Romanos 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA
1 Ị́jọ́ mâ zịlé rĩ: Ãdróŋá gã dó ꞌbá ĩꞌdidrị́ rĩ kí úmgbé yã? Ãluŋá la ꞌdáyụ! Áma mgbã rĩ bãsĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌi, drị̃lẹ́ Ịbụrahị́mụ̃ ãni sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị́ rĩ.
1 Pergunto, pois: terá Deus, porventura, rejeitado o seu povo? De modo nenhum! Porque eu também sou israelita da descendência de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Ãdróŋá gã ꞌbá ĩꞌdi ãni ándrá ĩꞌdi ꞌbã nị̃lé ídu cé ꞌdĩ kí ku. Ĩlã drĩ ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ agá ꞌdã ꞌi, ị́jọ́ sĩlé Ĩlíyã drị̃ gá ĩꞌdi ꞌbã sĩ unujó Ãdróŋá drị̃lẹ́ gá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ sĩ rĩ:
2 Deus não rejeitou o seu povo, a quem de antemão conheceu. Ou não sabeis o que a Escritura refere a respeito de Elias, como insta perante Deus contra Israel, dizendo:
3 “Úpí, ꞌbá ꞌdĩ ụꞌdị́ kí ꞌbá mí ãni nãbịya rú ꞌdĩ kí rá, ãzíla andi kí ãlĩtárĩ kí rá, má ace ma áꞌdụ̂sĩ, lẽ kí vâ gẹ̃rị̃ ndrụ̃lé sĩ áma ꞌdịjó rá.”
3 Senhor, mataram os teus profetas, arrasaram os teus altares, e só eu fiquei, e procuram tirar-me a vida.
4 Ãdróŋá umvi ĩꞌdiní íngoní yã? “ꞌBá ãzí mâ tãmbalé álĩfũ ázị̂rị̃ la kí cí ꞌdĩ kí ꞌbá ãja tị̃lépi sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó ku rĩ kî.”
4 Que lhe disse, porém, a resposta divina? Reservei para mim sete mil homens, que não dobraram os joelhos diante de Baal.
5 Ĩꞌdi vâ cécé ꞌdĩ ꞌbã áni acájó ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdõ sĩ, ꞌbá ị́mbị́lị́kọ́ acelépi Ãdróŋá ꞌbã ũpẽlé ásị́ ị̃gbẹ̃ ĩꞌdidrị́ gá rĩ sĩ rĩ kí cí.
5 Assim, pois, também agora, no tempo de hoje, sobrevive um remanescente segundo a eleição da graça.
6 ꞌDĩ drĩ dó adru ásị́ ị̃gbẹ̃ Ãdróŋá drị́ gá rĩ sĩ, ífí la adru ãzị́ ngajó rĩ sĩ la ku, drĩ ándrá adru ꞌdĩ ꞌbã áni, ị́jọ́ jọlé ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ rĩ adru tá ásị́ ị̃gbẹ̃ ku.
6 E, se é pela graça, já não é pelas obras; do contrário, a graça já não é graça.
7 Ãꞌdu yã? Ãko ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbã kí ndrụ̃lé ásị́ pírí rĩ sĩ rĩ ịsụ́ kí ku, wó ꞌbá ũpẽlé rĩ ịsụ́ kí rá la nĩ. Ị́mbị́ la ꞌbã ásị́ mba kí mbã-mbã.
7 Que diremos, pois? O que Israel busca, isso não conseguiu; mas a eleição o alcançou; e os mais foram endurecidos,
8 Cécé ị́jọ́ sĩlé ꞌbo rĩ ꞌbã jọlé rĩ áni,
8 como está escrito: Deus lhes deu espírito de entorpecimento, olhos para não ver e ouvidos para não ouvir, até ao dia de hoje.
9 Dãwụ́dị̃ ꞌbã mgbã jọ vâ rá,
9 E diz Davi: Torne-se-lhes a mesa em laço e armadilha, em tropeço e punição;
10 Lẽ mịfị́ la ꞌbã ãzụ̃ kí cí, ꞌbã ndre kí rú sĩ ãngũ ku benĩ.
10 escureçam-se-lhes os olhos, para que não vejam, e fiquem para sempre encurvadas as suas costas.
11 Ma zị la ị̃dị́: sị̃ kí ru pá sĩ aꞌdéjó angájó ị̃dị́ ku yã? Ãluŋá la ꞌdáyụ! Ãꞌdusĩku ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí idélé rĩ sĩ, patáŋá úfẽ dó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbanî, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ acá kí dó ãjã rú ị́jọ́ la sĩ.
11 Pergunto, pois: porventura, tropeçaram para que caíssem? De modo nenhum! Mas, pela sua transgressão, veio a salvação aos gentios, para pô-los em ciúmes.
12 Wó ị́jọ́ ũnzí Ịsịrayị́lị̃ ꞌbadrị̂ drĩ dó adru ụ̃rọ̃drị́ ru ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ gá rĩ ꞌbanî, ãzíla ãvĩŋá ĩꞌbadrị́ gá rĩ sĩ ĩꞌdi dó drị̃lẹ́ba rú ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbanî, ĩꞌdi dó ụ̃rọ̃drị́ ãmbógó la ají ĩꞌbaní íngõpí!
12 Ora, se a transgressão deles redundou em riqueza para o mundo, e o seu abatimento, em riqueza para os gentios, quanto mais a sua plenitude!
13 Ma jọ la ĩminí ĩmi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ, áma pẽjó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ ꞌbaní ụ̃pị́gọ́ŋá ru rĩ sĩ, má uꞌá ãfó sĩ ãzị́ mádrị́ ꞌdĩ agá,
13 Dirijo-me a vós outros, que sois gentios! Visto, pois, que eu sou apóstolo dos gentios, glorifico o meu ministério,
14 ị́jọ́ mání ásị́ ꞌbãjó drị̃ la gá ãmbógó ru rĩ sĩ ꞌbá mádrị̂ kí ásị́ ingajó ꞌbã idé kí rú sĩ ãjã sĩ kí ãzí ꞌbaní ru pajó ĩndĩ.
14 para ver se, de algum modo, posso incitar à emulação os do meu povo e salvar alguns deles.
15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩꞌbã kí ị́jọ́ la gãjó úmgbé rĩ drĩ dó tị icíŋá ají ụ̃nọ́kụ́ ní Ãdróŋá be, ị́jọ́ ĩꞌbã kí ãꞌị̃lé rĩ la ãꞌdu ají? Ĩꞌdi ídri fẽ ꞌbá drãlépi rá rĩ ní angájó drã agá.
15 Porque, se o fato de terem sido eles rejeitados trouxe reconciliação ao mundo, que será o seu restabelecimento, senão vida dentre os mortos?
16 ꞌBá drĩ Ãdróŋá ní ãwãꞌdĩfô fẽ ãkónã sĩ, ífí la ãkónã ꞌdã tá pírí Ãdróŋá ãni, ãzíla ife ízókí kí drị̃ kí adru ãlá ru, ífí la ife ꞌbã kénĩ kí vâ pírí ãlá ru.
16 E, se forem santas as primícias da massa, igualmente o será a sua totalidade; se for santa a raiz, também os ramos o serão.
17 Kénĩ la ãzí rĩ kí údrĩ táni kí ũnũ agá rá tí, mi gápi ife ásé agá nalé ku ꞌdĩ ꞌbã kénĩ rú agbẹ́lépi ꞌdĩ, ágá mi amụ́lé icílé ãzí rĩ kí abe sĩ ife ãlu ꞌdã ꞌbã sụ́ nzụlé angájó ízókí la gâlé.
17 Se, porém, alguns dos ramos foram quebrados, e tu, sendo oliveira brava, foste enxertado em meio deles e te tornaste participante da raiz e da seiva da oliveira,
18 Mí ũnũ mi kénĩ ꞌdĩ kí sĩ ku. Ídrĩ idé la ꞌdĩ ꞌbã áni rá yã áni, íko ízókí la kí ãzã ku be la rá la ízókí la kí bãsĩ ími izó nĩ.
18 não te glories contra os ramos; porém, se te gloriares, sabe que não és tu que sustentas a raiz, mas a raiz, a ti.
19 Mi dó sĩ jọ la, únũ kénĩ la kí ící rú sĩ ĩꞌdi ife ꞌbã mgbã rĩ ụrụꞌbá gá ꞌdãá ĩndĩ.
19 Dirás, pois: Alguns ramos foram quebrados, para que eu fosse enxertado.
20 Ị́jọ́ mgbã sĩ rĩ gá, únũ kí rá la ãꞌdusĩku ãꞌị̃táŋá ãkõ ĩꞌbadrị̂ sĩ. Ĩmi pá tu ãꞌị̃táŋá sĩ, ĩmi adru ãfó sĩ ku wó rá la ụ̃rị̃ ꞌbã rụ ĩmi nĩ.
20 Bem! Pela sua incredulidade, foram quebrados; tu, porém, mediante a fé, estás firme. Não te ensoberbeças, mas teme.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá drĩ ájẹ́ ife ꞌbã mgbã kí tãmba agá cí ku, ícó tá ĩmi tãmbalé ãzí rĩ sĩ ku.
21 Porque, se Deus não poupou os ramos naturais, também não te poupará.
22 Mí ụ̃ꞌbị̃ dó drĩ ásị́ ị̃gbẹ̃ ãzíla ásị́ ãcị̃ Ãdróŋá drị̂ ndrelé, ꞌbá ị́jọ́ izalépi rĩ ꞌbaní Ãdróŋá ásị́ ãcí-ãcí, wó ĩꞌdi uꞌá ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ míní rá la míní adrulé ásị́ ị̃gbẹ̃ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ sĩ, drĩ adru íni ku ála vâ ími ga ala gá ꞌdâ vụ̃rụ́.
22 Considerai, pois, a bondade e a severidade de Deus: para com os que caíram, severidade; mas, para contigo, a bondade de Deus, se nela permaneceres; doutra sorte, também tu serás cortado.
23 Drĩ kí pá tu ãꞌị̃táŋá ãkõ agá jã ꞌdâ ku, ála kí aꞌị́ icílé ĩndĩ rá, ãꞌdusĩku Ãdróŋá icó vâ kí icílé ị̃dị́ rĩ gá nĩ.
23 Eles também, se não permanecerem na incredulidade, serão enxertados; pois Deus é poderoso para os enxertar de novo.
24 Ị́jọ́ mgbã sĩ rĩ gá, údrĩ tá ími agâ agá mị̃zẹ̃yị́tụ̃ ife zolépi ásé agá gbíyã ásé ꞌa drị̂ abe rĩ trũ, gbíyã ꞌdĩ trũ icí mi salé sãsã ámvụ́ agá mị̃zẹ̃yị́tụ̃ ife mgbã rĩ rú rĩ be rá, ĩꞌdi bábá íngõpí sĩ kénĩ ꞌdĩ kí icíjó ife ãlu-ãlu ndú-ndú ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá!
24 Pois, se foste cortado da que, por natureza, era oliveira brava e, contra a natureza, enxertado em boa oliveira, quanto mais não serão enxertados na sua própria oliveira aqueles que são ramos naturais!
25 Álẽ ĩmi adru nị̃táŋâ kóru ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí sĩ ku, má ádrị́pịka ãzíla má ámvọ́pịka, ĩmi icó dó sĩ adrulé ꞌbá ị́jọ́ nị̃lépi ambamba la rú ĩmi ịpị́jó ku, Ịsịrayị́lị̃ ꞌbã ãzí ásị́ acá kí ũkpó ru ꞌbo, ị́jọ́ ꞌdĩ kí mụ adrulé ꞌdĩ ꞌbã áni kpere ụ́ꞌdụ́ pẽlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbã kãlãfe ꞌbaní ca agá.
25 Porque não quero, irmãos, que ignoreis este mistério (para que não sejais presumidos em vós mesmos): que veio endurecimento em parte a Israel, até que haja entrado a plenitude dos gentios.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ịsịrayị́lị̃ pírí kí ru pa rá cécé sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌbo rĩ áni:
26 E, assim, todo o Israel será salvo, como está escrito: Virá de Sião o Libertador e ele apartará de Jacó as impiedades.
27 ꞌDĩ tị icíma má ãni ĩꞌba abe rĩ,
27 Esta é a minha aliança com eles, quando eu tirar os seus pecados.
28 Ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ kí Ãdróŋá ꞌbã mẹ́rọ́ꞌbá ru ĩmi ị́jọ́ sĩ, wó wókõ ꞌbá pẽŋá drị́ gá rĩ sĩ, ála kí lẽ rá la, áꞌbị́ ĩꞌbadrị́ gá rĩ kí ị́jọ́ sĩ.
28 Quanto ao evangelho, são eles inimigos por vossa causa; quanto, porém, à eleição, amados por causa dos patriarcas;
29 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, fẽtáŋá Ãdróŋá drị̂ kí umveŋá abe uja kí ru ku.
29 porque os dons e a vocação de Deus são irrevogáveis.
30 Cécé ĩmi ándrá Ãdróŋá tị arejó ku rĩ áni, ĩmi ịsụ́ ásị́ ị̃gbẹ̃ ị́jọ́ ĩꞌbã kí Ãdróŋá tị arejó ku rĩ sĩ.
30 Porque assim como vós também, outrora, fostes desobedientes a Deus, mas, agora, alcançastes misericórdia, à vista da desobediência deles,
31 ꞌBá ꞌdĩ ꞌbã mgbã acá kí vâ areŋâ kóru, ꞌbã ịsụ́ kí rú vâ sĩ úꞌdîꞌda ásị́ ị̃gbẹ̃ Ãdróŋá ꞌbã ásị́ ị̃gbẹ̃ fẽjó ĩminí rĩ sĩ ĩndĩ.
31 assim também estes, agora, foram desobedientes, para que, igualmente, eles alcancem misericórdia, à vista da que vos foi concedida.
32 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá umbé dó ãko pírí kí tị cí tị areŋá ãko ĩꞌbadrị̂ sĩ, ꞌbá ꞌbã ịsụ́ kí rú sĩ ásị́ ị̃gbẹ̃ ĩꞌdidrị́ gá ꞌbá pírí ꞌbaní rĩ ꞌi.
32 Porque Deus a todos encerrou na desobediência, a fim de usar de misericórdia para com todos.
33 Ũndũwã Ãdróŋá drị̂ ꞌbã málĩ la ala gá rĩ abe, ãzíla ị́jọ́ nị̃ŋá, ị́jọ́ vãŋâ trũ rĩ kị́rị́ la ꞌdã áni!
33 Ó profundidade da riqueza, tanto da sabedoria como do conhecimento de Deus! Quão insondáveis são os seus juízos, e quão inescrutáveis, os seus caminhos!
34 “Ãꞌdi nị̃ ị́jọ́ Úpí ásị́ gá rĩ cé la nĩ yã?
34 Quem, pois, conheceu a mente do Senhor? Ou quem foi o seu conselheiro?
35 “Ãꞌdi fẽ Ãdróŋá ní ãko
35 Ou quem primeiro deu a ele para que lhe venha a ser restituído?
36 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, angájó ĩꞌdi rụ̂lé, ĩꞌdi rụ̂ sĩ ãzíla ãko pírí kí ĩꞌdi ãni.
36 Porque dele, e por meio dele, e para ele são todas as coisas. A ele, pois, a glória eternamente. Amém!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.