Marcos 2
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs NVT
1 Kìtú àruka ɨ̀ kòlavú dre dhɨ, Yésu dré gòzo gòle Kàpàrànàwúmà na gò, à dré yìzoá tàle dhɨ, akódhɨ ɨ́ bhàna.
1 Dias depois, quando Jesus retornou a Cafarnaum, a notícia de que ele tinha voltado se espalhou rapidamente.
2 Dɨ móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ dré alɨ̀zo ru kɨmó gàle dzó nda léna bǐ. Àrà adrézó dhyá kɨ totó ndɨ̀ndɨ̀ kɨvɨ̀ na dzó nda tí dhɨ tá vélé yókódhó. Yésu dré tá adréràꞌa Gìká nɨ kúlí longó àyɨ dré dhɨ ꞌá dhɨ,
2 Em pouco tempo, a casa onde estava hospedado ficou tão cheia que não havia lugar nem do lado de fora da porta. Enquanto ele anunciava a palavra de Deus,
3 móndɨ́ àruka ɨ̀ dré atsázó agó àlo pá be àbvò ro, àyɨ kɨ su ɨ̀ dré adrélé adólé kíndri dri dhɨ be.
3 quatro homens vieram carregando um paralítico numa maca.
4 Dɨ, móndyá zyandre nda kɨ tà sè dhɨ, ɨ̀ kɨtswá tá àyɨkya láti kisú fɨ̀zo ába Yésu véna bwà ko. Dɨ ɨ̀ dré ngàzo mbàle ába dzó nda drìna gò, dzó nda nɨ drì awú. Ɨ̀ kòlò láti dre dhɨ, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ tɨrɨ́zó sìle kíndri dré adrézó ayílé drìá dhɨ dri, Yésu kandrá.
4 Por causa da multidão, não tinham como levá-lo até Jesus. Então abriram um buraco no teto, acima de onde Jesus estava. Em seguida, baixaram o homem na maca, bem na frente dele.
5 Dɨ Yésu kònò àyɨ kɨ tà kaꞌìkaꞌì dre dhɨ, dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ: «Áma mvá, à trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre.»
5 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Filho, seus pecados estão perdoados”.
6 Dɨ, tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá àruka adrébhá tá lɨrɨ́lé kònàle dhɨ ɨ̀ dré dhèzo adrélé kisùá àyɨ léna dhɨ:
6 Alguns dos mestres da lei que estavam ali sentados pensaram:
7 «Dhya kòndɨ adré tà ta kònɨ̀nɨ àdho tà sè? Adré ɨ́na Gìká nɨ dha! Àdhi nɨ kɨtswá tàkonzɨ̀ tri nɨ̀, kàdré ngbà ꞌí Gìká ꞌɨ kalóma ko dhɨ?»
7 “O que ele está dizendo? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
8 Gbǎ kòdhwa, Yésu dré tà ɨ̀ dré adrélé kisùle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kisù kònɨ̀nɨ àdho tà sè?
8 Jesus logo percebeu o que eles estavam pensando e perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
9 Tà kɨtswálé tàle mbèlè agó pá be àbvò ro kònɨ̀dhɨ dré dhɨ, ángùdhi ꞌɨ: ‹À trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre› dhɨ, kó ngalè, ‹Mɨ́ nga, mɨ́ do ámɨ kíndri, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ kɨdhó atsí to› dhɨ?
9 O que é mais fácil dizer ao paralítico: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se, pegue sua maca e ande’?
10 Má adré lèá mɨ̀ kònì dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá rìnyí ɨ́be adrézó tàkonzɨ̀ tri bvò dri.» Dɨ dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ:
10 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico:
11 «Má adré tàá mɨ́ dré dhɨ: Mɨ́ nga, mɨ́ do ámɨ kíndri, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ nzɨ mɨ́ bhàna!»
11 “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
12 Gbǎ kòdhwa, agó nda dré ngàzo áyɨ kíndri do, pfòzo lɨ̀le móndyá títí ɨ misè. Dɨ àyɨ títí nda kɨ lɨ́ndrɨ́ dré gàzo bhwǎbhwa gò, ɨ̀ dré ngàzo adrélé Gìká nɨ rú bha kùle, adrézó tàá dhɨ: «Mà nò rè tàdzí tà làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ko!»
12 O homem se levantou de um salto, pegou sua maca e saiu andando diante de todos. A multidão ficou admirada e louvava a Deus, exclamando: “Nunca vimos nada igual!”.
13 Àmvolásà dhɨ, Yésu dré gòzo tódhyá pfòle tä́pä́ríandre Gàlìláyà àdhya làgana. Móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ adré tá alɨ̀le akódhɨ vélé gò, dré adrézó àyɨ kɨ tadhá.
13 Em seguida, Jesus saiu outra vez para a beira do mar e ensinou as multidões que vinham até ele.
14 Dré tá adréràꞌa lavúlé tä́pä́ríandre nda mìlésè dhɨ ꞌá dhɨ, dré Lévì Àlàfáyò nɨ mvá nɨ nòzo adréràꞌa lɨrɨ́lé mèdáyɨ̀ lagɨ́rà na. Dré tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ lebè ma!» Dɨ Lévì nda dré ngàzo adrélé akódhɨ nɨ lebè.
14 Enquanto caminhava por ali, viu Levi, filho de Alfeu, sentado no lugar onde se coletavam os impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Levi se levantou e o seguiu.
15 Bvóá dhɨ, Yésu ɨ̀ dré lɨ̀zo lebèbhá nɨ ɨ́be Lévì nɨ dzó na gò, ɨ̀ dré lɨrɨ́zó mɨ́sá làgásè adrélé ngá nya túmä́ní mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ́be bǐ, ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ adrélé nòle tàkonzɨ̀bhá ro dhɨ ɨ́be bǐ. Tàko ko, móndɨ́ bǐ làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ɨ̀ adré tá Yésu nɨ lebè.
15 Mais tarde, na casa de Levi, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e outros pecadores, pois eram muitos os que o seguiam.
16 Dɨ, tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá àruka adrébhá tá kpà Fàrìsáyò ro dhɨ ɨ̀ kònò akódhɨ adréràꞌa ngá nya túmä́ní móndɨ́ làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ɨ́be dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo lizíá akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ tí dhɨ: «Akódhɨ adré ngá nya túmä́ní mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ́be ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ɨ́be àdho tà sè?»
16 Quando alguns fariseus, mestres da lei, viram Jesus comer com cobradores de impostos e outros pecadores, perguntaram a seus discípulos: “Por que ele come com cobradores de impostos e pecadores?”.
17 Yésu kòyi tà lizílé nda dre dhɨ, dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Móndyá rúbhá be dóro dhɨ ɨ̀ ndà gà kódzó ko na. Be ró dhɨ, móndyá drà ro dhɨ ɨ̀ adré àyɨkya ndàá àyɨ. Má alɨ̀ móndyá adrébhá àyɨ kɨ no gyǎgya dhɨ kɨ azí kòdhya ko. Be ró dhɨ, má alɨ̀ mána tàkonzɨ̀bhá kɨ azí kòdhya.»
17 Ao ouvir isso, Jesus lhes disse: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes. Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
18 Kìtú àlo dhɨ, Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi nɨ lebèbhá ɨ Fàrìsáyò ɨ́be dhɨ ɨ̀ adré tá tàbirí mvo. Dɨ móndɨ́ àruka ɨ̀ dré alɨ̀zo lizíá Yésu tí dhɨ: «Yòwánɨ̀ nɨ lebèbhá ɨ Fàrìsáyò kya ɨ́be dhɨ ɨ̀ adré kó tàbirí mvo, adrézó tà zi Gìká tí dhɨ, ámɨ lebèbhá ɨ̀ adré dɨ àyɨkya tàbirí mvo ko àdho tà sè?»
18 Certa vez, quando os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando, algumas pessoas vieram a Jesus e perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar como os discípulos de João e os discípulos dos fariseus?”.
19 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Móndyá azílé gwányá làmó àdhya lé dhɨ kɨ kɨtswá tsì tàbirí mvo, ɨ̀ dré adréràꞌa túmä́ní tòkó líyí be dhɨ ꞌá? Tàdzí ko! Ɨ̀ dré rè dhu adréràꞌa tòkó líyí nda be àyɨ kòfalé dhɨ ꞌá dhɨ, ɨ̀ kɨtswá tàbirí mvo ko.
19 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo? Não podem jejuar enquanto o noivo está com eles.
20 Dɨ, lókyá adrélépi alɨ̀le dhɨ sè dhɨ, à nɨ tòkó líyí nda nɨ tɨngá àyɨ kòfalésè gò, ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé tàbirí mvo lókyá nda sè.
20 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
21 Dhya àlo kàdré kɨ́tá àku ró lasɨ́lépi dhɨ ɨ́be dhɨ, dhɨ kɨ́tá tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́tá àku nda dri ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, kɨ́tá tɨ́dhɨ́ nda nɨ kɨ́tá àku nda nɨ asé gò, kɨ́tá àku nda dré gòzo vélé lasɨ́lé lɨ̀le drìdrì.
21 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano novo encolheria a roupa velha e a rasgaria, deixando um buraco ainda maior.
22 Kòdhɨ ɨ́be dhɨ, dhya àlo dà vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́nɨ́ dhɨ̀le adrézó vínò lɨkɨ́, akùbhá dre dhɨ ɨ léna ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, vínò tɨ́dhɨ́ nda nɨ abhò kɨ́nɨ́ àku nda kɨ lasɨ́ gò, vínò ɨ kɨ́nɨ́ nda ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré abɨ́zó títí. Ásà dhɨ, à adré vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ nɨ da kɨ́nɨ́ tɨ́dhɨ́ ro dhɨ ɨ léna.»
22 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O vinho os arrebentaria, e tanto o vinho como os recipientes se estragariam. Vinho novo precisa de recipientes novos”.
23 Sàbátù àlo dhɨ, Yésu ɨ̀ adré tá lavúlé amvú ngánò àdhya ɨ ꞌásè gò, akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé ngánò lòꞌwa vu.
23 Num sábado, enquanto Jesus caminhava pelos campos de cereal, seus discípulos começaram a colher espigas.
24 Gò Fàrìsáyò ɨ̀ dré tàzoá Yésu dré dhɨ: «Mɨ́ nò rè ká! Ámɨ lebèbhá ɨ̀ adré àyɨkya tà àma kɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí dré adrélé logálé sàbátù tú dhɨ nɨ ꞌo àdho tà sè?»
24 Os fariseus lhe perguntaram: “Por que seus discípulos desobedecem à lei colhendo cereal no sábado?”.
25 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nà rè tàdzí tà Dàwídì dré tá ꞌòle ɨ̀ dré adréràꞌa lemerè ro ɨ̀ndɨ̀ tàbirí ɨ́be akódhɨ nɨ arúpi ɨ́be dhɨ ꞌá dhɨ ko?
25 Jesus respondeu: “Vocês não leram nas Escrituras o que fez Davi quando ele e seus companheiros tiveram fome?
26 Kòwánà kɨ kàdrɨ̀, Àbɨ̀yàtárà nɨ lókyá ꞌá dhɨ, Dàwídì nda fɨ tá Gìká nɨ dzó kàdrɨ̀ na, mápà fèle Gìká dré dhɨ nɨ adó nyàle gò, dré kpà fèzoá áyɨ arúpi ɨ dré nyàle. Tákò àma kɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí adré tá ɨ́na mápà nda nɨ nyàma logá àyɨ dré. Ngbà ꞌí kòwánà kɨ tá kɨtswá nyàá dhɨ àyɨ.»
26 Ele entrou na casa de Deus, nos dias em que Abiatar era sumo sacerdote, comeu os pães sagrados que só os sacerdotes tinham permissão de comer e os deu também a seus companheiros”.
27 Yésu gò tàá àyɨ dré dhɨ: «Gìká bhà móndɨ́ ɨ adrélé sàbátù dré ko. Be ró dhɨ, bhà ɨ́na sàbátù adrélé móndɨ́ ɨ dré.
27 Então Jesus disse: “O sábado foi feito por causa do homem, e não o homem por causa do sábado.
28 Dɨ ásà dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá Mírì ꞌɨ, ndɨ̀ndɨ̀ Mírì sàbátù àdhya ꞌɨ.»
28 Portanto, o Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.