1 Samuel 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ágọ́bị́ ãzí ándrá cí rụ́ la Ĩlĩkánã ꞌi. Ĩꞌdi ándrá ꞌbá Rãmãtãyị́mụ̃ Zõfímũ gá ãngũ ꞌbé ꞌa rú sụ́rụ́ Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ agá la. Ĩꞌdi Yẽhõrámũ ngọ́pị ꞌi, áyị́pị̃ ĩꞌdi Ẹ̃lị́hụ̃ ꞌi, Ẹ̃lị́hụ̃ ĩꞌdi Tọ́hụ̃ ngọ́pị ꞌi, Tọ́hụ̃ ĩꞌdi Zụ́fụ̃ ngọ́pị ꞌi angájó sụ́rụ́ Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ agá.
1 Havia um homem chamado Elcana, que vivia em Ramá, na região de Zufe, na região montanhosa de Efraim. Era filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, da tribo de Efraim.
2 Ĩlĩkánã ꞌbã ũkú kí ándrá ị̃rị̃. Ũkú ãlu rĩ ꞌbã rụ́ Hánã ꞌi, ãzí rĩ ꞌbã rụ́ Pẹ̃nị́nã ꞌi. Pẹ̃nị́nã ꞌbã anzị kí ándrá cí wó Hánã ándrá anzị kó ru.
2 Elcana tinha duas esposas: a primeira se chamava Ana, e a segunda, Penina. Penina tinha filhos; Ana, porém, não os tinha.
3 Ịsụ́ íni ꞌdĩ ílí ãlu ãlu sĩ Ĩlĩkánã la mụ táwụ̃nị̃ Sị́lọ̃ gá sĩ Ãdróŋá Ũkpó ꞌdị́pị ị̃nzị̃jó ãzíla sĩ ĩꞌdiní ídétáŋá idéjó Sị́lọ̃ gá, ꞌdĩ ãngũ Élĩ ꞌbã ngọ́pịka Hófĩnĩ ꞌbã kí sĩ ãzị́ ngajó Fĩnẽhásĩ be Úpí ní átáló ru rĩ gá.
3 Todos os anos, Elcana subia de sua cidade até Siló para adorar o S enhor dos Exércitos e oferecer sacrifícios a ele. Nesse tempo, os sacerdotes do S enhor eram Hofni e Fineias, os dois filhos de Eli.
4 Ụ́ꞌdụ́ Ĩlĩkánã ꞌbã sĩ ídétáŋá idéjó rĩ sĩ, ri ĩzá ꞌbã wókõ fẽlé ũkû Pẹ̃nị́nã ní ãzíla vâ anzị ĩꞌdidrị́ ãgọbị rú rĩ ꞌbaní izonzi rú rĩ kí abe pírí.
4 Quando Elcana apresentava seu sacrifício, dava porções de carne à sua esposa Penina e a cada um dos filhos e filhas dela.
5 Wó Hánã ní rĩ gá ri ĩzá fẽlé pâlékó ị̃rị̃ sĩ ãꞌdusĩku lẽ ándrá ĩꞌdi ambamba Úpí ꞌbã ándrá táni ĩꞌdi atrị agá tịŋá gá cí rá tí.
5 A Ana, porém, dava uma porção especial, porque a amava, apesar de o S enhor não lhe ter dado filhos.
6 Úpí ꞌbã ándrá Hánã atrịjó tịŋá gá cí rĩ sĩ, ãjágô Pẹ̃nị́nã ri ásị́ la ꞌdụlé sĩ ĩꞌdiní ásị́ ãzá fẽjó.
6 E sua rival a provocava e zombava dela, porque o S enhor não lhe tinha dado filhos.
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ ri ru ngalé Ílí ãlu ãlu sĩ. Hánã drĩ kí mụ jó Úpí drị̂ gá, ãjágô la ĩꞌdiní ásị́ ãzá fẽ kpere ĩꞌdiní awá agá ãzíla Hánã la dó sĩ gã íná nalé úmgbé.
7 Todos os anos era a mesma coisa: Penina provocava Ana quando iam à casa do S enhor e, a cada vez, Ana chorava muito e ficava sem comer.
8 Ĩlĩkánã Hánã ꞌbã ágô la jọ la ĩꞌdiní, “Hánã, mi awá ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ína ãkónã ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ũcõgõ fi ími ásị́ gá íni sĩ? Áca míní anzị ãgọbị mụdrị́ kí kẹ̃jị́ gá ku yã?”
8 “Ana, por que você chora?”, perguntava Elcana, seu marido. “Por que não come? Por que está tão triste? Será que não sou melhor para você do que dez filhos?”
9 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌbá ꞌdĩ kí dó mụ ãkónã delé na agá ãzíla ãko mvụlé mvụ-mvụ̃ ri kí abe Sị́lọ̃ gá ꞌdãá ꞌbo, Hánã angá dó pá tulé ụrụgá sĩ Ãdróŋá zịjó. Íni ꞌdĩ átáló Élĩ ri dó úmvúke sị́ gá kẹ̃jị́tị sĩ fijó Hémã Úpí ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã bụ́lụ́ gá.
9 Certa vez, depois que comeram e beberam em Siló, Ana se levantou. O sacerdote Eli estava sentado ao lado da entrada do templo do S enhor .
10 Hánã ri dó adrulé ũcõgõ ãmbógó la sĩ, ri dó awálé ãzákírílí ru ĩꞌdiní Úpí zị agâ.
10 Ana estava muito angustiada e chorava sem parar enquanto orava ao S enhor .
11 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, na dó ũyõ ãzíla jọ dó, “ꞌBárĩ Úpí Ũkpó ꞌdị́pị, ídrĩ tá ãtíꞌbó mídrị̂ ꞌbã ízákĩzã ndre, ídrĩ tá ị́jọ́ ũrã ĩꞌdi drị̃ gá ãzíla ídrĩ tá ị́jọ́ ãvĩ ĩꞌdi drị̃ gá ku sĩ ĩꞌdiní ngọ́tị́ ágọ́bị́ fẽjó ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ma tá dó ngọ́tị́ ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌdụ fẽlé míní ídri ĩꞌdidrị̂ agá pírí ãzíla ícó tá ĩꞌdi ꞌbã drị̃ꞌbị́ lịlé ku.”
11 Então fez o seguinte voto: “Ó S enhor dos Exércitos, se olhares com atenção para o sofrimento de tua serva, se responderes à minha oração e me deres um filho, eu o dedicarei para sempre ao S enhor , e o cabelo dele nunca será cortado”.
12 Hánã ꞌbã dị̃ agá Úpí zị sĩ ꞌdĩ gá ꞌdâ, Élĩ la dị̃ tị la ndre sĩ.
12 Enquanto ela fazia sua oração ao S enhor , Eli a observava.
13 Hánã ri Ãdróŋá zịlé ásị́ sĩ; tị la ri acị́lé mũꞌdũmũꞌdũ wó âre ĩꞌdi ꞌbã ụ́ꞌdụ́kọ́ ku. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Élĩ ũrã dó ĩmẽrã ꞌbãngá wáyĩnĩ sĩ.
13 Viu que os lábios dela se moviam, mas, como não ouvia som algum, pensou que ela estivesse bêbada.
14 Jọ dó sĩ ĩꞌdiní, “Mi dó ĩmẽrã wáyĩnĩ sĩ ụ́ꞌdụ́ sị́? Lẽ mí aꞌbe wáyĩnĩ mîni ꞌdĩ rá.”
14 “Até quando vai se embriagar?”, disse ele. “Largue esse vinho!”
15 Wó Hánã umvi ĩꞌdiní, “Yụ, úpí mádrị̂, ámvụ ꞌbãngá wáyĩnĩ ku wó áma úríndí ga tré ũcõgõ sĩ ma mâ mãmálá kí ũꞌbã Úpí drị̃lẹ́ gá.
15 Ana respondeu: “Meu senhor, não bebi vinho, nem outra coisa mais forte. Eu estava derramando meu coração diante do S enhor , pois sou uma mulher profundamente triste.
16 Mí ũrã jõ ãtíꞌbó mídrị̂ ĩꞌdi ũkú ãzí ífî kóru la rú ku, ári ꞌbãngá lú Ãdróŋá zịlé ũcõgõ áma ásị́ gá ambamba rĩ sĩ.”
16 Não pense que sou uma mulher sem caráter! Estava apenas orando por causa de minha grande angústia e aflição”.
17 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Élĩ umvi ĩꞌdiní, “Ímụ ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ, ãzíla Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã fẽ jõ míní ị́jọ́ míní zịlé ĩꞌdi tị gá rĩ rá.”
17 “Nesse caso, vá em paz”, disse Eli. “Que o Deus de Israel lhe conceda o que você pediu.”
18 Hánã jọ dó sĩ Élĩ ní, “Ãtíꞌbó mídrị̂ ꞌbã ịsụ́ ásị́ ị̃gbẹ́ ími drị̃lẹ́ gá rá fô!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mụ dó rá, na dó ãkónã ãzíla ũcõgõ ĩꞌdi mẹ́lẹ́tị gá rĩ ukó dó rá.
18 “Muito obrigada!”, exclamou ela. Então Ana voltou e começou a se alimentar novamente, e seu rosto já não estava triste.
19 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ Ĩlĩkánã angá kí ꞌbá ĩꞌdidrị́ kogá rĩ kí abe ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ãzíla ị̃nzị̃ kí Úpí ꞌi; ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá gõ kí dó vúlé ĩꞌbadrị́ lị́cọ́ gá Rámã gâlé. Ĩlĩkánã icí kí dó ru ũkû Hánã be ãzíla Úpí ũrã dó sĩ Hánã ꞌbã ị́jọ́ rá.
19 Na manhã seguinte, a família toda se levantou bem cedo e foi adorar o S enhor novamente. Depois, voltaram para casa, em Ramá. Elcana teve relações com Ana, e o S enhor se lembrou dela.
20 Sáwã were vúlé gá Hánã ịsụ́ dó ꞌa, tị dó sĩ ngọ́tị́ ágọ́bị́, ꞌda dó rụ́ la Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi ãꞌdusĩku jọ, “Ázị ĩꞌdi Úpí tị gá.”
20 No devido tempo, Ana engravidou e teve um filho. Ela lhe deu o nome de Samuel, e disse: “Eu o pedi ao S enhor ”.
21 Ílí ãzí rĩ sĩ, Ĩlĩkánã mụ kí ꞌbá ĩꞌdidrị́ kogá rĩ kí abe ídétáŋá idélé ílí ãlu ãlu sĩ rĩ idéjó Úpí ní ãzíla sĩ ũyõ ándrá ĩꞌdi ꞌbã nalé rĩ ũfẽjó.
21 No ano seguinte, Elcana e sua família fizeram a viagem anual para oferecer sacrifícios ao S enhor e cumprir seu voto.
22 Wó Hánã mụ ĩꞌba abe gẹ̃rị̃ sĩ ku. Jọ dó ágô ní, “Ádrĩ dó mgbâ tị nze ĩbã gá rĩ sĩ ꞌbo, ma dó sĩ cọtị ĩꞌdi agụ jó Úpí drị̂ agá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩꞌdi dó sĩ uꞌá ꞌdãá ídri ĩꞌdidrị̂ agá pírí.”
22 Ana, porém, não foi. “Vamos esperar até o menino ser desmamado”, disse ela ao marido. “Então o levarei ao S enhor e o deixarei lá para sempre.”
23 Ágô Ĩlĩkánã umvi ĩꞌdiní, “Mí idé ị́jọ́ míní ndrelé ĩꞌdi míní múké ãndânĩ rĩ; mí adru lị́cọ́ gá ꞌdâ kpere míní mgbâ tị nze agâ ĩbã gá; lẽ Úpí ꞌbã fẽ ị́jọ́ míní ũyõ najó ꞌbo rĩ ꞌbã idé dó ru nĩ.”
23 “Faça como lhe parecer melhor”, respondeu Elcana. “Fique aqui até ele desmamar, e que o S enhor a ajude a cumprir sua promessa.” Então ela ficou em casa e cuidou de seu filho até desmamá-lo.
24 Ála dó mụ mgbâ tị nzelé ꞌbo, ãndrẽ ꞌdụ dó ĩꞌdi mụjó ĩꞌdi be Sị́lọ̃ gâlé ĩndĩ. ꞌDụ mọ́nị̃gọ́ ílí na la, ãnáfóró kị́lọ̃ mụdrị́ ãzíla wáyĩnĩ íníríkó gá la ĩndĩ, agụ dó sĩ ĩꞌdi jó Úpí drị̂ agâlé mgbâ drĩ ꞌdĩ sĩ ĩmbíráŋá ru.
24 Quando o menino foi desmamado, Ana o levou à casa do S enhor em Siló, embora ele ainda fosse pequeno. Também levou um novilho de três anos para o sacrifício, um cesto de farinha e uma vasilha de couro cheia de vinho.
25 Ála dó mụ mọ́nị̃gộ lịlé rá âgụ dó mgbâ Élĩ rụ̂lé
25 Depois que sacrificaram o novilho, levaram o menino a Eli,
26 ãzíla Hánã jọ dó sĩ ĩꞌdiní, “Úpí mádrị̂, míní uꞌájó ídri rú rĩ áni, mí igá dó ma rá yã? Ma ũkú ándrá pá tulépi ími bụ́lụ́ gá ꞌdâ sĩ Úpí zịjó rĩ ꞌi.
26 e Ana lhe disse: “Com certeza o senhor se lembra de mim. Sou a mulher que esteve aqui anos atrás, orando ao S enhor .
27 Ázị ándrá Úpí ꞌi ngọ́tị́ŋá ꞌdĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ ãzíla umvi ma rá.
27 Pedi ao S enhor que me desse este menino, e o S enhor atendeu a meu pedido.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ áfẽ dó sĩ ĩꞌdi Úpí ní. Ídri ĩꞌdidrị̂ agá pírí ĩꞌdi dó adru Úpí ãni.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mgbâ ri dó sĩ Úpí ị̃nzị̃lé ꞌdãá.
28 Agora, eu o dedico ao S enhor . Por toda a sua vida ele pertencerá ao S enhor ”. E ali adoraram o S enhor .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.