Gênesis 39

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤋꤢꤧ꤭ ꤤꤏꤛꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤜꤢꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤦꤗꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤊꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤧ꤭ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬꤯ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤒꤢ꤬ꤊꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤋꤝꤤ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯
1 Quando José foi levado para o Egito pelos negociantes ismaelitas, eles o venderam a Potifar, um oficial egípcio. Potifar era capitão da guarda do faraó, o rei do Egito.
2 ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤖꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯
2 O S enhor estava com José, por isso ele era bem-sucedido em tudo que fazia no serviço da casa de seu senhor egípcio.
3 ꤙꤤ ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤖꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
3 Potifar percebeu que o S enhor estava com José e lhe dava sucesso em tudo que ele fazia.
4 ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤟꤤ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭꤯
4 Satisfeito com isso, nomeou José seu assistente pessoal e o encarregou de toda a sua casa e de todos os seus bens.
5 ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤤ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤟꤤ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤪꤊꤢꤨ꤭꤯ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ꤢ꤬ꤖꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤚꤢꤧꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
5 A partir do dia em que José foi encarregado de toda a casa e de todas as propriedades de Potifar, o S enhor começou a abençoar a casa do egípcio por causa de José. Tudo corria bem na casa, e as plantações e os animais prosperavam.
6 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤡꤢꤪ꤯ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤬ ꤗꤛꤢꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤢꤦ꤮ ꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤒꤌꤣ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
6 Assim, Potifar entregou tudo que possuía aos cuidados de José e, tendo-o como administrador, não se preocupava com nada, exceto com o que iria comer. José era um rapaz muito bonito, de bela aparência,
7 ꤙꤤ ꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤛꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭꤯”
7 e logo a esposa de Potifar começou a olhar para ele com desejo. “Venha e deite-se comigo”, ordenou ela.
8 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤓꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢ ꤗꤢꤪ꤭, ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤜꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤡꤢꤪ ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤡꤢꤪ꤯
8 José recusou e disse: “Meu senhor me confiou todos os bens de sua casa e não precisa se preocupar com nada.
9 ꤙꤤ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤜꤣꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭꤯ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤛꤥ꤭ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤌꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤡꤛꤣ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦ ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤘꤢꤨ꤬꤮ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤋꤝꤥꤒꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭?”
9 Ninguém aqui tem mais autoridade que eu. Ele não me negou coisa alguma, exceto a senhora, pois é mulher dele. Como poderia eu cometer tamanha maldade? Estaria pecando contra Deus!”.
10 ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤑꤢꤩ꤭ꤑꤢꤩ꤭꤮ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤜꤥ꤬ ꤡꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ, ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤓꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤣ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤣ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯
10 A mulher continuava a assediar José diariamente, mas ele se recusava a deitar-se com ela.
11 ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤋꤢꤧ꤭, ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤡꤛꤣꤔꤟꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤙꤤ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
11 Certo dia, porém, quando José entrou para fazer seu trabalho, não havia mais ninguém na casa.
12 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣꤚꤢꤪ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤡꤝꤤ꤬ꤗꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤛꤣ ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤣ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤔꤤ,” ꤢ꤬ ꤛꤥ꤭ ꤡꤝꤤ꤬ꤗꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤡꤟꤢ꤬ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭꤯
12 Ela se aproximou, agarrou-o pelo manto e exigiu: “Venha, deite-se comigo!”. José se desvencilhou e fugiu da casa, mas o manto ficou na mão da mulher.
13 ꤙꤤ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
13 Quando ela viu que José tinha fugido, mas que o manto havia ficado na mão dela,
14 ꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ꤜꤢꤩ, ꤠꤢ꤭ꤠꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤟꤤꤙꤚꤢꤨꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤣ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤢꤧꤓꤥ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤭꤯
14 chamou seus servos. “Vejam!”, disse ela. “Meu marido trouxe esse escravo hebreu para nos fazer de bobos! Ele entrou no meu quarto para me violentar, mas eu gritei.
15 ꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤓꤥ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭꤯”
15 Quando ele me ouviu gritar, saiu correndo e escapou, mas largou seu manto comigo.”
16 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤥ꤬ꤗꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ꤯
16 Ela guardou o manto até o marido voltar para casa.
17 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤠꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤟꤤꤙꤚꤢꤨꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤡꤟꤢꤦ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭꤯
17 Então, contou-lhe sua versão da história. “O escravo hebreu que você trouxe para nossa casa tentou aproveitar-se de mim”, disse ela.
18 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤓꤥ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭꤯”
18 “Mas, quando eu gritei, ele saiu correndo e largou seu manto comigo!”
19 ꤙꤤ ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤢꤪꤒꤤꤖꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭,” ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤜꤟꤤ꤬ꤊꤢ꤬ꤞꤝꤤ꤮ ꤡꤢꤪ꤯
19 Ao ouvir a mulher contar como José a havia tratado, Potifar se enfureceu.
20 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤦ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤢꤪꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤘꤢꤪꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦ ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤥ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ ꤊꤢꤨ꤭꤯
20 Pegou José e o lançou na prisão onde ficavam os prisioneiros do rei, e ali José permaneceu.
21 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤟꤢꤩꤡꤟꤛꤢ ꤒꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤘꤢꤨ꤬ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭꤯
21 Mas o S enhor estava com ele na prisão e o tratou com bondade. Fez José conquistar a simpatia do carcereiro, que,
22 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤕꤣ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤕꤚꤢꤧ꤯
22 em pouco tempo, encarregou José de todos os outros presos e de todas as tarefas da prisão.
23 ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥꤎꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤬ ꤗꤛꤢꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
23 O carcereiro não precisava mais se preocupar com nada, pois José cuidava de tudo. O S enhor estava com ele e lhe dava sucesso em tudo que ele fazia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 39, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.