĩy tikmũ'ũn te Topa yõg hãm'ãktux 'ãpak, tuyãy yõg hãpxop xohix xaxok, 'ũhittup tu', nũy Topa pu tu' yĩpkox pi'. Ha kaxĩy Topa te yãy yõg tikmũ'ũn xat. 'Ũkux.
44 — O
45 Tu xe hãm'ãktux, nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', nũy tu tikmũ'ũn xat 'ãktux, hu: —Tik te' xap max pop, yã kupxat xap max pop, nũy xe nõmenax, tayũmak xexka hã' nõy yãnãn,
45 — O
46 tu nõm xap max xipihi', hu' mõg, tu yãy yõg hãpxop xohix hãmenex, nũy tayũmak xexka pop, nũy ta tu' xap max pa'. Ha kaxĩy tikmũ'ũn te hãpxop xohix xaxok, nũy Topap-xehnãg pu' yĩpkox pi'. 'Ũkux.
46 Quando encontra uma pérola que é mesmo de grande valor, ele vai, vende tudo o que tem e compra a pérola.
47 —Topa te hãpxopmãhã', tuyãy yõg tikmũ'ũn xat hã kaxĩy: Tikmũ'ũn te mãpxamut kõnãg xexka kopah, tu mãm xohix pop,
47 — O
48 ha nũ'xip 'ĩhã hãpkux ha' nũnnãhã', tu hãm tu' mãm, nũy mãm mõ'pot. Tu' yĩy max ya'oma'mõg manax kopah, tu' yĩy kummuk ya'oma'mõg kõnãg kopah. Ha kaxĩy Topa te' hep xop xohix mõ'pot putup,
48 E, quando está cheia, os pescadores a arrastam para a praia e sentam para separar os peixes: os que prestam são postos dentro dos cestos, e os que não prestam são jogados fora.
49 ha kaxĩy mõ'ãgmũg xohix kux putup, 'ĩhã pexkox nũ'pok xop te' hep xop xohix mõ'pot,
49 No fim dos tempos também será assim: os anjos sairão, e separarão as pessoas más das boas,
50 tu' yĩy kummuk xop ya'oma' mõ'pok, tu kuxap xe'ẽgnãg kopa mõ'pok putup, ha potap-tup, 'ũxũy xexka tu'. 'Ũkux. Kaxĩy.
50 e jogarão as pessoas más na fornalha de fogo. E ali elas vão chorar e ranger os dentes de desespero.
51 Ha Yeyox te yãy yõg tikmũ'ũn yĩkopit, hu: —'Ok yũmmũg hãpxopmã'ax 'ãte xa' xuktux? Kaxĩy. Ha: —Yã 'ãte' yũmmũg. Kaxĩy.
51 Então Jesus perguntou aos discípulos: — Sim! — responderam eles.
52 Ha: —Yã tik te hãmyũmmũg xop tek mũtik hãpkumep, nũy 'ũgmũn puxehnãg pu tu yĩpkox pi', puxix mĩptut xuxyã putuk, tu hãpxop kutut xex, yãy pet kopa' xex, xix hãpxop tup xex, nũy kũnãy tu' mõy. Kaxĩy.
52 Jesus disse:
53 Tu hãm'ãktux kux, tu ta' mõg,
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas , saiu dali
54 tuyãy yõg kõmẽn ha' mõg, tu' mõg tu mõktu' xupep, tu Topa pet kopa tikmũ'ũn yũmmũgãhã', ha tikmũ'ũn te hãm'ãpak, tu' yẽy, tu: —'Ok hãmyũmmũg 'ũm 'õhõm? Tute xĩy 'õhõm te hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg?
54 e voltou para a cidade de Nazaré, onde ele tinha morado. Ele ensinava na sinagoga , e os que o ouviam ficavam admirados e perguntavam: — De onde vêm a sabedoria dele e o poder que ele tem para fazer milagres?
55 Yã Yoye kutok, nõm te mĩmpe mĩy'ax, ha' tut Mãnix, ha' taknõy xop yũmmũ'ãte' yũmmũg. 'Ũxohix te: Tiak, xix Yoye, xix Xĩmãm, xix Yot.
55 Por acaso ele não é o filho do carpinteiro? A sua mãe não é Maria? Ele não é irmão de Tiago, José, Simão e Judas?
56 Yã' hex xop nũnte 'ãti kamah. 'Ũ 'ũm te Yeyox ka'ogãhã', pu hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg? Yã tikmũ'ũn puxet te' mĩy hok. 'Ĩntu'. Kaxĩy.
56 Todas as suas irmãs não moram aqui? De onde é que ele consegue tudo isso?
57 Tup-tup nõg, yĩy Yeyox te: —Tik te Topa pupi hãm'ãktux, yã hãpxexka yõg tikmũ'ũn xohix te' xexka 'ãktux, pãyã yãy xape xop tek-tõgnãg 'ãktux, xix kõmẽn yõg tikmũ'ũn tek-tõgnãg 'ãktux kamah. Kaxĩy.
57 Por isso ficaram desiludidos com ele. Mas Jesus disse:
58 'Ap hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg'ah, tikmũ'ũn 'ũm kuxa mãm 'ohnãg hah.
58 Jesus não pôde fazer muitos milagres ali porque eles não tinham fé.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.