Atos 18
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARC
1 ꞌDĩ ꞌbã vúlé gá, Páwụ̃lọ̃ aꞌbe Ãténĩyã rá sĩ mụjó Kọ̃rị̃nị́tọ̃ gá.
1 Depois disto, partiu Paulo de Atenas e chegou a Corinto.
2 ꞌDãá ịsụ́ kí ru ꞌbá ãzí Yãhụ́dị̃ rú umvelé Ãkúwílã tịlé Pọ̃nị̃tásị̃ gá rĩ be angá ándrá Ítãlĩ gâlé úꞌdí ĩꞌdi ꞌbã ũkû Pĩrĩsílã be, ãꞌdusĩku ãmbógó Kị̃lãwụ̃dị́yã ní ãzị́táŋá ꞌbãjó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã fũ kí Rụ́mị̃ gá ꞌdãá rá rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ. Páwụ̃lọ̃ mụ ándrá kî ndrelé.
2 E, achando um certo judeu por nome Áquila, natural do Ponto, que havia pouco tinha vindo da Itália, e Priscila, sua mulher (pois Cláudio tinha mandado que todos os judeus saíssem de Roma), se ajuntou com eles,
3 Uꞌá ꞌdãá ãzíla nga vâ ãzị́ ĩꞌba abe, ãꞌdusĩku ĩꞌdi vâ ꞌbá hémã idélépi la cécé ĩꞌbaní idélé rĩ ꞌbã áni.
3 e, como era do mesmo ofício, ficou com eles, e trabalhava; pois tinham por ofício fazer tendas.
4 Sãbátũ ãlu-ãlu sĩ ri ị́jọ́ nzelé ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ãzíla ꞌbá Gị̃rị́kị̃ rú rĩ abe.
4 E todos os sábados disputava na sinagoga e convencia a judeus e gregos.
5 Sílã kí mụ acálé Tị̃mị̃tị́yọ̃ be Mãkẽdónĩyã gâlé ꞌbo, Páwụ̃lọ̃ fẽ ru pírí ị́jọ́ ũlũjó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbaní, jọ Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi.
5 Quando Silas e Timóteo desceram da Macedônia, foi Paulo impulsionado pela palavra, testificando aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 Kí mụ ĩꞌdi gãlé úmgbé ãzíla ĩꞌdi uꞌdálé uꞌdâ ꞌbo, ụtụ́ pụ́trụ́ bõngó ĩꞌdidrị̂ ụrụꞌbá gá rĩ, jọ, “Ĩdrĩ dó ãvĩ rá yã áni, ĩmi ãrí ꞌbã adru ĩmi drị̃ gá, ma dó sĩ ala gá ꞌdâ yụ. Iꞌdójó ãndrũ ma dó mụ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌba rụ́.”
6 Mas, resistindo e blasfemando eles, sacudiu as vestes e disse-lhes: O vosso sangue seja sobre a vossa cabeça; eu estou limpo e, desde agora, parto para os gentios.
7 Nga dó mụlé filé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku umvelé Tị́tọ̃ Jụ́sị̃tọ̃ ꞌi rĩ drị́ jó agá, ĩꞌdi ꞌbá Ãdróŋá rulépi ambamba la, ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá la.
7 E, saindo dali, entrou em casa de um homem chamado Tito Justo, que servia a Deus e cuja casa estava junto da sinagoga.
8 Kũrísĩpõ ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã ãmbógô kí ꞌbá ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá rĩ abe ãꞌị̃ kí Yẹ́sụ̃ ꞌi rá, ãzíla ꞌbá wẽwẽ rú Kọ̃rị̃nị́tọ̃ gá ị́jọ́ Páwụ̃lọ̃ drị̂ arelépi rá ꞌdĩ ãꞌị̃ kí vâ Yẹ́sụ̃ rá, ịsụ́ kî sĩ bãbụ̃tị́zị̃ ĩndĩ.
8 E Crispo, principal da sinagoga, creu no Senhor com toda a sua casa; também muitos dos coríntios, ouvindo- o, creram e foram batizados.
9 Ị́nị́ ãzí ãlu urobí ũbĩ Páwụ̃lọ̃ ꞌi, ala gá Úpí jọ ĩꞌdiní, “Lẽ mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku, ímụ ị́jọ́ jọŋâ trũ drị̃ gá, mí ĩyãŋã vâ ku.
9 E disse o Senhor, em visão, a Paulo: Não temas, mas fala e não te cales;
10 Ma mí be, ꞌbá ãzí ãlu icó ími ĩpẽŋãlé ku, ꞌbá mádrị̂ kí wẽwẽ rú táwụ̃nị̃ ꞌdĩ agá ꞌdĩ.”
10 porque eu sou contigo, e ninguém lançará mão de ti para te fazer mal, pois tenho muito povo nesta cidade.
11 ꞌDãá Páwụ̃lọ̃ uꞌá ílí ãlu nụ́sụ̃ ꞌdĩpí ị́jọ́ imbálé ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ drị̃ gá.
11 E ficou ali um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 Wó Gãlị́yọ̃ ꞌbã acájó ãmbógó Ãkáyã gá rĩ rú rĩ sĩ, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ tra kí ru gbõrú, rụ kí Páwụ̃lọ̃ ꞌi agụlé kẹ́sị̃ drị̃lẹ́ gá.
12 Mas, sendo Gálio procônsul da Acaia, levantaram-se os judeus concordemente contra Paulo e o levaram ao tribunal,
13 Jọ kí, “Ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌi, ĩꞌdi ꞌbá kí imbá Ãdróŋá ị̃nzị̃jó ũví ndú ru ajílépi ãzị́táŋá ãmadrị̂ abe ku la sĩ.”
13 dizendo: Este persuade os homens a servir a Deus contra a lei.
14 Páwụ̃lọ̃ ꞌbã lẽ agá ị́jọ́ jọ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, Gãlị́yọ̃ jọ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbanî, “ꞌDĩ drĩ tá ꞌbã rĩ adru ị́jọ́ ãzí izatáŋá ru la, jõku ị́jọ́ ãzí ũnzí izalé la, ĩꞌdi tá adru ífí trũ mání ĩmi tị arejó.
14 E, querendo Paulo abrir a boca, disse Gálio aos judeus: Se houvesse, ó judeus, algum agravo ou crime enorme, com razão vos sofreria;
15 Wó ĩꞌdiní adrujó ãgátã gaŋá drị̃ gá, rụ́ kí drị̃ gá ãzíla ãzị́táŋá ĩmidrị̂ kí drị̃ gá rĩ sĩ, ĩmi vúŋá ꞌdĩ ꞌbã de kí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi, álẽ ị́jọ́ ꞌdĩ lịlé ma ꞌi ku!”
15 mas, se a questão é de palavras, e de nomes, e da lei que entre vós há, vede-o vós mesmos; porque eu não quero ser juiz dessas coisas!
16 Dro dó kí ãngũ ị́jọ́ lịjó rĩ gá ꞌdãá ãmvé.
16 E expulsou-os do tribunal.
17 ꞌBá pírí rụ kí Sõsĩténõ, ãmbógó ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ co kí ĩꞌdi ãngũ kẹ́sị̃ lịjó rĩ gá ꞌdãá. ꞌDĩ kî sĩ pírí Gãlị́yọ̃ así ꞌbãngá ku.
17 Então, todos agarraram Sóstenes, principal da sinagoga, e o feriram diante do tribunal; porém, a Gálio nada destas coisas o incomodava.
18 Páwụ̃lọ̃ uꞌá ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌba abe Kọ̃rị̃nị́tọ̃ gá ꞌdãá, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, aꞌbe kí rá. Mụ Kẽnĩkẽríyã gá, fẽ ru drị̃ꞌbị́ ufálé kpamgbala rú, ãꞌdusĩku ũyõ ándrá ĩꞌdiní sõlé rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ. Tụ kí íꞌbó sĩ mụjó Sị́rị̃yã gá Pĩrĩsílã abe Ãkúwílã trũ.
18 E Paulo, ficando ainda ali muitos dias, despediu-se dos irmãos e dali navegou para a Síria e, com ele, Priscila e Áquila, tendo rapado a cabeça em Cencreia, porque tinha voto.
19 Acá kí Ẽfésõ gá ãngũ Páwụ̃lọ̃ ꞌbã sĩ mụjó Pĩrĩsílã kí aꞌbejó Ãkúwílã be rĩ gá. Fi ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gâlé ị́jọ́ jọlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí abe.
19 E chegou a Éfeso e deixou-os ali; mas ele, entrando na sinagoga, disputava com os judeus.
20 ꞌBá aꞌị́ kí ĩꞌdi uꞌájó ĩꞌba abe ị̃dị́, wó ãꞌị̃ uꞌálé ĩꞌba abe ị̃dị́ ku.
20 E, rogando- lhe eles que ficasse por mais algum tempo, não conveio nisso.
21 Wó ĩꞌdiní lẽ agá mụ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, jọ ĩꞌbaní, “Ãdróŋá drĩ lẽ la rá, ma ãgõ vúlé ꞌdõlé rá.” Fi dó íꞌbó agá angájó Ẽfésõ gâlé rĩ sĩ.
21 Antes, se despediu deles, dizendo: Querendo Deus, outra vez voltarei a vós. E partiu de Éfeso.
22 Páwụ̃lọ̃ ꞌbã cajó Kãyĩsárĩyã gá ꞌbo rĩ sĩ, mụ dó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé (pá sĩ) ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí zịlé cící, ãgõ dó mụlé Ãnị̃tị́yọ́kị̃ ꞌdĩ Sị́rị̃yã gá.
22 E, chegando a Cesareia, subiu a Jerusalém e, saudando a igreja, desceu a Antioquia.
23 Sáwã Páwụ̃lọ̃ ꞌbã izalé Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá ꞌdã kí ũngúkú gá, aꞌbe dó ãngũ ꞌdã rá mụjó ãngũ Gãlãtị́yã ꞌbã ãni Fị̃rị́gị̃yã be rĩ kí agá acị́lé táwụ̃nị̃ kí agâ sĩ ũkpõ fẽjó ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbaní pírí.
23 E, estando ali algum tempo, partiu, passando sucessivamente pela província da Galácia e da Frígia, confirmando a todos os discípulos.
24 Wó íni ꞌdĩ ágọ́bị́ ãzí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú umvelé Ãpọ́lọ̃ ꞌi tịlé Ãlẽkĩzéndrĩyã gá la ándrá cí, amụ́ Ẽfésõ gá ꞌdãá, ĩꞌdi ꞌbá sụ̃kụ́lụ̃ lãlépi rá, ị́jọ́ nị̃lépi cé vâ bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ nị̃lépi lã sĩ lọ́lọ́ la.
24 E chegou a Éfeso um certo judeu chamado Apolo, natural de Alexandria, varão eloquente e poderoso nas Escrituras.
25 Ángá ĩꞌdi imbálé gẹ̃rị̃ Úpí Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ sĩ. Ri ị́jọ́ jọlé ũkpó ru Úríndí sĩ, ãzíla ímbá vâ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ drị̂ ãlápítítí ru, táni ĩꞌdiní bãbụ̃tị́zị̃ Yõhánã drị́ rĩ nị̃jó áꞌdụ̂sĩ rá tí.
25 Este era instruído no caminho do Senhor; e, fervoroso de espírito, falava e ensinava diligentemente as coisas do Senhor, conhecendo somente o batismo de João.
26 Iꞌdó dó ị́jọ́ jọlé tọndọlọ ụ̃rị̃ kóru ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá ꞌdãá, Pĩrĩsílã kí mụ ĩꞌdi arelé Ãkúwílã be ꞌbo, umve kí Ãpọ́lọ̃ ĩꞌbadrị́ko gâlé sĩ ĩꞌdiní gẹ̃rị̃ Ãdróŋá drị̂ nzejó múké-múké ị̃dị́.
26 Ele começou a falar ousadamente na sinagoga. Quando o ouviram Priscila e Áquila, o levaram consigo e lhe declararam mais pontualmente o caminho de Deus.
27 ꞌBo Ãpọ́lọ̃ ní lẽjó mụjó Ãkáyã gá rĩ sĩ, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Ẽfésõ gá ꞌdĩ fẽ kí ĩꞌdiní ãvá, sĩ kí wárãgã ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ ꞌbadrị́ sĩ ĩꞌdi aꞌị́jó. Ĩꞌdi mụ acálé ꞌbo, ko ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi lẽtáŋá uyaŋâ kóru Ãdróŋá drị̂ sĩ rĩ kí ãzã.
27 Querendo ele passar à Acaia, o animaram os irmãos e escreveram aos discípulos que o recebessem; o qual, tendo chegado, aproveitou muito aos que pela graça criam.
28 Ãꞌdusĩku ndẽ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí pírí ãgátã gaŋá sĩ ũꞌbí kí drị̃lẹ́ gá tọndọlọ iꞌdajó la ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ agá rĩ sĩ Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi.
28 Porque com grande veemência convencia publicamente os judeus, mostrando pelas Escrituras que Jesus era o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.