1 Coríntios 7

Pop Hagä Do Panyyg Hanäm Do Hahỹỹh (MBJNT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Hỹỹ kä, ỹ bë ma erih do hã ỹ bë eaanh do ky n'aa bë ỹ maher'ood kän. “Taw'ããts hẽ apäh dooh aj'yy awäd bä ta ỹỹm wë?”, näk bë kyyh bë eaanh doo.
1 Quanto aos assuntos sobre os quais vocês escreveram, é bom que o homem não toque em mulher,
2 Hahỹỹ da bë ỹ maher'oot: Hajõk baad nadoo doo da rababok do hyb n'aa, hajõk sa ỹỹm nadoo do sii, sa patug nadoo do sii rabahe'ỹỹh do hyb n'aa ỹ hanäng péh, taw'ããts hẽ sahõnh hẽ ajyy sa ỹỹm wë rababok nä, sahõnh hẽ ỹỹj sa patug wë rababok nä.
2 mas, por causa da imoralidade, cada um deve ter sua esposa, e cada mulher o seu próprio marido.
3 Taw'ããts hẽ ajyy sa ỹỹm ragadoo, sa wë rababok. Ti né hẽ baad ub, raket'ëë padëëk do hyb n'aa. Ti hadoo ẽnh ỹỹj sa hã. Taw'ããts hẽ sa patug ragadoo, sa wë rababok.
3 O marido deve cumprir os seus deveres conjugais para com a sua mulher, e da mesma forma a mulher para com o seu marido.
4 Ji ỹỹm, dooh ta hub danäh tado bä. Ta patug ti ta danäh. Ti hadoo ẽnh ji patug hã. Ta patug, dooh ta hub danäh tado bä. Ta ỹỹm ti ta danäh.
4 A mulher não tem autoridade sobre o seu próprio corpo, mas sim o marido. Da mesma forma, o marido não tem autoridade sobre o seu próprio corpo, mas sim a mulher.
5 Taw'ããts hẽ ket'ëë padëëk doo, dooh rakajesyg bä ta patug daheeh. Jããm hẽ ratayy pawóp its ta ä̃h rakarẽn bä, baad pooj jé rakaner'ood bä, P'op Hagä Do hã raky n'aa etsẽẽ hyb n'aa ti noo gó. Tii d' rabad'oo do jawén paa bä kä, taw'ããts hẽ p'aa hẽnh séd hã raba'ỹỹh sa ỹỹm daheeh, Nesaa Do Yb h'yyb natatuk hyb n'aa, ranahajaa do hyb n'aa ji h'yy keb'aah do hã.
5 Não se recusem um ao outro, exceto por mútuo consentimento e durante certo tempo, para se dedicarem à oração. Depois, unam-se de novo, para que Satanás não os tente por não terem domínio próprio.
6 Bë karẽn bä tii, pawóp its ta ä̃h bë tayy. Dooh bë ỹ mejũũ do tado bä ti ỹ her'oot doo.
6 Digo isso como concessão, e não como mandamento.
7 Hã ỹỹ péh, ỹ karẽn paawä sahõnh hẽ da ỹ rabahadoo. Ti hadoo né hẽ ỹ karẽn doo da nado. Séd uuh had'yyt hẽ nado ëër, P'op Hagä Do an'oo bä. P'op Hagä Do anoo ta wób sa hã raketëë hyb n'aa, ta wób sa hã tabanoo rakanetëë hyb n'aa, ỹ hanäng péh.
7 Gostaria que todos os homens fossem como eu; mas cada um tem o seu próprio dom da parte de Deus; um de um modo, outro de outro.
8 Hỹỹ kä, marahud bong do bë mahang habok do sa hã, patug tema bong do sa hã na-ããj hẽ ỹ erih hahỹỹh: Taw'ããts hẽ paawä rakanet'ëë bong ỹ kanatëë doo da.
8 Digo, porém, aos solteiros e às viúvas: é bom que permaneçam como eu.
9 Ti né hẽ paawä këh ỹ sa hã, ranahaja bä rah'yy keba bä, taw'ããts hẽ raketëë né hẽ. Baad nado sa hã aj'yy tado bä, ỹỹnh tado bä, rahyb n'aa newë had'yyt bä rakarẽn do hã. Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ raketëë né hẽ tii d' tado bä.
9 Mas, se não conseguem controlar-se, devem casar-se, pois é melhor casar-se do que ficar ardendo de desejo.
10 Ket'ëë padëëk do sa hã hahỹỹ da ỹ mejũũ (këh ỹỹ gó nado tii, Jesus Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do ti mejũũ): Taw'ããts hẽ ỹỹj dooh reréd bä sa patug!
10 Aos casados dou este mandamento, não eu, mas o Senhor: que a esposa não se separe do seu marido.
11 Ti hadoo né hẽ, ta patug teréd bä paawä, dooh tahaja bä ta see hã takat'ëë bä. Takanarẽn bä ta mab hẽ tawäd bä, taw'ããts hẽ ta patug paa sii taber'oot, p'aa hẽnh tagadoo hyb n'aa, p'aa hẽnh séd hã rababok hyb n'aa. Taw'ããts hẽ ajyy dooh reréd bä na-ããj hẽ sa ỹỹm.
11 Mas, se o fizer, que permaneça sem se casar ou, então, reconcilie-se com o seu marido. E o marido não se divorcie da sua mulher.
12 Ta wób sa hã ỹ mejũũ hahỹỹh, (dooh Jesus, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do tado bä ti mejũũ doo, këh ỹ tii): Ta ỹỹm h'yy kanae bä Jesus hã, ta sii had'yyt hẽ ta ỹỹm karẽn bä tawäd bä, tii bä taw'ããts hẽ dooh teréd bä ta ỹỹm.
12 Aos outros eu mesmo digo isto, e não o Senhor: se um irmão tem mulher descrente, e ela se dispõe a viver com ele, não se divorcie dela.
13 Ti hadoo ẽnh ỹỹj sa hã ẽnh. Ỹỹnh patug h'yy kanae bä Jesus hã, ta sii had'yyt hẽ ta patug karẽn bä tawäd bä, tii bä taw'ããts hẽ dooh teréd bä ta patug.
13 E, se uma mulher tem marido descrente, e ele se dispõe a viver com ela, não se divorcie dele.
14 Ta tii da ỹ wén mejũũ, ta patug h'yy kanae né paawä, tsyt hẽ ti takasëëw däk do hyb n'aa P'op Hagä Do wë, ta ỹỹm hyb n'aa, Jesus hã ta ỹỹm h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Ti hadoo ẽnh ỹỹj sa hã kä. Ta ỹỹm Jesus hã tah'yy kanae bä né paawä, tsyt hẽ ti takasëëw däk P'op Hagä Do wë, ta patug hyb n'aa, Jesus hã ta patug h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Tii d' tanado bä paawä, nes'aa né paawä tii bä bë taah P'op Hagä Do matym gó. Dooh ranes'aa bä P'op Hagä Do matym gó. Tsyt hẽ, P'op Hagä Do wë rakasëëw padëëk bë taah.
14 Pois o marido descrente é santificado por meio da mulher, e a mulher descrente é santificada por meio do marido. Se assim não fosse, seus filhos seriam impuros, mas agora são santos.
15 Hỹỹ kä, Jesus hã h'yy kana'eeh do karẽn bä teréd hõm bä ta patug, na mahũũm tii bä. Ta mahä̃nh tahõm bä, na mahũũm. Jesus hã h'yy kana'eeh do karẽn bä teréd hõm bä ta ỹỹm, na mahũũm tii bä. Ta mahä̃nh tahõm bä, na mahũũm. P'op Hagä Do asëëw hõm ëër, ta hã h'yy ka'eeh doo, h'yyb nyyw gó ër babok hyb n'aa sahõnh hẽ sa wë.
15 Todavia, se o descrente separar-se, que se separe. Em tais casos, o irmão ou a irmã não fica debaixo de servidão; Deus nos chamou para vivermos em paz.
16 Bëëh, ỹỹj Jesus hã h'yy ka'eeh doo, ji hapäh mä da bë hyb n'aa da ta jawén bë patug rah'yy ka'eeh da Jesus hã. Bëëh, ajyy Jesus hã h'yy ka'eeh doo, ji hapäh mä da bë hyb n'aa da ta jawén bë ỹỹm rah'yy ka'eeh da Jesus hã.
16 Você, mulher, como sabe se salvará seu marido? Ou você, marido, como sabe se salvará sua mulher?
17 Taw'ããts hẽ ër hã Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do anoo doo da ër babok hyb n'aa ër P'op Hagä Do basëëw däk noo gó, tii da né hẽ ër baboo had'yyt hẽ. Ti né hẽ ti ỹ mejũũ do jé pad'yyt hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hã. Sét gó ỹ mejũũ ta ti ky n'aa hã.
17 Entretanto, cada um continue vivendo na condição que o Senhor lhe designou e de acordo com o chamado de Deus. Esta é a minha ordem para todas as igrejas.
18 Hahỹỹ d' ỹ hanäng: Aj'yy ta masuuj noo byyh kahõg hõm do tado bä P'op Hagä Do basëm noo gó Jesus hã tah'yy ka'eeh hyb n'aa, taw'ããts hẽ. Na manä tii. Dooh hyb n'aa ji jejën pé tii. Aj'yy masuuj noo byyh kanahõk do tado bä P'op Hagä Do naëënh noo gó, taw'ããts hẽ na-ããj hẽ. Dooh hyb n'aa pé ta ti ramoo bok ta hã.
18 Foi alguém chamado sendo já circunciso? Não desfaça a sua circuncisão. Foi alguém chamado sendo incircunciso? Não se circuncide.
19 Dooh P'op Hagä Do gahëën bä ji hã ji masuuj noo byyh kahõg hõm doo, kanahõk doo. Jããm hẽ tagahëën ji hã tamejũũ do ji ky daheeh doo.
19 A circuncisão não significa nada, e a incircuncisão também nada é; o que importa é obedecer aos mandamentos de Deus.
20 Ji kan'yyh doo da ji P'op Hagä Do basëm noo gó, tii da taw'ããts hẽ sahõnh hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do rababoo had'yyt hẽ.
20 Cada um deve permanecer na condição em que foi chamado por Deus.
21 Ji kariw n'aa karom ji do bä paa ji P'op Hagä Do basëëw hõm noo gó, taw'ããts hẽ. Dooh ji hyb n'aa tón bä sa karom ji bahadoo do hyb n'aa. Ti hadoo né hẽ, ji kariw n'aa karẽn bä ta da hadoo ji do bä, ta karom ji nado wät hyb n'aa, tii bä taw'ããts hẽ ji gadoo tii.
21 Foi você chamado sendo escravo? Não se incomode com isso. Mas, se você puder conseguir a liberdade, consiga-a.
22 Ji kariw n'aa karom ji do bä paa ji P'op Hagä Do basëëw hõm noo gó, ji Jesus edëëb kän hỹỹ kä nesaa do mahä̃nh, Jesus wë ji moo wät hyb n'aa kä. Kariw n'aa tamah do ji do bä paa ji P'op Hagä Do naëënh noo gó, Kristo karom hado däk ji hỹỹ kä.
22 Pois aquele que, sendo escravo, foi chamado pelo Senhor, é liberto e pertence ao Senhor; semelhantemente, aquele que era livre quando foi chamado, é escravo de Cristo.
23 Tak'ëp P'op Hagä Do bepaag hõm bë hyb n'aa b'aa kajatsëk do hã Jesus dajëp noo gó, ta karapee bë bahadoo hyb n'aa. Ti hyb n'aa bë an'oo manä ta wób bë ramejũũ.
23 Vocês foram comprados por alto preço; não se tornem escravos de homens.
24 Ti hyb n'aa wakãn haa, bë marahud nä bä, bë ket'ëë hõm bä, kariw n'aa mejũũ do bë do bä, kariw n'aa tamah do bë do bä bë P'op Hagä Do basëëw hõm noo gó, tii da né hẽ bë babok.
24 Irmãos, cada um deve permanecer diante de Deus na condição em que foi chamado.
25 Hỹỹ kä kanetëë nä do ky n'aa hã, bë eaanh doo, bë ỹ maher'ood kän. Bë ỹ maher'oot doo, dooh Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do mejũũ do tado bä. Dooh ër hã tamejõ bä ta ti ky n'aa hã. Bë ỹ maher'oot, hã ỹỹ pé baad hadoo do ta ti ky n'aa hã. Jesus ky enyym do hyb n'aa hã ỹỹ, ỹ tah'yy gan'yyh. Ti hyb n'aa, baad ub ta ti ỹ her'oot doo.
25 Quanto às pessoas virgens, não tenho mandamento do Senhor, mas dou meu parecer como alguém que, pela misericórdia de Deus, é digno de confiança.
26 Da hẽ nesaa do ji ahoop do hyb n'aa, hã ỹỹ pé taw'ããts hẽ paawä dooh raket'ëë bä kanetëë nä doo.
26 Por causa dos problemas atuais, penso que é melhor o homem permanecer como está.
27 Tii d' tado né paawä, ji ỹỹm nyy bä, taw'ããts hẽ dooh ji mejõ hõm ji mahä̃nh. Ji ỹỹm nanyy nä bä, taw'ããts hẽ dooh ji esóts bä ji ỹỹm pan'aa, hã ỹỹ péh.
27 Você está casado? Não procure separar-se. Está solteiro? Não procure esposa.
28 Ti hadoo né hẽ, ji kat'ëë bä, dooh nesaa do tado bä ta ti P'op Hagä Do matym gó. Maruus kat'ëë bä, dooh na-ããj hẽ nesaa do tamoo wäd bä ta tii hã P'op Hagä Do matym gó. Ti hadoo né hẽ, hajõng nesaa do ket'ëë padëëk do rahoop da badäk hahỹỹ hã rababok bä. Ỹ karẽn paawä bë ỹ mo n'aa jesuu ta ti mahä̃nh.
28 Mas, se vier a casar-se, não comete pecado; e, se uma virgem se casar, também não comete pecado. Mas aqueles que se casarem enfrentarão muitas dificuldades na vida, e eu gostaria de poupá-los disso.
29 Wakãn haa, hahỹỹ d' ỹ hanäng péh: Edaa däk Jesus matëëh doo. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ paawä ỹỹm enäh do tii hã had'yyt hẽ nado rah'yyb padëëk hỹ jawén.
29 O que quero dizer é que o tempo é pouco. De agora em diante, aqueles que têm esposa, vivam como se não tivessem;
30 Taw'ããts hẽ paawä h'yy ketón doo, tii hã had'yyt hẽ nado rah'yyb padëëk hỹ jawén na-ããj hẽ. Tseb'ee doo, tii hã had'yyt hẽ nado rah'yyb padëëk hỹ jawén. Taw'ããts hẽ sa ma hets'ẽẽ doo, sa ma hã had'yyt hẽ nado rah'yyb padëëk.
30 aqueles que choram, como se não chorassem; os que estão felizes, como se não estivessem; os que compram algo, como se nada possuíssem;
31 Taw'ããts hẽ badäk hahỹỹ hã hanäng do hã moo bok doo, tii hã rah'yyb padäg had'yyt hẽ nado hỹ jawén. Ta tii da ỹ wén näng, gawatsik do hyb n'aa da badäk hahỹỹh, sahõnh hẽ ta hã hanäng do na-ããj hẽ.
31 os que usam as coisas do mundo, como se não as usassem; porque a forma presente deste mundo está passando.
32 Ỹ karẽn paawä bë hyb n'aa tón manä badäk hahỹỹ hã bë babok do hã. Kanetëë doo, Jesus gen'aak do hã rah'yyb padëëk, ramoo bok, Jesus rah'yyb en'yym hyb n'aa.
32 Gostaria de vê-los livres de preocupações. O homem que não é casado preocupa-se com as coisas do Senhor, em como agradar ao Senhor.
33 Ajyy ỹỹm enäh doo, badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã rah'yyb padëëk, sa ỹỹm rah'yyb en'yym hyb n'aa.
33 Mas o homem casado preocupa-se com as coisas deste mundo, em como agradar sua mulher,
34 Pawóp hẽ hadoo do hã rah'yyb padäg kän. Sa ỹỹm, Jesus na-ããj hẽ rakarẽn rah'yyb en'yym. Ti hadoo ẽnh ỹỹj sa hã kä. Ỹỹj patug tema bong doo, maruus na-ããj hẽ, Jesus gen'aak do hã rah'yyb padäg had'yyt hẽ, tsyt hẽ, Jesus hã ub ramoo bok hyb n'aa sahõnh hẽ sa wë hanäng doo me. Ỹỹj patug enäh doo, badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã rah'yyb padëëk, sa patug rah'yyb en'yym hyb n'aa.
34 e está dividido. Tanto a mulher não casada como a virgem preocupam-se com as coisas do Senhor, para serem santas no corpo e no espírito. Mas a casada preocupa-se com as coisas deste mundo, em como agradar seu marido.
35 Bë ỹ h'yy ge'ỹỹm hyb n'aa nado ỹ wén erih ta tii. Bë hyb n'aa né hẽ, baad tabadoo hyb n'aa bë hã, ỹ wén erii wät tii. Baad Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do wë bë moo bok hyb n'aa bë tamasa tii hã. Ta hã had'yyt hẽ ỹ karẽn bë h'yyb padäg. Dooh ỹ karẽn bä bë h'yyb panas'ëëh péh.
35 Estou dizendo isso para o próprio bem de vocês; não para lhes impor restrições, mas para que vocês possam viver de maneira correta, em plena consagração ao Senhor.
36 Aj'yy see ta h'yyb gó taky hado bä ta ỹỹm pan'aa hã: “Dooh baad tado bä ä̃m ỹ pan'aa hã ỹ bad'oo doo”, p'eets hẽ na-ããj hẽ tatabëëj däg bä ta j'ooh baab n'aa tagatëë do pan'aa, takarẽn bä tagat'ëë bä, taw'ããts hẽ raketëë né hẽ. Dooh nesaa do tado bä ta tii, P'op Hagä Do matym gó.
36 Se alguém acha que não está tratando sua filha como é devido e que ela está numa idade madura, pelo que ele se sente obrigado a casá-la, faça como achar melhor. Com isso não peca. Deve permitir que se case.
37 Aj'yy see ta daaj hẽ, ta wób mejũũ do nado kä tii, tahyb n'aa newë däg bä ta ỹỹm pan'aa hã, taganatëë hyb n'aa, tahaja bä tah'yy keba bä, nyy d' tabad'oo tahyb n'aa newë bä kä, tii bä taw'ããts hẽ rakanetëë. Ti na-ããj hẽ baad hadoo do tamoo wät.
37 Contudo, o que se mantém firme no seu propósito e não é dominado por seus impulsos mas domina sua própria vontade, e resolveu manter solteira sua filha, este também faz bem.
38 Ket'ëë padëëk doo, baad né ti sa hã. Kanatëë doo kä, marahud kä, ti baad tabad'oo ỹỹm näng do mahä̃nh.
38 De modo que aquele que dá sua filha em casamento faz bem, mas o que não a dá em casamento faz melhor.
39 Taw'ããts hẽ ỹỹnh kat'ëë däk doo, ta patug sii had'yyt hẽ tabawäd kän tabedëp nä bä. Ta patug dajëb bä, ta jawén paa bä kä, tahajaa ta see hã takat'ëë bä, Jesus hã h'yy ka'eeh do see tado bä tii.
39 A mulher está ligada a seu marido enquanto ele viver. Mas, se o seu marido morrer, ela estará livre para se casar com quem quiser, contanto que ele pertença ao Senhor.
40 Hã ỹỹ péh, ta bahä̃nh baad ub ta hã takanat'ëë wäd bä. Tii d' né hẽ hã ỹỹ. P'op Hagä Do Sahee hëp ỹỹ gó na-ããj hẽ tabawät. Ta wób sa h'yyb gó had'yyt hẽ nado.
40 Em meu parecer, ela será mais feliz se permanecer como está; e penso que também tenho o Espírito de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.