Juízes 3
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NTLH
1 ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤩ꤭ꤗꤛꤢ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤔꤢꤪ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤘꤣ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤢꤪ꤯
1 O Senhor Deus deixou alguns povos na terra para pôr à prova os israelitas que não haviam tomado parte nas guerras de Canaã.
2 ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤔꤢꤪ꤭ ꤤ꤬ꤞꤛꤥꤏꤢ ꤤ꤬ꤞꤛꤥꤕꤟꤢ꤭ꤔꤟꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤏꤢꤢ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤔꤢꤪ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤟꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
2 Ele fez isso somente para ensinar todos os israelitas a guerrear, especialmente aqueles que nunca haviam estado numa batalha.
3 ꤚꤢꤪ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤖꤤꤜꤤꤎꤢ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤑꤟꤢ꤭, ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭, ꤠꤟꤤ꤭ꤎꤤꤘꤥ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤟꤤꤠꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤜꤢꤩ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤏꤥ꤬ꤚꤟꤢ, ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ꤙꤤ ꤙꤢ꤬ꤜꤢ꤬ꤟꤢꤩꤚꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤏꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤡꤛꤣꤐꤛꤢꤩ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤜꤢꤩ꤬ꤙꤥ꤬ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤒꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
3 Os povos que ficaram na terra foram: os moradores das cinco cidades dos filisteus, todos os cananeus, os sidônios e os heveus que viviam nos montes Líbanos, desde o monte Baal-Hermom até a subida de Hamate.
4 ꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤖꤛꤢꤩ꤭ꤖꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤤ꤭ꤒꤟꤢꤦ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤒꤥ꤬ꤟꤟꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤢꤩ꤭ꤗꤛꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤢꤪ꤯
4 Eles ficaram para pôr à prova o povo de Israel a fim de que o Senhor visse se eles iam ou não obedecer aos mandamentos que lhes tinha dado por meio de Moisés.
5 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤏꤤ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬, ꤟꤤꤒꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬, ꤢ꤬ꤗꤢꤪꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬, ꤕꤢꤩ꤬ꤚꤤ꤬ꤐꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬, ꤟꤤꤠꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤢ ꤛꤢꤩ꤬ꤙꤢꤨꤎꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭꤯
5 Assim o povo de Israel ficou morando no meio dos cananeus, dos heteus, dos amorreus, dos perizeus, dos heveus e dos jebuseus.
6 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤝꤥꤔꤟꤤ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬꤯
6 E os israelitas casaram com essa gente e adoraram os seus deuses.
7 ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤏꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤙꤢ꤬ꤜꤢ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤚꤢ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤙꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
7 O povo de Israel esqueceu o Senhor , seu Deus. Pecou contra ele e adorou os deuses dos cananeus e os postes da deusa Aserá .
8 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢꤧ꤬ꤏꤥ꤬ꤕꤥ꤬ꤒꤢꤩꤗꤤꤛꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤊꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤚꤤꤏꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤤ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ꤯
8 Por isso o Senhor ficou muito irado com Israel e deixou que Cuchã-Risataim, rei da Mesopotâmia, os conquistasse. E o povo de Israel foi dominado por ele durante oito anos.
9 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ ꤊꤝꤤ꤭ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤪ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤔꤤ꤬ꤢꤩꤜꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢꤩ꤬ꤔꤢ꤬ꤐꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭꤯
9 Então os israelitas pediram socorro ao Senhor , e ele mandou um homem para libertá-los. Esse homem foi Otoniel, filho de Quenaz, o irmão mais novo de Calebe.
10 ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤜꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤔꤟꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤗꤢꤧ꤬ꤏꤥ꤬ꤕꤥ꤬ꤒꤢꤩꤗꤤꤛꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤊꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤚꤤꤏꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤤ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯
10 Ele foi guiado pelo Espírito de Deus, o Senhor , e se tornou o líder de Israel. Otoniel foi para a guerra, e o Senhor fez com que ele vencesse o rei da Mesopotâmia.
11 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤥ꤬ꤊꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤊꤢ꤬ꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢꤩ꤬ꤔꤢ꤬ꤐꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤔꤤ꤬ꤢꤩꤜꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤡꤢꤪ꤯
11 Depois disso Otoniel ainda viveu quarenta anos, e durante todo esse tempo a terra de Israel ficou em paz.
12 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤢꤩ꤬ꤊꤢ꤬ꤜꤥ꤬꤯
12 Depois da morte de Otoniel, o povo de Israel pecou outra vez contra Deus, o Senhor . Por causa disso o Senhor fez com que Eglom, rei de Moabe, ficasse mais forte do que eles.
13 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤜꤢꤧꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤊꤢ꤬ꤔꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤗꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤠꤟꤤ꤭꤯
13 Eglom se juntou com os amonitas e os amalequitas, e eles atacaram Israel e tomaram Jericó, a cidade das palmeiras.
14 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ꤯
14 O povo de Israel foi dominado por Eglom durante dezoito anos.
15 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤊꤝꤤ꤭ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤪ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤔꤟꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤗꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢꤩ꤬ꤚꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤗꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪꤡꤤ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣꤞꤢꤨ꤭ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤢ꤬ꤚꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤢꤩ꤬ꤊꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯
15 Então os israelitas pediram outra vez socorro ao Senhor , e ele mandou outro homem para libertá-los. Foi Eúde, filho de Gera, da tribo de Benjamim. Eúde era canhoto. O povo de Israel mandou-o levar o pagamento dos impostos para Eglom, rei de Moabe.
16 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤢ꤭ꤔꤟꤤ ꤔꤢꤧ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤋꤥꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤚꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤥ꤬ꤗꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪꤓꤝꤥ ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
16 Então Eúde fez um grande punhal, de mais ou menos meio metro de comprimento. Ele amarrou o punhal debaixo da roupa, do lado direito,
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤘꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤢ꤬ꤚꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤢꤩ꤬ꤊꤢ꤬ꤜꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢꤦ꤬ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ꤯
17 e foi levar os impostos a Eglom, que era muito gordo.
18 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤘꤛꤢꤩꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤢ꤬ꤚꤢ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤢ꤬ꤚꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭꤯
18 Depois de entregá-los, Eúde mandou embora os carregadores.
19 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤊꤢ꤬ꤜꤢ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤥ꤬ ꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢꤦꤘꤢꤦ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤋꤝꤤ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ, “ꤞꤌꤣ꤬ꤞꤌꤣ꤬꤮ ꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭,” ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
19 Mas ele voltou do lugar onde estavam as imagens de pedra, perto de Gilgal, e disse ao rei: — Ó rei, tenho uma informação secreta para lhe dar. Então o rei ordenou que todos os outros saíssem da sala. E todos saíram.
20 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤟꤛꤢ꤭ꤖꤢꤦ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤢꤩ꤬ꤊꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤒꤢꤦ꤮ ꤘꤢꤦ꤬ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤒꤣ꤬ꤒꤟꤥ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤊꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤯” ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
20 O rei estava sentado na sua sala de verão, no terraço. Eúde chegou perto dele e disse: — Tenho um recado de Deus para o senhor. O rei se levantou.
21 ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤙꤢꤓꤢꤩ꤬ ꤔꤢꤧ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪꤓꤝꤥꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤡꤢꤪꤡꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤦ꤭ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤟꤢꤪ꤯
21 Então Eúde, com a mão esquerda, tirou o punhal que estava no seu lado direito e o enterrou na barriga de Eglom.
22 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤓꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢꤧ ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤔꤢꤧꤒꤟꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤕꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤢꤧ ꤘꤣ ꤟꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤙꤤ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤤ꤬ꤡꤟꤢꤧ ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭꤯
22 O punhal entrou até o cabo, e a gordura o cobriu porque Eúde não o tirou da barriga do rei. E a ponta do punhal apareceu entre as suas pernas.
23 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
23 Em seguida Eúde trancou as portas, saiu pela janela
24 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤚꤢꤪ “ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤏꤢꤧ꤭ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤕꤟꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤕꤚꤢꤧ ꤊꤥ꤭ꤜꤢꤩ꤬,” ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
24 e foi embora. Aí os empregados chegaram e viram que as portas estavam trancadas. Então pensaram que o rei tinha ido ao banheiro.
25 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤑꤟꤢꤩ꤭꤮ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤥ꤭ ꤕꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤡꤢꤪ, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤗꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤞꤢꤪꤓꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤗꤥ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤦꤒꤟꤢ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤒꤝꤟꤥ꤬ꤋꤢꤨ꤬꤯
25 Esperaram muito tempo, mas, como ele não abria a porta, pegaram a chave e a abriram. E o rei estava morto, caído no chão.
26 ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤩꤟꤢꤨꤘꤢ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤜꤢ꤬ꤕꤜꤢꤨꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤡꤛꤣ ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤎꤤꤚꤢꤘꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
26 Enquanto eles estavam esperando, Eúde fugiu. Passou pelas imagens de pedra e foi para Seirá.
27 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤘꤢꤪ꤭ꤎꤤꤚꤢ ꤘꤣ ꤢꤩꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤢꤟꤌꤣꤓꤛꤢ꤬ ꤊꤝꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤔꤟꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭꤯
27 Quando chegou lá, nas montanhas de Efraim, ele tocou uma corneta de chifre de carneiro para chamar os homens de Israel para a luta. Ele os guiou montanha abaixo,
28 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤗꤢꤪꤙꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤟꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤙꤤ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤜꤟꤢꤦ, ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
28 dizendo: — Sigam-me. O Então os israelitas o seguiram e tomaram o lugar onde os moabitas costumavam atravessar o rio Jordão. E não deixaram ninguém atravessar.
29 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤗꤢꤪꤙꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭, ꤢ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤖꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤔꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
29 Nessa batalha eles mataram mais ou menos dez mil soldados moabitas, todos fortes e valentes. E nem um escapou.
30 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤗꤢꤪꤙꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤥ꤬ꤊꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤊꤢ꤬ꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤡꤢꤪ꤯
30 Assim os israelitas derrotaram Moabe naquele dia. E houve paz na terra de Israel durante oitenta anos.
31 ꤙꤤ ꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤔꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤢ꤬ꤊꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤊꤢꤩ꤬ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤤꤜꤤꤎꤢ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤡꤛꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤔꤟꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
31 O líder seguinte foi Sangar, filho de Anate. Ele matou seiscentos filisteus com um ferrão de tocar bois. E assim ele também libertou o povo de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Juízes 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.