Lucas 19
Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NAA
1 Yeyox te kõmẽn Yenikot tu' xupep, tu' kotit ha' mõg,
1 Entrando em Jericó, Jesus atravessava a cidade.
2 ha tik 'ãxet'ax Yakeo xip. Hamũn te puknõg yõg gohet pupi tayũmak pop, tu tikmũ'ũn yõg tayũmak pop, tup-texop xexkah,
2 Eis que um homem rico, chamado Zaqueu, chefe dos publicanos,
3 tu Yeyox pẽnãp-tup, nũy tu' yũmmũg, pãyãk-tõgnãg, 'a' tox'ah, ha tikmũ'ũn xexka punethok, yĩy' pẽnã 'ohnãg.
3 procurava ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, por ser ele de pequena estatura.
4 Tikmũ'ũn xop mõg 'ĩhã tik yokoma' mõg, tu mõktu' nõy hip, tu' kup xexka piget pepi' mõg, tu' xip ha mõkahmãg, nũy Yeyox pẽnã', putat ha' nũn hah,
4 Então, correndo adiante, subiu num sicômoro a fim de ver Jesus, porque ele havia de passar por ali.
5 tu' xupep, tu mõkahmãg tu' penãhã', tu Yakeo pu hãm'ãktux, hu: —Yakeo, hãm tu 'ãnũ mõ'ka'ok, Hõnhã 'ũkxip'ax 'ãpet kopah. Kaxĩy.
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhando para cima, disse:
6 Ha' kuxa hittup, tu hãm tu' nãhã', tu hãm tonnok, tu yãy pet ha' mõgãhã', 'ũkuxa hittup tu'.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu com alegria.
7 Ha tikmũ'ũn te' pẽnãhã', tup-tup nõg, hu: —Yeyox te tik kummuk hã' xape', tu tik te hãpxop hã' xupxet mũtik mõg, nũy xihip, nũy tu xit. Kaxĩy.
7 Todos os que viram isto murmuravam, dizendo que Jesus tinha se hospedado com um homem pecador.
8 Ha' xit kux 'ĩhã Yakeo yok, tu hãm'ãktux Yeyox pu, nũy tikmũ'ũn xupax, tu: —Yõgnũ hãpxop xohix 'ãte' koxip putup, nũy xahix nĩm 'ũhok xop pu'. Hõmã 'ãte' nõy yõg tayũmak puxet hã' xupxet, kopxix hõnhã nõm pu tayũmak tehomi te 4 popmãp-tup, 'ũnõy yãnãn tu'. Kaxĩy.
8 Zaqueu, por sua vez, se levantou e disse ao Senhor: — Senhor, vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguma coisa de alguém, vou restituir quatro vezes mais.
9 Ha Yeyox te: —Hõnhã Topa te 'ãkuxa kummuk xit, nũy kuxa max tat 'ũyãnãn tu', xix 'ãxape kuxa kummuk xit kamah, 'ãxape te 'ãpet kopa tihi'. 'Ãmũn yã mõnãyxop hittap 'Amanãm hã 'ãmõkputox kamah.
9 Então Jesus lhe disse:
10 'Ũgmũn yã Tikmũ'ũn Kutok, tuk nũn, nũy tikmũ'ũn xax, nũy xaxnãm, nõm tikmũ'ũn te Topa yõg putat xak, 'ũ mõgã, puyĩy Topa yõg putat ha' mõg 'ũxeheh. Kaxĩy.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar o perdido.
11 Ha hãm'ãpak tikmũ'ũn te', 'ĩhã Yeyox te hãm'ãktux'ax hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', pũyĩy Topa pu hãpxopmã max, ha kõmẽn Yenoyanẽn hãmhũmnãg tu Yeyox xip, tu yãy yõg xop yũmmũgãhã', ka' pe'paxex, hu: “Topa te tikmũ'ũn xop xohix xat putup nõmhã,” pãyã 'ap xohix xat'ah nõmhã,
11 Ouvindo eles estas coisas, Jesus contou uma parábola, visto estar perto de Jerusalém e lhes parecer que o Reino de Deus havia de manifestar-se imediatamente.
12 yĩy Yeyox te: —Tik te' xat'ax yãy kutok mõg hãpxexka nõy tu', hãptox tu' mõg, nũy yãyhã hãpxexka yõg tik te tikmũ'ũn xohix xat, nũy hãmyãxatamuk kutõgnãg nõg, puxix putpu nũ'.
12 Por isso, Jesus disse:
13 Tu kãmãnat te 10 xãnãhã', tup-xet pu tayũmak puxet hõm, xix kãmãnat tuk-nãy tu' hõm tayũmak puxet, tu mõktu xohix pu tayũmak puxet hõm, tu: “Hãpxop hãmenax nũy tayũmak punethok pop, tu mõktu 'ũkxupep put pu'.” Kaxĩy.
13 Chamou dez dos seus servos, confiou-lhes dez minas e disse-lhes: “Negociem até que eu volte.”
14 —Tu' mõg, pãyã 'ũyõg tikmũ'ũn tep-tup nõg, tu tik xop mõ'pok hãptox tu', 'õm xat'ax ha mõ'pok, nũy nõ: “'Ũgmũ'ãte 'ãp-tup nõg. 'Ãpu, xihip hãptox tu'. Putpu 'ãnũn hok, nũy mũ'ã xat.” Kaxĩy.
14 Mas os seus concidadãos o odiavam e enviaram após ele uma embaixada, dizendo: “Não queremos que este reine sobre nós.”
15 —Pa hãmyãxatamuk kutõgnãg nõg 'ĩhã' xupep putpu', tu kãmãnat te 10 xãnãhã', nõm xop te' yõg tayũmak pop, tu hãpxop hãmenax xi' nõ' nõy yãnãn nũy tayũmak xexka pop, ha' xat'ax te tik xop te 10 xãnãhã nũy' yĩkopit, nũy tayũmak xohix te xĩy tik xop te' pop yũmmũg.
15 — Quando ele voltou, depois de ter tomado posse do reino, mandou chamar os servos a quem tinha dado o dinheiro, a fim de saber quanto tinham conseguido ganhar em seus negócios.
16 Ha kãmãnat hãmãxap nũn, tu: “'Ãte 'õg tayũmak hã tayũmak nõy te 10 pop,” kaxĩy.
16 — O primeiro se apresentou e disse: “Senhor, a sua mina rendeu dez.”
17 Ha' xat'ax te: —Yã' max, 'ãhãm max. 'Ãte mõ'ãkutnãp-tup kõmẽn xohix te 10 hah, xa pẽnãnã' xip. Kaxĩy.
17 O senhor lhe disse: “Muito bem, servo bom! E porque você foi fiel no pouco, terá autoridade sobre dez cidades.”
18 —Ha kãmãnat tuk-nãy tu' nũn, tu: “'Õg tayũmak hã 'ãte tayũmak nõy te 5 pop.” Kaxĩy.
18 — O segundo servo veio e disse: “Senhor, a sua mina rendeu cinco.”
19 —Ha: “'Ãte mõ'ãkutnãp-tup kõmẽn xohix te 5 hah, xa pẽnãhã' xip.” Kaxĩy.
19 A este o senhor disse: “Você terá autoridade sobre cinco cidades.”
20 —Ha kãmãnat te ka'ax tu' xip, tu' nũn, tu: “Nõ pa 'õg tayũmak. 'Ãte topixxax hã' kĩy, tu' xaptop,
20 — Então veio outro servo, dizendo: “Senhor, aqui está a sua mina, que eu guardei embrulhada num lenço.
21 'ũgkuxãnõg tu'. 'Ãte 'ãyĩpkutuk, 'ãmũn xupkũmĩy hah. Xate 'ãnõy yõg tayũmak paha', ha tik nõy te hãpxop xap xok, ha 'ãmũn te nõ nũnnãhã'.” Kaxĩy.
21 Porque tive medo do senhor, que é homem rigoroso. O senhor retira o que não depositou e colhe o que não semeou.”
22 —Ha' xat'ax te: “'Ãhãm kummuk. 'Ãte 'ãkopit'ax, 'õg hãm'ãktux'ax hã 'ãte 'ãhãm kummuk yũmmũg. Xatek xupkũmĩy 'ãktux, tu 'ãtu hãpxop nũnnã 'ãktux.
22 Mas o senhor respondeu: “Servo mau, eu o julgarei usando as suas próprias palavras. Você sabia que eu sou homem rigoroso, que retiro o que não depositei e colho o que não semeei.
23 Pax xa yõgnũ tayũmak ma'ãg kopa' xex, pu tikmũ'ũn nõy hãpxop hãmenax, puxix tayũmak tu xohix punethok nõmhã.” Kaxĩy.
23 Por que você não pôs o meu dinheiro no banco? E, então, na minha vinda, eu o receberia com juros.”
24 —Tu tikmũ'ũn te' yĩmmap tu 'õm pip pu hãm'ãktux, hu: “Tayũmak xut tik tu', tu tik nõy pu' hõm, tik te tayũmak te 10 pop pu' hõm.” Kaxĩy.
24 — E disse aos que estavam ali: “Tirem dele a mina e deem ao que tem as dez.”
25 —Ha tikmũ'ũn te: “Yã' pip tayũmak punethok, yã' pip tayũmak te 10.” Kaxĩy.
25 Eles ponderaram: “Senhor, ele já tem dez.”
26 —Ha: “'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: Tikmũ'ũn te hãpxop punethok pip ha hãpxop nõy nã' mõg'ax tu mõktu yã' xohix, ha hãpxop xohix xut'ax, tu' hok tu'.
26 Ao que o senhor respondeu: “Pois eu declaro a vocês que a todo o que tem será dado ainda mais; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
27 Tik xop nũnnã nõmhã, tik xop tek putup nõg, tuk mũn te' xat putup nõg. 'Ãpu, 'ũnũnnã', nũy 'ũgkeppa' kix.” Ta tu' kux.
27 Mas quanto a esses meus inimigos, que não quiseram que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e os matem na minha presença.”
28 Tu hãm'ãktux kux, 'ĩhã' mõg, tu kõmẽn Yenoyanẽn ha' mõg, ha' yõg mũtik hãpkumep xop te' pe' mõg,
28 E, depois de dizer isto, Jesus prosseguia a sua viagem para Jerusalém.
29 tu' mõg, tu' xip'ax Metpaye te hãmhũmnãg tu' pip, xi' xip'ax Metãn te hãmhũmnãg tu' pip, tu yĩktix 'Onimet yĩka' pip, ha yãy yõg tik 2 mõ'pok, pu mõg nũ peheh, tu:
29 E aconteceu que, ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos,
30 —'Ãmõg xip tu xexka tu', tu yohmẽnnãg tuk tup pẽnãp-tup, ha tikmũ'ũn 'ũm te' yĩmũ' yũm hok. 'Ũxut, nũy nũnnã'.
30 dizendo-lhes:
31 Tik te 'ãyĩkopit, 'ãpu, tu hãm'ãktux, hu: “'Ũgmũg xuxyã tep-tup, puyĩy nõ yĩmu' yũm.” Kaxĩy.
31 Se alguém perguntar: “Por que o estão desprendendo?”, respondam assim: “Porque o Senhor precisa dele.”
32 Ha' mõg, tu Yeyox te' xat'ax hã' mĩy.
32 E, indo os que foram mandados, acharam tudo conforme Jesus lhes tinha dito.
33 Tu yohmẽnnãg xut, 'ĩhã yohmẽn xuxyã nũn, tu: —Tep tu' xut 'ãxop te nũ yohmẽn? Kaxĩy.
33 Quando eles estavam soltando o jumentinho, os donos do animal disseram: — Por que estão desprendendo o jumentinho?
34 Ha: —'Ũgmũg xuxyã tep-tup, 'ũg mũg xut, yĩk tux hok 'ũ xut. Kaxĩy. Ha' tux hok, ha' hĩy'ax koah.
34 Eles responderam: — Porque o Senhor precisa dele.
35 Tu Yeyox ha' nũnnãhã', tu topixxax te yohmẽn yĩmũ' yũm, tu' yũm,
35 Então trouxeram o jumentinho até Jesus e, pondo as suas capas sobre o animal, ajudaram Jesus a montar.
36 tu' mõg, ha tikmũ'ũn te nũ yãy xex topixxax putat kopah, ha Yeyox te nũktu yĩmũ' mõg,
36 À medida que Jesus avançava, as pessoas estendiam as suas capas no caminho.
37 tu yĩktux 'Onimet tu hãmhũmnãg tu' xip, ha tixmũ'ũn xohix xexka te Yeyox mũtik hãpkumep, tu' kuxa hittup xexkah, tu Topa max 'ãktux, xix Topa ka'ok 'ãktux, tu' yĩy ka'ok hãpxopmã max xe'ẽgnãg pẽnãhã tu',
37 E, quando Jesus se aproximava da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou, com muita alegria, a louvar a Deus em alta voz, por todos os milagres que tinham visto.
38 tu hãm'ãktux, hu: —Pũyã Topa tik te' xat'ax pu hãmmax nã'. Yã yãy 'ãxet'ax tu hõm pu nũ', ha pexkox kopa' pip xop kuxa mãm, yã Topa xexka xe'ẽgnãg. Kaxĩy.
38 Diziam: “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”
39 Ha Paniye yõg xop te tikmũ'ũn mũtik pip, tu Yeyox pu hãm'ãktux, hu: —Notot, 'ãpu 'õg tik xop mãnõg, pu yĩy hok. Kaxĩy.
39 Alguns dos fariseus lhe disseram em meio à multidão: — Mestre, repreenda os seus discípulos!
40 Ha: —'Ãte xa hãm'ãktux: Pax pu tik xop yĩy hok, puxix mĩkaxxap yĩy ka'ok, 'ũhittup tu'. Kaxĩy.
40 Mas Jesus respondeu:
41 Tu' mõg, tu kõmẽn Yenoyanẽn te hãmhũmnãg tu' xip, tu kõmẽn pẽnãhã', hu' potaha',
41 Quando Jesus ia chegando a Jerusalém, vendo a cidade, chorou por ela,
42 tu kõmẽn yõg tikmũ'ũn pu hãm'ãktux, hu: —Pax xa hãmyũmmũg, tu hãmmax xak, nũy tu kuxa mãm, puxix Topa xa hãmmaxnã', pãyã hãmyũmmũg 'ohnãg xate',
42 dizendo:
43 ha hãmyãxatamuk 'ũm nõg 'ĩhã' puknõg gãy xop te kõmẽn yĩmmap tu' pip putup, ha 'ãnũ'pap-tup, pãyã 'ãnũ'pa 'ohnãg,
43 Pois virão dias em que os seus inimigos cercarão você de trincheiras e apertarão o cerco por todos os lados;
44 ha kõmẽn koxyõy putup, xix tikmũ'ũn te kõmẽn kopa' pip kix putup, xix kakxop, tu mĩptut yõg tiyot xohix koxyõy putup, 'ãxop te hãmyũmmũg 'ohnãg hah. Topa te 'ãha' nũn, pãyã 'ãxop te hãmyũmmũg 'ohnãg. Kaxĩy.
44 e vão arrasar você e matar todos os seus moradores. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio visitá-la.
45 Hãpxip 'ohnãg 'ĩhã Yeyox te Topa pet xexka ha' mõ'nãhã', tu tikmũ'ũn te' kopa' pip xop papuk, nõm xop te hãpxop hãmenax Topa pet xexka kopa' papuk,
45 Depois, entrando no templo, Jesus começou a expulsar os que ali vendiam,
46 tu: —Hõmã tik te Topa tappet hã' kax'ãmi, hu: “Tikmũ'ũn te Topa pet xexka hã' mõxakux nũy Topa pu hãm'ãktux,” kaxĩy, pãyã 'ãxop tep-tũynãg, ha yãyhã hãpxupxet pet. Kaxĩy.
46 dizendo-lhes:
47 'Ãmnĩy xohix hã Yeyox te tikmũ'ũn yũmmũgãhã' Topa pet kopah, ha Yoneo yõg 'ãmãnex xop, xix hãmyũmmũg xop, xix tikmũ'ũn xexka xop te Yeyox putup nõg, tup-tex putup,
47 Diariamente, Jesus ensinava no templo. Os principais sacerdotes, os escribas e os maiorais do povo procuravam tirar-lhe a vida,
48 'ĩhã tikmũ'ũn xohix kuxa mãm ka'ok Yeyox yõg hãm'ãktux'ax kopah, yĩ' xexka xop te' xaptop, tu' gãy.
48 mas não achavam uma forma de fazer isso, porque todo o povo, ao ouvi-lo, era cativado por ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.