Êxodo 13
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARIB
1 Úpí jọ Mụ́sã nî,
1 Então falou o Senhor a Moisés, dizendo:
2 “Mí ũpẽ mání anzị kãjãní rĩ kí ndú, ãꞌdusĩku anzị ãgọbị kãjãní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ãzíla ãnãkpá pírí kãjãní ágó rĩ kí mâni.”
2 Santifica-me todo primogênito, todo o que abrir a madre de sua mãe entre os filhos de Israel, assim de homens como de animais; porque meu é.
3 Mụ́sã jọ ꞌbá ꞌbanî, “Ĩmi ũrã jõ ụ́ꞌdụ́ ꞌdĩ ꞌbã ị́jọ́, ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ándrá ĩminí ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌi, ãzíla ãngũ ĩminí ándrá sĩ adrujó alagá ãtíꞌbó ru rĩ ꞌi, ãꞌdusĩku Úpí anzé ándrá ĩmi Mị̃sị́rị̃ gâlé ãmvé drị́ ũkpó ĩꞌdidrị̂ sĩ. Lẽ ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ trũ la ku.
3 E Moisés disse ao povo: Lembrai-vos deste dia, em que saístes do Egito, da casa da servidão; pois com mão forte o Senhor vos tirou daqui; portanto não se comerá pão levedado.
4 Ãndrũ ĩmbá Ãbíbũ drị́ ꞌdĩ ĩminí sĩ fũjó Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ rĩ ꞌi.
4 Hoje, no mês de abibe, vós saís.
5 Úpí drĩ ĩmi ufí ãngũ ꞌbá kãnánĩ rú, Hị́tị̃ rú, Ãmọ́rị̃ rú, Hị́vị̃ rú, ãzíla Yẹ̃bụ́sị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agá ĩꞌdiní ũyõ nalé ꞌi fẽ la ĩmĩ áyị́pịka ꞌbaní, ãngũ málĩ trũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ lé ꞌbã sĩ rajó ala gá ãnụ́ úsã be rĩ gá ꞌbo, ĩmi ị̃nzị̃ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ ĩmbá Ãbíbũ drị́ ꞌdĩ sĩ.
5 Quando o Senhor te houver introduzido na terra dos cananeus, dos heteus, dos amorreus, dos heveus e dos jebuseus, que ele jurou a teus pais que te daria, terra que mana leite e mel, guardarás este culto neste mês.
6 Ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ꞌdĩ kí agá lẽ ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ áyụ, ãzíla ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ ĩmi idé dó ụ̃mụ̃ Úpí nî sĩ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó.
6 Sete dias comerás pães ázimos, e ao sétimo dia haverá uma festa ao Senhor.
7 Ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ꞌdã kí agá, ãko ãzí ãkụ́kị́ trũ la ꞌbã indré ĩmi drĩdríŋĩ gá ku, jõ ku ãkụ́kị́ ndrejó ãngũ ãzí agá lõkókõrí ĩmidrị̂ gá la ꞌbã adru yụ.
7 Sete dias se comerão pães ázimos, e o levedado não se verá contigo, nem ainda fermento será visto em todos os teus termos.
8 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ míní ụ̃mụ̃ ꞌdĩ na agá, ínze vú la anzị mídrị̂ ꞌbanî, ‘Ma ị́jọ́ ꞌdĩ idé íni la ị́jọ́ Úpí ꞌbã idélé sĩ áma ũfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rá rĩ sĩ.’
8 Naquele dia contarás a teu filho, dizendo: Isto é por causa do que o Senhor me fez, quando eu saí do Egito;
9 Ụ̃mụ̃ ꞌdĩ naŋá ꞌbã igá mi ị́jọ́ Úpí ꞌbã idélé míní rĩ ũrãjó ĩꞌdi ꞌbã ími anzéjó drị́ ũkpó ĩꞌdidrị̂ sĩ Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ. Lẽ ꞌbã adru míní ãko sụ̃lé ícétáŋá ru drị́ gá ãzíla ími androko gá rĩ rú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ lẽ ãzị́táŋá Úpí drị̂ ꞌbã ãvĩ ími tị gá ku, íngo ĩꞌdi ãzíla mí ụ̃nị̃ ĩꞌdi.
9 e te será por sinal sobre tua mão e por memorial entre teus olhos, para que a lei do Senhor esteja em tua boca; porquanto com mão forte o Senhor te tirou do Egito.
10 Ĩmi ị̃nzị̃ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ ꞌdĩ ãzị́táŋá ru ụ́ꞌdụ́ pẽlé rĩ sĩ ílí ãlu-ãlu vú sĩ.
10 Portanto guardarás este estatuto a seu tempo, de ano em ano.
11 “Úpí drĩ ĩmi ají ãngũ ꞌbá Kãnánĩ rú rĩ ꞌbadrị̂ gá, ĩꞌdiní ũyõ la najó ĩminí ãzíla ĩmĩ áyị́pịka ꞌbaní rĩ gá ꞌbo, ãzíla drĩ dó fẽ la ĩminí rá,
11 Também quando o Senhor te houver introduzido na terra dos cananeus, como jurou a ti e a teus pais, quando te houver dado,
12 ĩmi anzị ãgọbị ĩmidrị́ kãjãní rĩ kí fẽ ãnãkpá ágó kãjãní rĩ abe pírí Úpí nî.
12 separarás para o Senhor tudo o que abrir a madre, até mesmo todo primogênito dos teus animais; os machos serão do Senhor.
13 Kãyĩnõ mváŋá kãjãní rĩ mi unze la kãbĩlõ fẽjó kẹ̃jị́ la gá rĩ sĩ, ídrĩ lẽ unzelé la ku mi imbe la nũ rá. Lẽ mí unze anzị ãgọbị kãjãní rĩ kí rá.
13 Mas todo primogênito de jumenta resgatarás com um cordeiro; e, se o não quiseres resgatar, quebrar-lhe-ás a cerviz:; e todo primogênito do homem entre teus filhos resgatarás.
14 “Ụ́ꞌdụ́ drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ, ngọ́tị́ mídrị̂ drĩ ími zị ‘Ụ̃mụ̃ ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní yã?’ Mi umvi la, ‘Úpí ayú drị́ ũkpó ĩꞌdidrị̂ ꞌi sĩ ãma ũfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé, ãngũ ãmaní ándrá adrujó ãtíꞌbó ru rĩ gá.
14 E quando teu filho te perguntar no futuro, dizendo: Que é isto? responder-lhe-ás: O Senhor, com mão forte, nos tirou do Egito, da casa da servidão.
15 Fãráwũ drị̃ ũnzĩ sĩ uga ándrá ãmaní ãfũlé úmgbé, Úpí ụꞌdị́ ándrá anzị ãgọbị ãzíla ãnãkpá ágó kãjãní Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí pírí. Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ ãma ní ãnãkpá ágó kãjãní rĩ kí fẽjó Úpí ní ꞌdĩ, ãzíla ãma anzị ãgọbị kãjãní ãmadrị̂ kí unze ãjẹ̃ sĩ.’
15 Porque sucedeu que, endurecendo-se Faraó, para não nos deixar ir, o Senhor matou todos os primogênitos na terra do Egito, tanto os primogênitos dos homens como os primogênitos dos animais; por isso eu sacrifico ao Senhor todos os primogênitos, sendo machos; mas a todo primogênito de meus filhos eu resgato.
16 Lẽ ụ̃mụ̃ ꞌdĩ ꞌbã adru ĩminí ãko sụ̃lé ícétáŋá ru drị́ gá ãzíla ĩmi androko gá rĩ áni sĩ ĩmi igájó Úpí unze ándrá ĩmi Mị̃sị́rị̃ gâlé drị́ ũkpó ĩꞌdidrị̂ sĩ.”
16 E isto será por sinal sobre tua mão, e por frontais entre os teus olhos, porque o Senhor, com mão forte, nos tirou do Egito.
17 Fãráwũ la mụ ꞌbá kí aꞌbelé mụlé ꞌbo, Ãdróŋá ꞌde kí drị̃ ãngũ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ gâsĩ ku, táni ĩꞌdiní adrujó ãni rú rá tí, ãꞌdusĩku Ãdróŋá jọ, “Ãꞌdị́ drĩ mụ ꞌdelé ꞌbo, ꞌbá ꞌdĩ kí ru ũrãtáŋá uja sĩ gõjó vúlé Mị̃sị́rị̃ gâlé.
17 Ora, quando Faraó deixou ir o povo, Deus não o conduziu pelo caminho da terra dos filisteus, se bem que fosse mais perto; porque Deus disse: Para que porventura o povo não se arrependa, vendo a guerra, e volte para o Egito;
18 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ãdróŋá ꞌde kí drị̃ nĩ, pi kí dó sĩ ru gẹ̃rị̃ sĩ mụjó kõtórõ gâsĩ drị̃ jajó sĩ mụjó Mĩrĩ Ika rĩ gâlé. ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ fũ kí Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ bábá ãko ĩꞌbadrị́ ãꞌdị́ ꞌdịjó rĩ kí trũ.”
18 mas Deus fez o povo rodear pelo caminho do deserto perto do Mar Vermelho; e os filhos de Israel subiram armados da terra do Egito.
19 Mụ́sã ꞌdụ ĩfãkã Yụ̃sụ́fụ̃ drị̂ kí ĩꞌdi be ĩndĩ, ãꞌdusĩku Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ ándrá anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ũyõ nalé, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ, “Ãdróŋá drĩ ĩmi ãzã ko rá ĩꞌdụ jõ áma ĩfãkã kí ĩmi abe ĩndĩ.”
19 Moisés levou consigo os ossos de José, porquanto havia este solenemente ajuramentado os filhos de Israel, dizendo: Certamente Deus vos visitará; e vós haveis de levar daqui convosco os meus ossos.
20 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ aꞌbe kí Sụ̃kọ́tị̃ mụ kí rĩlé Ĩtámũ gá, ꞌdĩ ãngũ kõtórõ rú rĩ ꞌbã iꞌdóŋá gá.
20 Assim partiram de Sucote, e acamparam-se em Etã, à entrada do deserto.
21 Jõ ị̃tụ́ sĩ Úpí la mụ kí drị̃lẹ́ gá ụ̃rụ́ꞌbụ̃ iꞌdálépi ị́dị́ŋâ áni rĩ sĩ, jõ ị́nị́ sĩ ĩꞌdi mụ ãcí iꞌdálépi ị́dị́ŋâ áni rĩ sĩ ĩꞌbaní ãngũ jịjó kí dó sĩ acị́ ị̃tụ́ sĩ ãzíla ị́nị́ sĩ.
21 E o Senhor ia adiante deles, de dia numa coluna e os dois para os guiar pelo caminho, e de noite numa coluna de fogo para os alumiar, a fim de que caminhassem de dia e de noite.
22 Ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị́dị́ŋâ áni ãnzị ị̃tụ́ sĩ rĩ ãzíla ãcí ị́dị́ŋá ru ãmbógó ị́nị́ sĩ rĩ ĩdã kí ru ꞌbá ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌdãá ku.
22 Não desaparecia de diante do povo a coluna de nuvem de dia, nem a coluna de fogo de noite.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.