João 9

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá ácị̃ trũ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe, ndre ágọ́bị́ ãzí tịlé mịfị́ kóru la.
1 Jesus ia caminhando quando viu um homem que tinha nascido cego.
2 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ zị kí ĩꞌdi, “Rábị̃, ị́jọ́ ũnzí ãꞌdi drị́ gá rĩ fẽ ágọ́bị́ ꞌdĩ tịlé mịfị́ kóru la nĩ? Ị́jọ́ ũnzí ãndrẽ ꞌbã kí idélé átẹ́pị̃ be rĩ ꞌi yã, jõku ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ ꞌi?”
2 Os seus discípulos perguntaram: — Mestre, por que este homem nasceu cego? Foi por causa dos pecados dele ou por causa dos pecados dos pais dele?
3 Yẹ́sụ̃ umvi, “Ị́jọ́ ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã tịŋá mịfị́ kóru rĩ adru ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ĩꞌdi tịlépi rĩ ꞌbadrị̂ sĩ jõku ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ sĩ la ku. Útị ĩꞌdi mịfị́ kóru íni la ꞌbá ꞌbã ndre kí rú sĩ ũkpõ Ãdróŋá drị̂ ãzị́ nga agá ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ꞌdâ benĩ.
3 Jesus respondeu:
4 Ãnga kí ãzị́ ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ drị́ gá rĩ, ãngũ drĩ adru agá ule rú ị̃tụ́ sĩ ꞌdĩ. Ị́nị́ drĩ acá ꞌbo, ꞌbá ãzí ãzị́ ngalépi ị́nị́ sĩ la ꞌdáyụ.
4 Precisamos trabalhar enquanto é dia, para fazer as obras daquele que me enviou. Pois está chegando a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 Ma dị̃zã ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ drị́ gá rĩ ꞌi, ma drĩ adrujó ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ cí rĩ sĩ.”
5 Enquanto estou no mundo, eu sou a luz do mundo.
6 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọlé ꞌbo, wi sụ̃sụ́ vụ̃rụ́ sĩ ũdrí anzájó, trị dó sĩ ágọ́bị́ ꞌdã ꞌbã mịfị́ kí,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, fez um pouco de lama com a saliva, passou a lama nos olhos do cego
7 ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ímụ ũdrí ími mịfị́ gá ꞌdĩ kí ũjĩlé ị̃yị́ Sĩlõwámũ gá rĩ sĩ.” Ágọ́bị́ ꞌdĩ mụ rá, ũjĩ ru mịfị́ kí rá, ĩꞌdi ãgõ agá ĩꞌdi dó dị̃ ãngũ ndre sĩ.
7 e disse: O cego foi, lavou o rosto e voltou vendo.
8 ꞌBá ágọ́bị́ ꞌdã ꞌbã jĩránĩ rú ãzíla vâ ꞌbá jõ ĩꞌdi ndrelépi ãko aꞌị́ agá cé ꞌdĩ zị kí ru, “ꞌDĩ adru ágọ́bị́ jõ rilépi ãko aꞌị́lépi ꞌbá ꞌbadrị́ ꞌdâ rĩ ꞌi ku yã?”
8 Os seus vizinhos e as pessoas que costumavam vê-lo pedindo esmola perguntavam: — Não é este o homem que ficava sentado pedindo esmola?
9 ꞌBá ãzí rĩ jọ kí, “ꞌDĩ bãsĩ ĩꞌdi ꞌi,” wó ãzí rĩ jọ kí, “Ají kí ru ají ajî.” Ágọ́bị̂ ꞌbã ãmgbã rĩ jọ ĩꞌbaní ĩꞌdi tị sĩ, “ꞌBâ bãsĩ ma ꞌi.”
9 — É! — diziam alguns. — Não, não é. Mas é parecido com ele! — afirmavam outros. Porém ele dizia: — Sou eu mesmo.
10 Zị kí ĩꞌdi, “Ími mịfị́ nzị̃ kí ru sĩ ãngũ ndrejó íngoní-íngoní ru?”
10 — Como é que agora você pode ver? — perguntaram.
11 Umvi ĩꞌbaní, “Ágọ́bị́ umvelé Yẹ́sụ̃ ꞌi rĩ anzá ũdrí, trị sĩ áma mịfị́ kî. Jọ mání, ‘Ímụ ị̃yị́ umvelé Sĩlówámũ ꞌi rĩ gá ũdrí ími mịfị́ gá rĩ kí ũjĩlé.’ Ámụ rá ãzíla má ũjĩ ũdrí áma mịfị́ gá rĩ kí rá mání sĩ ãngũ ndrejó ꞌdĩ!”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez um pouco de lama, passou a lama nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave o rosto.” Então eu fui, lavei o rosto e fiquei vendo.
12 Zị kí ĩꞌdi, “Ágọ́bị́ ꞌdĩ íngõlé?” Umvi, “Ánị̃ ku.”
12 — Onde está esse homem? — perguntaram. — Não sei! — respondeu ele.
13 — ausente —
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego.
14 — ausente —
14 O dia em que Jesus havia feito lama e curado o homem da cegueira era um sábado.
15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú rĩ zị kí dó sĩ ĩꞌdi, “Ími mịfị́ adrí kí sĩ ãngũ ndrejó íngoní-íngoní ru?” Umvi ĩꞌbaní, “ꞌBá umvelé Yẹ́sụ̃ ꞌi rĩ anzá ũdrí, trị sĩ áma mịfị́ kî. Ma dó mụ ũjĩlé la ꞌbo, má iꞌdó dó ãngũ ndrelé.”
15 Aí os fariseus também perguntaram como ele tinha sido curado. — Ele pôs lama nos meus olhos, eu lavei o rosto e agora estou vendo — respondeu o homem.
16 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú rĩ ãzí jọ kí, “Ágọ́bị́ Yẹ́sụ̃ ꞌdĩ angá Ãdróŋá drị̂lé ku. Drĩ tá adru agá ꞌdĩ ꞌbã áni, icó tá ãzị́táŋá Sãbátũ drị̂ kí nũlé ku.”
16 Alguns fariseus disseram: — O homem que fez isso não é de Deus porque não respeita a E outros perguntaram: — Como pode um pecador fazer milagres tão grandes? E por causa disso houve divisão entre eles.
17 Uja kí vâ ru ágọ́bị́ ꞌdĩ zịlé ị̃dị́, “Ị́jọ́ míní jọlé adrí ími mịfị́ kí nĩ rĩ drị̃ gá mi jọ la ĩꞌdi ãꞌdi ꞌi?”
17 Então os fariseus tornaram a perguntar ao homem: — Você diz que ele curou você da cegueira. E o que é que você diz dele? — Ele é um
18 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú drị̃lẹ́ rú rĩ ãꞌị̃ kí ị́jọ́ ándrá jọlé ágọ́bị́ ꞌdã ꞌbã ándrá mịfị́ kóru rĩ ku, kpere ĩꞌbã kí ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã ãndrẽ kí umve agá átẹ́pị̃ be.
18 Os líderes judeus não acreditavam que ele tinha sido cego e que agora podia ver. Por isso chamaram os pais dele
19 Zị kí kí, “ꞌDĩ ĩmĩ ngọ́pị ꞌi yã? Útị ándrá ĩꞌdi mịfị́ kóru ãndá-ãndá ru yã? Drĩ adru ꞌdĩ ꞌbã áni, ĩꞌdi úꞌdîꞌda ãngũ ndre íngoní-íngoní ru?”
19 e perguntaram: — Esse homem é filho de vocês? Vocês dizem que ele nasceu cego. E como é que agora ele está vendo?
20 ꞌBá ágọ́bị́ ꞌdã tịlépi rĩ umvi kí, “ꞌDĩ ãmã ngọ́pị ꞌi, ãndá útị ándrá ĩꞌdi mịfị́ kóru.
20 Os pais responderam: — Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego.
21 Wó ãnị̃ mịfị́ la adrí kí sĩ ãngũ ndrejó rá íngoní-íngoní yã rĩ gá ku, jõku ãꞌdi fẽ mịfị́ la ꞌbaní adríjó sĩ ãngũ ndrejó nĩ yã rĩ gá ku. Mba ꞌbo, icó dó ị́jọ́ jọlé ĩꞌdi ꞌbã tị sĩ rá, ĩzị ĩꞌdi ꞌbã mgbã rĩ ꞌi.”
21 Mas não sabemos como é que ele agora pode ver e não sabemos também quem foi que o curou. Ele é maior de idade; perguntem, e ele mesmo poderá explicar.
22 Ãndrẽ kí átẹ́pị̃ be jọ kí ị́jọ́ ꞌdĩ kí íni rá la, ụ̃rị̃ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ sĩ, ãꞌdusĩku ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ jọ kí ꞌbá ãzí drĩ jọ la Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi ála ĩꞌdi adró ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agâlé ãmvé rĩ sĩ.
22 Os pais disseram isso porque estavam com medo, pois os líderes judeus tinham combinado expulsar da sinagoga quem afirmasse que Jesus era o Messias .
23 ꞌDĩ bãsĩ ị́jọ́ ãndrẽ kí átẹ́pị̃ be ĩꞌbã kí jọjó la, “Mba ꞌbo, ĩzị ĩꞌdi ꞌbã mgbã rĩ ꞌi,” rĩ.
23 Foi por isso que os pais disseram: “Ele é maior de idade; perguntem a ele.”
24 ꞌBá drị̃lẹ́ ru rĩ umve kí ágọ́bị̂ vúlé ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé, jọ kí, “Ísõ ũyõ Ãdróŋá rụ́ sĩ ị́jọ́ mgbã rĩ vú nzejó! Ãnị̃ rá Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi la.”
24 Então os líderes judeus chamaram pela segunda vez o homem que tinha sido cego e disseram: — Jure por Deus que você vai dizer a verdade. Nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Ágọ́bị́ umvi ĩꞌbaní, “Ánị̃ mâ ngá ĩꞌdi ꞌbá ũnzí la yã jõku ꞌbá ũnzí ku la yã rĩ gá ku. Mâ nị̃lé rĩ ma ándrá mịfị́ kóru wó úꞌdîꞌda íni áma mịfị́ kí ídri, ma ãngũ ndre rá.”
25 Ele respondeu: — Se ele é pecador, eu não sei. De uma coisa eu sei: eu era cego e agora vejo!
26 Zị kí ĩꞌdi, “Ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé mgbã rĩ gá míní rĩ ãꞌdu sĩ fẽlépi la ími mịfị́ kí sĩ adríjó?”
26 — O que foi que ele fez a você? Como curou você da cegueira? — tornaram a perguntar.
27 Umvi ĩꞌbaní, “Ánze tá ĩminí ị́jọ́ ꞌdĩ vú ꞌbo, wó ĩgã tá arelé la úmgbé. Ĩlẽ ánze ĩminí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã vú ị̃dị́ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ĩlẽ tí dó sĩ acálé ꞌbá ĩꞌdi vú bĩlépi rĩ kí rú yã?”
27 O homem respondeu: — Eu já disse, e vocês não acreditaram. Por que querem ouvir isso outra vez? Por acaso vocês também querem ser seguidores dele?
28 Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã vúlé gá, ꞌbá ꞌdĩ uꞌdá kí ĩꞌdi, jọ kí ĩꞌdiní, “Mi ꞌbá ĩꞌdi vú bĩlépi la! Wó ãma ãmã ngá ꞌbá Mụ́sã vú bĩlépi rĩ kî.
28 Então eles o xingaram e disseram: — Você é que é seguidor dele! Nós somos seguidores de Moisés.
29 Ãnị̃ rá Ãdróŋá jọ ándrá ị́jọ́ Mụ́sã rụ̂ sĩ, wó ágọ́bị́ ꞌdĩ ãnị̃ angá ãzíla ịsụ́ ũkpõ ĩꞌdi ãni ꞌdĩ kí íngõlé yã rĩ gá ku.”
29 Sabemos que Deus falou com Moisés; mas este homem, nós nem mesmo sabemos de onde ele é.
30 Ágọ́bị́ umvi ĩꞌbaní, “Ị́jọ́ ĩminí jọlé ꞌdĩ kí mání ụ̃sụ̃táŋá ru! Ĩjọ ĩnị̃ ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá ku, wó nzị̃ áma mịfị́ kí rá!
30 Ele respondeu: — Que coisa esquisita! Vocês não sabem de onde ele é, mas ele me curou.
31 Ị́jọ́ ãma nị̃lé rĩ Ãdróŋá are ꞌbá ũnzí rĩ kí tị ku. Ĩꞌdi rá la ꞌbá ĩꞌdi tị arelépi rá ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lẽlé rĩ kí idélépi rĩ kí tị are áyụ.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas ele atende os que o respeitam e fazem a sua vontade.
32 ꞌBá ãzí ándrá údu ị́jọ́ arelépi ꞌbá ãzí tịlé mịfị́ kóru rĩ ꞌbã mịfị́ la ru nzị̃ rá la ꞌdáyụ.
32 Desde que o mundo existe, nunca se ouviu dizer que alguém tivesse curado um cego de nascença.
33 ꞌBá ꞌdĩ drĩ tá angá Ãdróŋá drị̂lé ku, icó tá ãko ãzí idélé ku.”
33 Se esse homem não fosse enviado por Deus, não teria podido fazer nada.
34 Umvi kí ĩꞌdiní, “ꞌBá ími tịlépi rĩ kí ꞌbá ũnzí la ãzíla izó kí vâ mi ũnzĩkãnã agá. Mi dó sĩ ãꞌdi ꞌi icólépi ãma imbálépi rĩ?” Adró kí dó sĩ ĩꞌdi ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agâlé ãmvé.
34 Eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e é você que quer nos ensinar? E o expulsaram da sinagoga.
35 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ru idélépi rĩ kí arelé ꞌbo, ịsụ́ ágọ́bị́ mịfị́ la ꞌbã sĩ adríjó rá ꞌdã ꞌi, zị ĩꞌdi, “Mí ãꞌị̃ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ rá yã?”
35 Jesus ficou sabendo que tinham expulsado o homem da sinagoga . Foi procurá-lo e, quando o encontrou, perguntou:
36 Ágọ́bị́ umvi, “Ãmbógó, ílũ mání ĩꞌdi ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi ma dó sĩ ĩꞌdi ãꞌị̃.”
36 Ele respondeu: — Senhor, quem é o Filho do Homem para que eu creia nele?
37 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “ꞌBá míní ndrelé ị́jọ́ jọlépi mí be ꞌdĩ bãsĩ ĩꞌdi ꞌi.”
37 Jesus disse:
38 Ágọ́bị̂ tị̃ ãja vụ̃rụ́ Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá jọ, “Úpí, má ãꞌị̃ mi rá.”
38 — Eu creio, Senhor! — disse o homem. E se ajoelhou diante dele.
39 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Má amụ́ ụ̃nọ́kụ́ drị́ gá ị́jọ́ lịlé, má amụ́ ꞌbá ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ nị̃lépi ku rĩ kí mịfị́ nzị̃lé fẽjó la ꞌbã nị̃ kí rú sĩ ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ cé. Wó ꞌbá ru ꞌbãlépi nị̃ kí ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ cé ꞌdĩ, ꞌbã nị̃ kí rú sĩ ku, ꞌbã adru kí sĩ cécé ꞌbá mịfị́ kóru rĩ áni jã ꞌdâ.”
39 Então Jesus afirmou:
40 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú ĩꞌdi abe ꞌdãá ĩndĩ rĩ ꞌbã ãzí kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé, zị kí ĩꞌdi, “Ị́jọ́ míní jọlé ꞌdĩ sĩ, mí ũrã dó sĩ ãma mịfị́ kóru yã?”
40 Alguns fariseus que estavam com ele ouviram isso e perguntaram: — Será que isso quer dizer que nós também somos cegos?
41 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ tá ĩmi lã ĩnị̃ drĩ ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ ku wó ĩlẽ tá nị̃lé la cé, ĩmi tá adru ꞌbá mịfị́ kóru lẽlépi ãngũ ndrelépi rĩ áni. Ĩmi dó ĩmi ꞌbãjó ĩnzõ sĩ ĩnị̃ dó ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ cé rĩ sĩ, ĩmi dó sĩ ꞌbá mịfị́ kóru ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá drị̂ ndrelépi ku rĩ áni, Ãdróŋá icó dó sĩ ĩmi trũlé ị́jọ́ ũnzĩ ĩmidrị̂ kí agá ku.”
41 — Se vocês fossem cegos, não teriam culpa! — respondeu Jesus. — Mas, como dizem que podem ver, então continuam tendo culpa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.