Gênesis 14
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Ãmãrãfẹ́lị̃ úpí Sínã drị́, Ãrị̃yọ́kị̃ úpí Ĩlásã drị́, Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ úpí Ĩlámũ drị́, ãzíla Tídãlĩ úpí Gọ̃yị́mụ̃ drị̂ abe,
1 Naquele tempo Anrafel, rei de Sinar, Arioque, rei de Elasar, Quedorlaomer, rei de Elão, e Tidal, rei de Goim,
2 ꞌbá ꞌdĩ mụ kí dó ãꞌdị́ gá ũpi; Bérã úpí Sõdómũ gá rĩ ꞌba rú, Bị̃rị́sã úpí Gõmórã drị́, Sĩnábũ úpí Ãdímã drị́, Sẹ̃mẹ̃bẹ́rị̃ úpí Zẹ̃bụ̃yị́mụ̃ drị́ ãzíla úpí Bélã (umvelé Zówã ꞌi rĩ) drị̂ ꞌba rụ́.
2 fizeram guerra contra Bera, rei de Sodoma, contra Birsa, rei de Gomorra, contra Sinabe, rei de Admá, contra Semeber, rei de Zeboim, e contra o rei de Bela, também chamada de Zoar.
3 Ũpi tõwú vúlé ꞌdĩ icí kí ru ãlu áꞌbụ Sị̃dị́mụ̃ gá (mĩrĩ umvelé Mĩrĩ Ãꞌị́ ru rĩ gá).
3 Todos estes se ajuntaram no vale de Sidim, onde fica o mar Salgado.
4 Ũpi tõwú ꞌdĩ ri kí ándrá ãzị́ ngalé Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ ꞌbã pálé gá ílí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃, ílí mụdrị́ drị̃ na rĩ sĩ ají kí ị́jọ́ sĩ mvujó ĩꞌdi rụ́ ꞌdãá rĩ sĩ ãmvé.
4 Durante doze anos serviram Quedorlaomer, porém no décimo terceiro eles se rebelaram.
5 Ílí mụdrị́ drị̃ sụ rĩ sĩ úpí Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ ãzíla ũpi ãzí ꞌdĩ kí abe icí kí ru ãlu sĩ mụjó ãꞌdị́ gá. Mụ kí Ãsị̃tẹ̃rọ́tị̃-Kãrị̃námụ̃ gá ndẽ kí ꞌbá Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ kî, Hámũ gá ndẽ kí ꞌbá Zụ́zị̃mụ̃ drị̂ kî, Sávẽ Kị̃rị̃yãtãnãyị́mụ̃ gá ndẽ kí ꞌbá Ị̃mị́mụ̃ drị̂ kî
5 No décimo quarto ano, veio Quedorlaomer e os reis que estavam com ele e derrotaram os refains em Asterote-Carnaim, e os zuzins em Hã, e os emins em Savé-Quiriataim,
6 ãzíla ndẽ kí ꞌbá Họ́rị̃ drị̂ kí ãngũ ꞌbé ꞌa rú Sẽyírĩ gá ãzíla kpere Ĩlĩ-Pãránĩ ãngũ kõtórõ rú rĩ tị gá ãni rú.
6 e os horeus no seu monte Seir, até El-Parã, que está junto ao deserto.
7 Uja kí ru vúlé, mụ kí dó Ĩnĩ-Mĩsĩpátĩ gá (ãngũ umvelé Kãdẹ́sị̃ ꞌi rĩ). ꞌDụ kí dó ãngũ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ rú ãzíla ꞌbá Ãmọ́rị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ pírí kpere cajó ãngũ Hãzázõ Tãmárĩ gá rĩ gá.
7 De volta passaram em En-Mispate, que é Cades, e conquistaram toda a terra dos amalequitas e dos amorreus, que moravam em Hazazom-Tamar.
8 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Sõdómũ drị̂, úpí Gõmórã drị̂, úpí Ãdímã drị̂, úpí Zẹ̃bụ̃yị́mụ̃ drị̂ ãzíla úpí Bélã drị̂ trũ (ãngũ ꞌdĩ Zówã ꞌi) mụ kí ru ụ̃tị̃lé áꞌbụ Sị̃dị́mụ̃ drị̂ gá (ꞌdĩ mĩrĩ ãꞌị́ ru rĩ ꞌi) sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó,
8 Então saíram os reis de Sodoma, de Gomorra, de Admá, de Zeboim e de Bela, que é Zoar, e se prepararam para a batalha contra eles no vale de Sidim,
9 Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ úpí Ĩlámũ drị̂, Tídãlĩ úpí Gọ̃yị́mụ̃ drị̂, Ãmãrãfẹ́lị̃ úpí Sínã drị̂ ãzíla Ãrị̃yọ́kị̃ úpí Ĩlásã gá rĩ drị̂ abe; ũpi sụ ꞌdĩ ꞌdị kí ãꞌdị́ ũpi tõwú abe.
9 contra Quedorlaomer, rei de Elão, contra Tidal, rei de Goim, contra Anrafel, rei de Sinar, contra Arioque, rei de Elasar. Eram quatro reis contra cinco.
10 Ịsụ́ íni ꞌdĩ áꞌbụ Sị̃dị́mụ̃ drị̂ ga tré ꞌbụ́ kócõ rú rĩ sĩ, ũpi Sõdómũ ãzíla Gõmórã gá rĩ kí mụ apálé, ꞌbá ĩꞌbadrị̂ uꞌde kí ꞌbụ́ ꞌdĩ kí agá ụrụka la apá kî dó ꞌbé agá.
10 Ora, o vale de Sidim estava cheio de poços de betume. Os reis de Sodoma e de Gomorra fugiram. Alguns caíram nesses poços, e os restantes fugiram para um monte.
11 Ũpi sụ Ãmãrãfẹ́lị̃, Ãrị̃yọ́kị̃, Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ ãzíla Tídãlĩ ra kí ãko Sõdómũ ãzíla Gõmórã gá rĩ kí pírí ãzíla mụ kí kîtrũ rá.
11 Os reis vitoriosos pegaram todos os bens de Sodoma e de Gomorra e todo o seu mantimento e se foram.
12 ꞌDụ kí vâ ala gá Lọ́tị̃ Ịbụrámụ̃ ádrị́pị ꞌbã ngọ́pị ĩndĩ, málĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí ĩꞌdi ꞌbã uꞌájó Sõdómũ gá rĩ sĩ.
12 Apossaram-se também de Ló, sobrinho de Abrão, que morava em Sodoma, e dos seus bens; e partiram.
13 ꞌBá ãzí ãlu apálépi la amụ́ ị́jọ́ ꞌdĩ lũlé Ịbụrámụ̃ Ĩbũrãníyã rú rĩ nî. Ịsụ́ ꞌdĩ sĩ Ịbụrámụ̃ la uꞌá agá kọmọrọ́ ife ãmbogo Mãmírẽ drị̂ kí andre gá, Ãmọ́rị̃ ĩꞌdi ádrị́pị Ị̃sị̃kọ́lị̃ ꞌbadrị́ Ãnẹ́rị̃ be rĩ. ꞌBá ꞌdĩ kí ándrá Ịbụrámụ̃ kî trũ wọ̃rị́ ru kí vâ ru ale ãlu.
13 Porém um homem que conseguiu escapar veio e contou tudo a Abrão, o hebreu. Este morava junto dos carvalhais de Manre, o amorreu, irmão de Escol e de Aner, os quais eram aliados de Abrão.
14 Ịbụrámụ̃ la mụ arelé la ụ́ꞌdụ ádrị́pị̃ ꞌbã ngọ́pị ĩndĩ ꞌbo, tra ꞌbá 318 ĩꞌdidrị́ kogá icólépi ãꞌdị́ ꞌdịlépi rá ꞌdĩ kí dro dô sĩ ũpi sụ ꞌdĩ kí vú kpere Dánĩ gá.
14 Quando Abrão soube que o seu sobrinho estava preso, fez sair trezentos e dezoito homens dos mais capazes, nascidos em sua casa, e perseguiu os inimigos até Dã.
15 ꞌDãá awa dó ꞌbá kí tị ị̃rị̃, ụꞌdị́ kî dó mẹ́rọ́ꞌbá kí ị́nị́ sĩ ndẽ kí dó sĩ kí rá, dro kí dó kí vú kpere Hõbáhã gá, ꞌdĩ Dãmãsị̃kị́yã ꞌbã drị̃lẹ́ gâlé ru,
15 E, de noite, Abrão dividiu os seus homens em grupos, derrotou os inimigos e os perseguiu até Hobá, que fica ao norte de Damasco.
16 ãzíla apá kí dó ãko tá ralé ꞌda kî. Ají dó ádrị́pị̃ ngọ́pị Lọ́tị̃ ꞌi málĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe ĩndĩ, ũkú kî trũ ãzíla ꞌbá ꞌdụlé ĩꞌdi abe rĩ kî trũ.
16 Trouxe de novo todos os bens, e também o seu sobrinho Ló, os bens dele, e ainda as mulheres, e o povo.
17 Ịbụrámụ̃ la mụ ãgõlé ãꞌdị́ ĩꞌdi ꞌbã sĩ úpí Kẹ̃dọ̃rị̃lãwọ̃mẹ́rị̃ ndẽjó ũpi ãzí ꞌdĩ kí abe rĩ gâlé ꞌbo, úpí Sõdómũ drị̂ amụ́ dó drị̃ ụfụlé ĩꞌdi be áꞌbụ ꞌa Sávẽ drị̂ agá (ꞌdĩ áꞌbụ ꞌa úpí drị̂ ꞌi).
17 Quando Abrão regressava, depois de derrotar Quedorlaomer e os reis que estavam com ele, o rei de Sodoma foi ao encontro dele no vale de Savé, que é o vale do Rei.
18 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mẹ̃lẹ̃kị̃zẹ̃dẹ́kị̃ úpí Sãlẹ́mụ̃ drị̂ ãzíla ꞌbá ídétáŋá idélépi Ãdróŋá Ụrụgá Ãndânĩ rĩ ní rĩ ají ãkónã ãzíla wáyĩnĩ abe Ịbụrámụ̃ nî,
18 E Melquisedeque, rei de Salém, trouxe pão e vinho. Ele era sacerdote do Deus Altíssimo.
19 wi sụ̃sụ́ ĩꞌdiní jọ, “Ãdróŋá Ụrụgá Ãndânĩ ꞌbụ̃ kí ũꞌbãlépi ụ̃nọ́kụ́ be rĩ ꞌbã wi Ịbụrámụ̃ míní sụ̃sụ́!
19 Ele abençoou Abrão e disse: “Abrão seja abençoado pelo Deus Altíssimo, que criou os céus e a terra.
20 Ãdróŋá Ụrụgá Ãndânĩ míní fẽlépi la índẽ mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ kí rá rĩ lẽ ị́cụ́ rụ́ la ịcụ́-ịcụ̂!” Wó Ịbụrámụ̃ fẽ dó Mẹ̃lẹ̃kị̃zẹ̃dẹ́kị̃ ní ãlu mụdrị́ ãko pírí ándrá ralé ĩꞌdi ꞌbã apálé rá rĩ ꞌbadrị̂ kî.
20 E bendito seja o Deus Altíssimo, que entregou os adversários de você nas suas mãos.” E Abrão deu a Melquisedeque o dízimo de tudo.
21 Úpí Sõdómũ drị̂ jọ Ịbụrámụ̃ ní, “Mí aꞌbe ãko mî arálé ri kí, be la mí ãfẽ mâ ꞌbá kí pírí áyụ.”
21 Então o rei de Sodoma disse a Abrão: — Dê-me as pessoas e fique com os bens para você.
22 Ịbụrámụ̃ umvi úpí Sõdómũ drị̂ ní, “Ána ũyõ Ãdróŋá Ụrụgá Ãndânĩ, ꞌbụ̃ kí ũꞌbãlépi ụ̃nọ́kụ́ be rĩ drị̃lẹ́ gá,
22 Mas Abrão lhe respondeu: — Juro pelo
23 má icó ãko ãzí mí ãni la tãmbalé ku drĩ táni adru wị́zị̃ jõku ŋĩlâ ĩbáká. Míní sĩ vúlé-vúlé ru amụ́jó jọjó la Ịbụrámụ̃ acá kụ́rẹ́nị́ ru la ãko mádrị̂ kí sĩ la ku.
23 que nada tomarei de tudo o que é seu, nem um fio, nem uma correia de sandália, para que você não diga: “Fui eu que enriqueci Abrão.”
24 Má icó ãko ãzí ꞌdụlé mání ãluŋá la ku, ma rá la ãko ꞌbá mádrị̂ ꞌbã kí nalé ꞌbo rĩ kí ãꞌị̃ áyụ. Be la lẽ mâ wọ̃rị́ka, Ãnẹ́rị̃, Ị̃sị̃kọ́lị̃ ãzíla Mãmírẽ ꞌbã ꞌdụ kí ãko ĩꞌbadrị́ wókõ gá rĩ kî.”
24 Nada quero para mim, a não ser o que os rapazes comeram e a parte que toca a Aner, Escol e Manre, os homens que foram comigo; que estes fiquem com a parte deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.