Josué 22
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs VC
1 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭,
1 Josué convocou os rubenitas, os gaditas e a meia tribo de Manassés:
2 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤣꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ, ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤠꤢ꤭ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤍꤟꤥ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭꤯
2 Observastes, disse-lhes ele, tudo o que vos ordenou Moisés, servo do Senhor, e obedecestes a todos os mandamentos que vos dei.
3 ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤠꤤ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤞꤤ꤭ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤡꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪ꤯
3 Durante todo esse tempo, até o dia de hoje, não abandonastes vossos irmãos, observando fielmente o mandamento do Senhor, vosso Deus.
4 ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤑꤟꤢꤩ꤭ꤜꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤟꤢꤪ, ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤊꤟꤢ꤬ꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤘꤛꤢꤩ ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
4 Agora que o Senhor, vosso Deus, deu aos vossos irmãos o descanso que ele havia prometido, retomai o caminho de vossas tendas na terra que vos pertence, e que Moisés, servo do Senhor, vos deu além do Jordão.
5 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤨ꤭ꤊꤜꤛꤢꤐꤟꤢꤨ꤭ꤊꤜꤥ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ, ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤍꤟꤥ, ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ꤔꤟꤢꤩꤏꤤ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤏꤤ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤯”
5 Tende muito cuidado, no entanto, de pôr em prática os mandamentos e as leis que vos prescreveu Moisés, servo do Senhor: amar o Senhor, vosso Deus, andar em todos os seus caminhos, guardar os seus mandamentos e unir-vos a ele, servindo de todo o vosso coração e de toda a vossa alma.
6 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤔꤟꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯
6 Josué abençoou-os e os despediu, e eles voltaram para as suas tendas.
7 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤘꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤕꤢꤩꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ, ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤕꤟꤥ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣꤢ꤬ꤠꤟꤛꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤙꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤔꤢꤪ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
7 Ora, Moisés tinha dado a uma meia tribo de Manassés uma parte em Basã; por isso Josué deu à outra meia tribo uma parte entre seus irmãos ao ocidente, aquém do Jordão. Despedindo-os para as suas tendas, Josué deu-lhes esta bênção:
8 ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤟꤢ꤬ ꤗꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤟꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤐꤟꤢꤓꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤔꤢ ꤚꤢꤦ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬, ꤓꤢꤧ꤭, ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤪꤓꤢꤧ ꤔꤢ ꤟꤛꤢꤩ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤕꤜꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ ꤕꤟꤢꤦꤖꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ ꤕꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ꤕꤟꤌꤣꤞꤤ꤭ꤠꤟꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯”
8 Voltais para vossas tendas com grandes riquezas - numerosos rebanhos, prata e ouro, bronze e ferro, e vestidos em grande quantidade - e reparti com vossos irmãos os despojos de vossos inimigos.
9 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤠꤟꤤ꤭ꤏꤛꤤꤜꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ꤯ ꤊꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤗꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤤ꤭ꤒꤟꤢꤦ ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ꤯
9 Os filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés separaram-se dos israelitas em Silo, na terra de Canaã, e retomaram o caminho da terra de Galaad, terra cuja propriedade tinha recebido por mandamento do Senhor, transmitido a Moisés.
10 ꤙꤤ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤕꤢ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤙꤤ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭, ꤊꤢꤩ꤬ꤜꤤ꤬ꤜꤥ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ, ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ꤘꤢꤨ꤬꤮ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢꤧ ꤙꤤ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
10 E, tendo chegado aos distritos do Jordão, que pertencem à terra de Canaã, os filhos de Rubem, de Gad, da meia tribo de Manassés levantaram, ali junto ao Jordão, um enorme altar, que se podia ver de longe.
11 ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤙꤤ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤦ꤭, ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤙꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
11 Os israelitas, tendo ouvido que os filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés tinham levantado um altar defronte da terra de Canaã, na região do Jordão do lado dos israelitas,
12 ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤏꤛꤤꤜꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
12 reuniram-se todos em Silo para irem combater contra eles.
13 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤢꤩꤜꤤ꤬ꤛꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭, ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤤꤔꤣ꤬ꤟꤢ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ, ꤙꤤ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤞꤌꤣ꤭ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯
13 Enviaram aos filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés, na terra de Galaad, o sacerdote Finéias, filho de Eleazar,
14 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤤꤔꤣ꤬ꤟꤢ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
14 juntamente com dez príncipes, chefes de casas patriarcais, um chefe por tribo, sendo todos chefes de casas patriarcais entre os milhares de Israel.
15 ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ, ꤘꤣ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ,
15 Estes, chegando junto aos filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés, na terra de Galaad, disseram-lhes:
16 “ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, ‘ꤞꤤ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤞꤤ꤭ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤠꤤ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
16 Eis a mensagem da assembléia do Senhor: que infidelidade é essa que cometeis contra o Deus de Israel, desviando-vos hoje do Senhor e levantando um altar, o que é presentemente um ato de revolta contra ele?
17 ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤤ ꤏꤥ꤬ꤕꤢꤩ꤬ꤥ꤬ꤚꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤟꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤘꤝꤥ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤝꤟꤥ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤟꤤꤟꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤚꤢ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤜꤢ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?
17 Porventura não nos basta o pecado de Fogor, do qual ainda hoje não estamos purificados, apesar do castigo que feriu a assembléia do Senhor? E vós vos desviais hoje do Senhor!
18 ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤕꤟꤥ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤕꤢ꤬ꤚꤥ꤭ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤕꤢ꤭꤯
18 Se vos revoltais hoje contra o Senhor, amanhã sua cólera se inflamará contra toda a assembléia de Israel.
19 ꤞꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤝꤟꤥ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤊꤤ꤬ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤟꤛꤢ꤭ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤦ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤥ꤬ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤟꤛꤢ꤭ꤖꤛꤢꤩ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤞꤤ꤭ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤥꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤘꤢꤦ꤬ ꤞꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤋꤥꤊꤛꤢ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤟꤢꤪ꤯ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤯
19 Se julgais que a terra de vossa herança é impura, passai para a terra que é a propriedade do Senhor, onde se acha sua morada, e instalai-vos no meio de nós; mas não vos revolteis contra o Senhor, nem contra nós, construindo outro altar além do altar do Senhor, nosso Deus.
20 ꤙꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢꤩꤚꤣ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤋꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ꤊꤜꤟꤢꤪ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤡꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤟꤢꤩꤒꤥ꤬? ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤜꤢ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢꤦ꤮ ꤘꤢꤦ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤌꤣ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤔꤢꤩ꤭꤯’”
20 Não houve uma explosão de cólera do Senhor contra toda a assembléia de Israel quando Acã, filho de Zaré, pecou contra o que estava votado ao interdito? E não foi só ele que pereceu por causa de seu crime.
21 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ,
21 Os filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés responderam aos chefes dos milhares de Israel:
22 “ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ, ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤔꤢꤪ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤞꤤ꤭ꤞꤤ꤭꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤯
22 Deus todo-poderoso, o Senhor Deus todo-poderoso, o Senhor sabe, e Israel o saiba: se foi por espírito de revolta e por infidelidade para com o Senhor, que ele não nos poupe neste dia!...
23 ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤕꤜꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬, ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤐꤟꤢꤨ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤢꤪꤞꤛꤥꤋꤢꤧꤋꤥ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬꤯
23 Se foi para desviar-nos do Senhor que levantamos um altar, e se foi para oferecermos sobre ele holocaustos, oblações e sacrifícios de ações de graças, o Senhor mesmo nos peça conta disso!
24 ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢ꤭꤮ ꤗꤢ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤤ꤬ꤏꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤏꤛꤢꤩ꤮ ꤢ꤬ꤔꤥ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ꤖꤢꤨꤞꤤ꤭ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤞꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢꤨ꤭ꤕꤢꤩ꤭? ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬,’ ꤞꤢꤧꤤ꤬ꤏꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
24 Se o fizemos, foi antes por temor de que vossos filhos digam um dia aos nossos: Que tendes vós em comum com o Senhor, o Deus de Israel?
25 ꤚꤢꤪ ‘ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢꤦ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤦ꤭ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ꤯ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤥ꤬,’ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤤ꤬ꤏꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤕꤢ꤭ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ꤖꤢꤨꤞꤤ꤭ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢꤦ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩ꤬꤯
25 O Senhor pôs o rio Jordão como fronteira entre nós e vós, ó filhos de Rubem e de Gad: não tendes parte com o Senhor. E desse modo vossos filhos poderiam afastar os nossos do culto do Senhor.
26 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤔꤟꤤ ꤘꤛꤢꤩꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤭ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢꤧ, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤗꤟꤢꤔꤢꤒꤥ꤬, ꤜꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤔꤢꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯’
26 Por isso combinamos entre nós: construamos um altar, não para holocaustos e sacrifícios,
27 ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤛꤢꤞꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤝꤤ ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤢꤪꤙꤢꤨ꤬ꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤢꤪꤞꤛꤥꤋꤢꤧꤋꤥ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤕꤢ꤭꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤏꤛꤢꤩꤔꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭, ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤖꤢꤨꤞꤤ꤭ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤢꤩ ꤒꤢꤧ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤥ꤬,’ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤊꤤ꤬꤮ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯
27 mas para que seja um testemunho entre nós e vós, entre os nossos filhos e os vossos, de que prestamos culto ao Senhor em sua presença, oferecendo-lhe nossos holocaustos, nossos sacrifícios e nossas ações de graças, e para que os vossos filhos não digam amanhã aos nossos: vós não tendes parte com o Senhor.
28 ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ꤏꤛꤢꤩ꤮ ꤔꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭, ꤢꤨ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤡꤟꤛꤢ ꤔꤢ, ‘ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤛꤢꤩ꤭ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤞꤛꤢ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤯ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬, ꤜꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤛꤢꤞꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤕꤚꤢꤧ꤯’
28 Se, pois, amanhã eles nos falassem assim, a nós ou aos nossos descendentes, poderíamos responder-lhes: vede a forma do altar do Senhor que nossos pais construíram, não para holocaustos e sacrifícios, mas para servir de testemunho entre nós e vós.
29 ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤢꤦ꤮ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤦ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬, ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤐꤟꤢꤨ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤮ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤮ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯”
29 Longe de nós o pensamento de querer revoltar-nos contra o Senhor, desviando-nos hoje dele por termos construído um altar para holocaustos, oblações e sacrifícios, fora do altar que está diante da morada do Senhor, nosso Deus!
30 ꤙꤤ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤤꤔꤣ꤬ꤟꤢ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤞꤢꤧ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
30 Tendo ouvido as palavras dos filhos de Rubem, de Gad e da meia tribo de Manassés, o sacerdote Finéias e os príncipes da assembléia, chefes dos milhares de Israel que o acompanhavam, deram-se por satisfeitos.
31 ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤢꤩꤜꤤ꤬ꤛꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤤꤔꤣ꤬ꤟꤢ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬, ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧ ꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤡꤤ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤟꤢꤪ꤯”
31 Então o sacerdote Finéias, filho de Eleazar, disse aos filhos de Rubem, de Gad e de Manassés: Reconhecemos hoje que o Senhor está no meio de nós, visto que não cometestes esse pecado contra ele, e salvastes assim os israelitas da mão do Senhor!
32 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤤꤔꤣ꤬ꤟꤢ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤙꤤ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤢꤩꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
32 O sacerdote Finéias, filho de Eleazar, deixando os filhos de Rubem e de Gad, voltou com os príncipes da terra de Galaad para a terra de Canaã, para junto dos israelitas, e fez-lhes um relatório de tudo.
33 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤨ꤬ꤞꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤛꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤒꤥ꤬꤯
33 Alegraram-se com isso, bendisseram a Deus e não pensaram mais em sair contra eles para devastar a terra habitada pelos filhos de Rubem e de Gad.
34 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤛꤢꤞꤢꤧ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢꤧ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤛꤢꤞꤢꤧ꤯
34 Por isso os filhos de Rubem e de Gad chamaram ao altar que tinham construído Ed, porque, disseram eles, ele é testemunho entre nós de que o Senhor é o verdadeiro Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.