Atos 20
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs ARA
1 ꤙꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤨꤏꤢ ꤥ꤬ꤞꤌꤣ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤟꤢꤧ꤭ꤘꤛꤢꤩꤚꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤟꤥ꤬ꤟꤢꤩꤚꤛꤢꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤗꤢꤧ꤬ꤎꤤ꤬ꤘꤥꤔꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭꤯
1 Cessado o tumulto, Paulo mandou chamar os discípulos, e, tendo-os confortado, despediu-se, e partiu para a Macedônia.
2 ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤚꤝꤥ ꤘꤢꤪ꤭ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤜꤛꤢꤜꤟꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤟꤢꤧ꤭ꤘꤛꤢꤩꤚꤢꤩ꤬ ꤡꤛꤣ ꤢꤧꤕꤢꤩ ꤜꤢ꤭ ꤢꤨ꤭꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣ ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤥ ꤘꤣ ꤊꤚꤤꤊꤟꤢꤩ꤯
2 Havendo atravessado aquelas terras, fortalecendo os discípulos com muitas exortações, dirigiu-se para a Grécia,
3 ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤥ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤜꤢꤧ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤊꤟꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤗꤢꤧ꤬ꤎꤤ꤬ꤘꤥꤔꤤ꤬ꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬꤯
3 onde se demorou três meses. Tendo havido uma conspiração por parte dos judeus contra ele, quando estava para embarcar rumo à Síria, determinou voltar pela Macedônia.
4 ꤠꤟꤤ꤭ꤙꤢꤩ꤬ꤚꤤꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤖꤢꤨꤚꤢꤨꤎꤣ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤎꤥꤕꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤨ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤞꤢꤩ꤬ꤎꤢ꤬ꤜꤢ꤬ꤔꤤꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤚꤤꤎꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤊꤢꤨ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤎꤢꤩꤊꤢ꤬ꤘꤢꤨ, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤩ꤬ꤙꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤊꤢ꤬ꤛꤢꤨ, ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤒꤤ꤬ꤗꤢ꤬ꤞꤢꤩ꤬, ꤔꤢ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤊꤟꤢꤩꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤒꤢꤨꤊꤤꤊꤢꤨ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤪꤖꤤꤗꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤡꤛꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭꤯
4 Acompanharam-no [até à Ásia] Sópatro, de Bereia, filho de Pirro, Aristarco e Secundo, de Tessalônica, Gaio, de Derbe, e Timóteo, bem como Tíquico e Trófimo, da Ásia;
5 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤚꤟꤢꤩ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤪ꤭ꤢ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭꤯
5 estes nos precederam, esperando-nos em Trôade.
6 ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤪꤗꤢꤨ꤭ ꤏꤥ꤭ꤘꤥ꤭ ꤟꤌꤣ꤭ꤗꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤖꤥ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪꤟꤢꤪꤔꤢ, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢꤔꤟꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤖꤤꤜꤤ꤬ꤕꤤ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤪ꤭ꤢ꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤊꤜꤛꤢꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤡꤢꤪ ꤑꤟꤢ꤭ꤞꤢꤧ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤥ꤬ꤑꤟꤢꤩ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
6 Depois dos dias dos pães asmos, navegamos de Filipos e, em cinco dias, fomos ter com eles naquele porto, onde passamos uma semana.
7 ꤙꤤ ꤗꤟꤢꤪꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢꤪ꤬ ꤗꤟꤢꤪꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪꤥ꤬ꤒꤟꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤊꤟꤢꤦ ꤤ꤬ꤙꤤ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤢꤪꤗꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤕꤢ꤬ꤚꤥ꤭ꤕꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤌꤣ ꤡꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤘꤣ ꤗꤟꤢꤪꤔꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤡꤢꤪ꤯
7 No primeiro dia da semana, estando nós reunidos com o fim de partir o pão, Paulo, que devia seguir viagem no dia imediato, exortava-os e prolongou o discurso até à meia-noite.
8 ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤒꤣ꤬ꤒꤟꤥ ꤙꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤊꤢꤨꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤏꤤ꤭ꤜꤤ꤭ ꤢꤧꤜꤢ꤭ ꤗꤤ꤬꤯
8 Havia muitas lâmpadas no cenáculo onde estávamos reunidos.
9 ꤕꤢ꤬ꤡꤟꤢꤧ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤨꤒꤢꤨꤋꤟꤢꤨ ꤟꤢꤩꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤬꤯ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤘꤣ꤬ꤑꤢ꤭ ꤑꤟꤢꤩ꤭ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤨꤒꤢꤨꤋꤟꤢꤨ ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤟꤛꤢ꤭ꤜꤢ꤭꤯ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥꤒꤣ꤬ꤒꤟꤥ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬꤯ ꤙꤤ ꤢꤨ꤭ ꤡꤛꤣ ꤖꤛꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤟꤢꤪ꤯
9 Um jovem, chamado Êutico, que estava sentado numa janela, adormecendo profundamente durante o prolongado discurso de Paulo, vencido pelo sono, caiu do terceiro andar abaixo e foi levantado morto.
10 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤟꤤꤒꤟꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤖꤛꤢꤙꤢꤦ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤙꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤪ꤬ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤯ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ!”
10 Descendo, porém, Paulo inclinou-se sobre ele e, abraçando-o, disse: Não vos perturbeis, que a vida nele está.
11 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤤ꤬ꤙꤤ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤢꤪꤗꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤣꤥ꤭ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤑꤟꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤗꤟꤢꤪꤜꤤ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯
11 Subindo de novo, partiu o pão, e comeu, e ainda lhes falou largamente até ao romper da alva. E, assim, partiu.
12 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤕꤢ꤬ꤡꤟꤢꤧ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ꤖꤢꤨꤞꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤢꤨꤒꤢꤨꤋꤟꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬꤯
12 Então, conduziram vivo o rapaz e sentiram-se grandemente confortados.
13 ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤡꤛꤣꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤚꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤢ꤬ꤎꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤘꤣ ꤋꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯
13 Nós, porém, prosseguindo, embarcamos e navegamos para Assôs, onde devíamos receber Paulo, porque assim nos fora determinado, devendo ele ir por terra.
14 ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤢ꤬ꤎꤢꤨ, ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢꤡꤛꤣ ꤚꤟꤥꤜꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢꤩ꤬ꤒꤥ꤬ꤜꤢꤩ꤯
14 Quando se reuniu conosco em Assôs, recebemo-lo a bordo e fomos a Mitilene;
15 ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢ ꤡꤛꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤕꤢ꤬ꤚꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤋꤤꤢꤨꤊꤜꤢꤦ꤯ ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣꤊꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤎꤢꤗꤢꤨꤊꤜꤢꤦ꤯ ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤟꤥ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤤꤜꤢꤩꤒꤢꤨ꤯
15 dali, navegando, no dia seguinte, passamos defronte de Quios, no dia imediato, tocamos em Samos e, um dia depois, chegamos a Mileto.
16 ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤣꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤘꤢꤩ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤘꤛꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤟꤤ꤭ꤢꤩꤖꤢꤩꤎꤢꤨ꤬꤯ ꤊꤤ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤔꤟꤤ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤕꤚꤛꤢ꤭ꤜꤢꤧ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤬ꤋꤢꤪꤎꤢ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤏꤛꤣꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬꤯
16 Porque Paulo já havia determinado não aportar em Éfeso, não querendo demorar-se na Ásia, porquanto se apressava com o intuito de passar o dia de Pentecostes em Jerusalém, caso lhe fosse possível.
17 ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤥ꤬ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤤꤜꤢꤩꤒꤢꤨ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤢꤦ꤭ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤢꤩꤖꤢꤩꤎꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤤꤜꤢꤩꤒꤢꤨ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤛꤢꤩ꤭꤯
17 De Mileto, mandou a Éfeso chamar os presbíteros da igreja.
18 ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤤ ꤠꤢ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣꤜꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤤ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤣꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ꤯
18 E, quando se encontraram com ele, disse-lhes: Vós bem sabeis como foi que me conduzi entre vós em todo o tempo, desde o primeiro dia em que entrei na Ásia,
19 ꤙꤤ ꤠꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤛꤥ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬꤯
19 servindo ao Senhor com toda a humildade, lágrimas e provações que, pelas ciladas dos judeus, me sobrevieram,
20 ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤘꤣ꤬ꤑꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤤꤗꤟꤢꤩ꤬ꤢꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤟꤤ꤬ꤞꤤ꤭ꤖꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤤ꤬ꤞꤛꤥꤤ꤬ꤞꤛꤢ꤬ ꤕꤢꤩ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
20 jamais deixando de vos anunciar coisa alguma proveitosa e de vo-la ensinar publicamente e também de casa em casa,
21 ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤏꤢꤪ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ, ꤕꤟꤛꤢꤐꤟꤢꤧꤏꤛꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤚꤢꤪ ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤑꤟꤢꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢꤨ, ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯
21 testificando tanto a judeus como a gregos o arrependimento para com Deus e a fé em nosso Senhor Jesus [Cristo].
22 “ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬꤯ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤕꤢ꤭ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤒꤥ꤬꤯
22 E, agora, constrangido em meu espírito, vou para Jerusalém, não sabendo o que ali me acontecerá,
23 ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤌꤣ꤭ ꤔꤢ, ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤒꤣ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤢꤧꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤚꤟꤢꤪ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪ꤭ꤊꤜꤟꤢꤪ꤬ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤕꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤥ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤊꤜꤛꤢ ꤟꤢꤪ꤯
23 senão que o Espírito Santo, de cidade em cidade, me assegura que me esperam cadeias e tribulações.
24 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤞꤢꤧꤜꤥ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤋꤛꤢ ꤠꤢ꤭ꤞꤢꤧ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤙꤝꤤꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤗꤤ꤬ꤜꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
24 Porém em nada considero a vida preciosa para mim mesmo, contanto que complete a minha carreira e o ministério que recebi do Senhor Jesus para testemunhar o evangelho da graça de Deus.
25 “ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤘꤣ꤬ꤑꤢ꤭ ꤕꤢꤩꤓꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
25 Agora, eu sei que todos vós, em cujo meio passei pregando o reino, não vereis mais o meu rosto.
26 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤞꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤤ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤞꤢꤧꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦ ꤗꤟꤢ ꤕꤢ꤭ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
26 Portanto, eu vos protesto, no dia de hoje, que estou limpo do sangue de todos;
27 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤐꤛꤢꤩ꤬ꤥ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤘꤢꤪꤢꤟꤌꤣꤘꤢꤪꤙꤤ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤢꤩ ꤓꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
27 porque jamais deixei de vos anunciar todo o desígnio de Deus.
28 ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤘꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ꤔꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤞꤤꤗꤟꤤ ꤘꤣ ꤞꤢꤧꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤮꤯ ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤊꤟꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤꤗꤟꤤꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤞꤤꤗꤟꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤮꤯ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤕꤚꤟꤤ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤞꤝꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤮꤯
28 Atendei por vós e por todo o rebanho sobre o qual o Espírito Santo vos constituiu bispos, para pastoreardes a igreja de Deus, a qual ele comprou com o seu próprio sangue.
29 ꤠꤢ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤕꤢ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤞꤛꤢ ꤔꤢ ꤓꤝꤤ꤬ꤗꤟꤤ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤟꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤕꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤞꤤꤗꤟꤤ ꤗꤟꤌꤣꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭꤯
29 Eu sei que, depois da minha partida, entre vós penetrarão lobos vorazes, que não pouparão o rebanho.
30 ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤥ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤤ꤬ꤜꤢꤪ꤭ꤤ꤬ꤜꤛꤢ ꤡꤛꤣꤔꤟꤤ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤜꤥ꤬ꤜꤢ꤬ꤟꤥ꤭ ꤡꤛꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯
30 E que, dentre vós mesmos, se levantarão homens falando coisas pervertidas para arrastar os discípulos atrás deles.
31 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤚꤟꤢꤪ꤬ꤚꤟꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ꤔꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮꤯ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤤ꤬ꤞꤛꤥꤤ꤬ꤞꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤪꤋꤤꤋꤤ ꤗꤟꤢꤪꤏꤢꤧ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤞꤌꤣ꤭ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤖꤟꤌꤣꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤧꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ꤔꤤ꤮꤯
31 Portanto, vigiai, lembrando-vos de que, por três anos, noite e dia, não cessei de admoestar, com lágrimas, a cada um.
32 “ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤋꤝꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤟꤛꤢ ꤞꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤘꤛꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤢꤨ꤬ꤡꤢꤧ꤭ꤒꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤘꤝꤥ ꤥ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭꤯
32 Agora, pois, encomendo-vos ao Senhor e à palavra da sua graça, que tem poder para vos edificar e dar herança entre todos os que são santificados.
33 ꤚꤢꤦ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤓꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤟꤛꤢꤩ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤊꤢꤦ꤭ꤜꤟꤢꤩꤞꤛꤢ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢꤪꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
33 De ninguém cobicei prata, nem ouro, nem vestes;
34 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤋꤥ꤭ꤙꤢꤪꤞꤛꤥ ꤜꤥ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤔꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ꤯
34 vós mesmos sabeis que estas mãos serviram para o que me era necessário a mim e aos que estavam comigo.
35 ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤙꤢꤧꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤟꤢꤧ꤭ꤡꤟꤢꤧꤚꤢꤩ꤬ꤡꤟꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤛꤢꤙꤢꤦ꤭ ꤕꤢꤩꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤢꤩ꤬ꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤚꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬, ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤬ꤏꤛꤢꤨ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, ‘ꤘꤛꤢꤩꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤔꤟꤤꤙꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪ,’” ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤟꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
35 Tenho-vos mostrado em tudo que, trabalhando assim, é mister socorrer os necessitados e recordar as palavras do próprio Senhor Jesus: Mais bem-aventurado é dar que receber.
36 ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤝꤤ꤭ꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭꤯
36 Tendo dito estas coisas, ajoelhando-se, orou com todos eles.
37 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤙꤢꤦ ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤗꤢꤦ ꤟꤢꤩꤗꤟꤥ꤬ꤟꤢꤩꤚꤛꤢꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤍꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯
37 Então, houve grande pranto entre todos, e, abraçando afetuosamente a Paulo, o beijavam,
38 ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤜꤣꤗꤢ꤬ꤟꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢꤪꤜꤢꤨ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤔꤢꤪ ꤕꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤒꤥ꤬ ꤕꤢ꤭, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤙꤢꤥ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ꤯
38 entristecidos especialmente pela palavra que ele dissera: que não mais veriam o seu rosto. E acompanharam-no até ao navio.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.