Mateus 9
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Yer suq huh lawd kor kawq cind kawaq lehq, yawd ved med lo gaeg che yaog.
1 Jesus entrou num barco e atravessou o mar até a cidade onde morava.
2 Awg yand u ve haq, yuhq kig khuhn yuhq chehd che khi kud laq kuhr suh vehr che chaw te ghad haq su yawd chehd lo ga taz veha lag che yaog. I hehd yonr che haq Yer suq gha mawg lehq, khi kud laq kuhr suh vehr che phad haq koz vid che, “Yad par-og, ha lehg lar-oq. Awg lawn ghod ver, nawg ved vend bax haq pong ax vehr che yaog,” lehd koz vid che yaog.
2 Algumas pessoas lhe trouxeram um paralítico deitado numa maca. Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Anime-se, filho! Seus pecados estão perdoados”.
3 Liq buhq var ted pehg pehar awr lehr, “Chaw che ve phad Ghig sa haq maq sawnr ma caz koz che yaog,” lehz ni ma khuhn duhd chehd che yaog.
3 Alguns mestres da lei disseram a si mesmos: “Isso é blasfêmia!”.
4 I hehd khawd-ehg kheh duhd chehd che haq Yer suq gha sir lehq koz vid che, “A thoq te nig hehd ve ni ma khuhn mad daq che awg khad haq duhd chehd cheawg le.
4 Jesus, percebendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês reagem com tanta maldade em seu coração?
5 Khawd-ehg kheh koz vid che vawr a cehax sa hawg le. ‘Nawq ved vend bax haq pong ax vehor,’ lehd koz vid che sa hawg la. Ma hez ver, ‘Tu lehq yaq kaw tod kae lor,’ lehd koz vid che sa hawg la.
5 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se e ande’?
6 Kheh te lehq, chaw yad ve Yad phu awr lehr mig gig khod-aq lo vend bax phehd kha vid tug kand pax cawg che haq nig hehd gha sir vid tug, ngag che kheh te tug yaog,” lehd koz che yaog. Khi kud laq kuhr suh vehr che phad haq kawq koz vid che, “Tu lehq nawq ved yuhq phi haq saw taz ve lehq yehg lo koeq lor,” lehd koz vid che yaog.
6 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
7 Kheh te lehq, chaw u ve phad liz tuag lehq yawd ved yehg lo kawq veh che yaog.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 U ve haq gha mawg che te yand chaw awg gha lia and jad lehq, chaw yad teq pa haq che kheh te gha tug kand pax pid che phad Ghig sa haq chid ir chid muh che yaog.
8 Ao ver isso, a multidão se encheu de temor e louvou a Deus por ele ter dado tal autoridade aos seres humanos.
9 Yer suq u huh tuhaz che te yand, awg khawnr ghawz kig yehg khuhn mi chehd che Mar thehr meh che chaw te ghad haq yawd gha mawg che yaog. “Ngag khaz nuhr ghaq laor,” lehz yawd haq koz vid che te yand, yawd tuag lehq Yer suq khaz nuhr ghaq veh che yaog.
9 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem chamado Mateus sentado onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Mateus se levantou e o seguiu.
10 Kheh te lehq, yehg awg khuhn lo Yer suq teh cuh pad huh mi cad chehd che te yand, awg khawnr ghawz var he lehq vend bax yad teq pa kha peh lag lehq Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh teq geha mi cad chehd che yaog.
10 Mais tarde, na casa de Mateus, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e pecadores.
11 Phar rir sehd teq pa u ve haq gha mawg lehq Yer suq ve awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che, “Nig hehd ve sar lar a thoq te lehq awg khawnr ghawz var he lehq vend bax yad teq pa geh teq geha cad cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
11 Quando os fariseus viram isso, perguntaram aos discípulos: “Por que o seu mestre come com cobradores de impostos e pecadores?”.
12 Tawd khuhd u ve haq Yer suq gha kad che te yand yawd kawq koz vid che, “Chehd sa chehd che chaw awr lehr, naz chuhd sehr phad haq maq lor. Nag che chaw teq pa lehax lor che yaog.
12 Jesus ouviu o que disseram e respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes”.
13 ‘Tand tug haq ngag he gad che ma hez hawg. Har kax che ted ceng haq he gad che yaog,’ lehd koz che tawd khuhd haq nig hehd sir tug ca hend ser. Awg lawn ghod ver, thed che cawd che chaw teq pa haq kug yug tug ngag lag che ma hez. Vend bax yad teq pa haq kug yug tug ngag lag che yaog,” lehd koz vid che yaog.
13 E acrescentou: “Agora vão e aprendam o significado desta passagem das Escrituras: ‘Quero que demonstrem misericórdia, e não que ofereçam sacrifícios’. Pois não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
14 Awg yand u ve khuhn Yod hanr ve awg laq ghuhd teq pa Yer suq chehd lo lag lehq koz che, “Ngag hehd he lehq Phar rir sehd teq pa cad tug ce chehd liz, a thoq te lehq nawg ved awg laq ghuhd teq pa cad tug maq ce cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
14 Os discípulos de João Batista foram a Jesus e lhe perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar, como nós e os fariseus?”.
15 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Awg mid ma he che phad awr lehr, khehx cad-ag che chaw teq pa geh chehd-ag huh i hehd duhd har chehd vid tuawg la. Kheh ma khuhd awg mid ma he che phad haq i hehd geh yug phaz che awg ni cawag tug yaog. Awg yand u veaq gaeg ver, i hehd cad tug ce tug yaog.
15 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento ficam de luto enquanto festejam com o noivo? Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
16 Beg ke awg pir haq pha awg suhx chaw te ghad-eg liz mad yug nehx jaw. U kheh te yug nehx ver, nehx lar che pha awg suhx u ve dehg khuhq vehr ver, beg ke awg pir haq ghawg lehq kawq pheq jad vehr tug yaog.
16 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano rasgaria a roupa, deixando um buraco ainda maior.
17 Che ve haq sur daq che yaog. Sar gig thux pu awg pir awg khuhn a pehx med ghig awg suhx chaw te ghad-eg liz mad yug ke jaw. U kheh te ke ver, sar gig thux pu awg pir peq khod cheaq te lehq, a pehx med ghig liz sez vehr lehq sar gig thux pu liz sax vehr che yaog. Kheh ma khuhd a pehx med ghig awg suhx haq yug lehq sar gig thux pu awg suhx khuhn ke ver, nid ceng cear mad lug hawg,” lehd koz vid che yaog.
17 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O couro se arrebentaria, deixando vazar o vinho, e os recipientes velhos se estragariam. Vinho novo é guardado em recipientes novos, para que ambos se conservem”.
18 Yer suq awg lawn che ve teq pa i hehd haq koz vid chehd-ag huh, bon lawg kig awg hox te ghad yawd mehz khuhd suhr lag lehq nar khehr teh mi lar lehq koz che, “A meha heh ngag ved yad mid suh vehr che yaog. Kheh ma khuhd nawg lag lehq yawd haq laq kuhr tar vid ver yawd kawq teq tuag vehr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
18 Enquanto Jesus ainda falava, o líder da sinagoga local veio e se ajoelhou diante dele. “Minha filha acaba de morrer”, disse. “Mas, se o senhor vier e puser as mãos sobre ela, ela viverá.”
19 Kheh te lehq, Yer suq tu lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh chaw u ve phad khaz nuhr ghaq kae che yaog.
19 Então Jesus e seus discípulos se levantaram e foram com ele.
20 Awg yand u ve khuhn teq chi nid khuhq kha gag suhr yaq chehd che Yad mid te ghad Yer suq kuhr tehx nuhr phawd awr veaq lag lehq yawd ved a poq awg jog med haq khuhd soz che yaog.
20 Nesse instante, uma mulher que havia doze anos sofria de hemorragia se aproximou por trás dele e tocou na borda de seu manto,
21 Awg lawn ghod ver, “Ngag yawd ved a poq awg jog med nehax haq lehax gha soz liz, ngag na vehr tug yaog lehz,” Yawd ved ni ma khuhn duhd che yaog.
21 pois pensava: “Se eu apenas tocar em seu manto, serei curada”.
22 Yer suq kuhr phuhz ngawx lehq yawd haq mawg che te yand, “Yad mid-og, ha lehg chehd-oq. Nawg yonr che ted ceng haq te lehq nawg na vehr che yaog,” lehd koz vid che yaog. Teq pear lehax yad mid u ve liz na vehr che yaog.
22 Jesus se voltou e, quando a viu, disse: “Filha, anime-se! Sua fé a curou”. A partir daquele momento, a mulher ficou curada.
23 Bon lawg kig awg hox ve yehg khuhn Yer suq gaeg che te yand, tehd lehd koeg mez che chaw teq pa he lehq chaw kha peh nux maz diz diz huhd huhd he lehq phoz huhg chehd che haq yawd gha mawg che yaog.
23 Quando Jesus chegou à casa do líder da sinagoga, viu a multidão agitada e ouviu a música fúnebre.
24 Kheh te lehq yawd i hehd haq koz vid che, “Awg gha lia saw tuhez. Yad mid nehax che ve suh vehr che ma hez hawg. Yawd yuhq mir ka chehd cheawg,” lehd koz vid lehq, su yawd haq ga ghig che yaog.
24 “Saiam daqui!”, disse ele. “A menina não está morta; está apenas dormindo.” Os que estavam ali riram dele.
25 Chaw u ve teq pa haq saw ghaq tuhz pe peg lehq, yawd gehe lehq yad mid nehax u ve laq kuhr haq yug lehq yad mid nehax u ve liz tuag che yaog.
25 Depois que a multidão foi colocada para fora, Jesus entrou e tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Kheh te lehq awg lawn u ve muhd mig u ve khuhn awg kag gha lia lo buhg veh che yaog.
26 A notícia desse milagre se espalhou por toda a região.
27 Yer suq u huh tu lehq kae che te yand, mehz cox var ni ghad liz yawd khaz nuhr ghaq kae lehq, “Dar viq ve Yad phu-og, ngag nid-ag haq a cehax har kax laoq,” lehd koz kug chehd che yaog.
27 Depois que Jesus saiu dali, dois cegos foram atrás dele, gritando: “Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
28 Yer suq yehg khuhn gehe che te yand, mehz cox var u ve ni ghad yawd chehd lo kae che yaog. Yer suq ix mag haq na che, “Ngag nig mag ved mehz sir ghu te mawg ax gha hawg lehz yonr chehd-aq la,” lehd koz na ngawx che yaog. “Yonr chehd-aq, Jawd mawd-og,” lehz ix mag kawq koz vid che yaog.
28 Quando Jesus entrou em casa, os cegos se aproximaram, e ele lhes perguntou: “Vocês creem que eu posso fazê-los ver?”. “Sim, Senhor”, responderam eles.
29 Kheh te lehq ix mag ved mehz sir haq yawd vad lar lehq, “Nig mag yonr che heh te lehq nig mag haq phehaq vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
29 Ele tocou nos olhos dos dois e disse: “Seja feito conforme a sua fé”.
30 Kheh te lehq ix mag mehz kawq mawg vehr che yaog. Yer suq ix mag haq koz vid che, “Awg lawn che ve haq chaw te ghad-eg liz taq sir vid,” lehd koz tawd pid che yaog.
30 Então os olhos deles se abriram e puderam ver. Jesus os advertiu severamente: “Não contem a ninguém”.
31 Kheh ma khuhd ix mag tuhez lehq Yer suq ve awg lawn muhd mig u ve khuhn awg kag gha lia lo ca kaod koz tod che yaog.
31 Eles, porém, saíram e espalharam sua fama por toda a região.
32 Ix mag tuhz veh tod-ag huh ned geh che chaw kar var te ghad haq su Yer suq chehd lo sir veha lag che yaog.
32 Quando partiram, foi levado a Jesus um homem que não conseguia falar porque estava possuído por um demônio.
33 Ned haq ghaq kog peg lehq chaw kar u ve tawd yaw gha vehr che yaog. Chaw mor nux kheh ma ve and jad lehq koz che, “Id sar rer laq chaw teq pa awg khuhn liz che kheh taw taw maq ve mad mawg jaw ser,” lehd koz daq che yaog.
33 O demônio foi expulso e, em seguida, o homem começou a falar. As multidões ficaram admiradas. “Jamais aconteceu algo parecido em Israel!”, exclamavam.
34 Kheh ma khuhd Phar rir sehd te pa koz che, “Yawd ned jawd mawd ve kand pax haq yehd lehq ned haq ghaq kog che yaog,” lehd koz che yaog.
34 Os fariseus, contudo, disseram: “Ele expulsa demônios porque o príncipe dos demônios lhe dá poder”.
35 Awg yand u ve khuhn awg pad awg ki huh cawg che med he lehq khaz teq pa awg khuhn Yer suq yawd kae lehq bon lawg kig awg khuhn Ghig sa ve muhd mig haq caz daq che ha lehg che bon khuhd ca mar vid lehq nag guhg chehd che chaw nag a nar teq pa awg ceng gha lia haq liz, yawd saw ghu na vid che yaog.
35 Jesus andava por todas as cidades e todos os povoados da região, ensinando nas sinagogas, anunciando as boas-novas do reino e curando todo tipo de enfermidade e doença.
36 Chaw kha peh vad-ag haq Yer suq yawd gha mawg che te yand, yawd chaw u ve teq pa haq har kax che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd teq pa awr lehr yawg huhx var mad cawg che yawg heh te lehq, ni ma soq saq jad lehq awg ghad nud jad chehd che yaog.
36 Quando viu as multidões, teve compaixão delas, pois estavam confusas e desamparadas, como ovelhas sem pastor.
37 Kheh te lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd koz vid che, “A cag ghiq tug cawg mad jad chehd liz, a cag ghig var a cehax lehax cawg che yaog.
37 Disse aos discípulos: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Kheh te cheaq te lehq, yawd ved a cag ghiq kig lo a cag ghiq var teq pa har naq lag peha vid tug, Awg sehr phad geh bon lawr-oq,” lehd koz vid che yaog.
38 Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.