Lucas 15
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Awg yand u ve khuhn awg khawnr saw var he lehq vend bax yad teq pa, Yer suq mar che haq na tug yawd awg pad huh phoz lag che yaog.
1 Cobradores de impostos e outros pecadores vinham ouvir Jesus ensinar.
2 Phar rir sehd teq pa he lehq liq buhq var teq pa koz che, “Che phad vend bax yad teq pa haq haq yug lehq, i hehd teq pa geh thi cad thi dawg che law,” lehd koz khaex che yaog.
2 Os fariseus e mestres da lei o criticavam, dizendo: “Ele se reúne com pecadores e até come com eles!”.
3 Yer suq i hehd haq tawd par hax te mar vid che,
3 Então Jesus lhes contou esta parábola:
4 “Nig hehd teq pa khuhn chaw te ghad yawg teq ha kheh cawg lehq teq kheh mehx vehr ver, kuhd chi kuhd kheh haq kaz cad kig muhq de khuhn teh lar haz lehq, mehx vehr che yawg teq kheh haq mawg thad kha gag mad ghaq cae hawg la.
4 “Se um homem tiver cem ovelhas e uma delas se perder, o que acham que ele fará? Não deixará as outras noventa e nove no pasto e buscará a perdida até encontrá-la?
5 Yawg u ve haq yawd ca mawg vehr ver, ha lehg jad che khuhn yug lehq laq boz thang chid taz vea lehq kawaq vehr che yaog.
5 E, quando a encontrar, ele a carregará alegremente nos ombros e a levará para casa.
6 Yawd ved yehg lo kawq gag ver, yawd ved awg chawd teq pa he lehq awg pad awg ki huh ve chaw teq pa haq kug lehq, ‘Ngag geh ga ha lehg laoq. Awg lawn ghod ver ngag ved yawg mehx vehr che kawq ca mawg vehor,’ lehz yawd koz tug yaog.
6 Quando chegar, reunirá os amigos e vizinhos e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei minha ovelha perdida!’.
7 Ngag nig hehd haq koz ax laq, u ve haq sur daq che yaog. Vend bax haq duhd phuhz tug maq lor lehd duhd che thed che cawd che chaw kuhd chi kuhg ghad haq keh, vend bax yad te ghad vend bax haq duhd phuhz lehq kaw kawaq ver, muhd nuh kawag lo ha lehg tug lex lehq cawg mad che yaog.
7 Da mesma forma, há mais alegria no céu por causa do pecador perdido que se arrepende do que por noventa e nove justos que não precisam se arrepender.”
8 Tawd par hax te ver, yad mid ma te ghad yawd awg phuhd khaz che phu teq chi thehq cawg che ted thehq yehg khuhn che mehx vehr cawd ver, a mir khehd tox lar lehq yehg jawq siz lehq, mawg thad kha gag mad ghaq ca che yad mid ma cawg hawg la.
8 “Ou suponhamos que uma mulher tenha dez moedas de prata e perca uma. Acaso não acenderá uma lâmpada, varrerá a casa inteira e procurará com cuidado até encontrá-la?
9 Yawd phu u ve haq kawq mawg vehr che te yand, yawd awg chawd teq pa he lehq yawd pad huh chehd che chaw teq pa haq koz vid che, ‘Ngag geh ga ha lehg laoq. Awg lawn ghod ver, ngag ved phu mehx vehr che kawq ca mawg vehor,’ lehd koz vid tug yaog.
9 E, quando a encontrar, reunirá as amigas e vizinhas e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a minha moeda perdida!’.
10 Ngag nig hehd haq koz ax laq, u ve haq su daq che yaog. Ghig sa liz, vend bax yad te ghad vend bax haq duhd phuhz lehq kaw kawaq ver, yawd ved muhd nuh maq cuh yad mehz khuhd suhr ha lehg tug cawg che yaog.”
10 Da mesma forma, há alegria na presença dos anjos de Deus quando um único pecador se arrepende”.
11 Yer suq te pawz kawq koz che, “Chaw te ghad phad yawd yad par ni ghad cawg che yaog.
11 Jesus continuou: “Um homem tinha dois filhos.
12 Awg nax var te ghad awr pa haq koz vid che, ‘Ngar pa-og, ngag gha cawd che ngag ved awg sinx teq pa ngag haq pehar laoq,’ lehd koz vid che yaog. Kheh te lehq, awr pa ix mag haq awg sinx pehg vid che yaog.
12 O filho mais jovem disse ao pai: ‘Quero a minha parte da herança’, e o pai dividiu seus bens entre os filhos.
13 Awg khaz nuhr maq muh tand, awg nax var te ghad yawd ved med nged jeg kor teq pa saw yug ve lehq, vid-ag lo muhd mig ted mag khuhn ca chehd-eg che yaog. U huh yawd mig gig a lor tand pehor haq ghaq te lehq, yawd ved phu he lehq med nged saw cad saw yehd bag vehr che yaog.
13 “Alguns dias depois, o filho mais jovem arrumou suas coisas e se mudou para uma terra distante, onde desperdiçou tudo que tinha por viver de forma desregrada.
14 Yawd kha cawg che saw cad saw yehd peg che te yand, muhd mig u ve khuhn meq nux kaz nux cawag lehq, yawd teq chaweh yug cad tug mad cawg che yaog.
14 Quando seu dinheiro acabou, uma grande fome se espalhou pela terra, e ele começou a passar necessidade.
15 Kheh te lehq, yawd muhd mig u ve khuhn chehd che chaw te ghad geh ca chehd lehq kanx ca te che yaog. Su yawd haq ha lo vaq hu cuh vid che yaog.
15 Convenceu um fazendeiro da região a empregá-lo, e esse homem o mandou a seus campos para cuidar dos porcos.
16 Yawd meq jad lehq, vaq cad chehd che a nuhz sir u ve teq pa kha buhz cad gad jad che yaog. Kheh liz, su yawd haq cad tug teq chaweh maq car vid che yaog.
16 Embora quisesse saciar a fome com as vagens dadas aos porcos, ninguém lhe dava coisa alguma.
17 Kheh te lehq, yawd kawq sir kawq nuhd-ag lehq koz che, ‘Ngar pa geh chehd lehq kanx canr te cad chehd che chaw teq pa liz, cad mad peg dawg mad peg te chehd-aq. Ngag awr lehr, chuhr huh meq jehd kaz jehd lehq suh vehr tug yaog.
17 “Quando finalmente caiu em si, disse: ‘Até os empregados de meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui, morrendo de fome.
18 Ngag tu lehq ngar pa chehd lo koeq lehq, “Ngar pa-og, ngag awr lehr Ghig sa haq liz nawg haq liz te yaq vehr che yaog.
18 Vou retornar à casa de meu pai e dizer: Pai, pequei contra o céu e contra o senhor,
19 Yaq ni khaz nuhr ver, ngag awr lehr, nawg ved yad-awg lehd liz koz maq kenr. Nawg ngag haq nawg ved kanx canr te par kheh tawa sawnr tar ax laoq,” lehz yawd koz vid tug yaog,’ lehd koz che yaog.
19 e não sou mais digno de ser chamado seu filho. Por favor, trate-me como seu empregado’.
20 Yawd tu lehq awr pa chehd lo koeq che yaog.
20 “Então voltou para a casa de seu pai. Quando ele ainda estava longe, seu pai o viu. Cheio de compaixão, correu para o filho, o abraçou e o beijou.
21 Kheh te lehq, awg yad par yawd haq koz vid che, ‘Ngar pa-og, ngag awr lehr Ghig sa haq liz nawg haq liz te yaq vehr cheaq te lehq, yaq ni khaz nuhr ver nawg ved yad-awg lehd liz koz ax maq kenr vehr che yaog,’ lehd koz vid che yaog.
21 O filho disse: ‘Pai, pequei contra o céu e contra o senhor, e não sou mais digno de ser chamado seu filho’.
22 Kheh liz awr pa awg ceg var teq pa haq kuhr phuhz ngawx lar lehq koz vid che, ‘Daq jad che a poq nux maz yug vea lehq yawd haq har naq deh vid laoq. Yawd ved laq nuh haq laq per liz nuhx vid laoq. Khi haq khi noz liz cuhx vid laoq.
22 “O pai, no entanto, disse aos servos: ‘Depressa! Tragam a melhor roupa da casa e vistam nele. Coloquem-lhe um anel no dedo e sandálias nos pés.
23 Kheh te lar haz lehq, nud nehax awg phoq chuhd te che teq kheh ca seh vea dawz laoq. Ha lehg ha ka thi cad thi dawg lehq pawehd teag veg.
23 Matem o novilho gordo. Faremos um banquete e celebraremos,
24 Awg lawn ghod ver, ngag yad par che suh vehr cheawg lehd duhd liz, a meha kawaq vehor. Mehx vehr peg liz a meha kawq ca mawg vehor,’ lehd koz lehq i hehd teq pa ha lehg ha ka pawehd te che yaog.
24 pois este meu filho estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’. E começaram a festejar.
25 Awg vix var vawr, ha khuhn kanx te chehd che yaog. Yawd kawaq lehq yehg pad huh gaeg lehq, nuhr mez ka khez chehd che awg khuhd haq gha kad che yaog.
25 “Enquanto isso, o filho mais velho trabalhava no campo. Na volta para casa, ouviu música e dança,
26 Yawd awg ceg var te ghad haq kug na che, ‘A thoq te chehd cheawg le,’ lehd koz na ngawx che yaog.
26 e perguntou a um dos servos o que estava acontecendo.
27 Awg ceg var koz vid che, ‘Nawg nax var yawd mad nag mad guhg lehq mad lug ma sez che khuhn kawq gag vehr lehq, nawr pa nud nehax awg phoq chuhd te che teq kheh dawz cad lar pawehd te chehd cheawg,’ lehd koz vid che yaog.
27 O servo respondeu: ‘Seu irmão voltou, e seu pai matou o novilho gordo, pois ele voltou são e salvo!’.
28 Awg vix var nez nag jad lehq, yehg khuhn liz mad kawq gehe che yaog. Kheh te lehq, awr pa tuhaz lehq yawd haq caw beg lehq lawg che yaog.
28 “O irmão mais velho se irou e não quis entrar. O pai saiu e insistiu com o filho,
29 Yawd awr pa haq kawq koz vid che, ‘Ngawx hehq. Ngag nawg ved awg ceg lehax te chehd che kheh muh muh gaeg lehq, nawg ved tawd khuhd haq te khuhad liz mad pong lex jaw. Kheh liz, ngag ved awg chawd teq pa geh ha lehg ha ka te tug, a chiq nehax teq kheha liz nawg ngag haq maq pehar jaw.
29 mas ele respondeu: ‘Todos esses anos, tenho trabalhado como um escravo para o senhor e nunca me recusei a obedecer às suas ordens. E o senhor nunca me deu nem mesmo um cabrito para eu festejar com meus amigos.
30 Kheh te lar, meh mar lanx teq pa haq awg chawd te lehq, nawg ved phu si muhd jeg haq saw yehd saw cad bag vehr che nawg ved yad par che te ghad kawaq gha mehx, nud par nehax awg phoq chuhd te che dawz car vid che law hehq,’ lehz koz vid che yaog.
30 Mas, quando esse seu filho volta, depois de desperdiçar o seu dinheiro com prostitutas, o senhor comemora matando o novilho!’.
31 Awr pa kawq koz vid che, ‘Yad par-og, nawg awr a pa geh khar thad liz chehd chehd che yaog. Ngag kha cawg lar che med nged awg gha lia nawg ved lehax yaog.
31 “O pai lhe respondeu: ‘Meu filho, você está sempre comigo, e tudo que eu tenho é seu.
32 Nawg nax var vawr, suh vehr lehq a meha kawq teaq heh te lehq, mehx vehr lehq a meha kawq ca mawg vehr che haq te lehq, ha lehg ha ka te vid cawd che yaog,’ lehz awr pa yawd haq kawq koz vid che yaog.”
32 Mas tínhamos de comemorar este dia feliz, pois seu irmão estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.