Lucas 10

Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Hãpxip kutõgnãg 'ĩhã Yeyox te tikmũ'ũn pẽnãhã', tu tik nõy yĩmõgãtux, ha tik xohix te 72 yĩmõgãtux, tu tik 2 mõ'pok, xix tik 2 nõy mõ'pok, xix tik 2 nõy gã hu mõ'pok, tu mõktu xohix, nũy 'ũkeppa' mõg kõmẽn xohix hah, xix xip'ax xohix hah,
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e dois discípulos e os enviou adiante, dois a dois, às cidades e aos lugares que ele planejava visitar.
2 'ĩhã' xat, hu: —Hãpxop xohix ta', xix yĩmpa', pa kãmãnat pip'ah pu hãpxop nũnnã'. 'Ãpu, Topa tu' xax, pu tikmũ'ũn nũ'pok, pu hãpxop nũnnã'. 'Ãpu, Topa tu' xax, pu tikmũ'ũn nũ'pok, pu hãm'ãpak max 'ãktux.
2 Estas foram suas instruções: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos.
3 Mõg. 'Ãxop yã' gãy hok xop, kahnẽn putuk, ha 'ãte mõ'ãpok hãmgãy xop kopah, nõm gãy xop te kokex gãy putuk.
3 Agora vão e lembrem-se de que eu os envio como cordeiros no meio de lobos.
4 Tayũmak paxmõg hok, xix tuhut, xix pataxax tat hok. Putat kopa' hip hok, nũy hãm'ãktux hã' nõy yãnãn.
4 Não levem dinheiro algum, nem bolsa de viagem, nem um par de sandálias extras. E não se detenham para cumprimentar ninguém pelo caminho.
5 Mĩptut 'ũm tu 'ãmõxap-tup, hu ta hãm'ãktux hãmãxap, hu: “Pũyã' kuxa mãm nũ mĩptut kopah,” kaxĩy, tuknãy tu' mõxa'ax.
5 “Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Que a paz de Deus esteja nesta casa’.
6 Tikmũ'ũn max te mĩptut kopa tihi', puxi' kuxa mãm, pa tikmũ'ũn kummuk tihi', puxi' kuxa mãm 'ohnãg, pa 'ãkuxa mãm pax putup.
6 Se os que vivem ali forem gente de paz, a bênção permanecerá; se não forem, a bênção voltará a vocês.
7 —Mĩptut kopa' nox pihi', hu ta' mõg hok mĩptut nõy tu', pãyã pi', nũy' xit, nũy xo'op. Mĩptut yõg tikmũ'ũn te 'ãp-tup, pu pihi', hu ta pi'. Yã' max tikmũ'ũn hãm punethok, tu' xit max kamah.
7 Permaneçam naquela casa e comam e bebam o que lhes derem, pois quem trabalha merece seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 Tikmũ'ũn te 'ãp-tup, tu xa' hõm xit'ax, 'ãpu, 'ũpa', nũy mã', 'ĩhã kõmẽn tu' pip.
8 “Quando entrarem numa cidade e ela os receber bem, comam o que lhes oferecerem.
9 Kõmẽn yõg pakut xop hittupmã', tu hãm'ãktux, hu: “Hõnhã Topa te 'ãxop xat nũnte'. 'Ãpu 'ãyĩpkox pi',” kaxĩy.
9 Curem os enfermos e digam-lhes: ‘Agora o reino de Deus chegou até vocês’.
10 —Pa kõmẽn tu mõxaha, ha nõm tikmũ'ũn te 'ãp-tup nõg, 'ãpu kõmẽn kotit hã mõg, nũy hãm'ãktux, hu:
10 Mas, se uma cidade se recusar a recebê-los, saiam pelas ruas e digam:
11 “'Ap max'ah kõmẽn, tu Topa yõg hãm'ãktux putup nõg, yĩy kõmẽn yõg hãpkõnõn tek mũk pata tu' mõy, nũy Topa gãy 'ãktux. Pãyã' xaxok hok. Hõnhã Topa te 'ãxop xat nũnte, ha 'ãxop tep-tup nõg, tu yĩpkox 'ohnãg.” Kaxĩy. Tu xe hãm'ãktux, hu:
11 ‘Limpamos de nossos pés até o pó desta cidade em sinal de reprovação. E saibam disto: o reino de Deus chegou!’.
12 —'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: Hãptup xe'e mõ'nãp-tup, 'ĩhã Topa te kõmẽn kummuk yõg tikmũ'ũn kopit putup, tu' kummukgãp-tup 'ũyãnãn tu', tu kõmẽn kummuk yõg tikmũ'ũn kuxa kak-tõgnãg, ha kõmẽn hittap Xonõm yõg tikmũ'ũn kuxa ka xexka putup. Kaxĩy.
12 Eu lhes garanto que, no dia do juízo, até Sodoma será tratada com menos rigor que aquela cidade.
13 Tu xe: —Kõmẽn Konãy yõg tikmũ'ũn xũy putup, xix kõmẽn Metxax yõg tikmũ'ũn xũy kamah. Topa te hãpxopmã xe'ẽgnãg kõmẽn kopah, pãyã hãpkummuk hã yãyhãhup 'ohnãg, hu hãpkummuk mĩy pax. Paxpu Topa hãpxopmã xe'ẽgnãg kõmẽn hittap Tinok yõg tikmũ'ũn keppah, xix kõmẽn hittap Xinõm yõg tikmũ'ũn keppah, puxix yãyhãhup xexkah, nũy tu kummuk mĩy kux, tu xagok hã mõ'tat'ax, tu putok hã yãy mõ'nĩy, pu tikmũ'ũn xohix yã yãyhãhup pẽnã'.
13 “Que aflição as espera, Corazim e Betsaida! Porque, se nas cidades de Tiro e Sidom tivessem sido realizados os milagres que realizei em vocês, há muito tempo seus habitantes teriam se arrependido e demonstrado isso vestindo panos de saco e jogando cinzas sobre a cabeça.
14 Hãptup mõ'nãp-tup 'ĩhã Topa te hãpxopmã'ax xohix kopit putup, tu kõmẽn Metxax yõg tikmũ'ũn kuxa kak-tõgnãg, xix kõmẽn Konay yõg tikmũ'ũn kuxa kak-tõgnãg, pãyã kõmẽn Tinok yõg tikmũ'ũn kuxa ka xexkah, xix kõmẽn Xinõm yõg tikmũ'ũn kuxa ka xexkah.
14 Eu lhes digo que, no dia do juízo, Tiro e Sidom serão tratadas com menos rigor que vocês.
15 Ha kõmẽn Kapãnãn yõg tikmũ'ũn kummuk te pexkox ha' mõg putup, pãyã yãyhãhup 'ohnãg, nũy tu kummuk mĩy kux, yĩy Topa te mõ'pok putup Hãmgãyãgnãg pet hah. Kaxĩy.
15 E você, Cafarnaum, será elevada até o céu? Não, descerá até o lugar dos mortos”.
16 Tu yãy yõg mũtik hãpkumep xop pu hãm'ãktux, hu: —Tikmũ'ũn te 'õg hãm'ãktux 'ãpak, tu' yĩpkox pip, puxik mũn pu yĩpkox pip kamah, yãy putuk yĩnmũn. Tikmũ'ũn te 'ãp-tup nõg, puxik mũn putup nõg kamah. Tikmũ'ũn tek mũn putup nõg, puxix Topap-tup nõg kamah, nõm tek mũn nũgkutnãhã'. Ta tu' kux. Kaxĩy.
16 Então ele disse aos discípulos: “Quem aceita sua mensagem também me aceita, e quem os rejeita também me rejeita. E quem me rejeita também rejeita aquele que me enviou”.
17 'Ãmnĩy 'ũm 'ĩhã tik xop put pu' nũn nãm, tik xop te 72 nũn, tu' kuxa hittup xexkah, tu: —Yãyã'! Xate 'ãxuxet'ax 'ã' hõm, 'ũyĩy yãmĩy kummuk xop xit, hak mũk'ãte' xit, pu mõg xupaha'! Kaxĩy.
17 Quando os setenta e dois discípulos voltaram, relataram com alegria: “Senhor, até os demônios nos obedecem pela sua autoridade!”.
18 Ha Yeyox te: —Hamũn. 'Ãte Hãmgãyãgnãg pẽnãhã'. Tex yãnãm te hãm tu' xakot mõ'ka'ok, hã kaxĩy Hãmgãyãgnãg te pexkox tu' nãhã', tex yãnãm putuk.
18 Então ele lhes disse: “Vi Satanás caindo do céu como um relâmpago!
19 'Ũg'ãpax, 'ãte yãy 'ãxet'ax xa' hõm, xa nõ kãyã gãy tonnok, nũy tup-tex, xi' xok pata kuhmĩy tonnok nũy tup-tex, nũy Hãmgãyãgnãg yõg hãpxopmã'ax kuxyã', pu 'ãxũygã hok,
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo. Nada lhes causará dano.
20 pa 'ãkuxa hittup hok, 'ãxop ka'ok tu'. 'Ãmhok. Topa te 'ãxuxet'ax mõ'kupix pexkox kopah, yã' xip'ax max xa' popmãhã' pexkox tu', pu 'ãhittup. Kaxĩy.
20 Mas não se alegrem porque os espíritos impuros lhes obedecem; alegrem-se porque seus nomes estão registrados no céu”.
21 Hãpxip 'ohnãg 'ĩhã Topa Koxuk te Yeyox kuxa hittupmãhã', ha Topa pu hãm'ãktux, hu: —'Ãtak, 'ãmũn yã pexkox hã 'ãxuxyã', xix hãm xexka hã 'ãxuxyã'. 'Ãmax, xate tikmũ'ũn 'ũk-tõgnãg xop pu hãmyũmmũgãhã', tu tikmũ'ũn xexka xop pu' xaptop, puyĩy tu yũmmũg hok. Hamũn. Kaxĩy xatep-tup. Kaxĩy.
21 Naquele momento, Jesus foi tomado da alegria do Espírito Santo e disse: “Pai, Senhor dos céus e da terra, eu te agradeço porque escondeste estas coisas dos que se consideram sábios e inteligentes e as revelaste aos que são como crianças. Sim, Pai, foi do teu agrado fazê-lo assim.
22 Tu xe: —Yõg 'Ãtak te 'ã' popmãhã hãpxop xohix, 'ũ puxehnãg 'ãtak yũmmũg, xix tik xop 'ãte hãmyũmmũgã xop te 'Ãtak Topa yũmmũg. Kaxĩy.
22 “Meu Pai me confiou todas as coisas. Ninguém conhece verdadeiramente o Filho, a não ser o Pai, e ninguém conhece verdadeiramente o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho escolhe revelá-lo”.
23 Tu yãy yõg xop xãnãhã', nũy tup-xehnãg pu hãm'ãktux, hu: —'Ãkuxa hittup, hãpxopmã pẽnã nũy, ha tikmũ'ũn kuxa hittup te nõm pẽnãhã kamah.
23 Então, em particular, ele se voltou para os discípulos e disse: “Felizes os olhos que veem o que vocês viram.
24 'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: Hõmã, hãmyãxatamuk xohix 'ĩhã tik te Topa pupi hãm'ãktux, nũy tikmũ'ũn pu' xuktux, tu nõm hãpxopmã'ax xe'ẽgnãg xak, nũy pẽnã', ha' xat'ax xop hittap te' pẽnãp-tup kamah, pãyã' pẽnã'ah, tu hãm'ãktux 'ãpak putup, pãyã' xupak'ah, ha 'ãxop te' xupak nõmhã. Kaxĩy.
24 Eu lhes digo: muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês têm visto e ouvir o que vocês têm ouvido, mas não puderam”.
25 Tik te hãmyũmmũg xip, tu Yeyox yĩkopit putup, tu ta' nũn, nũy Yeyox yĩkopit, tu: —Notot, 'ãtep-tep mũn mĩy'ax nũy Topa mũtik 'ũghi xe'ẽgnãg mõg kumak mõg, ha' kux 'ohnãg? Kaxĩy.
25 Certo dia, um especialista da lei se levantou para pôr Jesus à prova com esta pergunta: “Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna?”.
26 Ha: —Tep-te 'ũmãgãhã Topa yõg tappet hã? Topa tep-tep xat xa'? 'Ok xate' yũmmũg? Kaxĩy.
26 Jesus respondeu: “O que diz a lei de Moisés? Como você a entende?”.
27 Ha tik te: —Yamũn. Topa tappet te Topap-tup pax xat hãmãxap, tu tikmũ'ũn te Topap-tup pax xat, tu' kuxa hãp-tup pax xat, tup-tup pax ka'ok xat, tup-tox hãp-tup pax xat, tu yã' nõy putup pax xat, yãy putup pax putuk. Kaxĩy.
27 O homem respondeu: “‘Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de toda a sua força e de toda a sua mente’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’”.
28 Ha: —Yamũn. 'Ãpu mĩy, tu hip-tup 'ap nõg'ah Topa mũtik. Kaxĩy.
28 “Está correto!”, disse Jesus. “Faça isso, e você viverá.”
29 Ha' nõy te yãy pe'paxex max, hu: —'Ũ 'ũm tek mũn hãk nõy? Kaxĩy.
29 O homem, porém, querendo justificar suas ações, perguntou a Jesus: “E quem é o meu próximo?”.
30 Ha Yeyox te hãm'ãktux hã hãmyũmmũgãhã', nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', nũy 'ũnõy pu hãmmaxnã'ax 'ãktux, hu: —Kõmẽn Yenoyanẽn te yĩktix yĩmũ' yũm, ha ta Yoneo yõg tik te kõmẽn tu kekpa' mõg, tu kõmẽn Yenikot ha' mõg putup, 'ĩhã tik kummuk xop te' mũg, tu' yõg topixxax hã' xupxet, tu' kix kakixnãg, tu' nĩm, ha' xok putũmnãg.
30 Jesus respondeu com uma história: “Certo homem descia de Jerusalém a Jericó, quando foi atacado por bandidos. Eles lhe tiraram as roupas, o espancaram e o deixaram quase morto à beira da estrada.
31 Ha 'ãmãnex puxet tep-tat hã' nũn, tu Yenikot ha' mõg, tu tik pẽnãhã', pãyã nõã'yẽn, tu' mõg,
31 “Por acaso, descia por ali um sacerdote. Quando viu o homem caído, atravessou para o outro lado da estrada.
32 ha Nemix xop yõg tik kama' nũn, tu tu' pẽnãhã', tu nõã'yẽn, tu' mõg.
32 Um levita fazia o mesmo caminho e viu o homem caído, mas também atravessou e passou longe.
33 Pa hãpxexka Xãmãnit yõg puknõg te putat hã' nũn, tu nũktu xupep, tu tik pẽnãhã', tu tik kayax punethok ha' kuxa ka',
33 “Então veio um samaritano e, ao ver o homem, teve compaixão dele.
34 tu hũmnãg tu' xip, tu heptox hã kayax ku'uk, tu topixxax ponnok hã' kĩy, tu kãmãnok yĩmũ tu yãy keppa' yũm, tu' mõg, tu mõktu pip'ax tu' xupep, tu 'ãmuk ha' mõg, nũy ti ka'ok, tu tik pakut pẽnãmax.
34 Foi até ele, tratou de seus ferimentos com óleo e vinho e os enfaixou. Depois, colocou o homem em seu jumento e o levou a uma hospedaria, onde cuidou dele.
35 Hãptup nõy 'ĩhã' puknõg te' pip'ax tu tu pagok, tu tayũmak hõm, tu: “'Ũpẽnã max, xa tik hãpxop xex, nũy ta' xĩnnã'. Putpuk nũn putup, tu xa' hõm'ax tayũmak nõy.” Ta tu' kux. Kaxĩy.
35 No dia seguinte, deu duas moedas de prata ao dono da hospedaria e disse: ‘Cuide deste homem. Se você precisar gastar a mais com ele, eu lhe pagarei a diferença quando voltar’.
36 Tu tik te hãmyũmmũg pu' yĩkopit, hu: —Putep 'ãmpe'ãpaxex? 'Ũ 'ũm te tik hã' xape', nõm hãpxupxet xop te' kix kakixnãg? Kaxĩy.
36 “Qual desses três você diria que foi o próximo do homem atacado pelos bandidos?”, perguntou Jesus.
37 Ha: —Tik puknõg te nõm tik kuxa ka', hu' nõy hã' xape'. Kaxĩy. Ha: —Hamũn. Mõg, nũy kaxĩy 'ãnõy pu hãpxopmã'. Kaxĩy.
37 O especialista da lei respondeu: “Aquele que teve misericórdia dele”. Então Jesus disse: “Vá e faça o mesmo”.
38 Yeyox mõg, tu ta' mõg, xix yãy yõg mũtik hãpkumep xop, tu ta' mõg, tu mõktu xip tu xexka tu' mõxaha', ha 'ũn xip, 'ũxuxet'ax Mã'at, tu' xãnãhã', pu nũ', ha' nũn, tu ta tu' pip,
38 Jesus e seus discípulos seguiram viagem e chegaram a um povoado onde uma mulher chamada Marta os recebeu em sua casa.
39 ha 'ũn tutnõy 'ãxet'ax Mãnix, tu Yeyox nũktu keppa' yũm, nũy yõg hãm'ãktux 'ãpak,
39 Sua irmã, Maria, sentou-se aos pés de Jesus e ouvia o que ele ensinava.
40 'ĩhã Mã'at te 'ãmuk xexka, tup-xehnãg te 'ãmuk, tu hãpxop kutet, hu Yeyox yĩkãgnãg ha' nũn, tu: —Yãyã', putep 'ãpe'ãpaxex: 'ok max yãk puxet te 'ãmuk? 'Ãpu, 'ũktutnõy xat, pu nũ', nũy hãk tehet. Kaxĩy.
40 Marta, porém, estava ocupada com seus muitos afazeres. Foi a Jesus e disse: “Senhor, não o incomoda que minha irmã fique aí sentada enquanto eu faço todo o trabalho? Diga-lhe que venha me ajudar!”.
41 Ha Yeyox te: —Mã'at, Mã'at 'ãyãykuxop punethok,
41 Mas o Senhor respondeu: “Marta, Marta, você se preocupa e se inquieta com todos esses detalhes.
42 pa hãpxop puxet 'ũmax, ha 'ãtutnõy te nõm hãpxop max xe'ẽgnãg yãykutnãhã', tu Topa yõg hãm'ãktux 'ãpak hãmãxap, ha tik 'ũm te' kuxa kopa' xut 'ohnãg. Kaxĩy.
42 Apenas uma coisa é necessária. Quanto a Maria, ela fez a escolha certa, e ninguém tomará isso dela”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.