Lucas 22

AGɄMƐ WAMBƗYA (LIK) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yɨnga nɨnɔ ɓalyaga ndɨ mino mukati wokofulu, nɨnɔ ɓamakaga ɓɛ Pasɨka a kʉwa ndɨ ɓuwobi.
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 Ɓokumu-kumu na ɓowonisilo ɓa mʉtʉʉ ɓa ndɨ kakɨsa pisi kamwɔ Yeso ɓɨpɛlɛ, kyɛ ɓa ndɨ kaʉɓanga ɓambanzʉ.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Kʉwa wa, Abɨlɨ ogulya ndɨ kʉsɔ ka Yuda Isikalioti, ɓemoti ka ɓatʉtʉmbwa tɛkɛɓɛ na ɓaɓa.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Aga ndɨ kaʉkanana na ɓokumu-kumu na ɓangama ka ɓazamʉ ɓa Ndaɓʉ ko Kunzi ko bulya kʉgabɨlya Yeso.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Ɓogwa ndɨ magyagya kʉgbɛ ko bulya yi, ɓʉkanana ndɨ kapá ɓuyi.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 Yuda aɓɨnɨkyana kʉwa ndɨ, apʉnga kakɨsa pisi kaʉgabɨlya Yeso ɓɨpɛlɛ.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Ka yɨnga nɨyɔ ɓalyaga mino mukati nɨ ɓakagyɨgʉ na sɨbʉkʉsɔ nɨsɔ ofulisogo, lɨsyɛ nɨlɔ ɓʉmwɔgɔ ndɨ mino ɓomikya ɓakɔndɔlɔ ko bulya malɨlɨ ma Pasɨka ɨtʉlyana ndɨ.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 Kʉwa wa Yeso atɨka ndɨ Pɛtɛlɛ ɨɓʉ na Yuani, ʉɓɨkya ɓɛ: «Wogoni katiɓungusilyogo malɨlɨ ma Pasɨka.»
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 Ɓamuusa ndɨ ɓɛ: «Wakapa sɛ ɓɛ toɓungusyogiku yanɨ?»
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 Yeso usikisya ɓɛ: «Hukononi, nɨyɔ mogulya ka gʉɗʉ, mabangana na alʉkʉ ɓemoti obinikini mbɨkɛ yo liɓo. Wogoni pa imoti na ɨɓʉ kadwɛ ka ndaɓʉ yi nɨyɔ ogulyoku mino,
10 Jesus respondeu:
11 mamuuso mombukwana ndaɓʉ ɓɛ: ‹Muwonisilo akaumuusa ɓɛ ndaɓʉ tino yɔ alya mina Pasɨka pa imoti na ɓaɓɨɓya kakɨ?›
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Amʉwanya kʉwa miso ma ndaɓʉ mudingi ka ndaɓʉ ya kʉgʉ, nɨyɔ ayiɓungusyaga ɓɨnza. Moɓungusyaga kʉwa pa ɨlyalya kʉ ɓɛyɔ.»
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Ɓaga ndɨ, ɓatakanya masɨ ɓɛyɔ Yeso a ndɨ mino nɨ uɓikyini, ɓamba kʉwa ndɨ malɨlɨ ma Pasɨka kʉ ɓɛyɔ.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Nɨyɔ ngbinga mʉlyalya ɨtʉlyana, Yeso apʉnga ndɨ kalyalya pa imoti na ɓatʉtʉmbwa.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Kumbuso yi ɨyɨ aka na ɨɓʉ ɓɛ: «Na ndɨ na mʉsasa kʉgbɛ kalya Pasɨka yi nɨmʉ ma pa imoti na iɓunu kambwa wa kigyogyiso.
15 e lhes disse:
16 Kyɛ nakamʉɓɨkya ɓɨngbanganya ambɛ nakalyɨgʉ ndɛkɛ ɓata Pasɨka kadwɛ kʉ kwa kʉ igyonosa ndɛkɛ mino ka Ɓʉngama ko Kunzi.»
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Kʉwa wa ɓapá kɔpɔ wa vinya, amigisya Kunzi ɨbɨba, kumbuso yi aɓɨkya ɓɛ: «Muvoni kɔpɔ wa vinya yi nɨmʉ, mamwo luga kunu ɓasɨ.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 A ɓɛyɔ, nakamʉɓɨkya ambɛ, katʉkya mbɨya-mbɨya wanʉ, nakomwigʉ ndɛkɛ ɓata vinya wa muzabibu kadwɛ ko ngbingo yi nɨnɔ Ɓʉngama ko Kunzi odoku ndɛkɛ mino.»
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Kʉwa wa ava ndɨ mukati, nɨyɔ amigisya Kunzi ɨbɨba, oɓunonogo, ʉlʉpyaga, ʉɓɨkya ɓɛ: «Nzʉyɨ kamɨ nɨyɨ ipi ko bulya kunu. Gyogoni ɓɛyɔ kɛtamana yi.»
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Kumbuso wa malɨlɨ, Yeso ʉpá kɔpɔ wa vinya ɓɛgɛyɔ, ʉɓɨkya ɓɛ: «Kɔpɔ yi nɨmʉna a agʉmɛ wambɨya ko Kunzi pisi ka ɓangʉ kamɨ nɨyɔ oɗukogi ko bulya kunu.
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 Luki limoti hukononi! Mʉtʉ yi nɨnɔ akegaba ka ɓomuyoniso akalyalya pa imoti na ɨmɨ.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 A ɓɛyɔ, Mika-mʉmbanzʉ akokwo mʉɗɔngɔnɨ ɓɛyɔ Kunzi oɓungusyaga ndɨ mino, luki limoti kumbu yidingi ka mʉtʉ yi nɨnɔ akagabo yi!»
22 Pois o
23 Kʉwa wa ɓatʉtʉmbwa ɓapʉnga ndɨ kauusono luga kaɓʉ ɓɛ wanɨ sɛ nɔ akwanana kagya inguo ya lɨkpʉmʉka li nɨlɔ.
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Kumbuso yi ɓaɓɨɓya ɓapʉnga ndɨ kolutono ɓanimuuso ɓɛ wanɨ nɔ mʉtʉ wa ɨbɨba kʉgbɛ luga kaɓʉ.
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Yeso ʉɓɨkya ndɨ ɓɛ: «Ɓangama ɓakpʉkpʉ ɓa ɓɛvananza ɓayɔ ɔɓɨlɨ yi nɨmʉ ɓatɨwaga ɓɛvananza kaɓʉ na mʉpamʉ na nɨɓɔ ɓa no ngu kʉgʉ kaɓʉ ɓapaga ɓɛ ɓʉmakɨ ɓɛ: ‹Ɓagya-manza.›
25 Então Jesus disse:
26 Iɓunu makogyonitɔgʉ abɛ ɨɓʉ! Luki limoti mʉtʉ yi nɨnɔ a abɛ pʉta luga kunu okwononi kaiko abɛ miki. Na mʉtʉ yi nɨnɔ a abɛ ngama okwononi kaiko abɛ mʉgya-ligubo.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 Mʉtʉ tino pɨyɛ nɔ a na ɨɓɨba kʉgbɛ? A mʉtʉ yi nɨnɔ ikaga wakiko kalyalya, ikanɨ nɨnɔ ikaga kagya ligubo la malɨlɨ? A mʉtʉ yi nɨnɔ ikaga wakiko. Iyo, a ɓɛyɔ, luki limoti ɨmɨ na luga kunu abɛ mʉgya-ligubo.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 Iɓunu mikaga ndɨ pa imoti na ɨmɨ ɓongbinga ɓasɨ wa ɓikaga ndɨ mino kegyogyiso.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Na ɨmɨ kamʉpá Ɓʉngama ɓɛgɛyɔ baba ɛpá ndɨ minɔ ɨmɨ.
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 Kʉwa ɓɛgɛyɔ malyalya ndɛkɛ, momwo pa imoti na ɨmɨ ka Ɓʉngama kamɨ, mikanana ndɛkɛ ka moliki ma ɓʉngama kosombiso mababa tɛkɛɓɛ na maɓa ka Ɓezaleli.»
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 Yeso aɓɨkya kʉwa ndɨ Simoni Pɛtɛlɛ ɓɛ: «Hʉkana ɓɨnza, Simoni: Ɓahukulyi Abɨlɨ pisi ɓɛ amʉpɨpɨ ɓasɨ ɓɛyɔ ɓapɨpaga mino mʉpʉnga.
31 Jesus continuou:
32 Luki limoti ɨmɨ nulumbilyito ɓi ambɛ baya kakʉ kodikogonitɔgʉ, ɨwɛ, wakemigilyoku ɓanʉ ɓata, utumisa ɓamamakʉ mambɛngɨ.»
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Pɛtɛlɛ aka ndɨ ɓɛ: «Mombukwono-dosu, na wakɨtʉlya kaɨnda ka ligbito, gʉtʉgʉ ka kukwakʉ aka pa imoti na ɨwɛ.»
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Yeso asikisya ndɨ ɓɛ: «Pɛtɛlɛ, nakaʉɓɨkya ɓɨngbanganya ambɛ no biti ya lɨsyɛ li nɨlɨ, kɔkʉ kalɨkagʉ nɨ wakanemongonyigʉ nganga yɨsaa.»
34 Então Jesus afirmou:
35 Kʉwa wa Yeso umuusa ndɨ ɓaɓɨɓya ɓɛ: «Ngbingo yi nɨnɔ namʉtɨka ndɨ mino kaɓɨkyaga Mongoni Manza nɨ makigwinonogigʉ no luki abɛ ɓuyi, kʉgba, ɓɛkpakʉ, mazangatʉ ndɨ luki?» Ɓosikisya ndɨ ɓɛ: «Haaa, takazangagʉ ndɨ luki gʉtʉgʉ limoti aka.»
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 Ʉɓɨkya kʉwa ɓɛ: «Luki limoti mbɨya wanʉ, mʉtʉ nɨnɔ a no ɓuyi okwononi kʉwa kava. A mʉɗɔngɔnɨ gɔnɨ abɛ nɨnɔ a na kʉgba. Na nɨnɔ kɛgʉ na dʉkpa ya lʉnga, okwononi kagaba koti kakɨ, oluwa imoti.
36 Então Jesus disse:
37 Kyɛ nakamʉɓɨkya ɓɨngbanganya ambɛ okwononi igyonosi kʉgʉ ka ɨmɨ nɨlɔ ikpikaga ndɨ ka Moɓiso ɓɛ: ‹Ɓamatana ndɨ pa imoti na ɓagya-manyɛ.› Iyo nakamʉɓɨkya ambɛ nɨlɔ ikpikaga ndɨ kʉgʉ kamɨ ika kʉwa kaigyonoso.»
37 Pois as
38 Ɓaɓɨɓya ɓaɓɨkya ndɨ ɓɛ: «Mombukwono-dosu, wɨna ɓadʉkpa ɓayɨɓa nɨɓa yɨ.» Usikisya ndɨ ɓɛ: «Ama ɓʉɓwa.»
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Kʉwa wa Yeso opupa ndɨ kunzi wa gʉɗʉ, aga ka Ngʉpa ya Mizeituni ɓɛyɔ aka yɔ agyaga ndɨ mino. Ɓaɓɨɓya kakɨ ɓaɓyɛ ndɨ.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 Nɨyɔ ɓadwɛ ka pa yi nɨyɔ, ʉɓɨkya ndɨ ɓɛ: «Lumboni kyɛ makogwonitɔgʉ ka kʉɓɔɓɔkʉ.»
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Kumbuso yi idukula ndɨ ɓyɨ na ɨɓʉ, oɓuno moli, alʉmba,
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 ɨyɨ aka ɓɛ: «Baba ooo, wakapa, wekiɗisya ɓaka kɔpɔ yi nɨmʉ. Luki limoti, sɨpananɨsɔ kakʉ sɔ igyonosi nɨ kɛgʉ nɨsɔ kamɨ.»
42 dizendo:
43 [Kʉwa wa malaika ɓemoti kotukyoku kʉgʉ wa lɨsyɛ apuponilyoku, atumisa ndɨ lɨmbɛngɨ.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Yeso a ndɨ ko kumbu yidingi, idukulaga kʉwa ndɨ kalʉmba na kɛkɛlɛ. Ɓungu apʉnga ndɨ kaɗʉka wasɨ abɛ ɓɛgbɛtɛtɨyɛ ɓa ya ɓangʉ.]
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Kumbuso wa malʉmba, igoku kʉnʉ ɓaɓɨɓya ɓa ndɨ mino. Ʉtakanya ka ɓatɔtɔ ɓingbwungono ko bulya kumbu.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Umuusa ɓɛ: «Heɓeee, ma kʉwa ka ɓatɔtɔ? Zuzukoni, malʉmba kyɛ makogwonitɔgʉ ka kʉɓɔɓɔkʉ.»
46 E disse:
47 Ngbingo yi nɨnɔ a mbɛyɨ ndɨ mino asɨ kanzɨna aka ɓɛyɔ, ambaza ka ɓambanzʉ opuponoku. Yuda, nɨnɔ a ndɨ ɓemoti ka ɓatʉtʉmbwa tɛkɛɓɛ na ɓaɓa nɔ a ndɨ kaukpokyonisoku. Akpuɗoku ndɨ Yeso kapututo.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Luki limoti, Yeso amuusa ndɨ ɓɛ: «Yuda, wakapututa Mika-mʉmbanzʉ kowonisilo ɓɛ wagobini?»
48 Mas Jesus disse:
49 Nɨyɔ ɓaɓɨɓya ɓɨna nɨlɔ a ndɨ kapa kaigyonoso lɔ, ɓamuusa ɓɛ: «Mombukwono-dosu, tʉlananɨtɔ na ɓatʉ ɓi nɨɓa na ɓadʉkpa kusu?»
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Ɓemoti luga kaɓʉ ayipo mʉgya-ligubo ko kumu-kumu, akɔ ndɨ kutiliko kwa kʉmbanzɨkanɨkɔ.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Luki limoti Yeso ʉɓɨkya ɓɛ: «Wosoni, ama ɓʉɓwa.» Avɨla ndɨ kutiliko ka alʉkʉ nɔ, ahukuso.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Kumbuso yi Yeso ʉɓɨkya ndɨ ɓokumu-kumu, ɓangama ka ɓazamʉ ɓa Ndaɓʉ ko Kunzi na ɓambɔkʉ-mbɔkʉ nɨɓɔ ɓodoku ndɨ kagwi ɓɛ: «Moduku kegwi na ɓadʉkpa na ɓɛngbɨngɨlɨ abɛ nakika mʉtʉ wo kuɓakʉ?
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 Nikaga ndɨ pa imoti na iɓunu masyɛ masɨ ka Ndaɓʉ ko Kunzi, makegwigʉ ndɨ. Luki limoti ngbingo a kʉwa no kunu iɓunu pa imoti na ngama wo biti.»
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Kʉwa wa ɓagwi ndɨ Yeso. Ɓaga na ɨyɨ, ɓamingyisa ndɨ ka ndaɓʉ ko kumu-kumu. Pɛtɛlɛ a kʉwa ndɨ ɨyɨ kaɓɨɓya nɨ a ɓyɨ.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Ɓagbʉnda ndɨ ɓuku ka pa yangba, ɓikanana ndɨ wa, Pɛtɛlɛ odoku ndɨ gɔnɨ kaiko luga kaɓʉ.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 Mʉgya-ligubo ɓemoti muko yi amɨna ndɨ wakiko ka kpɔlɔ wo ɓuku, anda ɓizumuuu, ɨyɨ aka ɓɛ: «Alʉkʉ yi nɨmʉna a tʉ ndɨ gɔnɨ pa imoti na ɨyɨ.»
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Luki limoti Pɛtɛlɛ anganya ndɨ, aɓɨkya ɓɛ: «Eze, nakamibigʉ ɨmɨ.»
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 Kagya ɓata yɨkɛɗɛ ɓɛnɛ, mʉtʉ wagɔgɔ amɨna ndɨ, aɓɨkya ɓɛ: «Gʉtʉgʉ ɨwɛ aka, wa ɓemoti kaɓʉ gɔnɨ.» Luki limoti Pɛtɛlɛ asikisya alʉkʉ nɔ ɓɛ: «Wai aaa, nakɛgʉ ɨmɨ ɓemoti kaɓʉ.»
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 Kagya ɓata abɛ saa imoti ɓɛnɛ, mʉtʉ wagɔgɔ otiwolya ɓɛ: «A ɓɛyɔ, mʉtʉ yi nɨmʉ ɓa ndɨ pa imoti na ɨyɨ, kyɛ a Mʉgalilaya.»
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 Luki limoti Pɛtɛlɛ asikisya ɓɛ: «Alʉkʉ aaa, nakɛgʉ kaiba ambɛ wakapa kaɓɨkya ɓʉnɨ.» Ko ngbingo yi nɨnɔ aka nɔ a ndɨ mino kanzɨna nɔ, kɔkʉ alɨka.
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Mombukwono-dosu oyikana ndɨ, anda Pɛtɛlɛ ɓɨngbangbangba. Kʉwa wa, Pɛtɛlɛ atamana lɨkpʉmʉka nɨlɔ Mombukwono-dosu aɓɨkya ndɨ ɓɛ: «Kambwa kɔkʉ kaalɨka na lɨsyɛ li nɨlɨ, wika nɨ wemongonyini nganga yɨsaa.»
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Pɛtɛlɛ opupa ndɨ kunzi, apʉnga ndɨ kagama no kumbu kʉgbɛ.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Ɓalʉkʉ nɨɓɔ ɓa ndɨ kaɓuulyaga Yeso ɓa ndɨ katɨba na kabʉma.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Ɓakanda ndɨ miso na kutuko, ɓanamuusa ɓɛ: «Tɨtʉlya, wanɨ nɔ uipi!»
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Ɓaɓuɓisa ndɨ ɓitu na mosikoni.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Nɨyɔ lɨsyɛ asyɛ, ɓambɔkʉ-mbɔkʉ ka Ɓayuda, ɓokumu-kumu na ɓowonisilo ɓa mʉtʉʉ ɓamʉmʉkana ndɨ. Ɓaga ndɨ na Yeso kasombiso ka Basa-Yidingi,
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 ɓamuusa ndɨ ɓɛ: «Kika nɨ ɨwɛ nɨ Kilisito, tɨɓɨkya.» Luki limoti, usikisya ndɨ ɓɛ: «Nakamʉɓɨkya, makɛbaɨlyɨgʉ,
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 na nakamumuuso lɨkpʉmʉka, makesikisyigʉ.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 Luki limoti katʉkya mbɨya-mbɨya wanʉ, Mika-mʉmbanzʉ ika ɓanʉ wakiko ka kʉmbanzɨkanɨkɔ ko Kunzi nɨnɔ a nɔ ngu.»
69 Mas de agora em diante o
70 Kʉwa wa ɓatʉ ɓasɨ ɓaɓɨkya ndɨ ɓɛ: «Ɨwɛ nɔ wa nɛkɨ Miko Kunzi?» Usikisya ndɨ ɓɛ: «Moɓikyini nɨ iɓunu, Ɨmɨ nɨ ɨyɨ.»
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Ɓaɓɨkyana kʉwa ndɨ ɓɛ: «Takɛgʉ ɓata na nzoyi ya ɓadɛmʉ! Timukyonili nɨ iɓusu aka nɨlɔ opupisi ka mʉnɔkʉ kakɨ.»
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.