2 Samuel 10

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤋꤝꤤ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤨ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ꤯
1 Aconteceu que, morrendo o rei dos amonitas, seu filho Hanon sucedeu-lhe no trono.
2 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤖꤢꤨ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤔꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤋꤝꤤꤔꤢ꤬ꤟꤢ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢꤔꤟꤤ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢꤊꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤔꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤟꤢꤩꤗꤟꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬,
2 Vou pôr-me em boas relações com Hanon, filho de Naas, pensou Davi, assim como seu pai fez comigo. Enviou-lhe, pois, mensageiros que lhe exprimissem suas condolências pela morte de seu pai. Quando os servos de Davi chegaram à terra dos amonitas,
3 ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤨ꤬ ꤔꤢ, “ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤐꤟꤢꤦꤙꤢꤩ꤬ꤑꤟꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤟꤥ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤟꤟꤢꤧ꤭? ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤗꤟꤢꤔꤢ ꤒꤥ꤬꤯ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤟꤛꤢ꤭ꤓꤢꤦꤗꤛꤢ ꤠꤟꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤗꤢꤩ꤬ꤔꤢꤩ꤭꤯”
3 os chefes dos amonitas disseram ao seu senhor Hanon: Julgas que Davi pretende honrar teu pai, mandando-te consoladores? Não seria antes para examinar, espionar e destruir a cidade, que ele mandou os seus servos?
4 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤔꤢꤨ꤬ ꤐꤟꤢꤦꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤍꤟꤥ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤦ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤝꤥꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤘꤢꤦꤒꤟꤢꤦ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤒꤟꤣ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤡꤟꤢ꤬ꤡꤝꤟꤥ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢ꤭ꤕꤜꤛꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
4 Então Hanon prendeu os servos de Davi, rapou-lhes metade da barba, cortou-lhes as vestes bem curtas e despediu-os.
5 ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤢꤧꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦꤊꤟꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣꤟꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤟꤢ꤬ꤥ꤬ ꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤋꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ꤮ ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤧ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤘꤛꤢꤓꤢꤨ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤔꤤ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤕꤢ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤟꤢ꤬ꤔꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤔꤤ꤯” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤡꤛꤣ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
5 Davi, tendo conhecimento disso, mandou mensageiros ao seu encontro - pois estavam profundamente humilhados - para dizer-lhes: Ficai em Jericó até que vossa barba tenha de novo crescido, e então voltareis.
6 ꤙꤤ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ꤡꤟꤛꤢꤩ꤭꤮ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤘꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ꤔꤟꤤ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤙꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤟꤢꤪ꤬ꤙꤢ ꤔꤢ ꤐꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤞꤢꤪ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ ꤘꤢ꤬ꤊꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤕꤟꤥ ꤗꤢ꤬ꤢ꤬ꤋꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤊꤝꤤ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤪ ꤔꤢ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤚꤤ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
6 Vendo os amonitas que se haviam tornado odiosos a Davi, mandaram delegados para tomarem ao seu soldo os arameus de Bet-Roob e os de Soba, ou seja, vinte mil soldados de infantaria, e o rei de Maaca, com mil homens, e os de Tob, com doze mil.
7 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤛꤣꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
7 A esta notícia, Davi levantou todo o exército com Joab e os mais valentes.
8 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤖꤛꤢꤩꤥ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤘꤣ ꤐꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤚꤢꤩ꤬ꤟꤢꤪꤙꤢꤖꤢꤨ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ꤙꤢꤊꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤗꤢ꤬ꤢ꤬ꤋꤢ꤬ꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ꤖꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤙꤤ ꤊꤟꤢꤩꤑꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤖꤢ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ꤯
8 Os amonitas puseram-se em linha de combate à entrada da porta, ao passo que os arameus de Soba e de Roob ficaram no campo com os homens de Tob e de Maaca.
9 ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤣꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬, ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ꤋꤥꤊꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ꤒꤥ꤭ꤘꤢꤧ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
9 Joab, vendo que estava preparada a batalha contra ele, tanto pela frente como por detrás, escolheu os melhores de Israel e formou-os em linha de batalha contra os arameus.
10 ꤚꤢꤪ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤥ꤭ꤘꤢꤧ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
10 Confiou o resto do exército ao seu irmão Abisaí, que o pôs em linha de combate contra os amonitas.
11 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣ ꤔꤢ, “ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥꤏꤢꤦ꤭ꤜꤢꤦ꤭ ꤡꤢꤪ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤡꤛꤣꤏꤢꤡꤝꤟꤥ ꤠꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ꤔꤤ꤮꤯ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤟꤢꤧ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥꤏꤢꤦ꤭ꤜꤢꤦ꤭ ꤡꤢꤪ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤠꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤏꤢꤡꤝꤟꤥ ꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭꤯
11 Disse-lhe: Se os arameus prevalecerem contra mim, tu virás em meu socorro; e se os amonitas prevalecerem contra ti, eu irei em teu auxílio.
12 ꤙꤢꤩ꤬ꤏꤛꤥ꤬ꤙꤢꤩ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤞꤤ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤚꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤚꤟꤢꤨ꤮ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤋꤢꤦ꤭ꤋꤢꤦ꤭ꤟꤢ꤭ꤟꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤯ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤝꤤ꤭ꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤨ꤮ ꤘꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
12 Coragem! Lutemos com valor por nosso povo e pelas cidades de nosso Deus. O Senhor faça o que lhe parecer melhor!
13 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤥ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
13 Joab avançou com sua tropa contra os arameus, que fugiram diante dele.
14 ꤙꤤ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤟꤢꤪ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤛꤢ꤬ꤚꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤜꤢꤩ꤬꤯
14 Vendo os arameus em fuga, recuaram também os amonitas diante de Abisaí e voltaram para a cidade. Joab deixou os amonitas e foi para Jerusalém.
15 ꤙꤤ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
15 Os arameus, vendo-se batidos pelos israelitas, reuniram-se em massa.
16 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤐꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤛꤢꤨ꤬ꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩꤒꤤ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤘꤢꤨ꤬ ꤙꤢꤧꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤢꤪꤙꤢꤧ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
16 Hadadezer enviou então um delegado para mobilizar os arameus de além do rio, e estes vieram para Helão, tendo à sua frente Sobac, general de Hadadezer.
17 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤧꤗꤟꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤙꤢꤧ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬꤯ ꤘꤣ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢꤩ꤬ꤚꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤤ꤬ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤞꤤ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤟꤛꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤢꤓꤛꤢ꤬ ꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
17 Davi, informado disso, reuniu todo o Israel, passou o Jordão e foi contra o Helão. Houve uma dura batalha entre os arameus e Davi,
18 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤠꤟꤢꤧꤒꤢ꤬ꤞꤤꤜꤟꤥ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤢꤪ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤒꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤏꤛꤢꤪꤙꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬꤯
18 mas os arameus fugiram diante de Israel; Davi matou-lhes setecentos cavalos de carros e quarenta mil homens. Feriu também o seu general Sobac, que morreu naquele mesmo lugar.
19 ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤟꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤘꤢꤩ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤕꤟꤢꤩ ꤊꤛꤢ꤭ꤟꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ ꤕꤟꤢꤩ꤭ꤘꤝꤥ꤭ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭꤯ ꤘꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤎꤢꤨ꤬ꤚꤤꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢꤡꤝꤟꤥꤙꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤥ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬꤯
19 Todos os reis que eram vassalos de Hadadezer, vendo-se vencidos pelos israelitas, fizeram paz com eles e tornaram-se seus tributários. Daí por diante os arameus não ousaram mais dar socorro aos amonitas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.