Atos 9

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Sawd loq awr lehr Jawd mawd Yer suq ve awg laq ghuhd teq pa haq dawz vehr-ag lehd koz ded cag chehd lehq yawd paw khod nux geh kae che yaog.
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 Kheh te lehq yaq kaw awg lid che ve haq te che chaw haw khaz yad mid lehd ma koz, kha mawg che chaw teq pa haq yawd pheh yug veha lehq Yer ruq sar lehnr med lo seh veha tug Dar mar sehq med huh cawg che bon lawg kig teq pa haq pid tug paw khod nux chehd lo yawd kae lehq liq ca laweg che yaog.
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, tanto homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Yawd Dar mar sehq med lo kae tod che med pad huh gaeg che te yand, teq pear lehax muhd nuh kawag lo awg ghiz pawd-awg mag nuh veh lehq yawd awg ton haq thi kaq che yaog.
3 Enquanto seguia pelo caminho, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4 Yawd mig kag lo kuhd vehr lehq, “Sawd loq-og, Sawd loq-og, a thoq te nawg ngag haq du deha cheawg le,” lehz yawd haq koz ax che awg khuhd haq gha kad che yaog.
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia:
5 “Jawd mawd-og, nawg a sug awg le,” lehd yawd koz na ngawx che te yand, “Ngag awr lehr nawg du deh chehd che Yer suq yaog.
5 Ele perguntou: — Senhor, quem é você? E a resposta foi:
6 Tu lehq med khuhn gehe lor. Nawg khawd-ehg kheh gha te tug haq koz ax tug yaog,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
6 Mas levante-se e entre na cidade, onde lhe dirão o que você deve fazer.
7 Yawd geh kae tod che chaw teq pa awr lehr, awg khuhd u ve haq lehax gha kad lar lehq koz chehd che phad haq mad mawg cheaq te lehq ka kehn lehq hox chehd che yaog.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Sawd loq tuag lehq mehz phaw ngawx che te yand, mehz ngawx mad mawg. Kheh te lehq su yawd ved laq kuhr haq ghawg seh ve lehq Dar mar sehq med lo kae che yaog.
8 Então Saulo se levantou do chão e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Sehr ni kha gag yawd mehz mad mawg lehq teq chaweh liz ma cad mad dawg te chehd che yaog.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Awg yand u ve haq Dar mar sehq med khuhn Ar nar niq meh che awg laq ghuhd te ghad cawg che yaog. Jawd mawd Yer suq awr lehr yawd haq awg ha awg khuhn lo, “Ar nar niq-og,” lehd koz kug vid lehq yawd awr lehr, “Jawd mawd-og, ngag chuhr huh chehd chehd che yaog,” lehz kawq yaw khuhq vid che yaog.
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe apareceu numa visão e disse: Ao que ele respondeu: — Eis-me aqui, Senhor!
11 Jawd mawd Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Tu lehq thed che yaq kaw lehd koz che te caz huh kae lehq Yud daq ve yehg khuhn Tar suq med yad Sawd loq meh che haq ca ngawx-eq. Yawd a meha bon lawg chehd che yaog.
11 Então o Senhor lhe disse:
12 Yawd mehz kawq mawg gha tug Ar nar niq meh che chaw te ghad lag lehq yawd haq laq kuhr tar vid tug haq awg ha khuhn yawd gha mawg peor,” lehz Jawd mawd Yer suq Ar nar niq haq koz vid che yaog.
12 e, numa visão, viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Kheh te lehq Ar nar niq kawq koz che, “Jawd mawd-og, chaw u ve awr lehr Yer ruq sar lehnr med khuhn nawg ved awg laq ghuhd teq pa haq haeg che awg ceng khawd-ehg taw maq te lar che awg lawn su laex ghad koz-ax che haq ngag gha kad peor.
13 Ananias, porém, respondeu: — Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quanto mal tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Chuhr huh yawd lag che liz nawg ved awg meh haq yonr lehq kug ca che chaw teq pa haq pheh yug tug paw khod nux teq pa geh yawd a khawag gha vehr che yaog,” lehd koz vid che yaog.
14 E aqui em Damasco ele tem autorização dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.
15 Kheh liz Jawd mawd Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Kae lor. Awg lawn ghod ver chaw che ve haq bid saz a naz chaw teq pa geh, Jawd mawd teq pa geh he lehq Id sar rer laq chaw teq pa geh lehd ma koz ngag ved awg meh haq puhd ve kae lehq mar vid tug, yawd haq ngag lez yug lar che awg khen ted mag phehq che yaog.
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 Ngag ved awg meh haq te lehq yawd khawd-ehg taw maq gha tuq gha khanr tug ngag yawd haq maw vid tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
16 Pois eu mesmo vou mostrar a ele quanto deve sofrer pelo meu nome.
17 Kheh te lehq Ar nar niq kae lehq yehg u ve khuhn gehe che yaog. Yawd Sawd loq thag huh laq kuhr tar lehq koz che, “A vix var Sawd loq-og, nawg mehz kawq mawg lehq Daq che kehg che Awg ha phu peh vid tug, yaq kaw kanr lo nawg lag tod che te yand nawg haq yawd awg ton mawa che Jawd mawd Yer suq awr lehr, ngag haq lag peha che yaog,” lehd koz vid che yaog.
17 Então Ananias foi e, entrando na casa, impôs as mãos sobre Saulo, dizendo: — Saulo, irmão, o Senhor Jesus, que apareceu a você no caminho para cá, me enviou para que você volte a ver e fique cheio do Espírito Santo.
18 Teq pear lehax Sawd loq ve mehz sir khuhn awg sehz heh te che cheag lehq yawd mehz kawq mawg vehr che yaog.
18 Imediatamente caíram dos olhos de Saulo umas coisas parecidas com escamas, e ele voltou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 Kheh te lehq yawd tu lehq baz tiz sanr khanr yug che yaog. U ve khaz nuhr yawd cad tug kawq cad lehq awg ghad kawq cawg vehr che yaog. Sawd loq Dar mar sehq med khuhn awg laq ghuhd teq pa geh teq cuhx teq jaw maq chehd che yaog.
19 E, depois de comer, sentiu-se fortalecido. Saulo permaneceu alguns dias com os discípulos em Damasco.
20 “Yer suq awr lehr Ghig sa ve Yad phu yag lo,” lehd koz lehq teq pear lehax bon lawg kig teq pa khuhn yawd tanr mar che yaog.
20 E logo, nas sinagogas, proclamava Jesus, afirmando que ele é o Filho de Deus.
21 Gha kad che chaw teq pa awg gha lia and jad lehq koz daq che, “Chaw che ve phad ma hez hawg la Yer ruq sar lehnr med khuhn Yer suq ve awg meh haq kha kug ca che chaw haq te lug te sehz par. Chuhr huh liz u kheh te che chaw teq pa haq pheh yug ve lehq paw khod nux teq pa chehd lo seh ve kae tug, yawd lag che ma hez hawg la,” lehz i hehd koz daq che yaog.
21 Todos os que ouviam Saulo estavam atônitos e diziam: — Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus e veio para cá precisamente para prender e levá-los aos principais sacerdotes?
22 Sawd loq bon mar che awg ghad sang te sang ir taz lehq Yer suq awr lehr awg cehg ma Khreq phehq che yaog lehd koz mar vid lehq, Dar mar sehq med khuhn chehd che Yud daq chaw teq pa khawd-ehg liz ca koz ca te tawg maq sir vehr che yaog.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Awg ni awg hax a cehax muh vehr lehq Yud daq chaw teq pa Sawd loq haq dawz vehr tug jehg daq che yaog.
23 Decorridos muitos dias, os judeus resolveram matar Saulo,
24 Kheh ma khuhd i hehd jehg daq lar che haq Sawd loq gha sir vehr che yaog. Yawd haq dawz vehr tug muhd kaw muhd khax med tar meg pheq huh law chehd che yaog.
24 mas ele ficou sabendo do plano deles. Dia e noite guardavam também os portões da cidade, para o matar.
25 Kheh liz yawd ved awg laq ghuhd teq pa muhd khax te khend huh Sawd loq haq sir ve lehq kax lo kheq khuhn geh mi vid lehq lad vend kawr lar che ghaz mir nehax khuhn awg bag huh yawd haq phehd yaq pe vid che yaog.
25 Mas os discípulos de Saulo tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Yawd Yer ruq sar lehnr med huh gag vehr lehq, Yer suq ve awg laq ghuhd teq pa geh ca pawnd daq tug hax ceh te liz, yawd awg cehg mag awg laq ghuhd te vehr che haq i hehd teq pa awg gha lia maq yonr cheaq te lehq su yawd haq kuhz che yaog.
26 Quando chegou a Jerusalém, Saulo procurou juntar-se aos discípulos de Jesus. Porém todos tinham medo dele, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Kheh liz Bar nar baq yawd haq sir ve lehq cuh yad teq pa chehd lo kae che yaog. Sawd loq yawd yaq kaw kar huh Jawd mawd Yer suq haq gha mawg lehq Jawd mawd Yer suq yawd haq tawd yaw vid lar che awg lawn teq pa he lehq Dar mar sehq med khuhn Yer suq ve awg meh haq cud lehq ni ma tag che khuhn yawd bon mar vid che awg lawn Bar nar baq i hehd teq pa haq koz mar vid che yaog.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos. Contou-lhes como Saulo tinha visto o Senhor no caminho, e que o Senhor tinha falado com ele. Também contou como, em Damasco, Saulo tinha pregado ousadamente em nome de Jesus.
28 Kheh te lehq Sawd loq awr lehr Yer ruq sar lehnr med khuhn i hehd teq pa geh yig yig lag lag te lehq Jawd mawd Yer suq ve awg meh haq cud lehq ni ma tag che khuhn yawd bon mar che yaog.
28 E Saulo ficou com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 Her lar saq khuhd yaw che Yud daq chaw teq pa haq yawd tawd yaw daq lehq ghawg daq che yaog. Kheh te lehq i hehd yawd haq dawz vehr tug awg khad ca che yaog.
29 Falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30 Awg lawn u ve haq a vix a nax teq pa gha sir che te yand, yawd haq Kehd sar riq med lo sir ve kae lehq Tar suq med lo yawd haq kawq pe che yaog.
30 Quando isto chegou ao conhecimento dos irmãos, levaram Saulo até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Kheh te lehq Yud daq muhd mig, Gar liq lehd muhd mig he lehq Sar mar riq muhd mig khuhn chehd che Khreq yad awg mor teq pa awr lehr duhd sa gad sa che cawg lehq ir veh muh veh che yaog. Jawd mawd Yer suq haq kuhz che awg khuhn he lehq Daq che kehg che Awg ha phu awg ghad pid che khuhn i hehd tod vehr lehq mad vehr che yaog.
31 Assim, a igreja tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor; e, no consolo do Espírito Santo, crescia em número.
32 Awg yand u ve haq Per troq awr lehr i hehd ve chehd kig teq pa huh ca kaod kae lehq Lud daq med huh chehd che Khreq yad teq pa geh gaeg che yaog.
32 Passando Pedro por toda parte, foi também visitar os santos que moravam em Lida.
33 U huh chehd che khi kud laq kuhr suh vehr lehq tehn thaq huh hex khuhq kha gag yuhq chehd che Ehx ner meh che chaw te ghad phad haq yawd gha mawg che yaog.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Per troq yawd haq koz vid che, “Ehx ner-og, Yer suq Khreq nawg haq ghu na-ax vehr che yaog. Tu lehq nawg ved yuhq phi teh taog,” lehz yawd haq koz vid che te yand, yawd teq pear lehax tuag vehr che yaog.
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo cura você! Levante-se e arrume a sua cama. Ele imediatamente se levantou.
35 Lud daq med he lehq Sa ronr muhd mig khuhn kha chehd che awg gha lia Ehx ner na vehr che haq gha mawg lehq Jawd mawd Yer suq geh phuhz kawaq vehr che yaog.
35 Todos os habitantes de Lida e da região de Sarom viram Eneias e se converteram ao Senhor.
36 Yud per med khuhn Tar bid taq meh che awg laq ghuhd te ghad cawg che yaog. Awg meh u ve Her lar saq ver Dawr kar yaog. Yad mid u ve awr lehr daq che kanx teq pa he lehq su haq har kax lehq tand vid pix jad che yaog.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, nome este que, traduzido, é Dorcas. Ela era notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 Awg yand u ve khuhn yawd nag lehq suh vehr che yaog. Su yawd haq muhg chuhd vid peg lehq awg thang te bawehd huh teh lar che yaog.
37 Aconteceu que, naqueles dias, ela adoeceu e veio a morrer. Depois de a lavarem, puseram o corpo num quarto do andar superior.
38 Lud daq med awr lehr Yud per med haq ned daq lehq Per troq Lud daq med khuhn chehd chehd che awg lawn haq awg laq ghuhd teq pa gha kad che yaog. I hehd haw khaz ni ghad haq kae pe lehq har naq i hehd chehd huh lag vid tug ca lawg khawx pe che yaog.
38 Como Lida ficava perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens com o seguinte pedido: — Não se demore em vir até nós.
39 Kheh te lehq Per troq tu lehq ix mag geh kae che yaog. Lag gag lehq su yawd haq sir ve lehq awg thang te bawehd lo taez che yaog. Meh chuhd ma awg gha lia Per troq pad huh phoz huhg hox lar lehq Dawr kar yawd teq chehd ser huh kiq lar che a poq beg ke teq pa haq bez mar vid che yaog.
39 Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram ao quarto do andar superior. Todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas tinha feito enquanto estava com elas.
40 Per troq awr lehr chaw awg gha lia haq awg bag phawd awr saw tuhz pe vid peg lehq yawd nar kheh teh mi lar lehq bon lawg che yaog. Peg lehq mehz khuhd chaw suh phawd awr phuhz pe lar lehq koz che, “Tar bid taq-og, tu-og,” lehd koz vid che yaog. Yad mid u ve mehz kha phaw lehq Per troq haq gha mawg lehq tu mi vehr che yaog.
40 Mas Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou; depois, voltando-se para o corpo, disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Kheh te lehq Per troq laq kuhr che lehq yawd haq ghawg tu vid peg lehq Khreq yad he lehq meh chuhd ma teq pa haq kug yug veha lehq kawq teq vehr che yad mid u ve i hehd haq kawq aq vid che yaog.
41 Ele, dando-lhe a mão, ajudou-a a ficar em pé; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 Awg lawn che, Yud per med awg kag gha lia lo buhg veh lehq chaw kha peh vad-ag Jawd mawd Yer suq haq yonr-ag che yaog.
42 Isto se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Per troq awr lehr Yud per med khuhn Sid monr sar gig te par ve yehg khuhn a cehax muh chawa chehd che yaog.
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, na casa de um curtidor chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.