Marcos 15
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Muhd thid-ag che te yand, teq pear lehax paw khod nux teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa, liq buhq var teq pa he lehq jehg daq var awg mor awg gha lia geh jehg daq che yaog. I hehd Yer suq haq pheh lar peg lehq sir ve lehq, jawd mawd Pid laq ve laq khuhn lo yawd haq chid aq vid che yaog.
1 Assim que amanheceu, os chefes dos sacerdotes se reuniram com os líderes dos judeus, e com os mestres da Lei, e com todo o Conselho Superior e fizeram os seus planos. Eles amarraram Jesus, e o levaram, e entregaram a Pilatos.
2 Awg yand u ve khuhn jawd mawd Pid laq koz che, “Nawg awr lehr, Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd nux yaog la,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
2 Pilatos perguntou: — Você é o rei dos judeus?
3 Paw khod nux teq pa awr lehr, yawd haq vend bax hax ceh nux tar che yaog.
3 E os chefes dos sacerdotes faziam muitas acusações contra ele.
4 Kheh te lehq, jawd mawd Pid laq koz che, “Nawg teq chaweh liz mad kawq koz vehr cheawg la. I hehd nawg haq vend bax khawd-ehg ma tar che haq ngawx ser,” lehd koz vid che yaog.
4 Então Pilatos fez outra pergunta: — Você não vai responder? Veja quantas acusações estão fazendo contra você!
5 Kheh ma khuhd, Yer suq tawd teq pear liz maq yaw khuhq cheaq te lehq jawd mawd Pid laq and che yaog.
5 Porém Jesus não disse mais nada, e Pilatos ficou muito admirado com isso.
6 Pawehd u ve haq te che te yand, thawnr khuhn chehd che chaw teq pa awg khuhn, muhd mig yad teq pa lawg che te ghad haq jawd mawd Pid laq phehd vid che awg lid cawg che yaog.
6 Em toda Festa da Páscoa , o Governador costumava soltar um dos presos, a pedido do povo.
7 Awg yand u ve haq, muhd mig haq phuhz veh lehq chaw haq dawz vehr che Bar rar baq meh che chaw te ghad cawg che yaog. Yawd awr lehr, phuhz veh che awg chawd teq pa geh teq geha thawnr khuhn pheh ke lar che yaog.
7 Naquela ocasião um homem chamado Barrabás estava preso na cadeia junto com alguns homens que tinham matado algumas pessoas numa revolta.
8 Awg yand u ve khuhn, chaw awg mor nux jawd mawd Pid laq chehd lo kae lehq awg lid cawg che heh tea tug i hehd lawg che yaog.
8 A multidão veio e começou a pedir que, como era o costume, Pilatos soltasse um preso.
9 Jawd mawd Pid laq awr lehr, “Nig hehd awg pun Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd nux haq phehad vid gad cheawg la,” lehz i hehd haq na ngawx che yaog.
9 Então ele perguntou: — Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
10 Awg lawn ghod ver, paw khod nux teq pa Yer suq haq khawehx che ni ma cawg cheaq te lehq, yawd haq chid aq ax che haq jawd mawd Pid laq sir che yaog.
10 Ele sabia muito bem que os chefes dos sacerdotes tinham inveja de Jesus e que era por isso que o haviam entregado a ele.
11 Kheh ma khuhd, Yer suq haq ma phehd vid lehq Bar rar baq haq phehd vid tug, paw khod nux teq pa awr lehr chaw awg mor nux haq ca joz phuhz vid che yaog.
11 Mas os chefes dos sacerdotes atiçaram o povo para que pedisse a Pilatos que, em vez de soltar Jesus, ele soltasse Barrabás.
12 Jawd mawd Pid laq awr lehr, “Kheh te ver, Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd nux lehz nig hehd koz che te ghad haq ngag khawd-ehg kheh gha te tuawg le,” lehd koz i hehd haq kawq na ngawx che te yand,
12 Pilatos falou outra vez com o povo. Ele perguntou: — O que vocês querem que eu faça com este homem que vocês chamam de rei dos judeus?
13 “Yawd haq laq kan thag huh thaq vehr lor,” lehd koz, i hehd hax ceh nux kawq kug che yaog.
13 E eles gritaram: — Crucifica!
14 Jawd mawd Pid laq i hehd haq koz vid che, “A thoq haq te lehq le. Yawd haeg che a thoq maq ted ceng haq te cheawg le,” lehd koz na ngawx che te yand, “Yawd haq laq kan thag huh thaq vehr lor,” lehd koz, i hehd ghaq te maq heh hax ceh nux kawq kug che yaog.
14 — Que crime ele cometeu? — perguntou Pilatos. Mas eles gritaram ainda mais alto: — Crucifica! Crucifica!
15 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq awr lehr, chaw awg mor nux ni ma cawd tug te gad cheaq te lehq, i hehd awg pun Bar rar baq haq phehd vid lehq, Yer suq haq jawq peg lehq, laq kan thag huh thaq vehr tug chid aq vid che yaog.
15 Então Pilatos, querendo agradar o povo, soltou Barrabás, como eles haviam pedido. Depois mandou chicotear Jesus e o entregou para ser crucificado.
16 Awg yand u ve khuhn, maq yad teq pa awr lehr muhd mig jawd mawd nux ve hawx yehg haq caz daq che ko lar che awg khuhn lo Yer suq haq sir ve kae lehq, maq yad ted taq ve awg gha lia haq kug phoz che yaog.
16 Aí os soldados levaram Jesus para o pátio interno do Palácio do Governador e reuniram toda a tropa.
17 I hehd awr lehr, pha awg naz mix-a te che a poq yehg maq yawd haq deh vid che yaog. A chud te haq liz yug lehq, si ux cuhr heh te ghaq lehq yawd haq khuhz vid che yaog.
17 Depois vestiram em Jesus uma capa vermelha e puseram na cabeça dele uma coroa feita de ramos cheios de espinhos.
18 “Yud daq ve jawd mawd-og, nawg awg bon ir vid-oq,” lehz i hehd yawz yan che heh te lehq yawd haq koz gid che yaog.
18 E começaram a saudá-lo, dizendo: — Viva o Rei dos Judeus!
19 Kheh te peg lehq, i hehd pund tag haq yug lehq yawd ved a kor haq kaod dawz che yaog. Yawd haq cux ghig kaod pheq puhr lehq, nar kheh teh mi lar lehq yawd haq a kor kaod pi gid che yaog.
19 Batiam na cabeça dele com um bastão, cuspiam nele e se ajoelhavam, fingindo que o estavam adorando.
20 Yawd haq maq sawnr ma caz te peg lehq, awg naz mix-a te che a poq yehg maq haq i hehd kuhz kha lehq yawd ved a poq haq kawq fex vid che yaog. Kheh te lehq laq kan thag huh thaq vehr tug, i hehd yawd haq sir ve tuhez che yaog.
20 Depois de terem caçoado dele, tiraram a capa vermelha e o vestiram com as suas próprias roupas. Em seguida o levaram para fora a fim de o crucificarem.
21 Ar ler sar duq he lehq Rud phuq awr pa, Sid monr meh che Kud rer ner med yad te ghad, ha khuhn kae kawaq che haq i hehd gha mawg lehq, yawd haq bax nex lehq Yer suq ve laq kan haq taz cuh vid che yaog.
21 No caminho, os soldados encontraram um homem chamado Simão, que vinha do campo para a cidade. Esse Simão, o pai de Alexandre e Rufo, era da cidade de Cirene. Os soldados obrigaram Simão a carregar a cruz de Jesus
22 Gawd laq gawd taq lehd koz che chehd kig huh i hehd Yer suq haq yug ve kae che yaog. Awg meh u ve cuhx kig awr lehr, a kor ghuhd lehd koz che yaog.
22 e levaram Jesus para um lugar chamado Gólgota. (Gólgota quer dizer “Lugar da Caveira”.)
23 Mud rar khuhq huhz lar che a pehx med ghig su yawd haq taw vid che liz, yawd mad dawg.
23 Queriam dar a ele vinho misturado com um calmante chamado mirra , mas ele não bebeu.
24 Su yawd haq laq kan thag huh thaq ke peg khaz nuhr, i hehd awr lehr beg ke khar ve te khoz haq a sug gha cawd che haq, i hehd nar bar kehx yug lehq yawd ved beg ke haq pehg daq che yaog.
24 Em seguida os soldados o crucificaram e repartiram as suas roupas entre si, tirando a sorte com dados, para ver qual seria a parte de cada um.
25 I hehd yawd haq laq kan thag huh thaq ke lar che awr lehr, muhd sawx kuhd nar rir te yand yaog.
25 Eram nove horas da manhã quando crucificaram Jesus.
26 “Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd nux yaog,” lehd koz yawd haq vend bax tar che liq i hehd buhq nehx lar che yaog.
26 Puseram em cima da cruz uma tabuleta onde estava escrito como acusação contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 Kheh te lehq yawd geh teq geha chaw khuhd ni ghad haq liz, laq yaq awr pax awr te ghad, laq vehr awr pax awr te ghad, laq kan thag huh thaq ke lar che yaog.
27 Com Jesus, crucificaram também dois ladrões: um à sua direita e o outro à sua esquerda.
28 — ausente —
28 [Assim se cumpriu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Ele foi tratado como se fosse um criminoso.”]
29 Yig yig lag lag te che chaw teq pa awr lehr, yawd haq maq sawnr ma caz koz gid lehq, a sug yawd ved a kor hiz lehq koz che, “Ag log ngawx ser, bon yehg nux haq te lug lehq sehr ni awg khuhn kawq te gha hawg ghod che chaw-og,
29 Os que passavam por ali caçoavam dele, balançavam a cabeça e o insultavam assim: — Ei, você que disse que era capaz de destruir o Templo e tornar a construí-lo em três dias!
30 nawg awg ton haq yug pong vid lehq laq kan thag huh yaq laoq,” lehd koz vid che yaog.
30 Pois desça da cruz e salve-se a si mesmo!
31 Paw khod nux teq pa liz, liq buhq var teq pa geh teq geha che ve heh te lehq yawd haq koz gid ghig gid lehq koz che, “Su haq vawr, yawd ga gha che yaog. Kheh ma khuhd, yawd awg ton haq yawd ga maq gha.
31 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei também caçoavam dele, dizendo: — Ele salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!
32 A nig gha mawg lehq gha yonr tug, Khreq lehd koz che Id sar rer laq ve jawd mawd nux haq laq kan thag huh yaq vid-oq,” lehz te ghad he lehq te ghad koz daq che yaog.
32 Vamos ver o Messias , o Rei de Israel, descer agora da cruz e então creremos nele! E os ladrões que foram crucificados com Jesus também o insultavam.
33 Muhd kaw cuhaz huh loar tanr lehq muhd phiq phawd awr seh nar rir kha gag, mig gig awg gha lia awg naz tud phehq vehr che yaog.
33 Ao meio-dia começou a escurecer, e toda a terra ficou três horas na escuridão.
34 Muhd phiq phawd awr seh nar rir gaeg che te yand, Yer suq awg khuhd hehnd chawa te lehq, “Ed liq, Ed liq, lar mar sar baq tar ni,” lehd koz kug che yaog. Cuhx kig awr lehr, “Ngag ved Ghig sa-og, ngag ved Ghig sa-og, a thoq te nawg ngag haq chid bag lar haz ax cheawg le,” lehd koz che yaog.
34 Às três horas da tarde Jesus gritou bem alto:
35 Awg pad huh hox chehd che chaw ted pehg pehar tawd u ve haq gha kad che te yand, “Ngawx lor, yawd Ed lid yaq haq kug che yaog,” lehd koz che yaog.
35 Algumas pessoas que estavam ali ouviram isso e disseram: — Escutem! Ele está chamando Elias!
36 Kheh te lehq, chaw te ghad cex kae lehq, a kaz chuhq vid tug pha ted mag haq yug lehq a pehx med ghig ce maq awg khuhn tur ke peg lehq, pund tag haq choz lehq yawd haq taw vid che yaog. Chaw u ve te ghad koz che, “Law lar ser. Ed lid yaq yawd haq ca yug yaq vid-ag tug lehq nar, ngag hehd ngawx lar sar,” lehd koz che yaog.
36 Alguém correu e molhou uma esponja em vinho comum, pôs na ponta de um bastão, deu para Jesus beber e disse: — Esperem! Vamos ver se Elias vem tirá-lo da cruz!
37 Yer suq awg khuhd hehnd chawa kug lehq, sax chez vehr che yaog.
37 Aí Jesus deu um grito forte e morreu.
38 Awg yand u ve haq, bon yehg nux ve pha thed lar che awr lehr, awg thag lo te lehq awg huhx lo kha gag ni khod te pheq vehr che yaog.
38 Então a cortina do Templo se rasgou em dois pedaços, de cima até embaixo.
39 Yawd kheh te sax chez vehr che haq yawd mehz khuhd suhr huh hox chehd che maq yad awg hox te ghad gha mawg che te yand, “Chaw che awr lehr awg cehg mag Ghig sa ve yad phu te ghad phehq che yaog,” lehd koz che yaog.
39 O oficial do exército romano que estava em frente da cruz, vendo Jesus morrer daquele modo, disse: — De fato, este homem era o Filho de Deus!
40 U huh a cehax vid-aq lo yad mid teq pa liz chehd lar ngawx chehd che yaog. I hehd awg khuhn, Mar riq Mar gar dar laq, a saq i che Yar koq te ghad he lehq Yod sehq ve awr ye Mar riq he lehq Sar lor mer teq pa chehd chehd che yaog.
40 Algumas mulheres também estavam ali, olhando de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Salomé e Maria, que era mãe de José e de Tiago, o mais moço.
41 I hehd awr lehr, Yer suq Gar liq lehd muhd mig awg khuhn chehd-ag huh, yawd khaz nuhr ghaq kae lehq yawd haq ga vid lehq te car te taw vid tod che yad mid teq pa yaog. Yer ruq sar lehnr med lo yawd geh teq geha taz lar che awg kag awr ve yad mid laex ghad liz u huh chehd lehq ngawx chehd che yaog.
41 Essas mulheres tinham acompanhado e ajudado Jesus quando ele estava na Galileia. Além dessas, estavam ali muitas outras mulheres que tinham ido com ele para Jerusalém.
42 Sa ba to awg ni mad gag ser awg ghud suhr teq ni muhd phiq vehr huh, ghu hehnd che awg ni cawd cheaq te lehq,
42 — ausente —
43 awg mig awg phond cawg che jehg daq var, Ar riz mar thehr med yad Yod sehq meh che te ghad lag che yaog. Yawd awr lehr, Ghig sa ve muhd mig haq duhd law chehd che chaw te ghad phehq che yaog. Yawd ni ma tag che khuhn te lehq, jawd mawd Pid laq chehd lo kae lehq Yer suq ve awg ton haq lawg yug che yaog.
43 — ausente —
44 Awg yand kheh muha lehax liz suh vehr che haq te lehq, jawd mawd Pid laq and lehq maq yad awg hox haq kug yug lehq, “Yawd suh vehr cehg mag che yaog la,” lehd koz na ngawx che yaog.
44 Pilatos ficou admirado quando soube que Jesus já estava morto. Chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que Jesus tinha morrido.
45 Yer suq suh vehr che awg lawn maq yad awg hox koz vid lehq jawd mawd Pid laq gha sir che te yand, Yer suq ve awg ton Yod sehq haq pid che yaog.
45 Depois de receber a informação do oficial, Pilatos entregou a José o corpo de Jesus.
46 Kheh te lehq, Yod sehq pha phua liz vig lehq, Yer suq ve awg ton haq yug yaq peg lehq, pha phua yug huhz thiz peg lehq, huhx meh thuhz lar che tur phuh awg khuhn ke lar che yaog. Tur phuh awg khod med huh huhx meh phuhz chuhd lar haz che yaog.
46 José comprou um lençol de linho, tirou o corpo da cruz e o enrolou no lençol. Em seguida pôs o corpo num túmulo cavado na rocha e rolou uma grande pedra para fechar a entrada do túmulo.
47 Mar riq Mar gar dar laq he lehq Yod sehq ve awr ye Mar riq awr lehr, yawd teh lar kig haq gha mawg che yaog.
47 Maria Madalena e Maria, a mãe de José, estavam olhando e viram onde o corpo de Jesus foi colocado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.