Lucas 18
Nadëb NT (MBJ_WBT) vs VC
1 Ti m' panyyg gó m' Jesus ma metëëk ta ma matëg hã, raky n'aa ets'ẽẽ had'yyt hyb n'aa, ranerét hyb n'aa raky n'aa etsẽẽ doo.
1 Propôs-lhes Jesus uma parábola para mostrar que é necessário orar sempre sem jamais deixar de fazê-lo.
2 Ti m' taky hadoo: —Sa panang bä ti awät aj'yy tak'ëp hyb n'aa jawyk doo, baad hadoo do baad nadoo do rod n'aa. Dooh P'op Hagä Do hã tah'yy kae bä ti aj'yy. Dooh tawehëë bä ta wób.
2 Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava pessoa alguma.
3 Ti ỹỹnh patug tamah do tets'ẽẽ had'yyt hẽ, tamasa hyb n'aa ta majĩĩ ky n'aa.
3 Na mesma cidade vivia também uma viúva que vinha com freqüência à sua presença para dizer-lhe: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Pooj jé dó, dooh tahyb n'aa p'eed bä, dooh taky dahé bä ỹỹnh her'oot doo. Ti ta jawén kä, taky hadoo ta h'yyb gó: “Dooh né paawä P'op Hagä Do hã ỹ h'yy kae bä, dooh né paawä ta wób ỹ wehëë bä,
4 Ele, porém, por muito tempo não o quis. Por fim, refletiu consigo: Eu não temo a Deus nem respeito os homens;
5 ỹ masa dó hỹỹ kä, ỹ mo n'aa jesuu hỹỹ kä. Ỹ mo n'aa najesu bä, ỹ ky nap'eed bä, ỹ d' h'yyb napan däg, ỹ tah'yyb panasä had'yyt do hyb n'aa”, näng aj'yy hyb n'aa jawyk do kyyh ta h'yyb gó —näng mä Jesus.
5 todavia, porque esta viúva me importuna, far-lhe-ei justiça, senão ela não cessará de me molestar.
6 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bë hyb n'aa newë aj'yy ky n'aa kaher'oot do hã. Bë hyb n'aa newë ta ti kametëëk doo —näng mäh.
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvis o que diz este juiz injusto?
7 —Ky nes'aa né paawä ta ti aj'yy hyb n'aa jawyk doo, ta jawén kä tamasaa kän. Ti bahǟnh P'op Hagä Do ky enyym. Baad P'op Hagä Do masa, baad tamo n'aa jesuu ta wë tasëëw hõm doo, ta hã had'yyt hẽ ky n'aa etsẽẽ doo. Dooh bäp peej ji gadaa bä P'op Hagä Do an'oo bä. Nayyw hẽ tagadoo ji ky n'aa etsẽẽ doo.
7 Por acaso não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que estão clamando por ele dia e noite? Porventura tardará em socorrê-los?
8 Nayyw hẽ baad hadoo do tabanoo ji hã —näng mäh. Ti m' tabeaanh: —Ỹỹh, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do kajaa bä, ỹ aw'yyt g'ee da badäk hahỹỹ bä hã ỹ h'yy ka'eeh doo? —näng mä Jesus.
8 Digo-vos que em breve lhes fará justiça. Mas, quando vier o Filho do Homem, acaso achará fé sobre a terra?
9 Ti m' Jesus ma metëëk do maa new'ëë do mahang ti abong mä ta wób, baad ub, P'op Hagä Do karẽn doo da rababok red'oo doo, sa hã hẽ rahegãã bä. Kasab'ee do me ta wób ramakyys. Sa hã m' Jesus baher'oot hahỹ panyyg:
9 Jesus lhes disse ainda esta parábola a respeito de alguns que se vangloriavam como se fossem justos, e desprezavam os outros:
10 —Ti abong pawóp hẽ ajyy P'op Hagä Do tób n'aa hẽnh hah'ũũm doo, P'op Hagä Do hã raky n'aa etsẽẽ hyb n'aa. Sét hẽ Pariséw, ta see sa wahë n'aa dajẽẽr n'aa gahedak doo.
10 Subiram dois homens ao templo para orar. Um era fariseu; o outro, publicano.
11 Ti Pariséw, ta m'aa hẽnh mä tabag'ëëd däk, ti m' taky n'aa etsẽẽ. “P'op Hagä Doo”, näng, “a hã ỹ h'yyb tsebé, dooh ta wób nesaa do moo heb'ooh do ỹ hado bä do hyb n'aa. Dooh wahed'ii do ỹ do bä. Dooh nesaa do moo hed'oo do ỹ do bä. Dooh ta wób sa ỹỹm sii he'ỹỹh do ỹ do bä. Dooh hahỹ dajẽẽr gahedak do hadoo ỹ hado bä”, näng.
11 O fariseu, em pé, orava no seu interior desta forma: Graças te dou, ó Deus, que não sou como os demais homens: ladrões, injustos e adúlteros; nem como o publicano que está ali.
12 “Pawóp nuu me sét semaan ken'yyh õm ỹ hyb n'aa esee ỹ noo kanawa doo me. Sahõnh hẽ ỹ gadoo do uuh ỹ an'oo had'yyt a hã”, näng Pariséw kyyh P'op Hagä Do hã.
12 Jejuo duas vezes na semana e pago o dízimo de todos os meus lucros.
13 Dajẽẽr gahedak doo, dawëë tabagëët. Dooh hỹ pong jé taty däg bä, rabahed'oo doo da raky n'aa etsẽẽ bä. Ta h'yyb tagedyyk t'yyd kamehĩĩn do ky n'aa. Ti taky hadoo: “P'op Hagä Doo, ỹ mat'yyd mehĩĩn”, näng. “Nesaa do moo hew'ëët do ỹỹh”, näng ta kyyh —näng mä Jesus panyyg gó taher'oot doo.
13 O publicano, porém, mantendo-se à distância, não ousava sequer levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem piedade de mim, que sou pecador!
14 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bë ỹ maher'oot baad ub —näng mäh. —Sa tób hẽnh rababaaj hõm bä kä, dajẽẽr gahedak do ky n'aa etsẽẽ do P'op Hagä Do gadoo. Ta ti tii, baad hado däk ta h'yyb tym P'op Hagä Do an'oo bä. Pariséw, ti dooh P'op Hagä Do gado bä. Sahõnh hẽ sa daaj hẽ kaweh'ëëh doo, nu mebyy bong da, ta wób sa yd jé da ranu gapadäg hõm. Jé ta daaj hẽ kawaneh'ëëh doo, raweh'ëëh da P'op Hagä Do an'oo bä —näng mä Jesus.
14 Digo-vos: este voltou para casa justificado, e não o outro. Pois todo o que se exaltar será humilhado, e quem se humilhar será exaltado.
15 Ti m' ta wób ramenaa sa taah ned'ëëd is do Jesus wë, sa hã Jesus moo däng hyb n'aa, taky n'aa edëng hyb n'aa. Ti m' ta ma matëg rage'ỹỹm mäh.
15 Trouxeram-lhe também criancinhas, para que ele as tocasse. Vendo isto, os discípulos as repreendiam.
16 Ti m' karepé Jesus naëënh ta wë, ti m' taky hadoo ta ma matëg sa hã: —Na ramena karepé wë ỹỹ. Bë geǟm manäh! Hahỹ karepé h'yy ka'eeh do hadoo, ti né hẽ P'op Hagä Do bag'ããs do karapee hedo padëëk doo —näng mäh.
16 Jesus, porém, chamou-as e disse: Deixai vir a mim as criancinhas e não as impeçais, porque o Reino de Deus é daqueles que se parecem com elas.
17 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Karapee t'aah ky daheeh do hadoo ky nadaheeh péh, dooh P'op Hagä Do bag'ããs do karapee tado bä da. Né hup ỹ né hẽ ta ti ỹ her'oot doo —näng mä Jesus.
17 Em verdade vos declaro: quem não receber o Reino de Deus como uma criancinha, nele não entrará.
18 Ti m' aj'yy sa wahë n'aa see eaanh mä Jesus hã. Ti m' taky hadoo: —Baad õm ma matëg! —näng mäh. —Nyy da ỹ bad'oo edëb had'yyt do gadoo hyb n'aa, P'op Hagä Do pa ỹ bawät hyb n'aa kä? —näng mä aj'yy kyyh.
18 Um homem de posição perguntou então a Jesus: Bom Mestre, que devo fazer para possuir a vida eterna?
19 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Hëd n'aa baad ub hã ỹ mabanäng? —näng mäh. —Jããm hẽ P'op Hagä Doo, baad hadoo doo. Dooh ta see pé baad hadoo péh —näng mäh.
19 Jesus respondeu-lhe: Por que me chamas bom? Ninguém é bom senão só Deus.
20 —Mahapäh hahỹ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo: “Aǟ manä a ỹỹm nadoo do sii, a patug nadoo do sii. Manaboh manä a da hadoo doo. Etsëëg manäh. Daap hẽ maky n'aa tapa manä ta wób. Mawehëë a yb, mawehëë a ỹỹn”—näng Jesus ta hã, P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do hã.
20 Conheces os mandamentos: não cometerás adultério; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honrarás pai e mãe.
21 —P'ooj ub, ỹ karapee noo gó ỹ panyyg kadeheeh né hẽ tii hã —näng mä aj'yy Jesus hã.
21 Disse ele: Tudo isso tenho guardado desde a minha mocidade.
22 Ti m' taher'oot do Jesus maa napäh bä kä, taky hadoo ta hã: —Sét hẽ ti hawät a hã —näng mäh. —Mesëëm hõm sahõnh hẽ a wë hanäng doo. Man'oo ta säm paa kas'uut do sa hã. Tii d' madoo bä, hỹ pong jé magadoo da tak'ëp baad hadoo do P'op Hagä Do hanaa. Ti jawén, ana wë ỹỹ, hëp ỹ hata mabahadoo hyb n'aa kä —näng mä Jesus kyyh ta hã.
22 A estas palavras, Jesus lhe falou: Ainda te falta uma coisa: vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro no céu; depois, vem e segue-me.
23 Ti m' ta hã Jesus her'oot do aj'yy maa napäh bä m', h'yy katón wät mäh, tak'ëp tawekãp do hyb n'aa.
23 Ouvindo isto, ele se entristeceu, pois era muito rico.
24 Ti m' Jesus ty gadäk ta wë, ti m' taky hadoo: —Hejoonh né hẽ wekãp do sa hã P'op Hagä Do bag'ããs do karapee n'aa rabahadoo hyb n'aa —näng mäh.
24 Vendo-o entristecer-se, disse Jesus: Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus!
25 —Hejooj né paawä kameer hã tatabëëj bä gats'uus doo gó, ta bahǟnh tabahejoonh wekãp do sa hã, P'op Hagä Do bag'ããs do karapee n'aa rabahadoo hyb n'aa —näng mäh.
25 É mais fácil passar o camelo pelo fundo duma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Tii bä m', ta ti maa nap'ëëh do raky hadoo: —Jaa ẽnh ti P'op Hagä Do wë hasëëk ẽnh? —näk mäh.
26 Perguntaram os ouvintes: Quem então poderá salvar-se?
27 Ti m' Jesus ky hadoo: —Ji daaj hẽ ji nahaja bä paawä P'op Hagä Do wë ji as'ëëg bä, P'op Hagä Do hajaa ta wë ji tamasäk —näng mäh.
27 Respondeu Jesus: O que é impossível aos homens é possível a Deus.
28 Ti m' Peed ky hadoo: —Sahõnh hẽ ãã wë hanäng do paa ãã beréd hõm, a hataa ãã bahadoo hyb n'aa —näng mäh.
28 Pedro então disse: Vê, nós abandonamos tudo e te seguimos.
29 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Né hup ỹ né hẽ hahỹ ỹ her'oot doo: P'op Hagä Do bag'ããs do hyb n'aa heréd hõm pé ta tób, heréd hõm do ta ỹỹm, ta wakããn, ta yb, ta ỹỹn, ta taah,
29 Jesus respondeu: Em verdade vos declaro: ninguém há que tenha abandonado, por amor do Reino de Deus, sua casa, sua mulher, seus irmãos, seus pais ou seus filhos,
30 ta bahǟnh hajõng da tagadoo badäk hahỹỹ bä ta mabaj. Ta jawén kä, hỹ pong jé kä tagadoo da edëb had'yyt doo. P'op Hagä Do pa tabawäd had'yyt da —näng mä Jesus kyyh.
30 que não receba muito mais neste mundo e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Ti m' sa m'aa hẽnh Jesus naëënh 12 hedoo do ta ma matëg. Ti m' taky hadoo sa hã: —Ër ah'ũũm Jerusarẽnh hẽnh —näng mäh. —Sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do paah, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do ky n'aa hã, kametä däg kän hỹỹ kä hã ỹỹ —näng mäh.
31 Em seguida, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém. Tudo o que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem será cumprido.
32 —Ỹ da rahaëëj däk Judah buuj nadoo do sa moo gó —näng mäh. —Ỹ da raky n'aa ej'ees. Ỹ da raky n'aa rejãã. Ỹ da rahetsoos. Ỹ da rahewyyh. Ỹ da radajëëb kän —näng mäh.
32 Ele será entregue aos pagãos. Hão de escarnecer dele, ultrajá-lo, desprezá-lo;
33 —Tamawoob hẽ ǟh ỹ jawén paa bä, ỹ d' ganä wäd kän —näng mä Jesus.
33 bater-lhe-ão com varas e o farão morrer; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Dooh m' Jesus ma matëg rah'yy genä bä Jesus her'oot do hã. Kejën Jesus hanäng pé ta ti sa hã. Dooh m' rah'yyb mepëë bä Jesus her'oot do hã.
34 Mas eles nada disto compreendiam, e estas palavras eram-lhes um enigma cujo sentido não podiam entender.
35 Ti m' panang Jerikó häd näng doo bä Jesus kajaa bä kä m', ti ahäng mä ta tyw n'aa nabyy me ty tamah doo. Tahetsẽ mä dajẽẽr ta tii me tebës do sa hã.
35 Ao aproximar-se Jesus de Jericó, estava um cego sentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Ti m' hajõk do ta tii me m' tab'ëës do tamaa napäh bä m', teaanh sa hã h'ëëd ta tii.
36 Ouvindo o ruído da multidão que passava, perguntou o que havia.
37 Ti m' raky hadoo ta hã: —Jesus, Nasaréh hẽnh naa, ti ti tabës —näk mä ta hã.
37 Responderam-lhe: É Jesus de Nazaré, que passa.
38 Ti m' tageëëj wät. Hahỹỹ da m' ta kyyh: —Mat'yyd mehĩĩn ỹỹh, Jesus, Dawi panaa! —näng mäh.
38 Ele então exclamou: Jesus, filho de Davi, tem piedade de mim!
39 Ti m' poo hẽnh hah'ũũm do raky ge'ỹỹm, bag hẽnh tabahäng hyb n'aa. Raky geǟm né paawä m', tak'ëp tageëëj wät tii bä: —Mat'yyd mehĩĩn ỹỹh, Dawi panaa! —näng mäh.
39 Os que vinham na frente repreendiam-no rudemente para que se calasse. Mas ele gritava ainda mais forte: Filho de Davi, tem piedade de mim!
40 Ti m' Jesus baym. Ti m' tamejũũ ramanaa ta wë. P'eets hẽ Jesus wë tabag'ëëd däk bä m', Jesus beaanh ta hã:
40 Jesus parou e mandou que lho trouxessem. Chegando ele perto, perguntou-lhe:
41 —H'ëëd ti makarẽn ỹ moo wät a hã? —näng mäh. —Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo —näng mäh. —Ỹ karẽn ỹ begãã däk —näng mäh.
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Mabegãã däg —näng mäh. —Hã ỹ mah'yy ka'eeh do hyb n'aa õm has'oo däk—näng mäh.
42 Jesus lhe disse: Vê! Tua fé te salvou.
43 Ti m' nayyw hẽ m' tabahapëë däk. Ti m' tabahõm kän Jesus sa jawén. P'op Hagä Do hã m' taj'aa etsëë kän. Hajõk do na-ããj mäh, rabahapäh bä m', raj'aa etsë né hẽ m' tii d' ẽnh.
43 E imediatamente ficou vendo e seguia a Jesus, glorificando a Deus. Presenciando isto, todo o povo deu glória a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.