2 Reis 14

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ílí ị̃rị̃jó Yẽhõwásĩ Yẽhõwãházĩ úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ngọ́pị ꞌbã ũpĩ najó rĩ sĩ, Ãmãzíyã Yõwásĩ ngọ́pị acá ándrá úpí Yụ́dã drị̂ rú,
1 Amazias, filho de Joás, começou a reinar em Judá no segundo ano do reinado de Jeoás, filho de Jeoacaz, rei de Israel.
2 ꞌdĩ sĩ ílí la dó kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ tõwú, na ándrá vâ ũpĩ ílí kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ úrômĩ táwụ̃nị̃ ãmbógó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá. Ãndrẽ ándrá Yẽhõwãdánĩ ꞌi, angájó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
2 Amazias tinha 25 anos quando começou a reinar, e reinou em Jerusalém por 29 anos. Sua mãe se chamava Jeoadã e era de Jerusalém.
3 Ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ fẽ kí ándrá ãyĩkõ Úpí ní rá, wó ca kí mũkẽ sĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ gá ku, rá la sĩ ꞌdụ ándrá ícétáŋá átẹ́pị̃ Yõwásĩ drị̂ áyụ.
3 Amazias fez o que era certo aos olhos do S enhor , mas não como seu antepassado Davi. Seguiu o exemplo de seu pai, Joás.
4 Andi ándrá ãngũ sĩ ãdroŋa ĩnzõ rú rĩ kí ị̃nzị̃jó rĩ kí gẹ̃rị̃ sĩ ku ãzíla ꞌbá ri kí mụlé ídétáŋá ivélé ivé ivê rĩ kí idéŋá abe ãzíla lũbánĩ ivéŋá trũ drị̃ gá.
4 Amazias não destruiu os santuários idólatras, e o povo continuou a oferecer sacrifícios e a queimar incenso nesses lugares.
5 Ũpĩ Ãmãzíyã drị̂ la ándrá mụ pá tulé ũkpó ru ꞌbo, uja cọtị ãmbogo ĩꞌdi ꞌbã átẹ́pị̃ Yõwásĩ ándrá vâ úpí ru rĩ ꞌdịlépi rĩ kí ụꞌdị́lé rá.
5 Quando Amazias se firmou no poder, executou os oficiais que haviam assassinado seu pai.
6 Wó ụꞌdị́ ándrá ãmbogo ꞌdã kí ꞌbã anzị kí gẹ̃rị̃ sĩ ku, rá la ũbĩ ándrá ãzị́táŋá Mụ́sã drị́ Úpí ꞌbã ándrá azịlé jọlépi la, “Lẽ ụ́ꞌdị́ anzị kí ꞌbã átẹ́pịka kí ị́jọ́ ũnzí anzị ꞌbã kí ngalé rĩ sĩ ku ãzíla lẽ ụ́ꞌdị́ anzị kí ị́jọ́ ũnzí átẹ́pịka ꞌbã kí ngalé rĩ sĩ ku rĩ ꞌbã vú. ꞌBá ãlu ãlu ꞌbã drã ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdidrị̂ ꞌbã tị gá.”
6 Contudo, não matou os filhos dos assassinos, em obediência ao mandamento do S enhor registrado por Moisés no Livro da Lei: “Os pais não serão executados por causa do pecado dos filhos, nem os filhos por causa do pecado dos pais. Aqueles que merecem morrer deverão ser executados por causa de seus próprios crimes”.
7 Ãmãzíyã ụꞌdị́ ándrá ãsĩkárĩ Ídõmũ drị̂ kí kãlãfe sĩ 10,000 áꞌbụ ꞌa Ãꞌị́ drị̂gá. Pa ándrá vâ táwụ̃nị̃ Sélã drị̂ rá, ꞌda dó sĩ rụ́ la Yọ̃kị̃tẹ́lị̃ ꞌi, ꞌdĩ rụ́ sĩ ĩꞌdi umvejó kpere ãndrũ rĩ ꞌi.
7 Amazias também matou dez mil edomitas no vale do Sal. Conquistou a cidade de Selá e mudou seu nome para Jocteel, como se chama até hoje.
8 Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ, Ãmãzíyã pẽ ándrá ꞌbá ụ́ꞌdụ́kọ́ tị ujílépi la kí tị úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõwásĩ Yẽhõwãházĩ ngọ́pị Yẹ́hụ̃ umvelépi áyị́pị rĩ rụ́ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị ꞌdĩ trũ: “Mí amụ́ ãꞌdị́ ꞌdịlé má be!”
8 Certo dia, ele enviou mensageiros a Jeoás, filho de Jeoacaz, filho de Jeú, rei de Israel, com este desafio: “Venha enfrentar-me numa batalha!”.
9 Wó úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõwásĩ umvi úpí Yụ́dã drị́ Ãmãzíyã ní ị́jọ́ áꞌdígó ꞌdĩ sĩ, jọ: “Ụ́ꞌdụ́ ãlu ụ̃cị́kị́ ãzí mị̃rị́ ꞌa gá ꞌbé Lébãnõnĩ drị̃ gá la pẽ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị Márígó ãzí ũkpó la rụ́ jọ: ‘Ífẽ mî ị̃zẹ́pị ĩgbãlé mâ ngọ́pị ní ũkú ru.’ Wó ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ãnãkpá ãzí ásé gá la alị ụ̃cị́kị́ ꞌdã ꞌbã drị̃ gâsĩ, atu ĩꞌdi vũ gá.
9 Mas Jeoás, rei de Israel, respondeu a Amazias, rei de Judá, com a seguinte história: “Nos montes do Líbano, o espinheiro enviou esta mensagem ao poderoso cedro: ‘Dê sua filha em casamento a meu filho’. No entanto, um animal selvagem do Líbano veio, pisoteou o espinheiro e o esmagou.
10 Ãmãzíyã, míní ꞌbá Ídõmũ drị̂ kí ndẽjó rá rĩ sĩ ãfó ãmbógó la tụ dó sĩ ími drị̃ gá nĩ. Wó lẽ ãꞌdị́ míní ndẽlé rĩ ꞌbã ca míní rá, mí uꞌá mî ngâ trũ mídrị́ lị́cọ́ gâlé ũgũgõ. Ílẽ ị́jọ́ mụlépi ũcõgõ ajílépi míní ãzíla ꞌbá Yụ́dã drị̂ ꞌbaní rĩ ꞌbã drị̃ asé ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
10 “De fato, você derrotou Edom e está orgulhoso disso. Mas contente-se com sua vitória e fique em casa! Por que trazer desgraça sobre você e o povo de Judá?”.
11 Wó úpí Ãmãzíyã gã ị́jọ́ ꞌdĩ arelé úmgbé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõwásĩ mụ dó ãsĩkárĩ ĩꞌdi drị̂ kí abe sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ĩꞌdi be Bẹ̃tị̃ Sẹ̃mẹ́sị̃ gá ꞌdĩ Yụ́dã gá.
11 Amazias, porém, se recusou a ouvir. Então Jeoás, rei de Israel, mobilizou seu exército contra Amazias, rei de Judá. Os dois exércitos se enfrentaram em Bete-Semes, em Judá.
12 Ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ndẽ kí dó ãsĩkárĩ Yụ́dã drị̂ kí rá, ãsĩkárĩ ãlu ãlu apá kí dó sĩ pírí ĩꞌbadrị́ lị́cọ́ gá.
12 O exército de Judá foi derrotado pelo exército de Israel, e os soldados fugiram para casa.
13 Úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõwásĩ rụ dó úpí Yụ́dã drị́ Ãmãzíyã Yẽhõwásĩ ngọ́pị Ãhãzíyã ꞌi umvelépi áyị́pị rĩ ꞌi Bẹ̃tị̃ Sẹ̃mẹ́sị̃ gá ꞌdãá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẽhõwásĩ mụ dó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ãzíla andi dó bõrõ sĩ táwụ̃nị̃ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ ꞌbã andre cejó wókõ kẹ̃jị́ tị Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ gâlé ru cajó kpere Kẹ̃jị́tị Kónã gá rĩ gá, ãzo la cajó ãni rú mítã túrú ị̃rị̃ ꞌdĩpí.
13 Jeoás, rei de Israel, capturou Amazias, filho de Joás, filho de Acazias, rei de Judá, em Bete-Semes. Em seguida, marchou para Jerusalém, onde destruiu 180 metros do muro da cidade, desde a porta de Efraim até a porta da Esquina.
14 Yẽhõwásĩ ꞌdụ dó ãko ĩꞌdiní ịsụ́lé jó Úpí drị̂ agá ꞌdãá gólũdĩ kí sílĩvã abe, ãzíla ãko ꞌbãlé jó lị́cọ́ úpí drị̂ agá ꞌdãá sĩ ãko kí tãmbajó rĩ agá rĩ kí abe pírí. ꞌDụ vâ ꞌbá ãngũ Yụ́dã drị̂ agá ꞌdãá rĩ kí ĩndĩ trũ gõjó ĩꞌba abe Sãmãríyã gá.
14 Levou embora todo o ouro, toda a prata e todos os utensílios do templo do S enhor . Também levou os tesouros do palácio real e fez reféns; depois, voltou para Samaria.
15 Ị́jọ́ pírí ru idélépi sáwã Yẽhõwásĩ ꞌbã ũpĩ najó rĩ sĩ rĩ kí, ãzị́ ĩꞌdiní ngalé rĩ, ãꞌdị́ ĩꞌdiní ꞌdịlé úpí Yụ́dã drị́ Ãmãzíyã be rĩ kí abe, úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ sĩ ãwí ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí sĩjó rĩ gá cí.
15 Os demais acontecimentos do reinado de Jeoás e tudo que ele fez, incluindo a extensão de seu poder e sua guerra contra Amazias, rei de Judá, estão registrados no Livro da História dos Reis de Israel .
16 Yẽhõwásĩ la dó mụ drãlé ꞌbo, îsị̃ dó ĩꞌdi ãngũ sĩ ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị̃sị̃jó rĩ gá.
16 Quando Jeoás morreu e se reuniu a seus antepassados, foi sepultado em Samaria, com os reis de Israel. Seu filho Jeroboão II foi seu sucessor.
17 Úpí Yụ́dã drị́ Ãmãzíyã Yõwásĩ ngọ́pị uꞌá ídri rú ílí mụdrị́ drị̃ tõwú ꞌdĩ úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõwásĩ ꞌbã drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlégá.
17 Amazias, filho de Joás, rei de Judá, viveu ainda mais quinze anos depois da morte de Jeoás, filho de Jeoacaz, rei de Israel.
18 Ị́jọ́ pírí ru idélépi sáwã Yẽhõwásĩ ꞌbã ũpĩ najó rĩ sĩ rĩ kí úsĩ kí bụ́kụ̃ sĩ ãwí ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí sĩjó rĩ kí agá cí.
18 Os demais acontecimentos do reinado de Amazias estão registrados no Livro da História dos Reis de Judá .
19 ꞌBá ãzí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá la itú kí ándrá tí ị́jọ́ sĩ lẽjó úpí Ãmãzíyã ꞌdịjó rá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ apá ándrá dó sĩ táwụ̃nị̃ Lãkísĩ gá, úpẽ dó sĩ ꞌbá ãzí kí tị sĩ Ãmãzíyã vú bĩjó kpere lé ãzíla ꞌdị kí dó sĩ ĩꞌdi rá.
19 Houve uma conspiração contra Amazias em Jerusalém, e ele fugiu para Laquis. Seus inimigos, porém, mandaram assassinos atrás dele e o mataram ali.
20 Ûja ándrá dó sĩ ĩꞌdĩ ꞌbã ãvũ vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá fãrásĩ sĩ ãzíla îsị̃ ĩꞌdi ãngũ sĩ ꞌbá kí ị̃sị̃jó táwụ̃nị̃ ãmbógó Dãwụ́dị̃ drị̂ gá.
20 Seu corpo foi trazido de volta para Jerusalém num cavalo, e ele foi sepultado com seus antepassados na Cidade de Davi.
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá Yụ́dã drị̂ kí pírí ꞌdụ kí dó ngọ́pị̃ Ãzãríyã sáwã ꞌdã sĩ ílí trũ mụdrị́ drị̃ ázíyá rĩ ꞌbãlé úpí ru átẹ́pị̃ Ãmãzíyã ꞌbã kẹ̃jị́ gá.
21 Todo o povo de Judá proclamou rei seu filho Uzias, de 16 anos, como sucessor de seu pai, Amazias.
22 Ãzãríyã sị dó táwụ̃nị̃ Ĩlátĩ drị̂ ꞌi úꞌdí ru ãzíla uja dó ĩꞌdi Yụ́dã pálé gá ũgũgõ, Ãmãzíyã ꞌbã drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá.
22 Depois que seu pai morreu e se reuniu a seus antepassados, Uzias reconstruiu a cidade de Elate e a recuperou para Judá.
23 Ílí mụdrị́ drị̃ tõwú úpí Yụ́dã drị́ Ãmãzíyã Yõwásĩ ngọ́pị ꞌbã ũpĩ najó rĩ sĩ, Yẽrõbũwámũ Yẽhõwásĩ ngọ́pị ándrá adrulépi úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rú rĩ iꞌdó dó ũpĩ nalé Sãmãríyã gá. Na dó ũpĩ ílí kãlị́ sụ drị̃ ãlu.
23 Jeroboão II, filho de Jeoás, começou a reinar em Israel no décimo quinto ano do reinado de Amazias, filho de Joás, rei de Judá. Reinou em Samaria por 41 anos.
24 Yẽrõbũwámũ ị̃rị̃ rĩ ri ándrá ị́jọ́ ũnzí ngalé Úpí ꞌbã drị̃lẹ́ gá. Aꞌbe ándrá ị́jọ́ ũnzí úpí Yẽrõbũwámũ Nẽbátĩ ngọ́pị ꞌbã ngalé ĩꞌdi ꞌbã ándrá sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ cejó ị́jọ́ ũnzí gá rĩ kí ku.
24 Fez o que era mau aos olhos do S enhor . Não se afastou dos pecados que Jeroboão, filho de Nebate, havia levado Israel a cometer.
25 Úpí Yẽrõbũwámũ apá lõkókõrí Ịsịrayị́lị̃ drị́ ándrá palé rá rĩ kí vúlé angájó táwụ̃nị̃ ãmbógó Hãmátĩ drị̂ ꞌbã wókõ ụ́rụ́ rĩ gá cajó kpere mĩrĩ Ãꞌị́ ru rĩ ꞌbã wókõ ándrá rĩ gá Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ándrá ãzị́táŋá la fẽjó ãtíꞌbó ĩꞌdi drị́ Yónã Ãmĩtáyĩ ngọ́pị ándrá nábị̃ rú táwụ̃nị̃ Gãtũ-héfã ꞌbã wókõ ándrá rĩ rụ̂ sĩ rĩ áni,
25 Jeroboão II recuperou os territórios de Israel entre Lebo-Hamate e o mar Morto, conforme o S enhor , o Deus de Israel, havia anunciado por meio de Jonas, filho de Amitai, profeta de Gate-Héfer.
26 ãꞌdusĩku Úpí ndre ándrá ũcõgõ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí rá. ꞌBá ãtiꞌbo rú rĩ ri kí drị̃cịlé ꞌbá drị̃lẹ́ mgbọ rĩ kí abe, ꞌbá ãzí kí ãzãkolépi la ándrá dó sĩ ꞌdáyụ.
26 O S enhor viu como era grande o sofrimento em Israel, tanto para escravos como para livres, e não havia ninguém em Israel que pudesse socorrê-los.
27 Wó Úpí ꞌbã ándrá azịjó la ícó sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ fẽlé ị̃lị̃kị̃lé ũnókú drị̃ gá ꞌdâ pírí ku rĩ sĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ayú dó sĩ úpí Yẽrõbũwámũ ị̃rị̃ Yẽhõwásĩ ngọ́pị ꞌi sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ pajó.
27 E, porque o S enhor não tinha dito que apagaria completamente o nome de Israel, usou Jeroboão II, filho de Jeoás, para socorrê-los.
28 Ị́jọ́ pírí ru idélépi sáwã Yẽhõwásĩ ꞌbã ũpĩ najó rĩ agá rĩ kí, ũkpõ ĩꞌdi drị̂ ꞌi, ãꞌdị́ ĩꞌdĩ ꞌbã ꞌdịlé rĩ kí, gẹ̃rị̃ ĩꞌdi ꞌbã ándrá sĩ táwụ̃nị̃ Dãmãsị̃kị́yã drị́ táwụ̃nị̃ Hãmátĩ be ándrá adrulépi Yụ́dã ꞌbã pálé gá rĩ kí apájó sĩ adrujó Yụ́dã ꞌbã pálé gá Ịsịrayị́lị̃ be rĩ kí abe pírí úsĩ kí bụ́kụ̃ sĩ ãwí ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí sĩjó rĩ agá cí.
28 Os demais acontecimentos do reinado de Jeroboão II, tudo que ele fez, a extensão de seu poder, as guerras que travou e como ele recuperou para Israel as cidades de Damasco e de Hamate, que haviam pertencido a Judá, estão registrados no Livro da História dos Reis de Israel .
29 Úpí Yẽrõbũwámũ ị̃rị̃ rĩ la dó mụ drãlé ꞌbo, îsị̃ dó ĩꞌdi Sãmãríyã gá ãngũ sĩ ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị̃sị̃jó rĩ gá. Ngọ́pị̃ Zãkãríyã acá dó sĩ ĩꞌdi ꞌbã kẹ̃jị́ gá úpí ru nĩ.
29 Quando Jeroboão II morreu e se reuniu a seus antepassados, foi sepultado em Samaria, com os reis de Israel. Seu filho Zacarias foi seu sucessor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.