Mateus 13
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs ARC
1 Awg ni u ve haq Yer suq yehg u ve khuhn tuhez lehq Gar liq lehd ghig po nux pad huh kae lehq mi chehd che yaog.
1 Tendo Jesus saído de casa naquele dia, estava assentado junto ao mar.
2 Chaw awg mor nux awr lehr Yer suq yawd chehd huh phoz lag vehr cheaq te lehq yawd yaeq lehq, huh lawd kor khuhn geh mi chehd che yaog. Chaw awg mor nux vawr, pehg puhg huh phoz hox chehd che yaog.
2 E ajuntou-se muita gente ao pé dele, de sorte que, entrando num barco, se assentou; e toda a multidão estava em pé na praia.
3 Kheh te lehq, yawd tawd par hax te lehq awg lawn laex ceng mar vid lehq koz che, “Awg yuhd ser var te ghad awg yuhd ca ser che yaog.
3 E falou-lhe de muitas coisas por parábolas, dizendo: Eis que o semeador saiu a semear.
4 Yawd awg yuhd ser thad huh, awg yuhd ted pehg pehar yaq kaw khuhn che geh lehq ngaz teq pa yaq lehq ghawz cad vehr che yaog.
4 E, quando semeava,
5 Awg yuhd ted pehg pehar mig sar pad kig huh huhx meh de khuhn che geh lehq mig sar maq nax cheaq te lehq har naq yeg vehr che yaog.
5 e outra
6 Kheh ma khuhd awg yeg u ve teq pa awg chi geh maq nax cheaq te lehq, muhd ni tuhaz ver, muhd cha chiz jad ver nuhr vehr god vehr che yaog.
6 Mas, vindo o sol, queimou-se e secou-se, porque não tinha raiz.
7 Awg yuhd ted pehg pehar a chud de khuhn che geh lehq a chud yeg teq pa ir-ag lehq awg yeg u ve haq hoz vehr che yaog.
7 E outra caiu entre espinhos, e os espinhos cresceram e sufocaram-na.
8 Awg yuhd ted pehg pehar mig khid daq kig huh che geh lehq awg sir nuhq che yaog. Ted pehg pehar teq ha pun, ted pehg pehar khuhq chi pun, ted pehg pehar sehz chi pun nuhq che yaog.
8 E outra caiu em boa terra e deu fruto: um, a cem, outro, a sessenta, e outro, a trinta.
9 Nar puh cawg che chaw kha sehax naoq,” lehd koz che yaog.
9 Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
10 Awg laq ghuhd teq pa Yer suq geh lag lehq koz che, “A thoq te chaw che ve teq pa haq nawg tawd par hax te lehq mar vid cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
10 E, acercando-se dele os discípulos, disseram-lhe: Por que lhes falas por parábolas?
11 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Muhd nuh maq muhd mig awg lawn khuhd ceh lar che awg ceng teq pa haq nig hehd sir tug a khawag cawg che yaog. Kheh ma khuhd, i hehd teq pa sir tug a khawag mad cawg hawg.
11 Ele, respondendo, disse-lhes: Porque a vós é dado conhecer os mistérios do Reino dos céus, mas a eles não lhes é dado;
12 Awg lawn ghod ver, cawg chehd che chaw haq kawq thehnr vid lehq yawd kha peh vad-ag kawq cawg mad vid tug yaog. Kheh ma khuhd, mad cawg che chaw geh yawd kha cawg lar che teq pa haq liz kawq yug ve tug yaog.
12 porque àquele que tem se dará, e terá em abundância; mas aquele que não tem, até aquilo que tem lhe será tirado.
13 Awg lawn ghod ver i hehd ngawx mawg chehd liz, mad mawg che heh te lehq kad chehd liz ma kad che heh te lehq maq na gha cheaq te lehq ngag i hehd teq pa haq tawd par hax gha te mar vid che yaog.
13 Por isso, lhes falo por parábolas, porque eles, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem compreendem.
14 Cuh kar var Id sar yaq koz lar che tawd khuhd i hehd khuhn phehaq che yaog. Yawd koz lar che,
14 E neles se cumpre a profecia de Isaías, que diz: Ouvindo, ouvireis, mas não compreendereis e, vendo, vereis, mas não percebereis.
15 Awg lawn ghod ver, chaw ceng che ve mehz sir haq
15 Porque o coração deste povo está endurecido, e ouviu de mau grado com seus ouvidos e fechou os olhos, para que não veja com os olhos, e ouça com os ouvidos, e compreenda com o coração, e se converta, e eu o cure.
16 Kheh ma khuhd nig hehd ve mehz sir mawg lehq nar puh liz gha kad che awr lehr, awg bon ir jad che yaog.
16 Mas bem-aventurados os vossos olhos, porque veem, e os vossos ouvidos, porque ouvem.
17 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, nig hehd gha mawg chehd che awg ceng teq pa haq a mig thad lo ve Ghig sa ve cuh kar var teq pa he lehq thed che cawd che chaw teq pa laex ghad mawg gad jad liz, maq gha mawg. Nig hehd gha kad che teq pa haq i hehd kad gad jad liz, maq gha kad.
17 Porque em verdade vos digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vós vedes e não
18 Awg yuhd ser var ve awg lawn tawd par hax te mar lar che cuhx kig haq kha sehax na lar.
18 Escutai vós, pois, a parábola do semeador.
19 Chaw te ghad Ghig sa ve muhd mig awg lawn gha kad lehq na maq gha ver, ned haeg lag lehq yawd ved ni ma khuhn lo ser lar che awg yuhd haq yug tuhz vehr che yaog. Che ve awr lehr, yaq kaw khuhn che che awg yuhd haq koz che yaog.
19 Ouvindo alguém a palavra do Reino e não a entendendo, vem o maligno e arrebata o que foi semeado no seu coração; este é o que foi semeado ao pé do caminho;
20 Huhx meh de lo che che awg yuhd awg lawn awr lehr, bon khuhd haq gha kad lehq teq pear lehax har naq ha lehg ha ka haq yug che chaw haq koz che yaog.
20 porém o que foi semeado em pedregais é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria;
21 Kheh ma khuhd bon khuhd u ve haq te lehq tuq che khanr che he lehq du deh che haq gha phud che te yand, yawd ved ni ma sir khuhn awg chi kha sehax ma cuhz yeg cheaq te lehq, khanr ma ghad lehq teq pear lehax yawd chid bag vehr che yaog.
21 mas não tem raiz em si mesmo; antes, é de pouca duração; e, chegada a angústia e a perseguição por causa da palavra, logo se ofende;
22 A chud de lo che che awg yuhd awg lawn awr lehr, bon khuhd u ve haq gha kad liz mig gig khod-aq lo ve duhd har tug awg ceng teq pa he lehq phu si med nged jeg kor teq pa bon khuhd u ve haq hoz beh lar cheaq te lehq awg sir nuhq maq gha che chaw haq koz che yaog.
22 e o que foi semeado entre espinhos é o que ouve a palavra, mas os cuidados deste mundo e a sedução das riquezas sufocam a palavra, e fica infrutífera;
23 Mig khid daq kig lo che che awg yuhd awg lawn awr lehr, bon khuhd u ve haq gha kad lehq na gha che chaw teq pa haq koz che yaog. I hehd teq pa ted pehg pehar teq ha pun, ted pehg pehar khuhq chi pun he lehq ted pehg pehar sehz chi pun awg sir nuhaq che yaog,” lehd koz vid che yaog.
23 mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve e compreende a palavra; e dá fruto, e um produz cem, outro, sessenta, e outro, trinta.
24 Yer suq i hehd haq awg kag awr ve awg lawn tawd par hax ted mag kawq te mar vid lehq koz che, “Muhd nuh maq muhd mig awr lehr yawd ved ha khuhn daq che awg yuhd ser che chaw te ghad haq sur daq che yaog.
24 Propôs-lhes outra parábola, dizendo: O Reino dos céus é semelhante ao homem que semeia boa semente no seu campo;
25 Chaw yad teq pa yuhq mir ka chehd huh, yawd ved cand par lag lehq a cag ser lar che khuhn a vanx yuhd kawq ser ke lar haz lehq kawq veh che yaog.
25 mas, dormindo os homens, veio o seu inimigo, e semeou o joio no meio do trigo, e retirou-se.
26 Awg yeg yeg vehr lehq awg sir nuhaq che te yand, a vanx haq liz kha sehax ngawx lehq sir gha che yaog.
26 E, quando a erva cresceu e frutificou, apareceu também o joio.
27 Kheh te lehq yehg sehr phad haq awg ceg var teq pa na lehq koz che, ‘Jawd mawd-og, nawg ved ha khuhn lo daq che awg yuhd haq lehax nawg ser lar che ma hez hawg la. A thoq te a vanx cawg gha cheawg le,’ lehd koz na ngawx che yaog.
27 E os servos do pai de família, indo ter
28 Yehg sehr phad kawq koz vid che, ‘Cand par te ghad ghad te che yaog,’ lehz i hehd haq koz vid che yaog. Awg ceg var teq pa yawd haq na lehq koz che, ‘Nawg ngag hehd haq a vanx cehg u ve teq pa ca ghawg kha vid gad la,’ lehd koz vid che yaog.
28 E ele lhes disse: Um inimigo é quem fez isso. E os servos lhe disseram: Queres, pois, que vamos arrancá-lo?
29 Yawd kawq koz vid che, ‘Taq te ser. Nig hehd a vanx cehg haq ghawg chid bag ver a cag cehg teq pa haq liz ga ghawg chid bag vehr lawg.
29 Porém ele lhes disse: Não; para que, ao colher o joio, não arranqueis também o trigo com ele.
30 Teh lar lehq a cag ghig che awg yand kha gag nid ceng cear teq geha ir taz chehd vid ser,’ lehz yehg sehr phad koz che yaog. A cag ghiq yand gaeg ver, ‘A vanx cehg haq awg kawd ghiq chuhq lar lehq a mir khuhn tox ke peg nuhr heh, a cag haq ghiq dawz lehq cag sir ngag ved cag yehg khuhn saw ke laoq,’ lehz a cag ghiq var teq pa haq ngag koz vid tug yaog.”
30 Deixai crescer ambos juntos até à ceifa; e, por ocasião da ceifa, direi aos ceifeiros: colhei primeiro o joio e atai-o em molhos para o queimar; mas o trigo, ajuntai-o no meu celeiro.
31 Yer suq i hehd haq tawd par hax ted mag kawq te mar vid lehq koz che, “Muhd nuh maq muhd mig awr lehr chaw te ghad yawd ved ha khuhn ser lar che a ghawd yuhd haq sur daq che yaog.
31 Outra parábola lhes propôs, dizendo: O Reino dos céus é semelhante a um grão de mostarda que um homem, pegando dele, semeou no seu campo;
32 Awg yuhd u ve awr lehr awg yuhd awg ceng gha lia khuhn suaq keh i jad liz iar che te yand, ghawd phaq muhq nuha teq pa awg kag awr ve haq keh ir lehq awg cehg nux maz phehq vehr che yaog. Kheh te lehq muhd-aq lo pog tod che ngaz teq pa lag lehq awg kax teq pa thag huh awg phi te lehq ghad jehd che yaog,” lehd koz che yaog.
32 o qual é realmente a menor de todas as sementes; mas, crescendo, é a maior das plantas e faz-se uma árvore, de sorte que vêm as aves do céu e se aninham nos seus ramos.
33 Yer suq i hehd haq tawd par hax ted mag kawq te mar vid lehq koz che, “Muhd nuh maq muhd mig awr lehr did haq sur daq che yaog. Yad mid te ghad did haq yug lehq khaor mod mia sehz khuhr luhd khuhn ke ver, awg gha lia haq saw cid tuag vid gha che yaog,” lehd koz che yaog.
33 Outra parábola lhes disse: O Reino dos céus é semelhante ao fermento que uma mulher toma e introduz em três medidas de farinha, até que tudo esteja levedado.
34 Awg lawn che ve teq pa awg gha lia haq Yer suq tawd par hax te lehq chaw mor nux haq koz mar vid che yaog. Tawd par hax maq te ver yawd i hehd haq maq mar vid che yaog.
34 Tudo isso disse Jesus por parábolas à multidão e nada lhes falava sem parábolas,
35 Yawd che kheh te che awr lehr Ghig sa ve cuh kar var koz lar che tawd khuhd heh phehaq vid tug te che yaog. Tawd khuhd u ve awr lehr,
35 para que se cumprisse o que fora dito pelo profeta, que disse: Abrirei em parábolas a boca; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.
36 Yer suq yawd chaw mor nux haq phaz daq lar haz lehq yehg khuhn gehe che te yand yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd chehd huh lag lehq, “Ha khuhn ser che a vanx yeg awg lawn tawd par hax te mar che cuhx kig ngag hehd haq a cehax koz mar ax laoq,” lehd koz vid che yaog.
36 Então, tendo despedido a multidão, foi Jesus para casa. E chegaram ao pé dele os seus discípulos, dizendo: Explica-nos a parábola do joio do campo.
37 Yer suq yawd kawq koz che, “Daq che awg yuhd ser par awr lehr chaw yad ve Yad phu yaog.
37 E ele, respondendo, disse-lhes: O que semeia a boa semente é o Filho do Homem,
38 Ha awr lehr mig gig che ve haq koz che yaog. Daq che awg yuhd awr lehr muhd nuh maq muhd mig yad teq pa haq koz che yaog. A vanx yeg awr lehr haeg che awg sehr phad ve awg yad teq pa haq koz che yaog.
38 o campo é o mundo, a boa semente são os filhos do Reino, e o joio são os filhos do Maligno.
39 Awg yuhd u ve haq ser che cand par awr lehr ned haeg yaog. A cag ghiq che awg yand awr lehr mig gig che ve leh che awg yand haq koz che yaog. A cag ghiq sehr phad teq pa awr lehr muhd nuh maq cuh yad teq pa haq koz che yaog.
39 O inimigo que o semeou é o diabo; e a ceifa é o fim do mundo; e os ceifeiros são os anjos.
40 A vanx yeg haq ghiq lehq a mir khuhn tox ke che heh te lehq mig gig che ve leh che awg yand gaeg ver, u ve heh phehaq tug yaog.
40 Assim como o joio é colhido e queimado no fogo, assim será na consumação deste mundo.
41 Chaw yad ve Yad phu awr lehr yawd ved muhd nuh maq cuh yad teq pa haq peha lehq su haq te yaq vid che chaw he lehq haeg che haq te che chaw awg gha lia haq yawd ved muhd mig awg khuhn i hehd saw yug tuhz peg ver,
41 Mandará o Filho do Homem os seus anjos, e eles colherão do seu Reino tudo o que causa escândalo e os que cometem iniquidade.
42 a mir ji paw chiz jad che khuhn yug chid bag ke tug yaog. U huh i hehd kug huhg paz huhg lehq cig gig yuhz cheq tug yaog.
42 E lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali, haverá pranto e ranger de dentes.
43 Kheh te lehq, awg yand u ve khuhn thed che cawd che chaw teq pa awr lehr i hehd ve Awr pa ve muhd mig khuhn muhd ni heh te awg ghiq pawd-ag tug yaog. Nar puh cawg che chaw kha sehax naoq.
43 Então, os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
44 Muhd nuh maq muhd mig awr lehr, ti mi khuhn khuhd ceh lar che awg phuhd khaz jad che med nged haq sur daq che yaog. Med nged u ve haq mawg che chaw awr lehr, kawq ghu khuhd ceh lar haz lehq ha lehg jad che khuhn koeq lehq yawd kha cawg lar che med nged awg ceng gha lia haq huhd kha lar haz lehq ti mi u ve haq vig yug che yaog.
44 Também o Reino dos céus é semelhante a um tesouro escondido n dele, vai, vende tudo quanto tem e compra aquele campo.
45 Muhd nuh maq muhd mig awr lehr daq jad che pix koer sehnx sir haq ca che tad kag var haq sur daq che yaog.
45 Outrossim, o Reino dos céus é semelhante ao homem negociante que busca boas pérolas;
46 Yawd awg phuhd khaz jad che pix koer sehnx sir ted mag haq gha mawg che te yand, yawd koeq lehq yawd kha cawg lar che med nged awg ceng gha lia saw huhd ve lehq sehnx sir u ve haq vig yug che yaog.
46 e, encontrando uma pérola de grande valor, foi, vendeu tudo quanto tinha e comprou-a.
47 Ted ceng liz, muhd nuh maq muhd mig awr lehr lad chuhd ghig khuhn phehd ke lehq ngad awg ceng gha lia haq hoz yug chehd che geq haq sur daq che yaog.
47 Igualmente, o Reino dos céus é semelhante a uma rede lançada ao mar e que apanha toda qualidade
48 Ngad kha peh vad-ag cawg vehr che te yand, ngad ca var teq pa geq haq ghig puhg lo ghawg yug peg ver, mi lar lehq daq che ngad teq pa haq khuhr luhd khuhn lez ke lehq mad daq che ngad teq pa haq yug chid bag che yaog.
48 E, estando cheia, a puxam para a praia e, assentando-se, apanham para os cestos os bons; os ruins, porém, lançam fora.
49 Mig gig leh che awg yand u ve liz che ve haq sur daq che yaog. Muhd nuh maq cuh yad te pa tuhaz lehq thed che cawd che chaw teq pa he lehq haeg che chaw teq pa haq fir daq pehg daq peg ver,
49 Assim será na consumação dos séculos: virão os anjos e separarão os maus dentre os justos.
50 haeg che chaw teq pa haq a mir ji paw chiz jad che khuhn yug bag ke tug yaog. U huh i hehd kug huhg paz huhg lar lehq cig geq yuhz cheq tug yaog.
50 E lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali, haverá pranto e ranger de dentes.
51 Awg lawn che ve teq pa awg gha lia haq nig hehd teq pa saw na gha vehor la,” lehd koz na ngawx che te yand, “na gha vehor,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
51 E disse-lhes Jesus: Entendestes todas estas Disseram-lhe eles: Sim, Senhor.
52 Yer suq kawq koz vid che, “Kheh te lehq, muhd nuh maq muhd mig awg lawn hend yug peg che liq buhq var awg gha lia awr lehr, yehg sehr phad te ghad a sug yawd ved med nged ke lar kig awg khuhn med nged awg pir he lehq awg suhx yug tuhz che haq sur daq che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
52 E ele disse-lhes: Por isso, todo escriba instruído acerca do Reino dos céus é semelhante a um pai de família que tira do seu tesouro
53 Tawd pa hax u ve teq pa haq Yer suq te mar vid peg lehq yawd u huh tuhz veh che yaog.
53 E aconteceu que Jesus, concluindo essas parábolas, se retirou dali.
54 Yawd ved muhd mig lo yawd kawq gag vehr lehq i hehd ve bon lawg kig khuhn mar vid che yaog. Kheh te lehq i hehd teq pa and lehq koz che, “Chaw che ve phad, che kheh te che cud yiq he lehq kand pax khar lo ca gha veha cheawg le.
54 E, chegando à sua pátria, ensinava-os na sinagoga deles, de sorte que se maravilhavam e diziam: Donde veio a este a sabedoria e estas maravilhas?
55 Yawd vawr a suhz te var ve yad par ma hez hawg la. Awr ye liz Mar riq meh che ma hez hawg la. Yawd ved awg nax var teq pa vawr, Yar koq, Yod sehq, Sid monr he lehq Yud daq teq pa ma hez hawg la.
55 Não é este o filho do carpinteiro? E não se chama sua mãe Maria, e seus irmãos, Tiago, e José, e Simão, e Judas?
56 Yawd ved awg nax ma teq pa liz a nig geh chehd chehd che ma hez hawg la. Kheh te lehq chaw che ve phad vawr che kheh te gha che cud yiq he lehq kand pax che ve teq pa khar lo ca gha veha cheawg le,” lehd koz lehq
56 E não estão entre nós todas as suas irmãs? Donde lhe veio, pois, tudo isso?
57 nez nag che yaog. Yer suq i hehd haq koz vid che, “Ghig sa ve cuh kar var te ghad awr lehr awg mig awg phond cawg che yaog. Kheh ma khuhd a sug yawd ved muhd mig he lehq a sug yawd ved yehg awg khuhn awg mig awg phond mad cawg,” lehd koz che yaog.
57 E escandalizavam-se nele. Jesus, porém, lhes disse: Não há profeta sem honra, a não ser na sua pátria e na sua casa.
58 I hehd teq pa Yer suq haq maq yonr cheaq te lehq, u huh yawd and tug kha peh maq te che yaog.
58 E não fez ali muitas maravilhas, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.