Mateus 16
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Awg yand u ve khuhn Phar rir sehd teq pa he lehq Sar duq kehd teq pa lag lehq Yer suq haq lawd ngawx lehq koz che, “Muhd nuh maq ve awg hez a cehax te mar laoq,” lehd koz lawg che yaog.
1 Os fariseus e saduceus vieram pôr Jesus à prova, exigindo que lhes mostrasse um sinal do céu.
2 Yer suq koz che, “Nig hehd awr lehr muhd phiq ver, ‘Muhd nuh kawag lo nix-i ghad te ver, sawx vawr ver muhd daq tug yaog,’ lehd koz che yaog.
2 Ele respondeu: “Vocês conhecem o ditado: ‘Céu vermelho ao entardecer, bom tempo amanhã;
3 Kheh te lehq, ‘Muhd sawx huh muhd nuh maq lo awg ni sid he lehq mog hoz chehd ver yaq ni muhd huh muhd yeg lag tug yaog,’ lehz nig hehd koz che yaog. Nig hehd awr lehr muhd nuh maq lo liz ngawx lehq sir vix chehd liz, ngag te che awg cuhx awg yand awg hez teq pa haq nig hehd fir daq maq gha.
3 céu vermelho e sombrio logo cedo, mau tempo o dia todo’. Vocês sabem identificar as condições do tempo no céu, mas não sabem interpretar os sinais dos tempos!
4 Haeg lehq hax chawd hax paz te che chaw heh te lehq Ghig sa haq ma yawz maq yan che chaw che ve teq co awr lehr awg hez haq lehax lawg che yaog. Kheh ma khuhd Yod naq ve awg hez ma hez ver, awg kag awr ve awg hez i hehd haq maq te mar hawg,” lehd koz vid lar haz lehq yawd i hehd haq phaz daq lehq veh che yaog.
4 Pedem um sinal porque são uma geração perversa e adúltera, mas o único sinal que lhes darei será o sinal do profeta Jonas”. Então Jesus os deixou e se retirou.
5 Awg laq ghuhd teq pa ghig po nux ox pax awr lo khanr kae tod che te yand khaor mod mad yug veha che haq duhd nuhd che yaog.
5 Mais tarde, depois de atravessar o mar, os discípulos descobriram que tinham se esquecido de levar pães.
6 Yer suq koz che, “Phar rir sehd he lehq Sar duq kehd teq pa ve did haq sa tiq kha sehax teoq,” lehd koz lehq i hehd haq mar vid che yaog.
6 Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
7 Awg laq ghuhd teq pa koz daq che, “A nig khaor mod mad yug veha cheaq te lehq yawd che kheh koz che yaog,” lehd koz daq che yaog.
7 Os discípulos começaram a discutir entre si por que não tinham trazido pão.
8 Yer suq awg lawn u ve haq sir lehq koz che, “Kha nehax maq yonr che chaw teq paog. Nig hehd khaor mod mad yug veha lag che awg lawn haq a thoq te lehq nig hehd kaod koz daq cheawg le.
8 Ao tomar conhecimento do que falavam, Jesus disse: “Como é pequena a sua fé! Por que vocês discutem entre si sobre a falta de pão?
9 A meha kha gag liz nig hehd ma duhd gha ser cheawg la. Khaor mod ngad dig haq chaw ngad hinx ghad cad peg nuhr, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha che haq ma duhd nuhd vehr lehq la.
9 Ainda não entenderam? Não se lembram dos cinco pães para os cinco mil e dos cestos de sobras que recolheram?
10 Kheh te lehq khaor mod suhr dig haq chaw uhd hinx ghad cad peg nuhr, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha che haq ma duhd nuhd vehr lehq la.
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e dos cestos grandes de sobras que recolheram?
11 Ngag khaor mod awg lawn haq te lehq nig hehd haq koz chehd che ma hez hawg. A thoq te lehq nig hehd na maq gha cheawg le. Phar rir sehd he lehq Sar duq kehd teq pa ve did haq sa tiq tar lehq jaw kae veh kae,” lehd koz che yaog.
11 Como não conseguem entender que não estou falando de pão? Repito: tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
12 Kheh te lehq awg laq ghuhd teq pa khaor mod khuhn ke che did haq yawd koz chehd che ma hez law lehz i hehd na gha vehr che yaog. Kheh te lar Phar rir sehd he lehq Sar duq kehd teq pa ve mar che tawd khuhd haq sa tiq tar lehq jaw kae veh kae vid tug koz chehd che law, lehz i hehd gha sir che yaog.
12 Finalmente entenderam que ele não se referia ao fermento do pão, mas ao ensino dos fariseus e saduceus.
13 Yer suq awr lehr Phid liq Kehd sar riq muhd mid lo gaeg che te yand yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq na ngawx che, “Chaw yad ve Yad phu haq a suawg lehd su koz chehd-aq le.”
13 Quando Jesus chegou à região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos: “Quem as pessoas dizem que o Filho do Homem é?”.
14 I hehd kawq koz che, “Chaw ted pehg pehar nawg haq Yod hanr a kaz tur var yaog lehd koz chehd-aq, ted pehg pehar Ed lid yaq yaog lehd koz chehd-aq, ted pehg pehar Yer rar miq, ma hez ver, Ghig sa ve cuh kar var te ghad ghad yaog lehd koz chehd-aq,” lehd koz che yaog.
14 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, ainda, que é Jeremias ou um dos profetas”.
15 Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq kawq na lehq koz che, “Kheh te ver, nig hehd teq pa vawr, ngag haq a suawg lehd koz chehd cheawg le.”
15 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?”
16 Sid monr Per troq kawq koz che, “Nawg awr lehr Khreq lehd koz che, teq chehd che Ghig sa ve Yad phu phehq che yaog.”
16 Simão Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo!”.
17 Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Yod naq ve yad par Sid monr-og, nawg awr lehr awg bon ir che yaog. Awg lawn ghod ver chaw yad nawg haq awg lawn che ve pheq mar che ma hez hawg. Muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa nawg haq pheq mar ax che yaog.
17 Jesus disse: “Que grande privilégio você teve, Simão, filho de João! Foi meu Pai no céu quem lhe revelou isso. Nenhum ser humano saberia por si só.
18 Kheh te lehq, ngag nawg haq koz ax laq, nawg awr lehr Per troq yaog. Huhx meh che ve awg thag huh ngag ved awg mor haq ngag te tug yaog. Suh che muhd mig ve kand pax awr lehr awg mor che ve haq ma ghad hawg.
18 Agora eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei minha igreja, e as forças da morte não a conquistarão.
19 Muhd nuh maq muhd mig ve sawnd liz ngag nawg haq peha tug yaog. Mig gig khod-aq lo nawg kha pheh lar che teq pa haq muhd nuh maq lo liz pheh lar tug yaog. Mig gig khod-aq lo nawg kha phi kha vid che teq pa haq muhd nuh maq muhd mig khuhn lo liz phi kha vid tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
19 Eu lhe darei as chaves do reino dos céus. O que você ligar na terra terá sido ligado no céu, e o que você desligar na terra terá sido desligado no céu”.
20 Kheh te lehq yawd Khreq phehq che awg lawn chaw te ghad-eg haq liz maq gha koz vid tug yawd i hehd haq tawd hehnd chawa yaw vid lar che yaog.
20 Então ele advertiu a seus discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Awg yand u ve haq tanr lehq Yer suq yawd Yer ruq sar lehnr med lo gha kae lehq awg hox chaw mawd teq pa, paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa ve laq khuhn lo laex ceng haq yawd gha tuq gha khanr tug awg lawn lehd ma koz, yawd gha suh lehq sehr ni teq ni haq gaeg ver kawq teq tuag tug awg lawn teq pa yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz mar vid che yaog.
21 Daquele momento em diante, Jesus começou a falar claramente a seus discípulos que era necessário que ele fosse a Jerusalém e sofresse muitas coisas terríveis nas mãos dos líderes do povo, dos principais sacerdotes e dos mestres da lei. Seria morto, mas no terceiro dia ressuscitaria.
22 Per troq yawd haq cuhz ghawg ve lehq, “Jawd mawd-og, u kheh te maq gha hawg. Awg ceng u ve teq pa nawg haq a cehax liz maq gha phehq vid hawg,” lehd koz lehq yawd haq ded che yaog.
22 Pedro o chamou de lado e começou a repreendê-lo por dizer tais coisas. “Jamais, Senhor!”, disse ele. “Isso nunca lhe acontecerá!”
23 Yer suq kuhr phuhz ngawx lar lehq Per troq haq koz vid che, “Sar tanr-og, phawe lor. Ngag geh ta chehd-oq. Per troq nawg awr lehr ngag ved kanx khad haq tawr chuhd che yaog. Awg lawn ghod ver nawg ved duhd khad awr lehr Ghig sa ve duhd khad ma hez law, chaw yad ve duhd khad yaog,” lehd koz che yaog.
23 Jesus se voltou para Pedro e disse: “Afaste-se de mim, Satanás! Você é uma pedra de tropeço para mim. Considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus”.
24 Kheh te lehq Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che, “Chaw khar ve te ghad lehd ma koz ngag khaz nuhr ghaq lag gad ver, a sug yawd ved a lor haq teh lar haz lehq a sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr ghaq laoq.
24 Então Jesus disse a seus discípulos: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
25 Awg lawn ghod ver, chaw khar ve te ghad lehd ma koz, a sug yawd ved a saq gha pong vid tug te liz, yawd ved a saq gha sond tug yaog. Kheh ma khuhd chaw khar ve te ghad lehd ma koz, ngag awg pun a saq gha sond ver, yawd ved a saq haq kawq gha tug yaog.
25 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a encontrará.
26 Awg lawn ghod ver chaw te ghad ghad mig gig koar kha cawg che awg ceng gha lia saw gha vehr liz yawd ved a saq sond vehr ver, yawd awg pun a thoq awg bon cawg tuawg le. Kheh te lehq, nawg a thoq ted ceng ca yug ve lehq nawg ved a saq haq kawq pa khuhq gha hawg le.
26 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida? E o que daria o homem em troca de sua vida?
27 Awg lawn ghod ver chaw yad ve Yad phu awr lehr, yawd Awr pa ve awg mig awg phond ir jad che khuhn yawd ved muhd nuh maq cuh yad teq pa geh teq geha lag tug yaog. Awg yand u ve khuhn, a sug yawd te lar che heh chaw awg gha lia haq yawd kawq te vid tug yaog.
27 Pois o Filho do Homem virá com seus anjos na glória de seu Pai e julgará cada pessoa de acordo com suas ações.
28 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chuhr huh hox chehd che chaw teq pa awg khuhn ve ted pehg pehar awr lehr, chaw yad ve Yad phu yawd ved muhd mig khuhn lag che haq maq gha mawg ser che kheh ceh yawd maq gha suh ser hawg,” lehd koz che yaog.
28 Eu lhes digo a verdade: alguns que estão aqui neste momento não morrerão antes de ver o Filho do Homem vindo em seu reino!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.