2 Samuel 19

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤕꤢꤩ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤋꤝꤤ ꤍꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤡꤢꤪ,” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
1 E foram dizer a Joab: Eis que o rei chora e se lamenta por causa de Absalão.
2 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤢꤩ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
2 E a vitória se transformou em luto naquele dia para todo o exército, porque o povo ouvira dizer que o rei estava acabrunhado de dor por causa de seu filho.
3 ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤟꤌꤣ꤬ꤊꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤞꤝꤢꤧ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
3 Por isso, o exército entrou na cidade em silêncio, como faria um exército coberto de vergonha por ter fugido ao combate.
4 ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤍꤟꤌꤣ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤏꤛꤥ꤬ ꤟꤢꤩ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬, ꤊꤣ꤮ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤭, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤭,” ꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
4 Entretanto o rei, cobrindo a cabeça, dizia em alta voz: Meu filho Absalão! Absalão, meu filho, meu filho!
5 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤧꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤟꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤔꤟꤤ ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤟꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
5 Veio então Joab à casa do rei, e disse-lhe: Tu cobres hoje de confusão a face de todos os teus servos que salvaram a tua vida, a vida de teus filhos e filhas, de tuas mulheres e concubinas.
6 ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤤ꤭ꤖꤥ ꤡꤢꤪꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤍꤟꤥꤜꤢ꤬ꤏꤢ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤟꤥ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤊꤥ꤭ꤜꤢꤩ꤬꤯
6 Tu amas os que te odeiam e odeias os que te amam, e mostras que os teus chefes e teus servos nada valem para ti. Estou vendo que te darias por satisfeito, se Absalão vivesse e nós fôssemos todos mortos!
7 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤓꤢꤩ꤬ꤘꤛꤢꤩꤟꤢꤧ꤭ꤘꤛꤢꤩꤚꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤠꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤏꤛꤢꤩ꤮ ꤕꤢ꤬ꤚꤥ꤭ꤗꤟꤢꤪꤜꤤ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ꤢ꤬ꤡꤟꤢꤦ꤬ ꤜꤣꤊꤜꤢꤪ꤭ꤕꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤏꤤꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
7 Vamos: sai e dirige aos teus servos palavras de reconforto, pois juro-te por Deus que, se não o fizeres, não ficará contigo esta noite homem algum. E isso seria para ti uma desgraça maior do que todas que vieram sobre ti desde a tua juventude!
8 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤦ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ, ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤥ꤬꤯
8 Então levantou-se o rei e foi sentar-se à porta. Foi avisado a todo o exército: Eis que o rei está sentado à porta. E todo o exército veio apresentar-se a ele. Os israelitas tinham fugido cada qual para a sua casa.
9 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤢꤧ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤖꤤꤜꤤꤎꤢ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤙꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
9 Em todas as tribos se discutia, dizendo: O rei que nos salvara das mãos de nossos inimigos e da mão dos filisteus, agora teve de fugir da terra diante de Absalão.
10 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤝꤤ ꤕꤥ꤯”
10 Ora, Absalão, a quem tínhamos sagrado rei sobre nós, morreu no combate. Por que tardais em fazer voltar o rei?
11 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤤ꤭ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤐꤟꤢꤧꤕꤟꤛꤢꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤓꤝꤟꤥ꤭ ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤔꤥ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤣ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?
11 O rei Davi mandou aos sacerdotes Sadoc e Abiatar a seguinte mensagem: Eis o que direis aos anciãos de Judá: Por que seríeis vós os últimos a reconduzir o rei para a sua casa? E chegou aos ouvidos do rei o que se dizia em todo o Israel.
12 ꤞꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤛꤢ꤭, ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤞꤝꤤ꤬ꤢ꤬ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤓꤝꤟꤥ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤔꤥ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤣ ꤢꤨ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?” ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣ ꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
12 Vós sois meus irmãos, meus ossos e minha carne. Por que seríeis vós os últimos a reconduzir o rei?
13 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤕꤟꤥ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤎꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤔꤟꤢꤩ, ꤠꤢ꤭ꤞꤝꤤ꤬ꤠꤢ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤟꤢꤪ꤯ ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤔꤤ꤯”
13 Direis em seguida a Amasa: Tu és meu osso e minha carne. Que Deus me trate com todo o rigor, se eu não te tornar para sempre o meu general em lugar de Joab.
14 ꤋꤝꤤ ꤡꤝꤤ꤬ꤔꤟꤤꤓꤢꤪꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤒꤥ꤭ ꤞꤛꤢꤋꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ꤒꤌꤣ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤡꤛꤣ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤗꤢꤪ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤤ꤯”
14 Todos os homens de Judá sentiram unanimemente o seu coração voltar-se para o rei, e mandaram-lhe dizer: Volta com todos os teus!
15 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤡꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭꤯ ꤘꤣ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤢꤧꤗꤟꤥ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤ, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤡꤝꤟꤥ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤊꤢ꤬ꤜꤢ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
15 O rei voltou. Chegando ao Jordão, eis que todo o Judá tinha acorrido a Gálgala para ir-lhe ao encontro e fazê-lo passar o Jordão.
16 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤠꤟꤤ꤭ꤙꤢ꤬ꤟꤢꤨꤚꤤ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤊꤢꤩ꤬ꤚꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤤ꤬ꤗꤤ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤗꤟꤥ꤬ꤏꤢꤦ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤕꤚꤛꤢ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤓꤢꤦ꤭꤯
16 Semei, filho de Gera, o benjaminita de Baurim, com seus quinze filhos e os vinte servos, apressou-se a vir ao encontro do rei Davi.
17 ꤚꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤡꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤡꤛꤣꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬ꤖꤢꤨꤖꤛꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤤꤙꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤏꤛꤢꤩꤞꤢꤧꤑꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤡꤛꤣꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤕꤜꤟꤌꤣꤒꤢ꤬ꤕꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤓꤢꤦ꤭ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
17 Levava consigo mil homens de Benjamim, assim como Siba, servo da família de Saul, com seus quinze filhos e vinte servos. E correram rumo ao Jordão antes do rei,
18 ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤢꤧꤏꤢꤦ꤬ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤟꤤ꤬ꤖꤢꤨꤖꤛꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭꤯
18 e dispuseram tudo para fazer passar a família do rei e prestar-lhe todos os serviços que desejassem. Semei, filho de Gera, atirou-se aos pés do rei no momento em que ele ia passar o Jordão
19 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤚꤢ꤬ ꤔꤤ꤮꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭, ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤕꤢ꤭ꤒꤢꤧ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤡꤛꤣꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤤ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢꤧ꤭ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮꤯ ꤕꤟꤢꤦꤗꤢ꤬ꤥ꤬ ꤕꤢ꤭ꤒꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮꤯
19 e disse-lhe: Que o meu senhor não me impute culpa, nem guarde em seu coração a lembrança do crime que cometeu o teu servo no dia em que o rei, meu senhor, deixou Jerusalém.
20 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤦ ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ ꤒꤥ꤬, ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤟꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤗꤟꤥ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤪ꤯”
20 Teu servo reconhece o seu pecado, e por isso vim hoje, o primeiro de toda a casa de José, ao encontro do rei, meu senhor!
21 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤤ꤬ꤗꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤟꤢ꤭ ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
21 Abisai, filho de Sarvia, tomou a palavra: Não se deverá antes matar Semei, por ter amaldiçoado o ungido do Senhor?
22 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤠꤟꤛꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ, “ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬꤯ ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤔꤟꤤ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤟꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?”
22 Que eu tenho convosco, ó filhos de Sarvia, respondeu Davi; para que vos comporteis no dia de hoje como meus inimigos? Porventura um só israelita há de ser morto num dia como o de hoje? Ignoro acaso que sou agora rei de Israel?
23 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤤ꤬ꤗꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤢꤪꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤜꤢ꤬ꤊꤥ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬꤯”
23 E disse a Semei: Não morrerás! E prometeu-lho com juramento.
24 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢꤩ꤬ꤖꤤꤙꤢꤪꤏꤛꤢꤧ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤗꤟꤥ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤꤋꤝꤤ꤯ ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤚꤛꤢꤚꤛꤢ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢꤩ꤬ꤖꤤꤙꤢꤪꤏꤛꤢꤧ ꤏꤤ꤭ꤕꤜꤤ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤡꤤ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤛꤣ꤬ꤕꤜꤤ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤟꤛꤢꤩ꤬ꤢ꤬ꤡꤟꤢ꤬ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯
24 Mifiboset, filho de Saul, desceu também ao encontro do rei. Não tinha lavado os pés nem as mãos, nem feito a barba, nem lavado as suas vestes, desde o dia em que o rei partira até o dia em que ele voltou em paz.
25 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤗꤟꤥ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤗꤢꤩ꤬ꤖꤤꤙꤢꤪꤏꤛꤢꤧ, ꤙꤤ ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?”
25 Quando, pois, chegou de Jerusalém vindo ao encontro do rei, Davi disse-lhe: Por que não partiste comigo, Mifiboset?
26 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢꤩ꤬ꤖꤤꤙꤢꤪꤏꤛꤢꤧ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤘꤢꤒꤢ꤬ꤚꤢꤨ꤬ ꤘꤢꤦ꤬ ꤠꤢ꤭ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ ꤠꤢ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤐꤤꤙꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤒꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤛꤢ꤬ꤢꤪꤜꤛꤢ ꤒꤣ꤬ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢꤔꤟꤤ ꤚꤢꤪ ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤢ꤬ꤕꤜꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤖꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭꤯
26 Meu senhor e rei, respondeu ele, o meu criado enganou-me. Pois eu, teu servo, dissera-lhe que me selasse a jumenta para que eu a montasse e partisse com o rei, porque o teu servo é paralítico.
27 ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤟꤥ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ꤯ ꤠꤢ꤭ ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤔꤢꤩꤗꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤖꤢꤨ ꤡꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤚꤢꤧ꤯
27 Ele, porém, caluniou-me junto do rei, meu senhor. Mas o rei, meu senhor, é como um anjo de Deus; faze o que te parecer bom.
28 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤝꤤ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤥ꤭ꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤥ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤢꤩ꤬ꤒꤟꤣꤥ꤭ꤒꤟꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤏꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤥ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤝꤤ꤭ꤕꤟꤥ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ꤟꤢꤪ꤯” ꤢ꤬ ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤣꤥ꤭ꤒꤟꤣ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤏꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤥ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤯
28 Toda a família de meu pai merecia a morte, diante do meu senhor e rei e, no entanto, admitiste o teu servo entre os que comem à tua mesa. Com que direito posso eu ainda suplicar ao rei?
29 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤥ꤬ꤟꤢꤩ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤩ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤐꤤꤙꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ ꤊꤚꤟꤢꤦ꤬ꤑꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤꤎꤢꤪꤜꤢꤨ ꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
29 Para que tantas palavras?, respondeu o rei. Eu declaro que tu e Siba repartireis os bens.
30 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢꤩ꤬ꤖꤤꤙꤢꤪꤏꤛꤢꤧ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤚꤛꤢꤚꤛꤢ ꤟꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤘꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤔꤢꤪ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤐꤤꤙꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯”
30 Ele pode até mesmo ficar com tudo, replicou Mifiboset, uma vez que o rei, meu senhor, voltou em paz para a sua casa.
31 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤊꤤꤜꤢꤧꤊꤟꤢꤩꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢ꤬ꤐꤤꤜꤢꤧ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤚꤢꤪ꤬ꤊꤢꤩ꤬ꤜꤤ꤬ ꤊꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤢꤧꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤗꤟꤌꤣ꤯
31 Berzelai, o galaadita, desceu de Rogelim e acompanhou o rei, escoltando-o até o Jordão.
32 ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢ꤬ꤐꤤꤜꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤌꤣꤕꤚꤟꤢꤧ ꤜꤢ꤭ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤘꤢꤨ꤬ꤐꤟꤢ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤜꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤭꤯
32 Era já muito velho, com oitenta anos. Sendo muito rico, abastecera o rei durante todo o tempo que esteve em Maanaim.
33 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢ꤬ꤐꤤꤜꤢꤧ ꤔꤢ, “ꤟꤛꤢ꤭ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤋꤝꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
33 O rei disse-lhe: Vem comigo, e te sustentarei junto de mim em Jerusalém!
34 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢ꤬ꤐꤤꤜꤢꤧ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤕꤢ꤭ꤔꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤑꤟꤢꤩ꤭ꤜꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
34 Mas Berzelai disse ao rei: Quantos anos viverei ainda, para que suba com o rei a Jerusalém?
35 ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ꤔꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤟꤢꤪ ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤟꤢꤪ꤯ ꤢ꤬ꤗꤟꤥ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤟꤥ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤙꤢꤩ꤭ꤖꤢꤧꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤏꤢꤜꤟꤢꤩ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤢꤩ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤥ꤭ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤏꤢꤜꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤞꤥ꤭ꤚꤥ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤠꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤟꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤏꤢꤜꤟꤢꤩ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤤ꤬ꤚꤥ꤭ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤗꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤘꤤꤘꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?
35 Tenho agora oitenta anos, e já não distingo entre o bom e o que não o é. Já não posso saborear o que como e o que bebo, e não ouço mais a voz dos cantores e cantoras. Por que iria o teu servo servir de peso ao rei, meu senhor?
36 ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤚꤟꤥ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ꤕꤟꤥ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤊꤝꤥ꤬ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤢ꤭꤯ ꤗꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤡꤛꤣꤗꤟꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤡꤛꤣ ꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤥ꤬ꤒꤟꤌꤣꤡꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?
36 Teu servo só andou um pedaço de caminho com o rei, e por que lhe haveria o rei de dar semelhante recompensa?
37 ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤊꤟꤢ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤢꤦ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ꤠꤟꤤ꤭ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤙꤤ ꤠꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤠꤢ꤭ꤖꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤩ, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤋꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤋꤤꤗꤢꤟꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤚꤟꤥ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤘꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤤ꤯”
37 Deixa que teu servo volte, para morrer em minha cidade, junto ao túmulo de meu pai e de minha mãe. Eis, porém, o teu servo Camaão; ele irá com o rei, meu senhor: faze dele o que te parecer melhor.
38 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤋꤢꤨ꤭ꤋꤤꤗꤢꤟꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤚꤟꤥ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤕꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤔꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ꤕꤢ꤭꤯”
38 Que ele venha comigo, respondeu o rei; far-lhe-ei tudo o que te agradar; e a ti também, conceder-te-ei tudo o que desejares de mim.
39 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤗꤢꤦꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤙꤢ꤬ꤐꤤꤜꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤪ꤭ꤚꤤ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯
39 Todos passaram o Jordão diante do rei que permaneceu de pé. Davi beijou Berzelai, abençoou-o, e Berzelai voltou para a sua casa.
40 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤢꤧꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ꤯ ꤙꤤ ꤋꤝꤤ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤊꤤꤜꤢꤊꤢ꤬ꤜꤢ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤋꤤꤗꤢꤟꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤚꤟꤥꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭꤯
40 O rei chegou a Gálgala, e Camaão passou com ele. Todo o povo de Judá e a metade do povo de Israel acompanharam o rei.
41 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤌꤣꤠꤟꤛꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤛꤣ ꤢꤧꤡꤛꤣꤟꤌꤣ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣꤙꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤟꤤ꤬ꤖꤢꤨꤖꤛꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭?”
41 E eis que todos os homens de Israel vieram ter com o rei, dizendo-lhe: Por que te tomaram os nossos irmãos, os filhos de Judá, fazendo-te passar o Jordão com toda a tua família, quando são todos os homens de Davi que formam o teu povo?
42 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤢ, “ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢꤩ꤭? ꤋꤝꤤ ꤘꤛꤢꤩꤢꤩ꤬ꤔꤢꤪ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤔꤢꤪ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤐꤟꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯”
42 Então responderam os filhos de Judá aos israelitas: É que o rei nos é mais próximo. Por que vos irritais com isso? Acaso temos comido algo do rei, ou tirado para. nós algum proveito?
43 ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ꤕꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤝꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤟꤌꤣꤏꤛꤢꤩ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤡꤢꤪ꤯ ꤞꤤ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤥ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣ ꤙꤢꤩ꤬ꤐꤟꤢꤦꤙꤢꤩ꤬ꤑꤟꤢꤔꤟꤤ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤜꤟꤢꤩꤢꤧꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤓꤢꤩ꤬ ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤒꤥ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭?” ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤢꤧꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤏꤛꤥ꤬ꤢ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬꤯
43 Mas os homens de Israel responderam aos de Judá: Temos dez partes no rei, além disso somos vossos irmãos mais velhos. Por que nos desprezastes? Não fomos nós os primeiros a tomar a palavra e a mandar chamar o nosso rei? Os homens de Judá falaram mais duramente ainda que os de Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.