Mateus 15
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú rĩ kí ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ abe amụ́ kí Yẹ́sụ̃ rụ́ angájó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá zị kí ĩꞌdi,
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 “ꞌBá míní imbálé rĩ ũbĩ kí lãꞌbĩ ãmã áyị́pịka ꞌbã kí azịlé ãmaní rĩ kí vú ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ũjĩ kí ru drị́ lãꞌbĩ ãmadrị̂ ꞌbã lẽlé rĩ áni ráká sĩ ãkónã najó ĩndõ ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí anu lãꞌbĩ ĩmidrị̂ ꞌbã ímbátáŋá arejó ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?
3 Jesus respondeu:
4 Ãꞌdusĩku Ãdróŋá jọ, ‘Mí ị̃nzị̃ mí átẹ́pị kí mí ãndrẽ be,’ ãzíla ‘ꞌBá átẹ́pị̃ jõku ãndrẽ wãlépi rĩ lẽ úꞌdị ĩꞌdi rá.’
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Wó ĩmi jọ la ꞌbá ãzí drĩ jọ la átẹ́pị̃ ní jõku ãndrẽ ní ãko ĩmĩ tá icólé ịsụ́lé mádrị́ rĩ áfẽ ĩꞌdi Ãdróŋá ní ãwãꞌdĩfô rú,
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi icó dó sĩ ị̃nzị̃táŋá fẽlé ꞌbá ĩmi tịlépi rĩ ꞌbaní ku. Wó ị́jọ́ ĩmi ãni lãꞌbĩ drị̂ sĩ ĩmi ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ uga ãzị́ ngalé úmgbé.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Ĩmi ꞌbá mũlũmbẽ rú ꞌdĩ! Ị́jọ́ Ĩsáyã ꞌbã sĩlé ĩmi drị̃ gá rĩ ĩꞌdi ãndá:
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 “‘ꞌBá ꞌdĩ kí mání ãrútáŋá fẽ tị sĩ,
8 “Deus disse:
9 ꞌBá ꞌdĩ kí mání ị̃nzị̃táŋá ífí kóru rĩ fẽ,
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Yẹ́sụ̃ umve ꞌbá ũꞌbí ꞌdĩ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé, ãzíla jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi are ãzíla ĩvã ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi!
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Ãko filépi ꞌbá tị gâ sĩ rĩ icó ꞌbá ꞌbãlé ãndị́ ru nĩ la ku, wó ãko ãfũlépi ꞌbá tị gâ sĩ rĩ la ꞌbá ꞌbã ãndị́ ru la nĩ.”
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Wó ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ amụ́ kí dó Yẹ́sụ̃ rú ꞌdõlé jọ kí ĩꞌdinî, “Ínị̃ ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌde kí agá ũnzíkãnã rú rĩ gá rá yã?”
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Yẹ́sụ̃ umvi, “Ife ãlu-ãlu má Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ ꞌbã salé nĩ ku rĩ ála mụ nzelé la ízókî trũ gbụ́.
13 Jesus respondeu:
14 Ĩmi así ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ kí sĩ ku; kí drị̃lẹ́ mịfị́ kóru la kî, wó ꞌbá mịfị́ kóru rĩ drĩ ꞌbá mịfị́ kóru rĩ drị̃ ꞌde kí ị̃rị̃ trá mụ uꞌdelé ꞌbụ́ gá.”
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Pétẽrõ jọ, “Mí iꞌda ãmaní ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã ífí.”
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Yẹ́sụ̃ zị kí, “Ĩmi drĩ vâ kpere ũndũwã kóru yã?
16 Jesus disse:
17 Ĩnị̃ drĩ ãko filépi ꞌbá tị gâ sĩ rĩ la fi kụ̃bụ̃ gá ãzíla ĩꞌdi fũ ụrụꞌbá gâ sĩ ãmvé rĩ gá ku yã?
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Wó ãko ãfũlépi ꞌbá tị ga sĩ rĩ la angá ꞌbá ásị́ gâlé ãzíla kí ꞌbá ꞌbã ãndị́ ru nĩ.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Ãꞌdusĩku ꞌbá ásị́ agâlé ũrãtáŋá ũnzí ꞌdĩ kí ãfũ nĩ, ꞌbá ꞌdịŋá, ãwụ̃, ũlẽ ũkú sĩ ri, ụ̃gụ̃, ĩnzõ jọjó, ãzíla ꞌbá rụ́ ị́jọ́ ũnzí jọjó rĩ abe.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Ãko ꞌdĩ kí ꞌbá ꞌbã adrulé ãndị́ ru nĩ, wó ãko najó drị́ ũjĩŋâ kóru rĩ ꞌbã ꞌbá adrulé ãndị́ ru nĩ ku.”
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã vúlé gá Yẹ́sụ̃ aꞌbe ãngũ ꞌdã rá, mụ dó ãngũ Tụ́rọ̃ ꞌbadrị́ Sị̃dọ́nị̃ be rĩ gá.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Ũkú ãzí Kãnánĩ ízó ru uꞌálépi ãngũ ꞌdã agá rĩ amụ́ Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé áwáŋâ trũ jọ, “Úpí Dãwụ́dị̃ ngọ́pị, mí andré drĩ áma ízákĩzã fô! Ãmbógó! Má ị̃zẹ́pị ĩꞌdi úríndí ũnzí trũ ãzíla ĩꞌdi ĩꞌdi idé ũnzí-ũnzí.”
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Yẹ́sụ̃ umvi ị́jọ́ ũkú ꞌdã ní ku, ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ amụ́ kí mãmálá ꞌbãlé ĩꞌdi rụ́, “Ípẽ ũkú ꞌdĩ tị rá, ãꞌdusĩku ĩꞌdi uꞌde ãma vú gâ sĩ áwáŋâ trũ.”
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Yẹ́sụ̃ umvi, “Âpẽ áma tị kãbĩlõ ãvĩlépi rá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌba rụ́ áꞌdụ̂sĩ.”
24 Jesus respondeu:
25 Ũkû amụ́ ãja tị̃lé Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá jọ, “Úpí íko áma ãzã.”
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Adru múké ku íná anzịŋá ꞌbadrị̂ ꞌbejó ũcógó nî.”
26 Jesus disse:
27 Ũkû umvi Yẹ́sụ̃ ní, “Ãndá Úpí, wó ũcogo kí vâ íná nírí uꞌdelépi vụ̃rụ́ ãmbógó ĩꞌdidrị̂ ꞌbã méjã pá gá rĩ kí ụꞌdụ nalé rá.”
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Yẹ́sụ̃ umvi ũkû ní, “Ũkû, ãꞌị̃táŋá mídrị́ gá rĩ ĩꞌdi ãmbógó ru! Ị́jọ́ mî lẽlé rĩ ꞌbã idé ru míní lẽlé rĩ áni.” Ãzíla sáwã ꞌdã agá ꞌdãá ũkû ꞌbã ị̃zẹ́pị adrí rá.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Yẹ́sụ̃ aꞌbe ãngũ ãzíla mụ dó mĩrĩ Gãlị́lị̃ tị gâ sĩ. Tụ dó ꞌbé ꞌbã wókõ ãzí gá ụrụgá ri dó vụ̃rụ́.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 ꞌBá wẽwẽ rú atrá kí ru ĩꞌdi rụ́ ají kí ꞌbá ãcá trũ, mịfị́ kóru, ꞌbá ãyánĩ rú, ꞌbá bị́lệ kóru, ãzíla ꞌbá ãyánĩ ũví ndú-ndú ꞌdĩ kí abe ũꞌbãlé Yẹ́sụ̃ pálé gá ꞌdâ ãzíla adrí kí rá.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 ꞌBá uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ kí mụ ꞌbá jõ ị́jọ́ jọlépi ku ꞌdĩ kí ndrelé ị́jọ́ jọ agá, ꞌbá acálépi rá ꞌdĩ acá kí múké, ꞌbá ãcá trũ rĩ kí acị́ pịrị-pịrị, ãzíla ꞌbá jõ mịfị́ kóru rĩ kí ãngũ ndre agá rá! Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ dó ĩꞌbaní Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ịcụ́jó.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Yẹ́sụ̃ umve dó ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé ãzíla jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá ꞌdĩ kí ízákĩzã la agá mání rá, ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí ãndrũ uꞌájó má be ụ́ꞌdụ́ na rĩ sĩ, ãzíla ãkónã ãzí kí icólé nalé la ꞌdáyụ. Álẽ kí tị pẽlé ãbị́rị́ sĩ ku, ãꞌdusĩku kí mụ uꞌdelé gẹ̃rị̃ gá ku.”
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ umvi kí ĩꞌdi jọ kí, “Ãma icó ãkónã ꞌbá wẽwẽ rú ꞌdĩ ꞌbaní nalé rĩ ịsụ́lé íngõlé ãngũ kõtórõ rú ꞌdĩ agá ꞌdâ?”
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Yẹ́sụ̃ zị kí, “Mũkátĩ kí ĩmidrị́ ꞌdâ sị́ yã?”
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Jọ ꞌbá ũꞌbí ꞌdĩ ꞌbaní ꞌbã ri kí vụ̃rụ́ vũ gá ꞌdãá.
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Wó ꞌdụ dó mũkátĩ ázị̂rị̃ ꞌdĩ kí ãzíla ị̃ꞌbị abe, ĩꞌdi mụ kí drị̃ gá ãwãꞌdĩfô fẽlé Ãdróŋá ní ꞌbo, anu kí ꞌa rá, fẽ dó kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbadrị́. Mụ kí dó kí awa trũ ꞌbá ꞌbanî.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 ꞌBá pírí na kí kí rá ãzíla aga kí rá. ꞌDã ꞌbã vúlé gá, ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ tra kí ị́mbị́ la acelépi ũnũlépi nírí rĩ kí gụ́fá tré-tré ázị̂rị̃.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 ꞌBá ãgọbị rú nalépi la rĩ kí ꞌbã kãlãfe álĩfũ sụ, úlã ũkú kí anzị nírí abe gẹ̃rị̃ sĩ ku.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ꞌbá wẽwẽ rú ꞌdĩ kí tị pẽjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, tụ dó filé íꞌbó agá, ãzíla mụ dó ãngũ Mãgãdánĩ gá.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.