Atos 24
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARC
1 Ụ́ꞌdụ́ tõwú vúlé gá, átáló ãmbógó ãndânĩ umvelé Ãnãníyã ꞌi rĩ mụ ándrá ꞌbá ĩyõ Yãhụ́dị̃ ꞌbã ãni ãzí kí abe táwụ̃nị̃ Kãyĩsárĩyã gá ágọ́bị́ jájĩ rú umvelé Tãtũlásĩ ꞌi rĩ abe ãzíla ají kí ĩꞌbã ununuŋá Páwụ̃lọ̃ ụrụꞌbá gá rĩ kí iꞌdalé gávũnã Fẹ̃lị́cẹ̃ drị̃lẹ́ gá.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote, Ananias, desceu com os anciãos e um certo Tértulo, orador, os quais compareceram perante o governador contra Paulo.
2 ꞌDãá ají kí Páwụ̃lọ̃ ꞌi Fẹ̃lị́cẹ̃ drị̃lẹ́ gá, Tãtũlásĩ iꞌdó dó ị́jọ́ ũtrãlé ĩꞌdi ụrụꞌbá gâ sĩ ĩꞌdi tõjó,
2 E, sendo chamado, Tértulo começou a acusá- lo, dizendo:
3 Ãma aꞌị́ tátí Fẹ̃lị́cẹ̃ lẽlé rĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã idé ru ãngũ pírí gá sáwã pírí sĩ, ãzíla ãyĩkõ fụ ãma káyĩ míní ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ.
3 Visto como, por ti, temos tanta paz, e, por tua prudência, se fazem a este povo muitos e louváveis serviços, sempre e em todo lugar, ó potentíssimo Félix, com todo o agradecimento o queremos reconhecer.
4 Álẽ mî sáwã izalé ku, má aꞌị́ mi adrujó ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ ị́jọ́ ãmaní mụlé iꞌdalé ꞌdĩ kí arejó.
4 Mas, para que te não detenha muito, rogo-te que, conforme a tua equidade, nos ouças por pouco tempo.
5 Ãma ịsụ́ ágọ́bị́ ꞌdĩ ĩꞌdi ꞌbá ãzí ũnzí íni la, iꞌdó ãgọ̃bị̃ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí drĩdríŋĩ gá vâ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ pírí rá ru. Ĩꞌdi drị̃lẹ́ ꞌbá Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá ru pẽlépi ndú rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi.
5 Temos achado que este homem é uma peste e promotor de sedições entre todos os judeus, por todo o mundo, e o principal defensor da seita dos nazarenos;
6 Ụ̃ꞌbị̃ vâ ándrá lị́cọ́ Ãdróŋá drị́ gá ꞌdã izalé ũnzĩkãnã sĩ rá, wó ãrụ dó ĩꞌdi cí. [Ãzíla ãlẽ ándrá ị́jọ́ lịlé ĩꞌdi drị̃ gá ãzị́táŋá ãmadrị̂ sĩ.
6 o qual intentou também profanar o templo; e, por isso, o prendemos e, conforme a nossa lei, o quisemos julgar.
7 Wó ãmbógó ãsĩkárĩ drị́ Lúsĩyã amụ́ ĩꞌdi palé ãmadrị́ gá ꞌdâ ũkpõ sĩ,
7 Mas, sobrevindo o tribuno Lísias, no-lo tirou dentre as mãos, com grande violência,
8 ãzíla fẽ ãzị́táŋá ꞌbá ĩꞌdi tõlépi rĩ ꞌbaní amụ́jó ími drị̃lẹ́ gá.] Ídrĩ ĩꞌdi ụzị jãjã rú mi ꞌi, mi úꞌdîꞌda ị́jọ́ mgbã ãmaní jọlé drị̃ la gá ꞌdĩ kí ịsụ́ cécé ãmaní jọlé ꞌdĩ áni.”
8 mandando aos seus acusadores que viessem a ti; e dele tu mesmo, examinando-o, poderás entender tudo o de que o acusamos.
9 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ãtĩ kí cọtị ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ ũngúkú, ãzíla jọ kí ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí ãndá.
9 E também os judeus o acusavam, dizendo serem estas coisas assim.
10 Gávũnã Fẹ̃lị́cẹ̃ la mụ kẹ̃jị́ aꞌbelé Páwụ̃lọ̃ ní ị́jọ́ jọjó ꞌbo, Páwụ̃lọ̃ umvi, “Ánị̃ rá, mí angá ị́jọ́ amálé sụ́rụ́ ꞌdĩ drị̃ gá ꞌdâ ílí ũꞌbí ꞌbo, ãzíla ma dó sĩ ãyĩkõ sĩ ị́jọ́ nzejó áma drị̃ gá míní.
10 Paulo, porém, fazendo-lhe o governador sinal que falasse, respondeu: Porque sei que já vai para muitos anos que desta nação és juiz, com tanto melhor ânimo respondo por mim.
11 Cécé míní ịsụ́lé mî sĩ rĩ áni, ca drĩ ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ku ma mụjó Ãdróŋá ị̃nzị̃jó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ ꞌbã vúlé gá.
11 Pois bem podes saber que não há mais de doze dias que subi a Jerusalém a adorar;
12 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ịsụ́ kí ma ãgátã ga agá lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ku. Ịsụ́ kí vâ ma ꞌbá kí bị́lẹ́ usú agá jõku kí drĩdríŋĩ awa agá ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbá kî sĩ ru trajó rĩ kí agá ãzíla ãngũ ãzí íni yã la ku.
12 e não me acharam no templo falando com alguém, nem amotinando o povo nas sinagogas, nem na cidade;
13 Jõ drĩ ĩnzõ, ꞌbã ụ̃ꞌbị̃ kí drĩ míní ãko ãzí icélépi la ị́jọ́ ĩꞌbã kí alị́lé má rụ́ ꞌdĩ kí ãndá la ãfẽlé.
13 nem tampouco podem provar as coisas de que agora me acusam.
14 Álẽ lũlé la míní, ma Ãdróŋá ãmã áyị́pịka ꞌbã kí ándrá ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃, ꞌdĩ gẹ̃rị̃ ĩꞌbã kí umvelé ndú rĩ. Má ãꞌị̃ vâ ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá Mụ́sã ꞌbã sĩlé nãbịya abe ꞌdĩ kí pírí rá.
14 Mas confesso-te que, conforme aquele Caminho, a que chamam seita, assim sirvo ao Deus de nossos pais, crendo tudo quanto está escrito na Lei e nos Profetas.
15 Ásị́ ꞌbãŋá mádrị́ Ãdróŋâ drị̃ gá rĩ vâ cécé ꞌbá ꞌdĩ ꞌbadrị̂ áni ꞌbá ãlápítí ꞌdĩ kí ꞌbá ũnzí ꞌdĩ abe kí drụ́zị́ angá pírí ídri rú ị̃dị́ rá.
15 Tendo esperança em Deus, como estes mesmos também esperam, de que há de haver ressurreição de mortos, tanto dos justos como dos injustos.
16 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ma dó áma itú bábá ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ị́jọ́ ãlá mání icólé idélé rĩ idéjó Ãdróŋâ drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbá ꞌbá ru rĩ drị̃lẹ́ gá.
16 E, por isso, procuro sempre ter uma consciência sem ofensa, tanto para com Deus como para com os homens.
17 “Mání uꞌájó ãmvé ílí wẽwẽ rú ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, má ãgõ vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdõlé. Má ají séndẽ ꞌbá mádrị̂ ꞌbaní, ãzíla má amụ́ ídétáŋá idélé Ãdróŋá nî.
17 Ora, muitos anos depois, vim trazer à minha nação esmolas e ofertas.
18 ꞌBá áma tõlépi ími drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ ndre kí ma lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ãngũ ãmvélé-ãmvélé ru rĩ agá sáwã mâ áma ụrụꞌbá ꞌbãjó ãlá ru rĩ de agá. Ũꞌbí kí áma andre gá ꞌdãá yụ, ãzíla ị́jọ́ ãzí ãfũlépi ala gá la gẹ̃rị̃ sĩ ꞌdáyụ.
18 Nisto, me acharam já santificado no templo, não em ajuntamentos, nem com alvoroços, uns certos judeus da Ásia,
19 Wó rá la ꞌbá Yãhụ́dị̃ ãzí angálépi Ásĩyã gá la kí sáwã ꞌdã sĩ cí, lẽ tá tí ꞌbã adru kí ꞌdâ cí áma tõlé ími drị̃lẹ́ gá, ị́jọ́ ãzí ũnzí la jõ cí, ꞌba amụ́ kí míní ị́jọ́ ꞌdã iꞌdalé la ꞌdâ.
19 os quais convinha que estivessem presentes perante ti e me acusassem, se alguma coisa contra mim tivessem.
20 Jõku lẽ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã lũ kí míní ũnzĩkãnã mádrị́ ĩꞌbã kí ịsụ́lé sáwã mâ pá tujó ꞌbá ị́jọ́ amálépi rĩ kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi,
20 Ou digam estes mesmos se acharam em mim alguma iniquidade, quando compareci perante o conselho,
21 wó lú ị́jọ́ ándrá mání jọlé ꞌbá kí drị̃lẹ́ gá, ‘Ĩmi áma ụ̃ꞌbị̃ ãzíla ĩtõ ma ãndrũ mání ãꞌị̃jó la ꞌbá drãlépi rá rĩ la angá ídri rú ị̃dị́’ rĩ sĩ.”
21 a não ser estas palavras que, estando entre eles, clamei: hoje, sou julgado por vós acerca da ressurreição dos mortos!
22 ꞌDãá, Fẹ̃lị́cẹ̃ ị́jọ́ nị̃lépi ꞌbá gẹ̃rị̃ Yẹ́sụ̃ drị̂ drị̃ gá lọ́lọ́ rĩ uja dó ị́jọ́ ꞌdã tị ụ̃pị̃lé cí jọ, “Ĩtẽ kpere ãsĩkárĩ ãmbógó Lúsĩyã ꞌbã acá agá, ma dó mụ ị́jọ́ ĩmidrị́ ꞌdĩ lịlé ĩndõ.”
22 Então, Félix, havendo ouvido estas coisas, lhes pôs dilação, dizendo: Havendo-me informado melhor deste Caminho, quando o tribuno Lísias tiver descido, então tomarei inteiro conhecimento dos vossos negócios.
23 Fẽ dó ũkpõ ãsĩkárĩ aꞌbelé Páwụ̃lọ̃ andre tẽlépi rĩ ní Páwụ̃lọ̃ tãmbajó, wó ꞌbã aꞌbe jõ ĩꞌdiní drị̃ mgbọ fẽjó la ĩꞌdi ꞌbã wọ̃rị́ka ꞌbaní amụ́jó ĩꞌdi ãzã kojó ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lẽlé rĩ kî sĩ be.
23 E mandou ao centurião que o guardassem em prisão, tratando-o com brandura, e que a ninguém dos seus proibisse servi-lo ou vir ter com ele.
24 Ụ́ꞌdụ́ were vúlé gá Fẹ̃lị́cẹ̃ amụ́ kí ũkû Drụ̃sị́lã ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ be, pẽ ꞌbá tị mụlé Páwụ̃lọ̃ umvelé ajílé ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé. Are kí ị́jọ́ Páwụ̃lọ̃ tị gá ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ ũlũ agá ãꞌị̃táŋá Kúrísĩtõ Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ drị̃ gá.
24 Alguns dias depois, vindo Félix com sua mulher Drusila, que era judia, mandou chamar a Paulo e ouviu-o acerca da fé em Cristo.
25 Wó Páwụ̃lọ̃ ꞌbã ị́jọ́ jọ agá mũkẽ drị̃ gá, ị́jọ́ tajó ásị́ jã sĩ rĩ drị̃ gá, ãzíla ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó ꞌbá pírí kí ị́jọ́ lịjó rĩ drị̃ gá rĩ drị̃ gá, Fẹ̃lị́cẹ̃ ꞌbã ásị́ mvu cãlụ́, idé dó ụ̃rị̃ sĩ, ãzíla jọ, “Mí icó dó gõlé vúlé úꞌdîꞌda rĩ gá rá. Ádrĩ sáwã ãzí ịsụ́ rá, ma ími umve ị̃dị́ rá.”
25 E, tratando ele da justiça, e da temperança, e do Juízo vindouro, Félix, espavorido, respondeu: Por agora, vai-te, e, em tendo oportunidade, te chamarei;
26 Fẹ̃lị́cẹ̃ ꞌbã ásị́ sáwã ꞌdã agá ꞌdãá, Páwụ̃lọ̃ la tá ĩꞌdiní séndẽ fẽ ĩꞌdi ĩgbãjó rá íni. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ri Páwụ̃lọ̃ umvelé gbõrú-gbõrú sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌdi be.
26 esperando, ao mesmo tempo, que Paulo lhe desse dinheiro, para que o soltasse; pelo que também, muitas vezes, o mandava chamar e falava com ele.
27 Ílí ị̃rị̃ vúlé gá, Põrĩkásĩ Fésĩtõ acá dó ãmbógó ru Fẹ̃lị́cẹ̃ kẹ̃jị́ gá. Wó Fẹ̃lị́cẹ̃ ꞌbã ándrá lẽjó mũkẽ ịsụ́jó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ rĩ sĩ, aꞌbe Páwụ̃lọ̃ mãbụ́sụ̃ jó gá ꞌdãá ũgũgõ.
27 Mas, passados dois anos, Félix teve por sucessor a Pórcio Festo; e, querendo Félix comprazer aos judeus, deixou a Paulo preso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.