Josué 14
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs ARIB
1 ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤢꤩꤜꤤ꤬ꤛꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤢꤩ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤙꤢꤧꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
1 Estas, pois, são as heranças que os filhos de Israel receberam na terra de Canaã, as quais Eleazar, o sacerdote, e Josué, filho de Num, e os cabeças das casas paternas das tribos dos filhos de Israel lhes repartiram.
2 ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤤ꤭ꤒꤟꤢꤦ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬, ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤙꤢꤪ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤭ꤙꤝꤤ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤪꤔꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
2 Foi feita por sorte a partilha da herança entre as nove tribos e meia, como o Senhor ordenara por intermédio de Moisés.
3 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤘꤣ꤮ ꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤡꤤꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤔꤟꤤ ꤕꤢꤩ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢꤩ꤬ꤠꤤꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬꤯
3 Porquanto às duas tribos e meia Moisés já dera herança além do Jordão; mas aos levitas não deu herança entre eles.
4 ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤜꤝꤤ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤏꤛꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢꤩꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤢꤩ꤬ꤠꤤꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤢꤩ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤢꤦ ꤠꤟꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤞꤤꤗꤟꤤ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤨꤕꤢ꤬ꤔꤟꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯
4 Os filhos de José eram duas tribos, Manassés e Efraim; e aos levitas não se deu porção na terra, senão cidades em que habitassem e os arrabaldes delas para o seu gado e para os seus bens. :
5 ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬, ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬꤯
5 Como o Senhor ordenara a Moisés, assim fizeram os filhos de Israel e repartiram a terra.
6 ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤋꤢꤧ꤭, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤊꤢ꤬ꤜꤢ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤢ꤬ꤖꤢꤨꤔꤢꤧ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ, ꤊꤢꤩ꤬ꤔꤤ꤬ꤐꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤔꤢ, “ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢꤙꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ꤛꤢ꤬ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
6 Então os filhos de Judá chegaram a Josué em Gilgal; e Calebe, filho de Jefoné o quenezeu, lhe disse: Tu sabes o que o Senhor falou a Moisés, homem de Deus, em Cades-Barnéia, a respeito de mim e de ti.
7 ꤙꤤ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢꤙꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ꤛꤢ꤬ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤡꤛꤣ ꤓꤢꤦꤗꤛꤢ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤡꤢꤪꤒꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
7 Quarenta anos tinha eu quando Moisés, servo do Senhor, me enviou de Cades-Barnéia para espiar a terra, e eu lhe trouxe resposta, como sentia no meu coração.
8 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤕꤛꤢꤩꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤠꤢ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤏꤤ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤡꤢꤪ꤯
8 Meus irmãos que subiram comigo fizeram derreter o coração o povo; mas eu perseverei em seguir ao Senhor meu Deus.
9 ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤙꤛꤢ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤠꤢ꤭ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤏꤤ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤊꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤧ꤭ꤐꤟꤤꤡꤛꤣ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤔꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭꤯’
9 Naquele dia Moisés jurou, dizendo: Certamente a terra em que pisou o teu pé te será por herança a ti e a teus filhos para sempre, porque perseveraste em seguir ao Senhor meu Deus.
10 “ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤑꤟꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤑꤟꤢ꤭ꤔꤢ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤊꤟꤢꤩꤏꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ, ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤔꤢ ꤑꤟꤢ꤭ꤔꤢ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
10 E agora eis que o Senhor, como falou, me conservou em vida estes quarenta e cinco anos, desde o tempo em que o Senhor falou esta palavra a Moisés, andando Israel ainda no deserto; e eis que hoje tenho já oitenta e cinco anos;
11 ꤙꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤗꤢꤪꤎꤢꤧ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣꤓꤢꤦꤗꤛꤢ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤞꤛꤢꤕꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤡꤛꤣꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧꤕꤚꤢꤧ꤯
11 ainda hoje me acho tão forte como no dia em que Moisés me enviou; qual era a minha força então, tal é agora a minha força, tanto para a guerra como para sair e entrar.
12 ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤚꤢꤪ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤒꤟꤥ꤭ꤔꤟꤤ ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤏꤢꤪ꤭, ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤠꤟꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤔꤛꤢ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤠꤟꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯”
12 Agora, pois, dá-me este monte de que o Senhor falou naquele dia; porque tu ouviste, naquele dia, que estavam ali os anaquins, bem como cidades grandes e fortificadas. Porventura o Senhor será comigo para os expulsar, como ele disse.
13 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤥ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤢ꤬ꤖꤢꤨꤔꤢꤧ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬꤯
13 Então Josué abençoou a Calebe, filho de Jefoné, e lhe deu Hebrom em herança.
14 ꤚꤢꤪ ꤊꤢꤩ꤬ꤔꤤ꤬ꤐꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤢ꤬ꤖꤢꤨꤔꤢꤧ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤏꤤ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪ꤯
14 Portanto Hebrom ficou sendo herança de Calebe, filho de Jefoné o quenezeu, até o dia de hoje, porquanto perseverara em seguir ao Senhor Deus de Israel.
15 ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤤꤚꤤ꤬ꤛꤢ꤬ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤙꤢ꤯ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤙꤢ ꤗꤢ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤜꤣ꤮ ꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ꤟꤢꤪ꤯
15 Ora, o nome de Hebrom era outrora Quiriate-Arba, porque Arba era o maior homem entre os anaquins. E a terra repousou da guerra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.