Atos 23
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI
1 Kheh te lehq, Pawd loq jehg daq chehd che chaw mor teq pa haq kha sehax ngawx cuhx lar lehq koz che, “A vix a nax teq paog, Ghig sa mehz khuhd suhr ngag kha te che daq kehg thed cawd che haq lehax te lehq a meha yaq ni kha gag gaeg lehq ngag ved sir vix che ni ma ngag haq vend bax maq tar che yaog.”
1 Paulo, fixando os olhos no Sinédrio, disse: "Meus irmãos, tenho cumprido meu dever para com Deus com toda a boa consciência, até o dia de hoje".
2 Kheh te lehq, paw khod nux Ar nar niq awr lehr, Pawd loq awg pad huh hox chehd che phad haq Pawd loq ve mawq kaw khuhn dawz ke cuh vid che yaog.
2 Diante disso o sumo sacerdote Ananias deu ordens aos que estavam perto de Paulo para que lhe batessem na boca.
3 Awg yand u ve khuhn Pawd loq yawd haq koz vid che, “Thux sa mehd phux ghad te che gehz lar che ghog paog, Ghig sa nawg haq dawz tug yaog. Awg lid tawd khuhd cawg che heh ngag haq suhx jehg suhx taz tug nawg chuhr huh mi chehd liz, awg lid tawd khuhd haq maq hawr che khuhn nawg ngag haq dawz cuh vid cheawg la,” lehd koz vid che yaog.
3 Então Paulo lhe disse: "Deus te ferirá, parede branqueada! Estás aí sentado para me julgar conforme a lei, mas contra a lei me mandas ferir? "
4 Awg pad huh hox chehd che chaw ted pehg koz che, “Ghig sa ve paw khod nux haq nawg maq sawnr ma caz koz cheawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
4 Os que estavam perto de Paulo disseram: "Você ousa insultar o sumo sacerdote de Deus? "
5 Pawd loq kawq koz che, “A vix a nax teq paog, chaw che ve phad yawd paw khod nux te chehd che haq ngag maq sir. Awg lawn ghod ver, ‘nawg ved chaw ceng haq uq penr chehd che phad haq nawg maq gha khang ded hawg,’ lehd koz lehq Liq phu khuhn buhq lar che yaog,” lehz Pawd loq koz che yaog.
5 Paulo respondeu: "Irmãos, eu não sabia que ele era o sumo sacerdote, pois está escrito: ‘Não fale mal de uma autoridade do seu povo’ ".
6 Phawng daq chehd che chaw ted pehg Sar duq kehd teq pa he lehq ted pehg pehar Phar rir sehd teq pa phehq che haq Pawd loq gha sir gha mawg che te yand, jehg daq chehd che chaw teq pa haq yawd koz vid che, “A vix a nax teq paog, ngag awr lehr Phar rir sehd te lehq Phar rir sehd ve awg yad liz phehq che yaog. Suh vehr che chaw kawq teq tuag che haq yonr che ted ceng haq te lehq, ngag suhx jehg suhx taz che haq gha khanr che yaog,” lehz pehz hehnd mehz koz che yaog.
6 Então Paulo, sabendo que alguns deles eram saduceus e os outros fariseus, bradou no Sinédrio: "Irmãos, sou fariseu, filho de fariseu. Estou sendo julgado por causa da minha esperança na ressurreição dos mortos! "
7 Yawd u kheh koz cheaq te lehq Phar rir sehd teq pa he lehq Sar duq kehd i hehd teq pa tawd ghawg daq lehq jehg daq kig huh ve chaw nig mor phehq vehr che yaog.
7 Dizendo isso, surgiu uma violenta discussão entre os fariseus e os saduceus, e a assembléia ficou dividida.
8 Awg lawn ghod ver, Sar duq kehd teq pa awr lehr, kawq teq tuag che, muhd nuh maq cuh yad he lehq awg ha liz mad cawg hawg, lehd koz che yaog. Kheh ma khuhd Phar rir sehd teq pa vawr, awg ceng che ve teq pa awg gha lia saw cawg hawg, lehz yonr che yaog.
8 ( Os saduceus dizem que não há ressurreição nem anjos nem espíritos, mas os fariseus admitem todas essas coisas. )
9 Kheh te lehq, huhd huhd leg leg phehq vehr che yaog. Awg yand u ve haq Phar rir sehd awg mor khuhn chehd che liq buhq var ted pehg tuag lehq ded che, “Chaw che ve phad te yaq kig teq chaweh liz ngag hehd mad mawg. Awg ha ma hez ver, muhd nuh maq cuh yad yawd haq tawd yaw vid che lehq nar,” lehd koz che yaog.
9 Houve um grande alvoroço, e alguns dos mestres da lei que eram fariseus se levantaram e começaram a discutir intensamente, dizendo: "Não encontramos nada de errado neste homem. Quem sabe se algum espírito ou anjo falou com ele? "
10 Chaw u ve teq pa tawd ghawg daq che ghaq te ghaq hehnd phehq vehr lehq maq yad awg hox nux u ve Pawd loq haq ca te lug vehr che haq kuhz che yaog. Yawd maq yad teq pa haq yaq pe lehq Pawd loq haq i hehd teq pa chehd huh ghawg ve tuhez lehq, maq yad ve yehg khuhn kawq sir ve kae tug, yawd tawd pid che yaog.
10 A discussão tornou-se tão violenta que o comandante teve medo que Paulo fosse despedaçado por eles. Então ordenou que as tropas descessem e o retirassem à força do meio deles, levando-o para a fortaleza.
11 Kheh te peg lehq u ve teq hax Jawd mawd Yer suq Pawd loq awg pad huh lag hox lar lehq koz che, “Ni ma tad lug. Yer ruq sar lehnr med khuhn ngag ved awg lawn nawg sax khiz khanr peg che heh te lehq Rod maq med khuhn liz nawg sax khiz gha khanr tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
11 Na noite seguinte o Senhor, pondo-se ao lado dele, disse: "Coragem! Assim como você testemunhou a meu respeito em Jerusalém, deverá testemunhar também em Roma".
12 Muhd thid-ag lehq Yud daq chaw teq pa phawng daq lehq Pawd loq haq dawz vehr maq gha ser ver, teq chaweh liz ma cad mad dawg ser hawg, lehd koz lehq a sug yawd awg ton haq khanr lar che yaog.
12 Na manhã seguinte os judeus tramaram uma conspiração e juraram solenemente que não comeriam nem beberiam enquanto não matassem Paulo.
13 Che kheh te khanr lar che chaw awg gha lia uhd chi ghad phaz cawg che yaog.
13 Mais de quarenta homens estavam envolvidos nessa conspiração.
14 I hehd teq pa awr lehr paw khod nux teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa chehd lo kae lehq koz che, “Ngag hehd teq pa Pawd loq haq maq gha dawz vehr ser ver, cad tug haq a cehax liz ma cad hawg, lehz a sug awg ton haq khanr chez lar peg che yaog.
14 E, dirigindo-se aos chefes dos sacerdotes e aos líderes dos judeus, disseram: "Juramos solenemente, sob maldição, que não comeremos nada enquanto não matarmos Paulo.
15 Kheh te lehq, a meha nig hehd jehg daq sehr phad awr mor teq pa teq geha Pawd loq ve awg lawn haq lex lehq kha sehax kawq na ngawx tug heh te lehq yawd haq nig hehd teq pa geh kawq yug veha lag vid tug, maq yad awg hox nux haq ca lawg khawx pe. Kheh te ver yawd chuhr huh mad gag ser huh yaq kaw kanr law dawz vehr tug ngag hehd awg khad ghu lar peg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
15 Agora, portanto, vocês e o Sinédrio peçam ao comandante que o faça comparecer diante de vocês com o pretexto de obter informações mais exatas sobre o seu caso. Estaremos prontos para matá-lo antes que ele chegue aqui".
16 I hehd che kheh koz daq lar che awg lawn haq Pawd loq ve awg nax ma yad par gha kad lehq yawd maq yad ve yehg khuhn gehe lehq Pawd loq haq ca koz vid-eg che yaog.
16 Entretanto, o sobrinho de Paulo, filho de sua irmã, teve conhecimento dessa conspiração, foi à fortaleza e contou tudo a Paulo,
17 Kheh te lehq, Pawd loq maq yad awg hox nehax te ghad haq kug lehq yawd haq koz vid che, “Chaw hax var nehax che ve phad haq sir ve lehq maq yad awg hox nux chehd lo kae. Yawd haq koz vid tug awg lawn cawg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
17 que, chamando um dos centuriões, disse: "Leve este rapaz ao comandante; ele tem algo para lhe dizer".
18 Kheh te lehq, maq yad awg hox nehax u ve yawd haq sir ve lehq, maq yad awg hox nux chehd lo kae vid che yaog. “Chaw hax var che nawg haq koz ax tug awg lawn cawg cheaq te lehq, yawd haq nawg chehd lo sir ve kae tug thawnr khuhn chehd che Pawd loq ngag haq kug lehq lawg khawx che yaog,” lehd koz vid che yaog.
18 Assim ele o levou ao comandante. Então disse o centurião: "Paulo, o prisioneiro, chamou-me, pediu-me que te trouxesse este rapaz, pois ele tem algo para te falar".
19 Maq yad awg hox nux u ve phad, chaw hax var nehax u ve phad laq kuhr haq ghawg ve lehq ix mag lehax awg bag lo kae lehq koz che, “Nawg ngag haq a thoq koz ax tug cawg cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
19 O comandante tomou o rapaz pela mão, levou-o à parte e perguntou: "Que você tem para me dizer? "
20 Kheh te lehq, chaw hax var yawd kawq koz che, “Pawd loq awg lawn kha sehax kawq na ngawx gad ser che heh te lehq sawx vawr ver, jehg daq par awg mor geh sir veha lag vig tug Yud daq chaw teq pa nawg haq lawg khawx tug jehg daq lar peg che yaog.
20 Ele respondeu: "Os judeus planejaram pedir-te que apresentes Paulo ao Sinédrio amanhã, sob pretexto de buscar informações mais exatas a respeito dele.
21 Kheh liz, i hehd koz che heh nawg taq te. Awg lawn ghod ver, Pawd loq haq maq gha dawz vehr peg ver teq chaweh ma cad mad dawg ser hawg lehz, chaw uhd chi ghad phaz sax khiz khanr lar lehq yawd haq law jaz dawz tug law chehd che yaog. A meha i hehd teq pa kha nehax ghu hehnd lar lehq nawg ved tawd khuhd haq law na chehd che yaog,” lehd koz vid che yaog.
21 Não te deixes convencer, pois mais de quarenta deles estão preparando uma emboscada contra Paulo. Eles juraram solenemente não comer nem beber enquanto não o matarem. Estão preparados agora, esperando que prometas atender-lhes o pedido".
22 Maq yad awg hox nux u ve chaw hax var haq kawq koz vid che, “Nawg ngag haq koz ax che awg lawn che ve chaw te ghad-eg haq liz taq ca koz vid mehr,” lehd koz vid peg lehq yawd haq koeq pe che yaog.
22 O comandante despediu o rapaz e recomendou-lhe: "Não diga a ninguém que você me contou isso".
23 Kheh te peg lehq maq yad awg hox nux u ve yawd ved maq yad awg hox nehax ni ghad haq kug yug lehq koz vid che, “Yaq pehax Kuhd nar rir gaeg ver, Kehd sar riq med lo kae tug Laq cax puhd che maq yad niq ha, muhd cind che maq yad suhr chi he lehq a gehd taz che maq yad niq ha ghad haq kha sehax ghu teh laoq.
23 Então ele chamou dois de seus centuriões e ordenou-lhes: "Preparem um destacamento de duzentos soldados, setenta cavaleiros e duzentos lanceiros a fim de irem para Cesaréia esta noite, às nove horas da noite.
24 Kheh te lehq, Pawd loq cind vid tug muhd teq pa liz kha nehax ca teh vid lehq muhd mig Jawd mawd Pher liq geh gag thad kha gag yawd haq kha sehax sir ve kog vid-eq lehz,” ix mag haq koz vid che yaog.
24 Providenciem montarias para Paulo, e levem-no em segurança ao governador Félix".
25 Maq yad awg hox nux liq che kheh koz buhq fe vid che.
25 O comandante escreveu uma carta nestes termos:
26 Kar lawd diq Lud siq awr lehr, awg mig awg phond ir che muhd mig Jawd mawd Pher liq haq haq pehnd che tawd khuhd sanr fea che yaog.
26 Cláudio Lísias, ao Excelentíssimo Governador Félix, Saudações.
27 Chaw che ve phad haq Yud daq chaw teq pa pheh yug lehq yawd haq dawz vehr-ag lehd te che te yand, ngag maq yad teq pa sir ve kae lehq yawd Rod maq chaw phehq che haq gha sir cheaq te lehq pong vid lar che yaog.
27 Este homem foi preso pelos judeus, que estavam prestes a matá-lo quando eu, chegando com minhas tropas, o resgatei, pois soube que ele é cidadão romano.
28 Yud daq chaw teq pa yawd haq a thoq te vend bax tar che haq ngag sir gad cheaq te lehq i hehd teq pa jehg daq par awg mor geh ngag yawd haq sir ve kae che yaog.
28 Querendo saber por que o estavam acusando, levei-o ao Sinédrio deles.
29 Yawd gha suh lawq lawq ve vend bax lehd ma koz, yawd haq thawnr khuhn gha geh tug vend bax lehd ma koz, i hehd yawd haq maq tar che yaog. Kheh ma khuhd, i hehd ve awg lid tawd khuhd haq caz daq che awg lawn haq lehax vend bax tar che haq ngag gha mawg che yaog.
29 Descobri que ele estava sendo acusado em questões acerca da lei deles, mas não havia contra ele nenhuma acusação que merecesse morte ou prisão.
30 Chaw che te ghad haq dawz vehr tug su awg khad ghu lar che haq ngag gha kad che te yand, te pawaz lehax yawd haq nawg chehd lo lag peha lehq yawd haq vend bax tar che chaw teq pa nawg mehz khuhd suhr huh yawd awg lawn koz daq vid tug ngag i hehd haq tawd pid che yaog, lehd koz buhq vid lar che yaog.
30 Quando fui informado de que estava sendo preparada uma cilada contra ele, enviei-o imediatamente a Vossa Excelência. Também ordenei que os seus acusadores apresentassem a Vossa Excelência aquilo que têm contra ele.
31 Kheh te lehq, maq yad awg hox nux koz vid lar che heh te lehq, maq yad teq pa Pawd loq haq sir ve lehq Ar tid par riq med lo kha gag muhd khax teq hax yawd haq sir kog vid che yaog.
31 Os soldados, cumprindo o seu dever, levaram Paulo durante a noite, e chegaram a Antipátride.
32 Sawx awr teq ni kheha gaeg lehq, Pawd loq haq kawq cax sir kae vid tug, muhd cind che maq yad teq pa haq teh vid lar haz lehq awg nuz awr ve maq yad teq pa vawr i hehd maq yad taq lo saw kawaq vehr che yaog.
32 No dia seguinte deixaram a cavalaria prosseguir com ele, e voltaram para a fortaleza.
33 Muhd cind che maq yad teq pa Kehd sar riq med lo gaeg lehq muhd mig jawd mawd nux haq liq pid lehq Pawd loq haq liz yawd geh sir teh vid lar haz che yaog.
33 Quando a cavalaria chegou a Cesaréia, deu a carta ao governador e lhe entregou Paulo.
34 Muhd mig jawd mawd nux liq haq ghawn ngawx peg lehq Pawd loq haq nawg khar lo ve te muhd mig lo lag cheawg le, lehd koz na ngawx che yaog. Yawd Kid lid kiq muhd mig lo lag che haq gha sir che te yand,
34 O governador leu a carta e perguntou de que província era ele. Informado de que era da Cilícia,
35 muhd mig jawd mawd nux koz che, “Nawg haq vend bax tar lar che chaw teq pa lag gag vehr ver, nawg koz tug cawg che teq pa haq ngag na ngawx tug yaog,” lehd koz vid che yaog. Kheh te lehq, Pawd loq haq Her roq ve hawx yehg khuhn teh lehq paog lar tug yawd tawd pid che yaog.
35 disse: "Ouvirei seu caso quando os seus acusadores chegarem aqui". Então ordenou que Paulo fosse mantido sob custódia no palácio de Herodes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.