Mateus 22
aúná-aimba simái tarúmakain-kwasai (KZE) vs VC
1 moórágwara'a Ísu aaí simátimindayavena kwántámai-aimba simátimena séna
1 Jesus tornou a falar-lhes por meio de parábolas:
2 Áánútu kwená kwaásimo kawááin-aimba maarán-áímbán-iye. moóráwai kárákwiraiwai ááninko aaraí mayáníntavena anón-tanomba kauvónáe séna
2 The kingdom of the heavens has become like a king who made a wedding feast for his son,
3 sáwíva-kwaasi tááyena séna aáno tanómba tamandaaró séna ména tanómba kaumaréna kwená mayáí-kwáásí ti'maréna séna tamandaaró kosimátíméro sisasá mirá owasá ivátuwesa íma tewaná
3 and sent his bondmen to call the persons invited to the wedding feast, and they would not come.
4 ó'omba mayáí-kwáásí ti'maréna séna tááyaraundawai kosimátime'a sé'a toómbó naí kwéto'mayaa é'a purumakané naanté-póíyé tuvú'mái kwégauvumpo tamandaaró. kesááninko aaraí mayáindara'a tamandaaró. kosimátíméro séna ti'máráísasa mirá kosewasá
4 Again he sent other bondmen, saying, Say to the persons invited, Behold, I have prepared my dinner; my oxen and my fatted beasts are killed, and all things ready; come to the wedding feast.
5 ivátuwesa íma tésa moóráwai kwená kígauva'a kówisana moóráwai óntambo kwémayaim-bayaiva'a kówisasa
5 But they made light of it, and went, one to his own land, and another to his commerce.
6 évakarawai kárákwiraiwaina mayáí-kwáásíyómbá táto'mai tínkamowasa púwówana
6 And the rest, laying hold of his bondmen, ill-treated and slew {them}.
7 kárákwiraiwai áwáá'a séna kwená i-kwáásí ti'máráísasa miwí tínkamowasa púwówasa miwítí naampimpá'á iramá agagaowaná kágwisana
7 And {when} the king {heard of it he} was wroth, and having sent his forces, destroyed those murderers and burned their city.
8 kárákwiraiwai kwená mayáí-kwáásíyávéna séna tanómba kauvé'a tááyaraundawai kesááninkona tanómba tamandaígómbá uwóví'an-owe.
8 Then he says to his bondmen, The wedding feast is ready, but those invited were not worthy;
9 aantáá'o kwaásimo torupamáímo máyáapa'a kotivakáá-umai ó'on-o'on-kwaasi tuwáné'a simátimiyasa tanómba tamandaaró sisasá
9 go therefore into the thoroughfares of the highways, and as many as ye shall find invite to the wedding feast.
10 kwená mayáí-kwáásí isésa aampa'á kwénaaesa kwaási tivakáá-umai tuwánésa sáwí-kwaasiye kawe-kwáásíyé torupamátinkesa tí'maesa tésa toómbó naí-náúmpá'á sisipáá uráawe.
10 And those bondmen went out into the highways, and brought together all as many as they found, both evil and good; and the wedding feast was furnished with guests.
11 Yútaa-kwaasi aaraimó máyáanka'o ombá tanómbo nánáesamo ten-kwáásí ontará'ó tewasá mayáí-kwáásí kawer-únánkwátói tíméwasa urésa mindáúmpá'á umésa toómbá kwénaavo minúnánkwátóimo ímo urésamo ésa íma toómbá umandánááowe. toómbó naí-náúmpá'á sisipáá owaná kárákwiraiwai tuwánaimba moóráwai íma kawer-únánkwátói uréna máyáísana awánéna
11 And the king, having gone in to see the guests, beheld there a man not clothed with a wedding garment.
12 séna nóra éwa kawer-únánkwátói íma uréwa iráano sisaná íma aaí sisaná
12 And he says to him, {My} friend, how camest thou in here not having on a wedding garment? But he was speechless.
13 kárákwiraiwai kwená mayáí-kwáásíyávéna simátimena séna aíyayaanka'a asááumai máápa'a túnkwi-ayampa'a aúwéwana ivi'á téna áí'o índayavena áwááyaamba akévundaniye siráiye Ísu siráiye.
13 Then said the king to the servants, Bind him feet and hands, and take him away, and cast him out into the outer darkness: there shall be the weeping and the gnashing of teeth.
14 Ísu mináímbá simásuwena séna Áánútu sáwíva-kwaasi tááyain-kwaasivinkemba évakarawaiye su'mai kwená kwaási-i'a kwéumatinkaiye siráiye.
14 For many are called ones, but few chosen ones.
15 Ísu súwasa ámáán-kawaa-kwaasi máápa'a kumbésa keáímbá sésa nóran-ainta áísaa onanayá sáwí-aimbo sínata aaivintá mayankánaumno sésa
15 — ausente —
16 miwí tínaaembo kwárón-kwaasiye Éróti amááraawiye ti'márówasa Ísunopa'a tésa sésa anóndakoo árai-kwaasi po Áánútuna aambó kwáráan-aimba arupí umái kwésimatimendaya ísaraumne. kwaási táároi íma inkaisé anón-kwaasiye úwoi-kwaasiye táároi íma inkaisé tirumbá airá'mái-aimba íma séma arupí umái kwésimatimendaya ísaraumne.
16 And they send out to him their disciples with the Herodians, saying, Teacher, we know that thou art true and teachest the way of God in truth, and carest not for any one, for thou regardest not men's person;
17 simáménda-ainta isaaó. kanaarátááwá táákísi-ontamba Árómáani-kamaani-kwaasiya timénaum. íya timénaumno. timénaundaya Yútaa-kwaasiya kentáásí ámáámba araaisénaundaya'iyompo nóran-imayaamo émo e simásimiyo suwaná
17 tell us therefore what thou thinkest: Is it lawful to give tribute to Caesar, or not?
18 Ísu miwí tááma iséna imáyáa éna arumpimbá séna Árómáani-kamaani-kwaasi táákísi-ontamba tíméromo senasamó ésa Yútaa-kwaasi áwáá'a sésa Árómáani-kamaani-kwaasi sáwí'o umásínkáawaiya óntamba tíméro kwésiye sénááowe séna Árómáani-kamaani-kwaasi táákísi-ontamba íma tíméromo senasamó ésa Árómáani-kamaani-kwaasi áwáá'a sésa táákísi-ontamba íma tíméro kwésiye sésa aaivimbá maisinkánááowe-imayaa éna áísaa un-kwáásíyávéna séna kaumbo-káér-ainkwara-kwaasi pó'a kentávé'a sáwí-aimbo síndawe sé'a kwésisaa-owe.
18 But Jesus, knowing their wickedness, said, Why tempt ye me, hypocrites?
19 táákísi-ontamba moórá maimái máagaraasinkaaro súwasa maimái máagaraarankowana
19 Shew me the money of the tribute. And they presented to him a denarius.
20 séna nááwa óikaana uráinkara áwí'a kwáyáiyo súwasa
20 And he says to them, Whose {is} this image and superscription?
21 miwí sésa Árómáani-kamaani-kawaanako óikaamba isaná áwí'a kwáyáiye suwaná Ísu séna Árómáani-kamaani-kawaanakondei kwembá áméro. Áánútundei Áánútumba áméro súwasa
21 They say to him, Caesar's. Then he says to them, Pay then what is Caesar's to Caesar, and what is God's to God.
22 mináímbá ísówana táá'a kówasa íma aaí sésa auwésa kuráawe.
22 And when they heard {him}, they wondered, and left him, and went away.
23 kuwasá Sátúsi-monor-aimbo sun-kwáásí púwómpinkemba íma usásinanaaowe kwésen-kwaasi pósa mitáwai Ísunopa'a tésa
23 — ausente —
24 sésa anóndakoo naaóvá'á Mósesi séna moóráwai aaraí maimakéna iyámpói íma ankéna púwísana ávákoma maimakéna awaaóná anondáwe séna iyámpói ankáníye siráiye.
24 saying, Teacher, Moses said, If any one die, not having children, his brother shall marry his wife and shall raise up seed to his brother.
25 moórá-aimba isaaó. moórá-tawai maanká'á avakaeté-avarawainonda mésa tuwaaómá aaraí maimakéna iyámpói íma ankéna púwísana
25 Now there were with us seven brethren; and the first having married died, and not having seed, left his wife to his brother.
26 kwenánaaenkewai kware'á maimakéna iyámpói íma ankéna púwísana kwenánaaenkewai kware'á maimakéna iyámpói íma ankéna púwísana mirá eémesa avakaeté-kwaasi putásaawana
26 In like manner also the second and the third, unto the seven.
27 minínímbá naaémba pukáiye simásuwesa
27 And last of all the woman also died.
28 Ísumba áísaa esa sésa mirámó ombá kwaásimo puwíyampinkembo usásinaiya-tawai minínímbá avakaeté-kwaasi tuwainímbá póna nááwa mayáníyo suwaná
28 In the resurrection therefore of which of the seven shall she be wife, for all had her?
29 Ísu séna Áánútun-aai aúváívimba agaimakón-aimba íma kawe'á umái isé'a Áánútuna asirayámbá íma awáné'a pó'a miráumai sáwísawaa-aimba kwésewe.
29 And Jesus answering said to them, Ye err, not knowing the scriptures nor the power of God.
30 pukémpinkemba usásinesa kwíyómpa'a uménaaon-kanaa aaraí íma mayáíyasa kwaaí íma mayáíyasa ésa Áánútuna kwayó'nárawa'o kwíyómpa'o máéwaimo ontembá minínínákwá'á miráumai aaraí íma mayáíyasa kwaaí íma mayáíyasa ónááowe.
30 For in the resurrection they neither marry nor are given in marriage, but are as angels of God in heaven.
31 kwaási pukémpinkemba usásinanaaomba simátíménda ísáaro. Áánútu simátímakomba aúváívimba agaimakón-aimba awánaraawe.
31 Quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que Deus vos disse:
32 Áánútu Mósesintavena maarán-áímbá séna Áánútu úne. enaíkwá'ná Ááváramune Áísákaane Yákópone miwítí Áánútu úne siráiye. Áánútu mináímbá siráimba minkáúmbó-kwáásí á'a púwúwasa utamátínkaraambanivo mináímbá siráimba pósa miwí úwoi máyáawe Ísu súwasa
32 Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaac e o Deus de Jacó {Ex 3,6}? Ora, ele não é Deus dos mortos, mas Deus dos vivos.
33 kwesémo máyón-kwaasi isésa táátavesa ésa sésa ááin-kwasai kwésimasimiye siráawe.
33 E, ouvindo esta doutrina, as turbas se enchiam de grande admiração.
34 suwaná Ísun-aaigo Sátúsi-monor-aimbo sun-kwáásí táái usáyaaitomba ámáán-kawaa-kwaasi isésa torupamái mésa
34 Sabendo os fariseus que Jesus reduzira ao silêncio os saduceus, reuniram-se
35 miwívínkémbá moóráwai ámáámba kawe'á umái ísarowai Ísumo sáwí-aimbo sínda isánáe séna áísaa ena séna
35 e um deles, doutor da lei, fez-lhe esta pergunta para pô-lo à prova:
36 anóndakoo Áánútuna ámáámpinkemba nóran-amaana aivar-ámáámbán-iyo súwana
36 Mestre, qual é o maior mandamento da lei?
37 Ísu séna Áánútun-aai aúváívimba agaimaréna séna
37 Respondeu Jesus: Amarás o Senhor teu Deus de todo teu coração, de toda tua alma e de todo teu espírito {Dt 6,5}.
38 minámáámbá aivar-ámáámbá isaná
38 Este é o maior e o primeiro mandamento.
39 miwá ánaaenken-amaamba anón-amaamba maarán-ámáámbán-iye. Áánútun-aai aúváívimba agaimaréna séna
39 E o segundo, semelhante a este, é: Amarás teu próximo como a ti mesmo {Lv 19,18}.
40 minkáér-ámáánkó ávonkaamba uráisana Mósesimo ó'on-amaambo siráine Áánútun-aai simátímakowai siráan-amaane megwí-megwiraamba éna kaer-ámáánkó ávonkaamba uraínka'a tagwéaraapaiye Ísu siráiye.
40 Nesses dois mandamentos se resumem toda a lei e os profetas.
41 súwasa ámáán-kawaa-kwaasi torupamái máyówana Ísu miwí tísaa ena séna
41 Como os fariseus se agrupassem, Jesus interrogou-os:
42 Áánútumo usásinankaiwai Káráísiti nááwan-andaraken-kwaasiya'iyo súwasa kentáásíkwá'ná Tévítin-andaraken-kwaasiman-iye suwaná
42 Que pensais vós de Cristo? De quem é filho? Responderam: De Davi!
43 Ísu séna naaóvá'á Áánútun-amanko Tévítimba imáyáa amúwana Tévíti Káráísitintavena séna kesí Ísóigoman-iye siráimba
43 Como então, prosseguiu Jesus, Davi, falando sob inspiração do Espírito, chama-o Senhor, dizendo:
44 monor-ímá agaimakón-auvai-kwandaaivimba Tévíti agaimarena séna
44 O Senhor disse a meu Senhor: Senta-te à minha direita, até que eu ponha teus inimigos por escabelo dos teus pés {Sl 109,1}?
45 miráumai Tévíti Káráísitintavena séna kesí Ísóigoman-iye siráimbanivo nóraumaiya kwemá Tévítin-andaraken-kwaasiman-iyo Ísu súmba
45 Se, pois, Davi o chama Senhor, como é ele seu filho?
46 Káráísiti Tévítina Ísóigoma éna Tévítin-andaraken-kwaasigoman-iye súmbanivo miwí íma kanaán-umai aaí sésa táátavesa ésa minkánáárákémbá íma áísaa úmaesa iráawe.
46 Ninguém pôde responder-lhe nada. E, depois daquele dia, ninguém mais ousou interrogá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.