Gênesis 44

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤔꤢꤪ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤕꤢꤩꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, “ꤒꤟꤢꤪꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤏꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤥ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤚꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬꤯
1 Depois disso José deu ao administrador da sua casa a seguinte ordem: — Encha de mantimento os sacos que esses homens trouxeram, o quanto puderem carregar, e ponha na boca dos sacos o dinheiro de cada um.
2 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤏꤢꤨ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤏꤢꤨ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤣ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤍꤟꤢꤨ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤯” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯
2 E, na boca do saco de mantimentos que pertence ao irmão mais moço, ponha o meu copo de prata, junto com o dinheiro que ele pagou pelo seu mantimento. O administrador fez tudo como José havia mandado.
3 ꤙꤤ ꤗꤟꤢꤪꤜꤤ꤭ ꤚꤟꤥ꤬ꤗꤢꤦ꤮ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤗꤟꤛꤢ꤬ꤢꤪꤜꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
3 De manhã bem cedo os irmãos de José saíram de viagem, com os seus jumentos.
4 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤭ ꤟꤤꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤟꤢꤩ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤕꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, “ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤚꤛꤢ꤭ꤕꤚꤛꤢ꤭ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤗꤢꤪ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤦ꤬ꤜꤢꤧ ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤞꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭?
4 Quando eles já tinham saído da cidade, mas ainda não estavam longe, José disse ao seu administrador: — Vá depressa atrás daqueles homens e, quando os alcançar, diga o seguinte: “Por que vocês pagaram o bem com o mal?
5 ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣ ꤢꤩ꤬ꤟꤌꤣ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤒꤟꤌꤣ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤔꤌꤣ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤙꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤩꤥ꤭, ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤜꤝꤥ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤔꤢꤩ꤭꤯ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤟꤢꤪ꤯’”
5 Por que roubaram o copo de prata do meu patrão? Ele usa esse copo para beber e para adivinhar as coisas. Vocês cometeram um crime.”
6 ꤙꤤ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤕꤢꤩ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤦ꤬ꤜꤢꤧ ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯
6 Quando o administrador os alcançou e disse o que José havia ordenado,
7 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤊꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤌꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭꤮? ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤋꤛꤢ꤮ ꤒꤥ꤬꤯
7 eles responderam: — Por que o senhor está falando desse jeito? Nós não seríamos capazes de fazer uma coisa dessas!
8 ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤚꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤋꤢꤧ꤭ ꤒꤣ꤬ꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢ꤬ꤔꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤚꤢꤦ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤓꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣ ꤢꤩ꤬ꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤌꤣ ꤕꤢ꤭ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤟꤤ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭?
8 Nós lhe trouxemos de volta do país de Canaã o dinheiro que encontramos na boca dos sacos de mantimentos de cada um de nós. Então por que iríamos roubar prata ou ouro da casa do seu patrão?
9 ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤕꤢ꤭ꤕꤢ꤭꤯”
9 Se o senhor encontrar o copo com algum de nós, ele será morto, e nós ficaremos seus escravos.
10 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤟꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤔꤤ, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤠꤢ꤭ꤡꤟꤢꤦ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤢꤦ꤮ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧ ꤊꤛꤢ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
10 O administrador disse: — Concordo com vocês, mas só aquele com quem estiver o copo é que será meu escravo; os outros poderão ir embora.
11 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤕꤜꤟꤌꤣꤒꤢ꤬ꤕꤜꤛꤢꤩ꤭ ꤡꤟꤢꤪ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭꤯
11 Então eles puseram depressa os sacos de mantimentos no chão, e cada um abriu o seu.
12 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤕꤟꤢꤨ꤭ꤚꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤꤜꤣ꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭꤯
12 O administrador de José procurou em cada saco de mantimentos, começando pelo do mais velho até o do mais moço; e o copo foi encontrado na boca do saco de mantimentos de Benjamim.
13 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤕꤛꤢꤩ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤓꤢꤪꤐꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤟꤛꤢꤩ꤬ꤡꤟꤢ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤗꤟꤛꤢ꤬ꤢꤪꤜꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤚꤤꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭꤯
13 Então os irmãos rasgaram as suas roupas em sinal de tristeza, colocaram de novo as cargas em cima dos jumentos e voltaram para a cidade.
14 ꤙꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧꤟꤤ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤙꤤ ꤟꤤ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
14 Quando Judá e os seus irmãos chegaram à casa de José, ele ainda estava ali. Eles se ajoelharam na frente dele e encostaram o rosto no chão.
15 ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤨ ꤠꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤜꤝꤥꤡꤟꤛꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
15 Aí José perguntou: — Por que foi que vocês fizeram isso? Vocês não sabiam que um homem como eu é capaz de adivinhar as coisas?
16 ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤟꤢꤩꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭? ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤊꤚꤟꤛꤢꤏꤢꤦ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭? ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤕꤚꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤋꤛꤢꤜꤟꤌꤣ꤭ꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭? ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤢ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤒꤢꤦ꤮ ꤘꤢꤦ꤬ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤟꤢꤪ꤯”
16 Judá respondeu: — Senhor, o que podemos falar ou responder? Como podemos provar que somos inocentes? Deus descobriu o nosso pecado. Aqui estamos e somos todos seus escravos, nós e aquele com quem estava o copo.
17 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤒꤥ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤠꤢ꤭ꤡꤟꤢꤦ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤒꤢꤦ꤮ ꤕꤚꤢꤧ ꤢꤨ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤩ꤭ꤚꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤙꤌꤣꤓꤢꤪ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤊꤟꤢ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯”
17 José disse: — De jeito nenhum! Eu nunca faria uma coisa dessas! Só aquele que estava com o meu copo é que será meu escravo. Os outros podem voltar em paz para a casa do pai.
18 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤚꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦꤛꤢꤩ꤭ ꤍꤟꤥꤒꤣ꤬ꤗꤢꤦ꤭ ꤔꤤ꤮꤯ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤛꤢꤡꤢꤪꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤡꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮꤯
18 Então Judá chegou perto de José e disse: — Senhor, me dê licença para lhe falar com franqueza. Não fique aborrecido comigo, pois o senhor é como se fosse o próprio rei.
19 ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤞꤤ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤞꤤ꤭ ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?’
19 O senhor perguntou: “Vocês têm pai ou outro irmão?”
20 ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤌꤣꤊꤢ꤬ꤔꤛꤢ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤜꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤠꤟꤛꤢ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤓꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤖꤢꤨꤥ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢꤦꤘꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤡꤢꤪ꤯’
20 Nós respondemos assim: “Temos pai, já velho, e um irmão mais moço, que nasceu quando o nosso pai já estava velho. O irmão do rapazinho morreu. Agora ele é o único filho da sua mãe que está vivo, e o seu pai o ama muito.”
21 “ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤔꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ ꤙꤤꤛꤢꤩ꤭꤯’
21 Aí o senhor nos disse para trazer o rapazinho porque desejava vê-lo.
22 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤒꤥ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤡꤛꤣꤋꤥ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯’
22 Nós respondemos que ele não podia deixar o seu pai, pois, se deixasse, o seu pai morreria.
23 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤞꤤ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤤ ꤞꤤ꤭ꤕꤟꤌꤣꤊꤢ꤬ꤔꤛꤢ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯’
23 Mas o senhor disse que, se ele não viesse, o senhor não nos receberia.
24 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤙꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭꤯
24 — Quando chegamos à nossa casa, contamos ao nosso pai tudo o que o senhor tinha dito.
25 ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ, ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, ‘ꤡꤛꤣꤤ꤬ꤕꤚꤟꤤ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤏꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤊꤤ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤤ꤯’
25 Depois ele nos mandou voltar para comprarmos mais mantimentos.
26 “ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤌꤣꤊꤢ꤬ꤔꤛꤢ ꤊꤤ꤬ ꤡꤛꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢꤦ꤮ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤡꤛꤣ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤌꤣꤊꤢ꤬ꤔꤛꤢ ꤊꤤ꤬ ꤡꤛꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤩꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤐꤟꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬꤯’
26 Nós respondemos: “Não podemos ir; não seremos recebidos por aquele homem se o nosso irmão mais moço não for com a gente. Nós só vamos se o nosso irmão mais moço for junto.”
27 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, ‘ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤚꤢ꤬ꤋꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤖꤢꤨꤥ꤬ ꤕꤢꤩꤠꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭꤯
27 Então o nosso pai disse: “Vocês sabem que a minha mulher Raquel me deu dois filhos.
28 ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤛꤢ ꤓꤢꤪꤢꤓꤢꤪꤕꤚꤢ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢꤪꤕꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
28 Um deles já me deixou; eu nunca mais o vi. Deve ter sido despedaçado por animais selvagens.
29 ꤞꤤ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤢꤧꤡꤛꤣ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤꤜꤣ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤕꤢ꤭ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤛꤢ ꤕꤟꤥ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤜꤢ꤭ ꤟꤢꤪ, ꤕꤢ꤭ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤨꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤪ꤬ꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩ꤬,’ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
29 E, se agora vocês me tirarem este também, e alguma desgraça acontecer com ele, vocês matarão de tristeza este velho.”
30 “ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤤꤡꤢꤦ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤔꤢ ꤕꤢ꤬ꤡꤟꤢꤧꤖꤢꤧ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤥ꤬꤯
30 — ausente —
31 ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤕꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤛꤥ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤜꤢ꤭ ꤟꤢꤪꤟꤢꤪ, ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤨꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭꤯
31 — ausente —
32 ꤠꤢ꤭ ꤛꤥ꤭ ꤙꤛꤢ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤊꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤꤚꤛꤢ꤮ ꤘꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤟꤢꤪꤔꤌꤣ꤭, ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, ‘ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦ ꤡꤢꤪꤘꤢꤦ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤚꤢꤧ,’ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
32 E tem mais: eu garanti ao meu pai que seria responsável pelo rapaz. Eu disse assim: “Se eu não lhe trouxer o rapaz de volta, serei culpado diante do senhor pelo resto da minha vida.”
33 “ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬꤮, ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤙꤤꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤕꤢ꤭꤮꤯ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤠꤟꤛꤢꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤮꤯
33 Por isso agora eu peço ao senhor que me deixe ficar aqui como seu escravo em lugar do rapaz. E permita que ele volte com os seus irmãos.
34 ꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤊꤟꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤡꤟꤛꤢ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭? ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤔꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤋꤛꤢꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤊꤟꤢꤨꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤊꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤊꤤ꤬꤮ ꤡꤢꤪ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯”
34 Como posso voltar para casa se o rapaz não for comigo? Eu não quero ver essa desgraça cair sobre o meu pai.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 44, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.