Lucas 9

Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yeyox te yãy yõg tik xop te 12 xãnãhã', tu yãy 'ãxet'ax hõm pu yãmĩy kummuk xohix xit tikmũ'ũn kopah, nũy tu tikmũ'ũn pakut xop hittupmã',
1 Tendo Jesus convocado os doze, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios e para curar doenças.
2 Ha' xat, pu Topa yãy yõg tikmũ'ũn xat 'ãktux, xi' xat, pu 'yĩpkox pip 'ãktux, xi' xat pu tikmũ'ũn pakut xop hittupmã',
2 Também os enviou a pregar o Reino de Deus e a curar os enfermos.
3 tu: —'Ãhok mõg, tu hãpxop 'ũm ta hok, xi' kup hã tu 'ãmõg hok, xi' tut ta hok, xix topixxax nõy ta hok.
3 E disse-lhes:
4 Ha tikmũ'ũn te: “'Ũkpet kopa 'ãxip'ax,” kaxĩy, 'ãpu xihip ka'ok, tu' nĩm hok, 'ĩhã kõmẽn kopa 'ãti'.
4 Na casa em que vocês entrarem, fiquem ali até saírem daquele lugar.
5 Pa tikmũ'ũn te: “Mõg, mõg,” kaxĩy, 'ãpu mõg mõ'ka'ok, tu nõm tikmũ'ũn nĩm, tu hãpkõnõn 'ãpata ha' xit, nũy tikmũ'ũn kummuk 'ãktux. Ta tu' kux. Kaxĩy.
5 E onde quer que não receberem vocês, ao saírem daquela cidade sacudam o pó dos pés em testemunho contra eles.
6 Tu mõ'pok, ha' mõg, tu hãpkumep, tu' xip tu xexka xohix kotit kopa' mõg, tu hãm'ãpak max 'ãktux, hu Topa te tikmũ'ũn xat 'ãtux, ha yĩpkox pip 'ãktux, tu kõmẽn yõg pakut xop hittupmãhã',
6 Então, saindo, percorriam todas as aldeias, anunciando o evangelho e fazendo curas por toda parte.
7 tu hãpxopmã ka'ok. 'Ĩhã tikmũ'ũn nõy te Ganinet yõg gohenanok pu Yeyox 'ãktux, tu' yõg hãpxopmã'ax 'ãktux, ha gohenenaok 'ãxet'ax 'Enot, tu: —Pi'ya nõ'õm? Kaxĩy. Ha tikmũ'ũn yãg te Yõam putpu hi 'ãktux, nõm tep-tox pix,
7 Ora, o tetrarca Herodes soube de tudo o que se passava e ficou perplexo, porque alguns diziam: “João ressuscitou dentre os mortos.”
8 ha' yãg te: —Mõnãyxop hittap 'Enit te put pu hi 'ãktux. Yã' xohix te hãmpe'paxex, hu: “'Ũ 'ũm nõm Yeyox?” Kaxĩy.
8 Outros diziam: “Elias apareceu.” E ainda outros diziam: “Um dos antigos profetas ressuscitou.”
9 Yĩy 'Enot te: —'Ãte' xat pu mõy Yoãm putox xak, pu tu xok, hap-tex, pa 'ũ 'ũm nõ'õm, tu hãpxopmã ka'ok? Kaxĩy. Tu' xak, nũy Yeyox pẽnã'.
9 Herodes, porém, disse: — Eu mandei decapitar João. Quem, então, é este a respeito do qual tenho ouvido tais coisas? E se esforçava para vê-lo.
10 Ha Yeyox yãy yõg mõ'pok xop nũn, tu putpu' nũn, tu nũktu hãm'ãktux Yeyox pu', tu hãpxopmã ka'ok 'ãktux, ha Yeyox te tik xop te 12 mõgãhã', 'ap nõy mõgã'ah, tu' mõg tu mõktu kõmẽn kutõgnãg Metxax tu' mõxaha',
10 Ao regressarem, os apóstolos relataram a Jesus tudo o que tinham feito. Ele, levando-os consigo, retirou-se à parte para uma cidade chamada Betsaida.
11 pa tikmũ'ũn te' yũmmũg, tu' pe' mõg, ha Yeyox kuxa hittup, tu: —'Ok 'ãxop nũn? Kaxĩy. Tu hãmyũmmũgãhã', hu: —Topa te yãy yõg tikmũ'ũn xat. Kaxĩy. Tu' pakut xop hittupmãhã'.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. Acolhendo-as, Jesus lhes falava a respeito do Reino de Deus e socorria os que tinham necessidade de cura.
12 Ha 'ãmnĩy, yĩy mõ'pok xop te 12 te: —Putup te' kix tikmũ'ũn, 'ãpu mõ'pok pu mõg putpu', nũy xip tu xexka kopa hãpxop pop, nũy mĩptut 'ũm kopa nũ'xok, nũnte hãm panip hah. Kaxĩy.
12 Mas o dia estava chegando ao fim. Então os doze se aproximaram de Jesus e disseram: — Despeça a multidão, para que, indo às aldeias e campos ao redor, se hospedem e encontrem alimento; pois estamos aqui em lugar deserto.
13 Pa Yeyox te: —'Ãpu, 'ũxĩnnã', puyĩy tu hi ka'ok. Kaxĩy. Ha: —'Ũxit'ax 'ũm? 'Ap xip'ah. 'Ũgmũ'ãte pãm xohix te 5 pip, xix mãm tix mãm, ha tikmũ'ũn xohix xexka punethok. Pi'yã' mõg putup, nũy pãm xohix pop, nũy tikmũ'ũn pu popmã', nũy tu' xĩnnã'? 'Ap kõmẽn xexka yũm'ah. Kaxĩy.
13 Jesus, porém, lhes disse: Os discípulos responderam: — Não temos mais que cinco pães e dois peixes, a não ser que nós mesmos vamos e compremos comida para todo este povo.
14 Ha tikmũ'ũn yõg tik xop xohix te 5.000, ha Yeyox te yãy yõg mõ'pok xop xat, pu tikmũ'ũn hãm tu mõ'xip, ha' yãg puxet te 50 mõ'xip, xi' nõy te 50 mõ'xip, tu mõktu xohix.
14 Porque estavam ali cerca de cinco mil homens. Então Jesus disse aos seus discípulos:
15 Ha mõ'pok xop yĩpkox pip, ha tikmũ'ũn xohix te hãm tu' mãm,
15 Eles atenderam, fazendo com que todos se assentassem.
16 ha Yeyox te pãm xohix te 5 pop, xix mãm 2, tu pexkox ha' pẽnãhã', tu Topa 'ãktux max, hu: —Topa 'ãmax. Xatek mũg hãpxop max xohix popmãhã'. Puxi'. Kaxĩy. Tu yãy yõg mõ'pok xop pu pãm koxip, tu xe' koxip, tu nõg nõy nã' mõg tu mõktu xohix, nũy tikmũ'ũn xohix xĩnnã',
16 E Jesus, pegando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou, partiu e deu aos discípulos para que os distribuíssem entre o povo.
17 ha' xohix te' mãhã', tu' hi ka'ok, pãyã pãm pip punethok, ha tikmũ'ũn xit tap 'ĩhã tik xop te pãm pop, tu manax kopa' xex, ha manax te 12 nũ'xip pãm hah, xix mãm hah.
17 Todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que sobraram foram recolhidos doze cestos.
18 'Ãmnĩy nõy 'ĩhã Yeyox puxehnãg xip, tu Topa pu hãm'ãktux, ha yãy yõg mõ'pok xop nũn, tu Yeyox yĩkãgnãg hã' pip, ha Yeyox te: —Tikmũ'ũn te putep 'ãktux 'ã'? Kaxĩy.
18 E aconteceu que, enquanto Jesus estava orando em particular, achavam-se presentes os discípulos, a quem perguntou:
19 Ha tik xop te: —'Ũyãg te 'ãmũn yã Yoãm 'ãktux, nõm tep-tox pix, ha' yãg nõy te 'ãmũn yã 'Enit 'ãktux, hõmã nõ'õm 'Enit te Topa pupi hãm'ãktux, ha' yãg nõy te: “Yeyox yã tik hittap nõy, tu Topa pupi hãm'ãktux, yã putpu hi nõmhã.” Kaxĩy.
19 Eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que um dos antigos profetas ressuscitou.
20 Ha: —Xix 'ãxop? Putep 'ãmpe'ãpanõm? 'Ok pek mũn? Kaxĩy. Ha Pet te: —'Ãmũn yã Kunnix, Topa te xa yãykutnãhã'. Kaxĩy.
20 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro disse: — O Cristo de Deus.
21 Ha Yeyox te: —Nãy, hãm'ãktux hok tikmũ'ũn nõy pu'. Kaxĩy.
21 Jesus, porém, advertindo-os, mandou que a ninguém declarassem tal coisa,
22 Tu xe hãm'ãktux, hu: —'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok, tuk xũy xexkap-tup, ha Yoneo xexka xop tek mũn putup nõg, xix 'ãmãnex xexka xop, xix hãmyũmmũg xop tek mũn putup nõg, tuk putex putup, ha 'ãmnĩy tikoyuk nõg, 'ĩhã put puk hip-tup. Kaxĩy.
22 dizendo:
23 Tu hãpxip kutõgnãg 'ĩhã xe hãm'ãktux, tu' xohix pu hãm'ãktux, hu: —Tikmũ'ũn tek mũn mũtik hãpkumep putup, puxix yãy pe'paxexk-tõgnãg, tu mõktu yãy putup'ax xaxok, nũy 'ãmnĩy xohix hã' yãy yõg mĩpkupnix tat, nũy xũy, nũy 'ũgmũn putuk xũy, tuk mũn mũtik hãpkumep xe'ẽgnãg.
23 Jesus dizia a todos:
24 Ha tikmũ'ũn te yãy xaxok hok, puxix tu' hi xe'e 'ohnãg, pa tikmũ'ũn xok 'ũgmũn hah, puxix tu hip-tup mõ kuma' mõg, tu' hi kux 'ohnãg.
24 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a salvará.
25 Teptu hãpxexka yõg hãpxop xohix pop, pãyã' xok? 'Ũp-texop xexkah, tu' xok, tu hãpxop xohix xaxok, 'ũxok tu', puxix yã' hok xe'ẽgnãg.
25 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro, se vier a perder-se ou causar dano a si mesma?
26 Tikmũ'ũn tek mũn hã yãyhãhup, xix yõgnũ hãm'ãktux hã yãyhãhup, 'ũnõy xop pu yãyhãhup, hu: “'Akmũn Yeyox yõg'ah”, kaxĩy, kopxix 'ãte nõm tikmũ'ũn hã yãyhãhup 'ũyãnãn tu'. 'Ãtak Topa pu 'ãte nõm xop hã yãyhãhup, 'ĩhãk nũn, hu: “'õhõm 'ã' yõg'ah,” kaxĩy, 'ĩhãk xexka xe'ẽgnãg nũn, 'Ãtak Topa putuk, xix pexkox yõg nũ'pok xop putuk.
26 Pois quem se envergonhar de mim e das minhas palavras, dele se envergonhará o Filho do Homem, quando vier na sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: 'Ãxop 'ãyãg xok putup hok, tu mõktu Topa te yãy yõg tikmũ'ũn xat xe'ẽgnãg. Ta tu' kux. Kaxĩy.
27 Em verdade lhes digo que alguns dos que aqui se encontram não passarão pela morte até que vejam o Reino de Deus.
28 Ha 'ãmnĩy te 8 nõg, 'ĩhã Yeyox te Pet mõgãhã', xix Tiak, xix Yoãm, ha yĩktix tu mõ'kãnĩn ha' mõg tu pũnãmep, nũy Topa pu hãm'ãktux.
28 Cerca de oito dias depois de proferidas estas palavras, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago e subiu ao monte com o propósito de orar.
29 Yeyox te hãm'ãktux 'ĩhã' pa yãnãm putuk, ha topixxax tũmnãg, tu kuyãnãn putuk.
29 E aconteceu que, enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se transfigurou e a roupa dele ficou de um branco brilhante.
30 Hãpxip 'ohnãg 'ĩhã tik 2 tihi', tu Yeyox pu hãm'ãktux hã' nõy yãnãn, tik puxet 'ãxet'ax Mõyyex, ha' nõy 'ãxet'ax 'Enit, yã Yoneo yõg tikmũ'ũn hã mõnãyxop hittap, hõmã Topa te' mõgãhã' pexkox tu', nũy tihi' hãmyãxatamuk xohix hã,
30 E eis que dois homens falavam com ele: eram Moisés e Elias,
31 ha Topa yõg yãnãm xe'ẽgnãg te pexkox tu' xakot, ha tik 2 te Yeyox xok'ax 'ãktux, tu' xok putup kõmẽn Yenoyanẽn kopa 'ãktux, tu Topa tep-tup kaxĩy 'ãktux,
31 que apareceram em glória e falavam da morte de Jesus, que ele estava para cumprir em Jerusalém.
32 'ĩhã Pet xi' nõy xop mõ'yõn ka'ok, tu yãy koxak, tu Yeyox xexka xe'ẽgnãg pẽnãhã', tu tik 2 xexka xe'ẽgnãg pẽnãhã',
32 Pedro e seus companheiros estavam caindo de sono; mas, conservando-se acordados, viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 ha tik hittap 2 mõg putup, 'ĩhã Pet te: —Yãyã', yã' max nũntek mũg pip. 'Ãpu, yũmũ mĩptut kumex tikoyuk mĩy, yãpxet 'ã pu', xix nõy Mõyyex pu', xix' nõy 'Enit pu'. Kaxĩy. Pãyã hãmyũmmũg 'ohnãg.
33 Quando estes começaram a se afastar de Jesus, Pedro lhe disse: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Porém, Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Tu hãm'ãktux, 'ĩhã hãmgõy xexka nũn, tu tik 2 xaxogãhã', tu mõ'nĩy, ha tik xop kuxãnõg, 'ĩhã hãmgõy kopa' xip, hãmpẽnã 'ohnãg hah,
34 Enquanto assim falava, veio uma nuvem e os envolveu. E ficaram com medo ao entrar na nuvem.
35 ha Topa yĩy, tute hãmgõy xexka kopa hãm'ãktux, hu: —Nũhũ 'ũgkutok pit xe'ẽgnãg. 'Ãte nõm yãykutnãhã'. 'Ũxupax!. Kaxĩy.
35 E dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho, o meu eleito; escutem o que ele diz!
36 Tu hãm'ãktux kux, ha Yeyox puxehnãg xip, ha yãy yõg mũtik hãpkumep xop yĩy 'ohnãg, 'ap hãm'ãktux'ah, tu hãpxopmã 'ũm pẽnã'ax 'ãktux 'ohnãg 'ũnõy xop pu nõmhã.
36 Depois daquela voz, perceberam que Jesus estava sozinho. Eles ficaram calados e, naqueles dias, não contaram nada a ninguém a respeito do que tinham visto.
37 Hãptup 'ĩhã yĩktix tu 'ũyĩxohoh, ha tikmũ'ũn xohix punethok pip, tu Yeyox hip,
37 No dia seguinte, quando eles desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 ha tik xip, tu' yĩy ka'ok tu: —Notot, mã'! 'Ũgkutok pit puxehnãg pakut.
38 E eis que, do meio da multidão, surgiu um homem, dizendo em alta voz: — Mestre, peço que o senhor olhe o meu filho, porque é o único que tenho.
39 Yãmĩy kummuk te' pakutnãhã', ha' yĩy ka'ok, tu hãm tu' nãhã', tu yãy pu xu'ux, ha yĩkonnop te yĩkox tu' xupep, 'ũyĩy xax tu' xupep. Yã yãmĩy te' xũygãhã', tu' nĩm 'ohnãg.
39 Um espírito se apodera dele, e, de repente, o menino grita, e o espírito o convulsiona até espumar; e dificilmente o deixa, depois de o ter maltratado.
40 'Ãte 'õg tik te 'ãmutik hãpkumep xop tu' xak, tu nõm xop tu' xak, pu yãmĩy xit pu mõg, pãyã 'ap xit yũmmũg'ah. Kaxĩy.
40 Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
41 Ha Yeyox te: —Tikmũ'ũn kuxa mãm 'ohnãg, tu' kummuk 'ãmnĩy xohix hã, 'ãte 'ãxop nõã'tot. Hãm 'ũm hã' kux'ax? Kaxĩy. Tu' tak pu hãm'ãktux, hu: —'Ãk-tok putnũ'. Kaxĩy.
41 Jesus exclamou:
42 Ha' putnũn, 'ĩhã yãmĩy kummuk 'ũkopa nuhukgãhã', tu hãm tu' putxok, ha Yeyox te yãmĩy xat pu mõg, yĩ' mõg, ha kakxop hittup, ha Yeyox te' tak ha' mõgãhã'.
42 Quando o menino estava se aproximando, o demônio o atirou no chão e o convulsionou; mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Ha tikmũ'ũn xohix kuxãnõg, Topa mũn xe'ẽgnẽg ka'ok hah, tu' yẽy, Yeyox te' xok'ax 'ãktux 'ũxeheh Tikmũ'ũn kuxa te' yẽy, 'ĩhã Yeyox te yãy yõg mũtik hãpkumep xop pu hãm'ãktux, hu:
43 E todos ficaram maravilhados com a majestade de Deus. Como todos estavam admirados com tudo o que Jesus fazia, ele disse aos seus discípulos:
44 —'Ũg'ãpax, 'ũxaxok hok! 'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: 'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok, ha tik puxet te gãy xop mõgãp-tup 'ũghah, 'ũkoit'ax hãk mõgãp-tup, pu tuk putex. Kaxĩy.
44 — Prestem bem atenção nas seguintes palavras: o Filho do Homem está para ser entregue nas mãos dos homens.
45 Ha' xupak, pãyã nõm hãm'ãktux ka'ok, yĩy tik xop kuxa yũm 'ohnãg, hu' yũmmũg'ah, 'ap yĩkopit putup'ah.
45 Eles, porém, não entendiam isso, e lhes foi encoberto para que não o compreendessem. E temiam fazer perguntas a Jesus a respeito deste assunto.
46 Tik xop te yãy mũtik hãm'ãktux hã' nõy yãnãn, nũy pi'yã tik yãy xexka yũmmũg, nũy pi'yãk-tõgnãg yũmmũg, hu: —'Ũgmũn yãk xexkah, kaxiy, ha' nõy te: —'Ap 'ũxexka'ah, yãk-tõgnãg, pãyã' nõy yã' xexkah. Kaxĩy.
46 Surgiu entre os discípulos uma discussão sobre qual deles seria o maior.
47 Ha Yeyox te' yũmmũg, ha kakxop te' yĩka' xip, yĩ' put,
47 Mas Jesus, sabendo o que se passava no coração deles, pegou uma criança, colocou-a junto de si
48 tu: —Tikmũ'ũn tek putup, ha 'ãte kakxop putup, nõm yĩpkox pip, puxix nõm tikmũ'ũn yã kakxop putup kamah. Tikmũ'ũn tek putup, puxix 'Ãtak Topa putup kamah, nõm te nũgkutnãhã'. 'Ũk-tõgnãg xop yĩpkox pip, nõm xop te yãyhãp-tup xexkah xop, 'ãxop mũtik. Kaxĩy.
48 e lhes disse:
49 Ha Yoãm te: —Yãyã', 'ũgmũ'ãte tik pẽnãhã', tu yãmĩy kummuk xit, tu xa' xuktux, tu 'ãxuxet'ax 'ãktux hã' xut, hak mũ'ãte' tux hok pu mĩy hok, hamũn tek mũk mũtik hãpxopmã 'ohnãg hah. Kaxĩy.
49 João tomou a palavra e disse: — Mestre, vimos certo homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não segue conosco.
50 Ha Yeyox te hãm'ãktux Yoãm pu', xix yãy yõg mũtik hãpkumep xop pu hãm'ãktux, hu: —'Ũtux hok pu mĩy. Tik te 'ãxop mũtik yãy tu yãnãn hok, puxix tu 'ãmũtik hãpxopmã'. Kaxĩy.
50 Mas Jesus lhe disse:
51 Hãpxip kutõgnãg 'ĩhã 'ũxexka xop te Yeyox putex putup, yã' xok'ax hũmnãg, ha' yũmmũg, hu kõmẽn Yenoyanẽn ha' mõg putup,
51 E aconteceu que, ao se completarem os dias em que seria elevado ao céu, Jesus manifestou, no semblante, a firme resolução de ir para Jerusalém.
52 tu tik xop mõ'pok hãmãxap, ha' mõg, tu mõktu hãpxexka Xãmãnit tu' mõxaha', nũy pip'ax xax, tu' mõg, nũy 'ãmuk xax,
52 E enviou mensageiros que fossem na frente. Indo eles, entraram numa aldeia de samaritanos para lhe preparar pousada.
53 pãyã hãpxexka yõg tikmũ'ũn tep-tup nõg, tu kõmẽn Yenoyanẽn ha' mõg pẽnãhã', hup-tup nõg.
53 Mas não o receberam, porque o aspecto dele era de quem, decisivamente, ia para Jerusalém.
54 Ha Tiak xix Yoãm gãy, tu: —'Ok xatep-tup 'ũgmũ'ãte' xat, pu kuxap pexkox tu nũ'yõn, nũy tikmũ'ũn kummuk kix? Kaxĩy.
54 Vendo isto, os discípulos Tiago e João perguntaram: — Senhor, quer que mandemos descer fogo do céu para os consumir?
55 Pa Yeyox te' mãnõg, tu' yokãnãm,
55 Mas Jesus, voltando-se, os repreendeu.
56 tu' kep ha' mõg, tu xip tu xexka, nõy ha' mõg, ha yãy mũtik hãpkumep xop mõg kamah.
56 E seguiram para outra aldeia.
57 Tu' mõg, 'ĩhã tik te Yeyox pu hãm'ãktux hu: —'Ãte 'ãmũtik hãpkumep putup, yã' hãm 'ũm tu 'ãmõg'ax 'ũgmõg kamah. Kaxĩy.
57 Enquanto seguiam pelo caminho, alguém disse a Jesus: — Vou segui-lo para onde quer que o senhor for.
58 Ha Yeyox te: Kokexmax hex pet, xix putuxnãg xohix pet, pak mũn yã Tikmũ'ũn Kutok, 'ãk pet 'ũm pip'ah 'ũ kopak pihi'. Kaxĩy.
58 Mas Jesus lhe respondeu:
59 Tu tik nõy xãnãhã', hu: —'Ũgmũtik hãpkumep, kaxĩy. Pa' nõy te: —Nãy. Yãy pet hak mõg tap nũy 'ãtak nõ hãpkot, nũy 'ãmũtik hãpkumep kũnãy tu'. Kaxĩy.
59 A outro Jesus disse: Mas ele respondeu: — Senhor, deixe-me ir primeiro sepultar o meu pai.
60 Ha: —Pũyã xakix xop 'ũnõy xop nõ hãpkot, pa nũ', nũy 'ũgmũtik hãpkumep, nũy Topa yãy yõg tikmũ'ũn xat 'ãktux. Kaxĩy.
60 Mas Jesus insistiu:
61 Ha tik nõy te: —'Ũgmõg 'ãpehe, pak tux hok 'ũ xape xop pu 'ãneo, nũy hãpkumep'ax 'ãktux. Kaxĩy.
61 Outro lhe disse: — Senhor, quero segui-lo, mas permita que antes disso eu me despeça das pessoas da minha casa.
62 Ha: —Tik hãm, tu ta' taxutnak nĩm, nũy hãm kumãgnãg mõg, puxix Topa nõm xe homip xat putup 'ohnãg. Kaxĩy.
62 Mas Jesus lhe respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.