Juízes 11
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs VC
1 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤤꤜꤢꤧ, ꤢ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤗꤢ꤬ ꤟꤤ꤬ꤗꤢꤖꤢꤧ꤬ꤗꤟꤌꤣ꤯
1 Jefté, o galaadita, era. um valente guerreiro, filho de Galaad e duma meretriz.
2 ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤤꤜꤢꤧ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤥ꤬ꤚꤟꤥ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪꤡꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤠꤟꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤟꤤ꤬ꤗꤢꤖꤢꤧ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤭ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬,” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
2 A mulher de Galaad deu-lhe filhos, e estes, tendo crescido, expulsaram Jefté, dizendo: Tu não herdarás nada na casa de nosso pai, porque és um bastardo.
3 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤡꤛꤣ ꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤒꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ꤯ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤥ꤬ꤜꤣ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭꤯
3 Jefté afastou-se de seus irmãos e fixou-se na terra de Tob. Alguns homens miseráveis reuniram-se a ele e tomaram parte em suas incursões.
4 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤔꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
4 Algum tempo depois, os amonitas entraram em luta contra Israel.
5 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤒꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ꤯
5 Os habitantes de Galaad, vendo-se assim atacados, foram em busca de Jefté na terra de Tob
6 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤕꤢꤩꤗꤢꤪ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯”
6 e disseram-lhe: Vem: serás o nosso chefe, e combateremos os amonitas.
7 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤠꤟꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ ꤞꤤ꤭ ꤏꤤꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤥ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?”
7 Jefté, porém, respondeu: Vós, que sois meus inimigos, tendo-me expulsado da casa de meu pai, por que vindes a mim agora que estais em aperto?
8 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤡꤛꤣꤏꤢ ꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬, ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤕꤣꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
8 Os anciãos de Galaad disseram-lhe: Foi {precisamente} por isso que viemos agora ter contigo, para que venhas conosco e combatas contra os filhos de Amon, e sejas o nosso chefe, o chefe de todo o povo de Galaad.
9 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤞꤤ꤭ ꤔꤢꤪ꤭ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
9 Jefté disse-lhes: Se vós me conduzirdes para lutar contra os amonitas, e o Senhor mos entregar nas mãos, serei o vosso chefe.
10 ꤚꤢꤪ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤨ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤕꤢ꤭꤯”
10 Os anciãos responderam-lhe: O Senhor seja testemunha entre nós de que faremos tudo o que disseste!
11 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤔꤢ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤟꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤍꤟꤥ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤙꤤ ꤗꤤꤐꤢ꤬ꤕꤢ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
11 E Jefté partiu com os anciãos de Galaad. O povo proclamou-o seu chefe e general, e Jefté repetiu diante do Senhor, em Masfa, tudo o que acabara de dizer.
12 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩꤒꤟꤢꤧ꤬ꤍꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤟꤛꤢ꤭ꤏꤢ ꤠꤢ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?”
12 Jefté enviou mensageiros ao rei dos amonitas para lhe dizer: Que tens tu contra mim para que me venhas combater em minha terra?
13 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤡꤛꤣꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, “ꤙꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤊꤟꤢꤩ ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤡꤛꤢꤩ꤬ꤙꤥꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ, ꤘꤛꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤚꤛꤢꤚꤛꤢ ꤗꤢꤪ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯”
13 O rei respondeu-lhes: Israel, vindo do Egito, tomou a minha terra desde o Arnon até Jaboc e até o Jordão. Devolve-mo agora, pois, pacificamente.
14 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤥ꤬,
14 Jefté mandou nova embaixada ao rei dos amonitas,
15 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, ‘ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤔꤢ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤒꤥ꤬, ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯
15 dizendo-lhe: Assim fala Jefté: Israel não se apoderou nem do território de Moab, nem da terra dos filhos de Amon.
16 ꤙꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤊꤟꤢꤩ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤡꤛꤣ ꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤟꤢꤩꤏꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤜꤟꤤ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤜꤟꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤊꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
16 Quando saiu do Egito, Israel marchou pelo deserto até o mar Vermelho, e chegou a Cades.
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢꤩ꤬ꤘꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤘꤛꤢꤩꤡꤛꤣꤜꤢ꤬ꤕꤜꤢꤨ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭,” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢꤩ꤬ꤘꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤍꤟꤥ ꤒꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤟꤥ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤥ꤬, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
17 Mandou então mensageiros ao rei de Edom, pedindo-lhe a permissão de passar pela sua terra; mas o rei de Edom não o consentiu. Fez o mesmo pedido ao rei de Moab, que tampouco lhe deu passagem. Israel deteve-se, pois, em Cades.
18 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤚꤝꤥ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤊꤟꤢꤩꤏꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤠꤟꤢꤪ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤩ꤬ꤘꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩ꤯ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤡꤤꤓꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤤ꤬ꤏꤢꤪꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤦ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤢꤧꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤡꤛꤣ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬꤯
18 Retomou em seguida sua marcha pelo deserto, e contornou as terras de Edom e de Moab; chegando à parte oriental da terra de Moab, acampou na outra banda do Arnon, sem contudo penetrar na terra de Moab, cuja fronteira é o Arnon.
19 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤢꤪꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤎꤤꤟꤥ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤟꤌꤣꤟꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤘꤛꤢꤩꤡꤛꤣꤜꤢ꤬ꤕꤜꤢꤨ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭꤯”
19 Dali, Israel mandou ainda mensageiros a Seon, rei dos amorreus, em Hesebon pedindo-lhe que os deixasse passar pela sua terra, para que chegassem à deles.
20 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤎꤤꤟꤥ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤘꤛꤢꤩꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ꤕꤜꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤦ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤡꤛꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
20 Seon, porém, não teve bastante confiança em Israel para deixá-lo atravessar o seu território; antes, ajuntando todas as suas tropas, acampou em Jasa, e atacou Israel.
21 “‘ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤎꤤꤟꤥ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤗꤢꤪꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤥ꤬ꤙꤤ ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬꤯
21 O Senhor, Deus de Israel, entregou-o com todo o seu povo nas mãos de Israel, que o derrotou, e conquistou todas as terras dos amorreus que habitavam naquela região;
22 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤪꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤡꤛꤢꤩ꤬ꤙꤥꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤩꤏꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤡꤤꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
22 tomou toda a terra dos amorreus, desde o Arnon até Jaboc, e desde o deserto até o Jordão.
23 “‘ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤠꤟꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤪꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤖꤛꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭?
23 Agora que o Senhor, Deus de Israel, expulsou os amorreus diante de seu povo de Israel, tu pretendes possuir a sua terra?
24 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤞꤤ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤋꤢꤩ꤬ꤗꤥ꤬ꤏꤛꤢ ꤘꤛꤢꤩꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ, ꤕꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
24 Porventura não tens a posse do que te deu a conquistar o teu deus Camos? E nós, por que não possuiríamos tudo aquilo que o Senhor, nosso Deus, expulsou diante de nós?
25 ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤤꤙꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤗꤢꤪꤙꤢꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤙꤢ꤬ꤜꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩꤍꤢ꤭ ꤔꤢꤪ ꤔꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤔꤢꤪ ꤔꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭?
25 Serias tu melhor do que Balac, filho de Sefor, rei de Moab? Porventura disputou ele com os israelitas, ou combateu contra eles?
26 ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤟꤌꤣꤟꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ ꤔꤢ ꤘꤢꤪ꤭ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤠꤟꤤ꤭ꤢ꤬ꤚꤢꤪ꤬ ꤔꤢ ꤘꤢꤪ꤭ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤠꤟꤤ꤭ ꤥ꤬ꤡꤛꤣꤚꤝꤥ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪ ꤟꤢꤪ꤯ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤒꤥ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?
26 Eis já trezentos anos que Israel habita em Hesebon e em suas aldeias, em Aroer e em suas aldeias, e em todas as cidades banhadas pelo Arnon. Por que não lhe tiraste estas terras durante todo esse tempo?
27 ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦꤔꤢꤪ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦ ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤠꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤥ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤕꤢꤩ ꤘꤢꤦ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤢꤦ ꤕꤢꤩ ꤘꤢꤦ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭,’ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯”
27 Não sou eu, pois, que te faço dano, mas és tu mesmo que te prejudicas, declarando-me guerra. Que o Senhor, o Juiz, se pronuncie hoje entre os israelitas e os amonitas!
28 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤙꤢꤩ꤬ꤞꤢꤧ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤞꤢꤨ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬꤯
28 Mas o rei dos amonitas não quis ouvir nada do que Jefté lhe mandara dizer.
29 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤜꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤔꤟꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤤꤐꤢ꤬ꤕꤢ꤬ ꤙꤤ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯
29 O Espírito do Senhor desceu sobre Jefté, e ele, atravessando Galaad e Manassés, passou dali até Masfa de Galaad, de onde marchou contra os amonitas.
30 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬,
30 Jetfé fez ao Senhor este voto:
31 ꤙꤤ ꤠꤢ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤚꤛꤢꤚꤛꤢ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤡꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤟꤤ꤬ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤨ꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤕꤢ꤭꤯”
31 Se me entregardes nas mãos os amonitas, aquele que sair das portas de minha casa ao meu encontro, quando eu voltar vitorioso dos filhos de Amon, será consagrado ao Senhor, e eu o oferecerei em holocausto.
32 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ, ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
32 Jefté marchou contra os amonitas, e o Senhor lhos entregou.
33 ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤢ꤬ꤠꤟꤤ꤭ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤢ꤬ꤚꤢꤪ꤬ꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤤ꤬ꤔꤤ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤠꤟꤤ꤭ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤢ꤬ꤙꤢꤩ꤬ ꤋꤢꤩ꤬ꤚꤢ꤬ꤗꤤ ꤔꤌꤣ꤬ ꤡꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤊꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ꤯
33 Ele os derrotou desde Aroer até as proximidades de Menit, e até Abel-Queramim, tomando-lhes vinte aldeias. E os amonitas, com este terrível golpe, foram humilhados perante Israel.
34 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ ꤙꤤ ꤗꤤꤐꤢ꤬ꤕꤢ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤘꤢꤪ꤬ꤔꤟꤤ ꤓꤢꤪ꤭ꤖꤢꤨ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤤ꤬ꤜꤢꤩ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤢꤦ꤮ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤌꤣ꤭, ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
34 Ora, voltando Jefté para a sua casa em Masfa, eis que sua filha saiu-lhe ao encontro com tamborins e danças. Era a sua única filha, porque, afora ela, não tinha filho nem filha.
35 ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤪꤐꤟꤢꤧ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤖꤢꤨꤗꤢꤪ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤨꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯”
35 Quando a viu, rasgou as suas vestes: Ah, minha filha, exclamou ele, tu me acabrunhas de dor, e estás no número daqueles que causam a minha infelicidade! Fiz ao Senhor um voto que não posso revogar.
36 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤖꤢꤧ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤨ꤮ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤢꤦ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤖꤢꤨ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
36 Meu pai, disse ela, se fizeste um voto ao Senhor, trata-me segundo o que prometeste, agora que o Senhor te vingou de teus inimigos, os amonitas.
37 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤋꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤍꤟꤌꤣꤡꤛꤣꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤟꤥ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤋꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤘꤛꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤢ꤬ꤏꤛꤣꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤧ꤭ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤕꤢ꤭꤯”
37 E ajuntou: Concede-me somente isto: Deixa-me que vá sobre as colinas durante dois meses, para chorar a minha virgindade com as minhas amigas.
38 ꤚꤢꤪ “ꤡꤛꤣꤗꤢꤪ꤭,” ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤋꤥ꤭ꤢ꤬ꤞꤛꤥ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤍꤟꤌꤣꤢ꤬ꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭꤯
38 Vai, disse-lhe ele. E deu-lhe dois meses de liberdade. Ela foi com as suas companheiras, e chorou a sua virgindade sobre as colinas.
39 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤙꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤟꤢꤪ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨ꤮ ꤢ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ ꤊꤛꤢ꤭꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤊꤜꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤯
39 Passado o prazo, voltou para seu pai, e ele cumpriu o voto que tinha feito. Ela não tinha conhecido varão.
40 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤊꤜꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤔꤢ꤬ꤔꤢ꤬꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤍꤟꤌꤣꤙꤢꤧ꤬ꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢꤩ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤬ꤖꤢ꤬ꤒꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭꤯
40 Daqui veio este costume, em Israel, que todos os anos as jovens israelitas reúnem-se para chorar durante quatro dias a filha de Jefté, o galaadita.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Juízes 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.