Mateus 7
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA
1 Su haq nig hehd vend bax taq tar. U kheh te ver, Ghig sa liz nig hehd haq vend bax maq tar hawg.
1 — Não julguem, para que vocês não sejam julgados.
2 Awg lawn ghod ver, nig hehd su haq vend bax tar che heh te lehq Ghig sa liz nig hehd haq vend bax kawq tar tug yaog. Nig hehd su haq khawd-ehg kheh te vid lar liz, Ghig sa nig hehd haq u kheh kawq te khuhq ax tug yaog.
2 Pois com o critério com que vocês julgarem vocês serão julgados; e com a medida com que vocês tiverem medido vocês também serão medidos.
3 Nig hehd a sug yawd ved mehz sir khuhn ve suhz tehd nux tor laq kheh hi te che haq maq ngawx mawg he lar lehq, a thoq awr te lehq nawg vix nawg nax teq pa ve mehz sir khuhn lo cawg che mehz pux nehax haq ca ngawx mawg cheawg le.
3 — Por que você vê o cisco no olho do seu irmão, mas não repara na trave que está no seu próprio?
4 Nig hehd a sug yawd ved mehz sir khuhn suhz tehd nux tor laq kheh hi cawg chehd liz a thoq awr te lehq nawg vix nawg nax haq nawg ved mehz sir khuhn lo cawg chehd che mehz pux nehax haq ngag bez kha ax laq lehd ca koz tod cheawg le.
4 Ou como você dirá a seu irmão: “Deixe que eu tire o cisco do seu olho”, quando você tem uma trave no seu próprio?
5 Chaw her ka var teq paog, nig hehd ve mehz sir khuhn suhz tehd nux tor laq kheh hi te che haq awg kawd yug kha ser. U kheh te peg ver, nawg vix nawg nax ve mehz sir khuhn cawg chehd che mehz pux nehax haq khawd-ehg kheh te yug tuhz gha tug nawg kha sehax mawg cehnr tug yaog.
5 Hipócrita! Tire primeiro a trave do seu olho e então você verá claramente para tirar o cisco do olho do seu irmão.
6 Daq kehg jad che awg ceng yug lehq phid haq ta pid. Pix koer sehnx haq yug lehq vaq mehz khuhd suhr taq ca bag teh vid. U kheh te ver, u ve teq pa haq vaq u ve teq pa naz kix lar lehq phid u ve teq pa nig hehd haq kawq phuhz cheq tug yaog.
6 — Não deem aos cães o que é santo, nem joguem as suas pérolas diante dos porcos, para que estes não as pisem com os pés e aqueles, voltando-se, não estraçalhem vocês.
7 Lawg lor. Lawg ver, gha tug yaog. Ca lor. Ca ver, mawg tug yaog. Ghaz mir haq thuhz lor. Thuhz ver, phawa tug yaog.
7 — Peçam e lhes será dado; busquem e acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
8 Awg lawn ghod ver, lawg che chaw awg gha lia gha tug yaog. Ca che chaw liz mawg tug yaog. Yehg ghaz mir haq thuhz che chaw haq liz i hehd haq yehg ghaz mir phaw vid tug yaog.
8 Pois todo o que pede recebe; o que busca encontra; e, a quem bate, a porta será aberta.
9 Nig hehd teq pa awg khuhn a sug te ghad cawg hawg le. Yad khaor mod lawg ver, huhx meh dig yug pid che.
9 Ou quem de vocês, se o filho pedir pão, lhe dará uma pedra?
10 Ngad lawg ver, vig yug pid tuawg la.
10 Ou, se pedir um peixe, lhe dará uma cobra?
11 Nig hehd awr lehr, haeg che chaw phehq liz a sug yawd ved yad haq med nged daq maq pid khuhd nuhd chehd ver, cheaq keh lex lehq muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa geh kha lawg che chaw teq pa haq daq che awg ceng yawd pid tug ma hez hawg la.
11 Ora, se vocês, que são maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos, quanto mais o Pai de vocês, que está nos céus, dará coisas boas aos que lhe pedirem?
12 Kheh te cheaq te lehq, su nawg haq tea vid gad che heh te lehq nig hehd liz su haq u kheh te vid-oq. Awg lawn ghod ver, tawd che ve te khuhd awr lehr, awg lid tawd khuhd liq awg khuhn he lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa koz lar che tawd khuhd yaog.
12 — Portanto, tudo o que vocês querem que os outros façam a vocês, façam também vocês a eles; porque esta é a Lei e os Profetas.
13 Mad kuhg che ghaz mir khuh haq gehe. Awg lawn ghod ver lug vid kig lo kae che yaq kaw awr lehr kae sa jad lehq ghaz mir khuh liz kuhg jad che yaog. Kheh te lehq chaw u huh gehe che liz cawg mad jad che yaog.
13 — Entrem pela porta estreita! Porque larga é a porta e espaçoso é o caminho que conduz para a perdição, e são muitos os que entram por ela.
14 Kheh ma khuhd, a saq teq vid kig lo kae che ghaz mir khuh awr lehr, mad kuhg lehq yaq kaw liz har jad che yaog. Ca mawg lehq gehe che chaw liz a cehax lehax cawg che yaog.
14 Estreita é a porta e apertado é o caminho que conduz para a vida, e são poucos os que o encontram.
15 Awg cehg mag ma hez che Ghig sa ve cuh ka var teq pa haq sa tiq tar-oq. Awg khuhn phawd awr ver haeg jad che heh phid heh te chehd liz, yawg ve awg gig kox haq veq deh lehq nig hehd chehd lo lag che yaog.
15 — Cuidado com os falsos profetas, que se apresentam a vocês disfarçados de ovelhas, mas por dentro são lobos vorazes.
16 I hehd te che kanx haq ngawx ver, i hehd khawd-ehg kheh te che chaw haq nig hehd gha sir che yaog. A chud bid haq a pehx med sir gha sax jawa la. A chud cehg hag a kud sir gha sax jawa la.
16 Pelos seus frutos vocês os conhecerão. Por acaso se colhem uvas de espinheiros ou figos de ervas daninhas?
17 U ve haq sur daq che yaog. Daq che awg cehg haq ver, daq che awg sir nuhq che yaog. Mad daq che awg cehg haq ver, mad daq che awg sir nuhq che yaog.
17 Assim, toda árvore boa produz frutos bons, porém a árvore má produz frutos maus.
18 Daq che awg cehg awr lehr, mad daq che awg sir nuhq tug awg khad mad cawg hawg. Kheh te lehq mad daq che awg cehg haq liz, daq che awg sir nuhq tug awg khad mad cawg hawg.
18 A árvore boa não pode produzir frutos maus, e a árvore má não pode produzir frutos bons.
19 Daq che awg sir mad nuhq che awg cehg teq pa awr lehr, thawq kuhd lehq a mir khuhn tox ke tug yaog.
19 Toda árvore que não produz bom fruto é cortada e jogada no fogo.
20 Kheh te cheaq te lehq, chaw u ve teq pa te che kanx haq ngawx ver, i hehd ve ni ma he lehq i hehd khawd kheh te tod che haq sir gha che yaog.
20 Assim, pois, pelos seus frutos vocês os conhecerão.
21 Ngag haq, ‘Jawd mawd-og, Jawd mawd-og,’ lehd kha koz che chaw awg gha lia muhd nuh maq muhd mig khuhn gha gehe che ma hez. Muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa ve a lor haq te che chaw teq pa lehax gha gehe che yaog.
21 — Nem todo o que me diz: “Senhor, Senhor!” entrará no Reino dos Céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Ghig sa suhx jehg suhx taz che awg ni u ve haq gaeg ver, ‘Jawd mawd-og, Jawd mawd-og, ngag hehd nawg ved awg meh awg khuhn bon mar che ma hez hawg la. Nawg awg meh awg khuhn ned haeg teq pa haq ghaq kog lehq and tug kha peh te peg che ma hez hawg la,’ lehz chaw kha peh vad-ag ngag haq koz ax tug yaog.
22 Muitos, naquele dia, vão me dizer: “Senhor, Senhor, nós não profetizamos em seu nome? E em seu nome não expulsamos demônios? E em seu nome não fizemos muitos milagres?”
23 Kheh liz, ngag i hehd haq che kheh koz vid tug yaog. ‘Ngag nig hehd haq maq sir daq. Haeg che chaw teq paog, yor log,’ lehd koz vid tug yaog.
23 Então lhes direi claramente: “Eu nunca conheci vocês. Afastem-se de mim, vocês que praticam o mal.”
24 Kheh te cheaq te lehq, ngag mar vid che tawd khuhd haq gha kad lehq na yug lehq te che chaw teq pa awr lehr, huhx meh thag huh yehg te che cud yiq cawg che chaw teq pa haq sur daq che yaog.
24 — Todo aquele, pois, que ouve estas minhas palavras e as pratica será comparado a um homem prudente que construiu a sua casa sobre a rocha.
25 Muhd yeg lag lehq a kaz ir taz lehq muhd huh nux lag lehq yehg u ve haq thinr liz yehg u ve huhx meh thag huh te lar cheaq te lehq ma kuhd che yaog.
25 Caiu a chuva, transbordaram os rios, sopraram os ventos e bateram com força contra aquela casa, e ela não desabou, porque tinha sido construída sobre a rocha.
26 Ngag mar vid che tawd khuhd haq gha kad lehq maq na yug lehq maq te che chaw te pa awr lehr, sehnd de khuhn yehg te che cud yiq mad cawg che chaw teq pa haq sur daq che yaog.
26 E todo aquele que ouve estas minhas palavras e não as pratica será comparado a um homem insensato que construiu a sua casa sobre a areia.
27 Muhd yeg lag lehq a kaz ir taz lehq muhd huh nux mez lag che te yand, yehg u ve haq thinr ver, yehg u ve saw kuhd bag vehr che yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
27 Caiu a chuva, transbordaram os rios, sopraram os ventos e bateram com força contra aquela casa, e ela desabou, sendo grande a sua ruína.
28 Yer suq tawd u ve teq pa haq yaw mar peg che te yand, yawd mar che tawd khuhd u ve haq chaw kheh ma ve and jad che yaog.
28 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, as multidões estavam maravilhadas com a sua doutrina,
29 Awg lawn ghod ver, yawd mar che tawd khuhd u ve teq pa liq buhq var teq pa mar che haq maq sur. Kheh ma khuhd, yawd vawr Ghig sa lo lag che kand pax cawg che phad heh te mar che yaog.
29 porque ele as ensinava como quem tem autoridade, e não como os escribas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.