Lucas 13
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Awg yand u ve khuhn chaw ted pehg lag lehq, jawd mawd Pid laq Gar liq lehd chaw teq pa tand tug tand chehd-ag huh dawz vehr cheaq te lehq, i hehd ve awg suhr he lehq i hehd tand chehd che to saz ve awg suhr haq phawng daq che awg lawn Yer suq haq koz vid che yaog.
1 Naquela mesma ocasião algumas pessoas chegaram e começaram a comentar com Jesus como Pilatos havia mandado matar vários galileus, no momento em que eles ofereciam sacrifícios a Deus.
2 Yer suq kawq koz che, “Gar liq lehd chaw u ve teq pa haq su u kheh te suh vid cheawg lehr, awg kag awr ve Gar liq lehd chaw haq keh liz i hehd vend bax ir jad cheaq te cheawg lehz nig hehd duhd lehq la.
2 Então Jesus disse:
3 Ma hez hawg. Ngag nig hehd haq koz ax laq, i hehd teq pa suaq keh vend bax ir che ma cawg hawg. Nig hehd teq pa liz vend bax ma duhd phuhz ver, nig hehd awg gha lia liz i hehd teq pa heh te lehq gha lug gha sez tug yaog.
3 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
4 Ma hez ver, taz law ngawx kig Sid lonr yehg muh maq kuhd ter lehq, suh vehr che chaw teq chi hex ghad u ve teq pa awr lehr, Yer ruq sar lehnr med khuhn chehd che awg kag awr ve chaw teq pa haq keh i hehd te yaq cheawg lehz nig hehd duhd cheawg la.
4 E lembrem daqueles dezoito, do bairro de Siloé, que foram mortos quando a torre caiu em cima deles. Vocês pensam que eles eram piores do que os outros que moravam em Jerusalém?
5 Ma hez hawg. Ngag nig hehd haq koz ax laq, nig hehd teq pa vend bax ma duhd phuhz lehq ni ma maq pa ver, nig hehd teq pa awg gha lia liz i hehd teq pa heh te lehq gha lug gha sez tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
5 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
6 Yer suq yawd tawd par hax te mar lehq koz che, “Chaw te ghad yawd ved a pehx med kho khuhn a kud ted cehg kha lar che yaog. A kud cehg u ve haq yawd ca ngawx-ag liz awg sir mad mawg.
6 Então Jesus contou esta parábola :
7 Kheh te lehq, kho haq sax var haq yawd koz vid che, ‘Ngag a kud cehg che ve haq ca ngawx-ag che seh khuhq gag vehor, awg sir liz mad mawg. Awg cehg che ve haq thawq kuhd lor. A thoq te lehq mig khid te pehz chea lehax te vid lar cheawg le,’ lehd koz vid che yaog.
7 Aí disse ao homem que tomava conta da plantação: “Olhe! Já faz três anos seguidos que venho buscar figos nesta figueira e não encontro nenhum. Corte esta figueira! Por que deixá-la continuar tirando a força da terra sem produzir nada?”
8 Kho haq sax var kawq koz che, ‘Jawd mawd-og, cig ni khuhq teha lar ser. Ngag awg cehg cuhz per caw kar lehq, khid kha nehax ke vid ngawx sar.
8 Mas o empregado respondeu: “Patrão, deixe a figueira ficar mais este ano. Eu vou afofar a terra em volta dela e pôr bastante adubo.
9 Awg suhx-ag gaeg lehq awg sir nuhq ver, daeq che yaog. Kheh te lar, awg sir heh mad nuhq hawg ghod ver lehr, thawq kuhd vehr che yaog,’” lehd koz vid che yaog.
9 Se no ano que vem ela der figos, muito bem. Se não der, então mande cortá-la.”
10 Sa ba to awg ni teq ni huh bon lawg kig ted kag awg khuhn Yer suq mar vid chehd-ag huh,
10 Certo sábado, Jesus estava ensinando numa sinagoga .
11 u huh ned geh lehq nag che teq chi hex khuhq gaeq che yad mi te ghad chehd chehd che yaog. Yawd awr lehr, cuhq khu biz maq phehq vehr lehq, kawq thed maq gha vehr che yaog.
11 E chegou ali uma mulher que fazia dezoito anos que estava doente, por causa de um espírito mau. Ela andava encurvada e não conseguia se endireitar.
12 Yer suq yad mid ma u ve haq gha mawg lehq yawd kug veha lehq koz vid che, “Yad mid-og, nawg ved a nar haq nawg gha pong vehor,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e disse:
13 Yad mid u ve thag huh yawd ved laq kuhr tar vid lehq, teq pear lehx yad mid u ve cuhq kawq thed gha vehr lehq, Ghig sa haq chid ir chid muh che yaog.
13 Aí pôs as mãos sobre ela, e ela logo se endireitou e começou a louvar a Deus.
14 Sa ba to awg niaq Yer suq chaw nag haq ghu na vid cheaq te lehq, bon lawg kig huh ve awg hox u ve phad yawd nez nag jad lehq su haq koz vid che, “Kanx te cawd che awg ni khuhq ni cawg che yaog. Nig hehd a nar ghu na tug, awg ni u ve teq pa khuhn laor. Sa ba to awg ni haq ver tad lag,” lehd koz vid che yaog.
14 Mas o chefe da sinagoga ficou zangado porque Jesus havia feito uma cura no sábado. Por isso disse ao povo: — Há seis dias para trabalhar. Pois venham nesses dias para serem curados, mas, no sábado, não!
15 Kheh te lehq, Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Chaw pha yax te var teq paog, nig hehd teq pa awg gha lia Sa ba to awg ni ver a sug yawd ved nud he lehq pix lar nehax haq caz kheh phi kha vid lehq, awg kho khuhn seh ve tuhez lehq a kaz ca taw vid chehd che ma hez hawg la.
15 Então o Senhor respondeu:
16 Ar brar hanr ve yad mid che ve haq ned haeg Sar tanr pheh teh lar che teq chi hex khuhq gaeg che yaog. Pheh lar che u ve haq Sa ba to awg ni teq niaq phehd kha vid che ma cawd hawg la,” lehd koz vid che yaog.
16 E agora está aqui uma descendente de Abraão que Satanás prendeu durante dezoito anos. Por que é que no sábado ela não devia ficar livre dessa doença?
17 Yer suq che kheh koz cheaq te lehq, yawd haq cand che chaw teq pa ve mehz khuhd lug lehq gha yaq taw che yaog. Kheh liz chaw mad awr lehr, yawd te che kanx teq pa daq jad che haq gha mawg lehq ha lehg jad che yaog.
17 Os inimigos de Jesus ficaram envergonhados com essa resposta, mas toda a multidão ficou alegre com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 Kheh te lehq Yer suq koz che, “Ghig sa ve muhd mig a thoq haq sur cheawg le. Ngag a thoq haq yug lehq gha tehz mar tuawg le.
18 Jesus disse:
19 Ghig sa ve muhd mig awr lehr, chaw te ghad yawd ved kho khuhn ser lar che a ghawd yuhd haq sur che yaog. Awg yuhd nehax u ve yeg lehq iar ver, awg cehg nux maz te vehr che yaog. Kheh te lehq muhd-aq lo pog che ngaz teq pa awg kax u ve thag huh awg phi te che yaog,” lehd koz che yaog.
19 Ele é como uma semente de mostarda que um homem pega e planta na sua horta. A planta cresce e fica uma árvore, e os passarinhos fazem ninhos nos seus ramos.
20 Yer suq te pawz kawq koz che, “Ghig sa ve muhd mig haq ngag a thoq yug lehq gha tehz mar tug lehq na.
20 Jesus continuou:
21 Ghig sa ve muhd mig awr lehr, did haq sur daq che yaog. Yad mid te ghad did yug lehq khaor mod te tug cag kha mia seh khuhr luhd khuhn ke ver, awg gha lia saw cid tuag vid che yaog,” lehd koz vid che yaog.
21 Ele é como o fermento que uma mulher pega e mistura em três medidas de farinha, até que ele se espalhe por toda a massa.
22 U kheh te lar haz lehq Yer suq awr lehr, Yer ruq sar lehnr med lo kae che yaog. Yawd kae tod che yaq kaw kanr huh cawg che med he lehq khaz teq pa khuhn seh mar vid te kae che yaog.
22 Jesus atravessava cidades e povoados, ensinando na sua viagem para Jerusalém.
23 Kheh te lehq chaw te ghad na che, “Jawd mawd-og, thaer khuhq cheaq gha tug chaw a cehax lehax cawg cheawg la,” lehd koz na che yaog. Yer suq i hehd haq kawq khuhq vid che,
23 Alguém perguntou: — Senhor, são poucos os que vão ser salvos? Jesus respondeu:
24 “Mad kuhg che ghaz mir khuhn geh gag tug cud cad lehq hax ceh teo. Awg lawn ghod ver, ngag nig hehd haq koz ax laq, chaw laex ghad geh gad lehq kaod pawnx te liz geh mad gag che yaog.
24 — Façam tudo para entrar pela porta estreita. Pois eu afirmo a vocês que muitos vão querer entrar, mas não poderão.
25 Yehg sehr phad tuag lehq ghaz mir hoz lar haz peg ver, nig hehd awg bag lo hox lar lehq ghaz mir haq thuhz tug yaog. ‘Jawd mawd-og, ngag hehd haq ghaz mir a cehax phawa laoq,’ lehd koz vid ver, yehg sehr phad awr lehr, ‘Nig hehd khar lo lag cheaq ngag maq sir,’ lehd kawq koz khuhq ax tug yaog.
25 — O dono da casa vai se levantar e fechar a porta. Então vocês ficarão do lado de fora, batendo na porta e dizendo: “Senhor, nos deixe entrar!” E ele responderá: “Não sei de onde são vocês.”
26 Kheh te ver, nig hehd koz che, ‘Ngag hehd teq pa nawg geh teq geha cad jaw dawg jaw lehq, ngag hehd ve med khuhn cawg che yaq kaw teq pa huh liz nawg ngag hehd haq mar jaw peg che yaog,’ lehd koz tug yaog.
26 Aí vocês dirão: “Nós comemos e bebemos com o senhor. O senhor ensinou na nossa cidade.”
27 Yehg sehr phad kawq koz vid che, ‘Nig hehd khar lo te lag cheaq ngag maq sir. Chaw haeg var teq paog, kae lor. Ngag mawg kig huh liz ta chehd-oq,’ lehd koz vid tug yaog.
27 Mas ele responderá: “Não sei de onde são vocês. Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal.”
28 Ar brar hanr, Id caq, Yar koq he lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa awg gha lia Ghig sa ve muhd mig khuhn chehd chehd cheaq nig hehd gha mawg lehq, nig hehd awg ton haq vawr su awg bag phawd awr ghaq kog ax ver, nig hehd awr lehr, cig geq yuhz cheq lar lehq gha huhg tug yaog.
28 Quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os
29 Awg yand u ve khuhn muhd ni tuhz muhd ni kehg, awg kiz awg naz awr lo chehd che chaw teq pa phoz lag lehq, Ghig sa ve muhd mig khuhn phoz mi lar thi cad thi dawg tug yaog.
29 Muitos virão do Leste e do Oeste, do Norte e do Sul e vão sentar-se à mesa no Reino de Deus.
30 Su khaz nuhr chehd che chaw teq pa, su ghud med awr chehd lawz tug yaog. Su ghud med awr chehd che chaw teq pa, su khaz nuhr lo chehd lawz tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
30 E os que agora são os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos.
31 Awg yand u ve khuhn, Phar rir sehd ted pehg lag lehq Yer suq haq koz vid che, “Nawg chuhr huh tuhez lor. Awg lawn ghod ver, jawd mawd Her roq nawg haq dawz vehr gad che yaog,” lehd koz vid che yaog.
31 Naquele momento alguns fariseus chegaram perto de Jesus e disseram: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd kae lehq heh phid u ve haq che kheh ca kud vid-eq. ‘Yaq ni sawx vawr, ned teq pa haq ngag ghaq kog lehq chaw nag teq pa haq ngag ghu na vid tug yaog. Sehr ni teq niaq gaeg ver, ngag ved kanx peg vehr che yaog,’ lehd ca kud vid-eq.
32 Jesus respondeu:
33 Kheh ma khuhd, yaq ni sawx vawr he lehq phehq ni awr vawr, ngag gha kae ser lawg. Awg lawn ghod ver, Yer ruq sar lehnr med khuhn, Ghig sa ve cuh kar var haq gha dawz vehr lawg.
33 E Jesus continuou:
34 Yer ruq sar lehnr med-og, Yer ruq sar lehnr med-og, nawg awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq khar thad liz dawz vehr lehq, nawg chehd lo pea lar che chaw teq pa haq khar thad liz huhx meh saw bag suh vehr che yaog. Ghaz ye ma yawd ved awg yad teq pa haq yawd ved tawg laq huhx-uh saw phoz chehd vid che heh te lehq, nawg ved awg yad awg dug teq pa haq laex pawz ngag phoz chehd lar vid gad liz nawg maq te leq.
34 — Jerusalém, Jerusalém, que mata os profetas e apedreja os mensageiros que Deus lhe manda! Quantas vezes eu quis abraçar todo o seu povo, assim como a galinha ajunta os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram!
35 Ngawx lor, nig hehd ve yehg awr lehr, awg kawd naz he lehq tor ghad yen ghad lag tug yaog. Ngag nig hehd haq koz ax laq, ‘Jawd mawd Ghig sa ve awg meh khuhn lag che chaw te ghad haq awg bon ir vid-oq,’ lehd ma koz ser che kheh ceh, nig hehd ngag haq maq gha kawq mawg hawg,” lehd koz che yaog.
35 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada. Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.