2 Samuel 2
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NVT
1 ꤘꤣ ꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤠꤟꤤ꤭ꤠꤟꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
1 Depois disso, Davi perguntou ao S enhor : “Devo voltar para alguma das cidades de Judá?”. “Sim”, respondeu o S Então Davi perguntou: “Para que cidade devo ir?”. “Para Hebrom”, disse o S
2 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤡꤛꤢꤩ꤬ꤐꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤗꤟꤌꤣꤢ꤬ꤟꤤꤔꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤜꤢꤗꤟꤌꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤜꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤢ꤬ꤙꤤꤊꤢꤧꤜꤢ꤯
2 Entao Davi partiu com suas duas esposas, Ainoã, de Jezreel, e Abigail, a viúva de Nabal, do Carmelo,
3 ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤟꤤ꤬ꤖꤢꤨꤖꤛꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤢ ꤘꤢꤪ꤭ꤥ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭꤯
3 e também com os homens que o acompanhavam e suas famílias. Eles se estabeleceram nos povoados vizinhos a Hebrom.
4 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤝꤤ꤯ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤤ꤬ꤜꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
4 Então vieram os homens de Judá e ungiram Davi rei do povo de Judá. Quando Davi soube que os moradores de Jabes-Gileade haviam sepultado Saul,
5 ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤔꤟꤤ ꤞꤤ꤭ꤋꤝꤤ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤤ꤬ꤜꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤔꤤ꤮꤯
5 enviou-lhes a seguinte mensagem: “Que o S enhor os abençoe por terem sido tão fiéis a Saul, seu senhor, e lhe terem dado um sepultamento digno.
6 ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢꤘꤢꤦ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤘꤢꤦ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤔꤤ꤮꤯ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤛꤢ ꤕꤢꤩ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤔꤟꤤ ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯
6 Que, em troca, o S enhor seja fiel a vocês e os recompense com sua bondade. E eu também os recompensarei pelo que fizeram.
7 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤘꤛꤢ꤬ꤏꤛꤥ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤙꤢꤩ꤬ꤋꤢꤦ꤭ꤙꤢꤩ꤬ꤟꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤞꤤ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬꤯ ꤞꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤪ꤯”
7 Agora que Saul está morto, peço que continuem a ser fortes e corajosos. E saibam que o povo de Judá me ungiu para ser seu novo rei”.
8 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤢꤩ꤬ꤚꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬꤯
8 Contudo, Abner, filho de Ner, comandante do exército de Saul, já havia levado Isbosete, filho de Saul, para Maanaim.
9 ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩ, ꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤚꤣ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ, ꤠꤟꤤ꤭ꤡꤛꤢꤩ꤬ꤐꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢꤩꤜꤢ꤬ ꤔꤢ ꤘꤢꤪ꤭ ꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢꤩꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
9 Ali, proclamou Isbosete rei sobre Gileade, Jezreel, Efraim, Benjamim e sobre a terra dos assuritas e todo o restante de Israel.
10 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤔꤟꤤ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤊꤟꤢꤩ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤔꤢ꤬꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
10 Isbosete, filho de Saul, tinha 40 anos quando começou a reinar sobre Israel, e reinou por dois anos. Enquanto isso, o povo de Judá permaneceu leal a Davi,
11 ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤔꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤜꤢꤧ꤭ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥ꤯
11 que fez de Hebrom sua capital e reinou sobre Judá por sete anos e meio.
12 ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣꤋꤢꤧ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤢꤩ꤬ꤚꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤝꤤꤤꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤤꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬꤯
12 Certo dia, Abner, filho de Ner, conduziu as tropas de Isbosete, filho de Saul, de Maanaim para Gibeom.
13 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤟꤢꤪ, ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤤꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬꤯
13 Ao mesmo tempo, Joabe, filho de Zeruia, saiu com as tropas de Davi e foi ao encontro deles na represa de Gibeom, onde os dois exércitos ficaram frente a frente, posicionando-se em lados opostos da represa.
14 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤠꤢꤦ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤥ,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
14 Então Abner disse a Joabe: “Proponho que alguns de nossos guerreiros lutem em confronto direto diante de nós”. “Está bem”, respondeu Joabe.
15 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤏꤛꤢꤩꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤝꤤꤤꤏꤛꤢ꤬ꤙꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤏꤛꤢꤩꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭, ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭꤯
15 Então foram escolhidos doze soldados de Benjamim para representar Isbosete, filho de Saul, e doze soldados para representar Davi.
16 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤠꤢꤦ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤢꤦꤗꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤦ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤚꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤔꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤦꤒꤟꤢ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤝꤟꤥ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤤꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤨ꤭ ꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤟꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤛꤢ (ꤘꤣ ꤟꤤꤙꤚꤢꤨꤍꤟꤥ ꤗꤢ꤬ ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤟꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤍꤟꤥꤜꤢ꤬ꤏꤢ ꤗꤢ꤬ ꤔꤢꤧꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ)꤯
16 Cada um agarrou seu adversário pela cabeça e cravou a espada um no lado do outro, e todos morreram juntos. Por isso, desde então, esse lugar em Gibeom é conhecido como Helcate-Hazurim.
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤏꤢꤋꤛꤢꤩ꤭ꤕꤟꤥ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ꤯
17 Seguiu-se nesse dia uma violenta batalha, na qual Abner e os homens de Israel foram derrotados pelos soldados de Davi.
18 ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤧꤞꤌꤣ꤭ ꤥ꤬ꤕꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤕꤚꤛꤢ꤭ ꤞꤛꤢꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤊꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤗꤟꤤ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤡꤢꤪ꤯
18 Joabe, Abisai e Asael, os três filhos de Zeruia, participaram da batalha nesse dia. Asael, que era rápido como uma gazela,
19 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤡꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬꤯
19 começou a perseguir Abner. Continuou decididamente em seu encalço, sem perdê-lo de vista.
20 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
20 Quando Abner olhou para trás e viu que ele se aproximava, perguntou: “É você, Asael?”.
21 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ, ꤕꤟꤢꤦ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤖꤛꤢꤩꤖꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯” ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤜꤢꤨ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭꤯
21 “Saia do meu encalço!”, disse Abner. “Enfrente um dos soldados mais jovens e tome suas armas.” Mas Asael continuou a persegui-lo.
22 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤔꤢ, “ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ꤒꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ, ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤙꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤠꤟꤛꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭?”
22 Mais uma vez, Abner o advertiu: “Pare de me perseguir! Não quero matá-lo. Como poderia encarar seu irmão Joabe?”.
23 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤒꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤏꤢꤦ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤕꤜꤢꤨꤓꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤑꤟꤢꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤦꤒꤟꤢ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤋꤢꤦꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤟꤛꤢ꤭ꤋꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤗꤛꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
23 Asael, porém, se recusou a dar meia-volta, e Abner lhe cravou no estômago a parte de trás da lança, que saiu pelas costas. Asael caiu morto no chão. E todos que passavam por ali paravam ao ver Asael caído e morto.
24 ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤊꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤤꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤡꤤꤓꤢꤩ꤬, ꤢ꤬ꤗꤢꤏꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤗꤟꤢꤪꤒꤟꤢ꤭ꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤢꤏꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤜꤛꤢꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤊꤟꤢꤩꤏꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤤꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
24 Então Joabe e Abisai saíram em perseguição a Abner. O sol estava se pondo quando chegaram ao monte Amá, perto de Gia, no caminho para o deserto de Gibeom.
25 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ꤒꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤚꤟꤢꤪ꤬ꤥ꤬ꤚꤟꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤏꤥ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
25 Os soldados de Abner, da tribo de Benjamim, se reuniram no alto do monte para resistir ao ataque.
26 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤗꤢ꤬, ꤢꤨ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤙꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤙꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤦ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤔꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤟꤥ ꤡꤢꤪ ꤙꤢ ꤒꤢꤩ꤭?”
26 Então Abner gritou para Joabe: “Será que não há como evitar matarmos uns aos outros? Não vê que isso só resultará em amargura? Quando você vai ordenar que seus homens parem de perseguir seus irmãos israelitas?”.
27 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤩꤓꤢꤩ꤬ꤜꤢꤧ ꤍꤟꤥ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩ ꤗꤢ꤬, ꤠꤢ꤭ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤜꤟꤢꤦ꤬ꤕꤟꤥ ꤡꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤡꤢꤪ ꤕꤢ꤭꤯”
27 Joabe respondeu: “Só Deus sabe o que teria acontecido se você não tivesse falado, pois, se fosse preciso, nós os teríamos perseguido a noite toda”.
28 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢꤟꤌꤣꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤊꤝꤟꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢꤧ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤏꤢ ꤕꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯
28 Então Joabe tocou a trombeta e seus homens pararam de perseguir os soldados de Israel, e a batalha cessou.
29 ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤚꤝꤥ꤮ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤋꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ꤕꤟꤥ ꤙꤤꤒꤢ꤬ꤚꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤒꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬꤯
29 Durante toda aquela noite, Abner e seus homens recuaram pelo vale do Jordão. Atravessaram o rio, marcharam a manhã inteira e só pararam quando chegaram a Maanaim.
30 ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤜꤟꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤔꤟꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤊꤤ꤬ ꤘꤛꤢꤕꤢ꤬ꤒꤟꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯
30 Enquanto isso, Joabe e seus homens também voltaram da perseguição a Abner. Quando Joabe fez a contagem, viu que faltavam apenas dezenove homens, além de Asael.
31 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥ꤯
31 Os soldados de Davi, por sua vez, haviam matado 360 homens da tribo de Benjamim e dos demais soldados de Abner.
32 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩꤊꤟꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤎꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ ꤤ꤬ꤜꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤙꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤜꤢꤧ꤬ꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤗꤟꤢꤪꤜꤤ꤭ꤙꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤙꤚꤥ꤬꤯
32 Joabe e seus homens levaram o corpo de Asael para Belém e o sepultaram no túmulo de seu pai. Então caminharam a noite toda e chegaram a Hebrom ao amanhecer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.