1 Reis 7

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤦꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤡꤢꤪ ꤏꤛꤢꤩꤞꤌꤣ꤭ꤔꤢ꤬ ꤡꤢꤪ꤯
1 Salomão também construiu o seu palácio e levou treze anos para terminá-lo. O Salão da Floresta do Líbano media quarenta e quatro metros de comprimento por vinte e dois de largura, por treze e meio de altura. Ele tinha três fileiras de colunas de cedro, havendo quinze colunas em cada fileira, com vigas de cedro que se apoiavam nelas. O teto era de cedro, estendendo-se até as despensas, que eram apoiadas pelas colunas.
2 ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬, ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤑꤟꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤞꤌꤣ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤟꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤚꤟꤢ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤢꤪ꤬ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤊꤝꤟꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤜꤢꤩ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤏꤥ꤬ꤚꤟꤢꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤟꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤜꤢꤩ꤬ꤙꤢ꤬ꤔꤥ꤬ꤏꤥ꤬ꤞꤢꤪ꤬ꤖꤢꤧ꤬꤯
2 — ausente —
3 ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤑꤟꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤐꤟꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤑꤟꤢ꤭ꤙꤥ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤭ꤙꤤ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
3 — ausente —
4 ꤘꤣ ꤘꤢꤪ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤋꤥꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤘꤢ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤨ꤭꤯
4 Nas paredes de cada lado havia três fileiras de janelas.
5 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤊꤚꤟꤢꤦ꤬ꤑꤟꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤜꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤗꤛꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭꤯
5 Todas as portas e todas as janelas eram quadradas, e as três fileiras de janelas de cada parede ficavam exatamente em frente às fileiras de janelas da parede do outro lado.
6 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤑꤟꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤞꤌꤣ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤘꤣ ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤭ꤢꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭꤯
6 O Salão das Colunas media vinte e dois metros de comprimento por treze e meio de largura. Ele tinha um pórtico que era coberto e sustentado por colunas.
7 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤟꤥ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢꤓꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤩꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤓꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤕꤜꤢꤦ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤟꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤩꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤓꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤩꤙꤢꤧ꤬ꤕꤜꤢꤦ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤢꤪꤙꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤡꤢꤔꤟꤤ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤘꤢꤧ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤝꤥꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤡꤢꤪ꤯
7 A Sala do Trono, também chamada de Salão do Julgamento, onde Salomão julgava as questões, era forrada de cedro desde o chão até as vigas.
8 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤟꤥ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤟꤥ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤕꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤟꤥ꤭ ꤘꤣ ꤤ꤬ꤡꤛꤤꤊꤟꤢꤩꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤞꤛꤢꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤟꤥ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤚꤢꤧꤕꤚꤢꤧ꤯
8 Em outro pátio, atrás da Sala do Trono, ficava a casa onde Salomão morava. A construção era do mesmo estilo das outras. Salomão também fez uma casa do mesmo tipo para a sua esposa, a filha do rei do Egito.
9 ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤟꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬, ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤏꤛꤣ꤭ꤏꤢꤦ꤮ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪ꤯ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤘꤢ꤭ ꤞꤛꤢꤋꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ ꤙꤢꤦꤞꤛꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤓꤢꤧꤙꤢꤦ ꤡꤢꤪ꤯
9 Todas essas construções e também o grande pátio foram feitos de pedras escolhidas, desde os alicerces até a beira do telhado. As pedras foram preparadas na pedreira e cortadas sob medida, sendo os lados de dentro e de fora cortados com serras.
10 ꤟꤤ꤬ꤋꤢ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤚꤛꤢꤩ꤭ꤚꤛꤢ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤏꤛꤢꤩ, ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤡꤢꤪ꤯
10 Os alicerces foram feitos com pedras grandes preparadas na pedreira; algumas tinham três metros e meio de comprimento, e outras, quatro metros e meio de comprimento.
11 ꤘꤣꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤘꤢ꤭ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ꤘꤢꤨ꤬꤯
11 Por cima delas, foram colocadas pedras caras, cortadas sob medida, e vigas de cedro.
12 ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤚꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤙꤤ ꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤘꤢ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤚꤟꤢ, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤒꤢ꤬ꤍꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤬ꤘꤢ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢ, ꤞꤌꤣ꤭ꤚꤟꤢ ꤓꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤒꤟꤥ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤗꤟꤛꤢ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤢꤟꤌꤣ꤬ꤔꤟꤤ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤔꤌꤣ꤬꤯
12 O pátio do palácio, o pátio interno do Templo e a sala de entrada do Templo tinham paredes feitas com uma carreira de vigas de cedro para cada três carreiras de pedras cortadas.
13 ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤓꤢꤛꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢꤨ꤬ꤚꤢ꤬꤯
13 O rei Salomão mandou buscar um homem chamado Hurã, um artífice que morava na cidade de Tiro e que era especialista em trabalhos de bronze.
14 ꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤔꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤟꤌꤣ ꤗꤢ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ꤥ꤬ꤊꤚꤛꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤠꤟꤤ꤭ꤓꤢꤛꤣ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢꤨ꤬ꤚꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤤꤖꤢꤧꤡꤟꤛꤢꤘꤢꤧ꤬, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤕꤜꤥ꤭ꤖꤢꤧ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤋꤢꤨ꤬ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤜꤣꤙꤢ꤭ ꤡꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤕꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭꤯
14 O seu pai, que já havia morrido, era de Tiro e também havia sido artífice especializado em bronze; a sua mãe era da tribo de Naftali. Hurã era um artífice inteligente e capaz. Ele aceitou o convite de Salomão e se encarregou de todo o trabalho em bronze.
15 ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢꤩ꤭꤯ ꤊꤤ꤬ ꤒꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤔꤛꤢꤩ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ꤯
15 Hurã fundiu duas colunas de bronze, cada uma com oito metros de altura e um metro e setenta de diâmetro, e as colocou na entrada do Templo.
16 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤑꤟꤢ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤬꤯
16 Ele fez também dois remates de coluna, cada um com dois metros e vinte de altura, para serem colocados no alto das colunas.
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤚꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤏꤢꤨ꤬ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤌꤣꤙꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤚꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤟꤌꤣꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤙꤢ꤬꤯
17 O alto de cada coluna era enfeitado com um desenho de correntes entrelaçadas
18 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤢꤪ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤡꤢꤪ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬꤯
18 e duas carreiras de romãs feitas de bronze.
19 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤙꤥ꤬ꤖꤥ꤭ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬꤯
19 Os remates das colunas tinham o formato de lírios, mediam um metro e oitenta de altura
20 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤟꤌꤣꤙꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤚꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤜꤥ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤥ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤥ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬꤯
20 e foram colocados numa parte redonda que ficava por cima do desenho de correntes. Em cada remate de coluna havia duzentas romãs de bronze colocadas em duas carreiras.
21 ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤏꤢꤪꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤓꤝꤥ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧ ꤜꤢꤨ꤭ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢ꤬ꤋꤤ꤬, ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤡꤤ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧ ꤜꤢꤨ꤭ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤙꤢꤪꤐꤢ꤯
21 Hurã colocou essas duas colunas de bronze na frente da entrada do Templo. A que ficava no lado sul se chamava Jaquim , e a que ficava no lado norte se chamava Boaz .
22 ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤙꤥ꤬ꤖꤥ꤭ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤥ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
22 Os remates das colunas em forma de lírios, feitos de bronze, estavam no alto das colunas. E assim foi terminado o trabalho das colunas.
23 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤢꤪ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧꤏꤛꤢꤩ, ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧꤞꤌꤣ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ꤐꤟꤢ꤭ ꤑꤟꤢ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ꤯
23 Hurã fez um tanque redondo de bronze, com dois metros e vinte de profundidade, quatro metros e quarenta de diâmetro e treze metros e vinte de circunferência.
24 ꤙꤤ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤕꤚꤤ꤭ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤔꤢ ꤊꤚꤟꤢ꤭ꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤚꤟꤢ, ꤚꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤤꤡꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤡꤢꤦ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
24 Ao redor da borda de fora do tanque havia duas carreiras de cabaças de bronze que haviam sido fundidas todas em uma só peça junto com o tanque.
25 ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤨꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤔꤛꤢꤩ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬, ꤚꤢꤪ ꤞꤌꤣ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤊꤢ꤬ꤓꤥ꤭ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤞꤌꤣ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤛꤢꤊꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤡꤤꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤞꤌꤣ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤛꤢꤊꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤞꤌꤣ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤊꤢ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤨ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
25 O tanque se apoiava sobre as costas de doze touros de bronze que olhavam para fora: três olhavam para o norte, três olhavam para o oeste, três olhavam para o sul, e três olhavam para o leste.
26 ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤘꤟꤌꤣ꤭ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢ꤮ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤙꤥ꤬ꤖꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤧ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤖꤢꤨ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤡꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤪ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤢꤪ ꤡꤢꤪ꤯
26 A grossura das paredes do tanque era de quatro dedos. A sua borda era como a borda de um copo, curvando-se para fora como as pétalas de um lírio. A capacidade do tanque era de mais ou menos quarenta mil litros.
27 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤꤕꤟꤥ ꤜꤟꤥ ꤜꤟꤢꤩꤘꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤥ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ, ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤜꤝꤟꤤ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ, ꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤞꤌꤣ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ꤯
27 Hurã fez também dez carretas de bronze. Cada uma media um metro e oitenta de comprimento, um metro e oitenta de largura e um metro e trinta de altura.
28 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ, ꤘꤣ ꤜꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤪ꤭ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤊꤚꤟꤢꤦ꤬ꤑꤟꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
28 Elas foram feitas de painéis quadrados, que eram montados em molduras.
29 ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧꤥ꤬ ꤔꤟꤤ ꤔꤢ ꤢꤛꤢ꤭ꤞꤤ꤭ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬, ꤕꤟꤢꤨꤖꤢꤧ꤭ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬꤯ ꤘꤣ ꤢꤛꤢ꤭ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤨꤖꤢꤧ꤭ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤒꤝꤟꤥꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤒꤝꤟꤥ ꤔꤟꤤꤜꤢꤨ꤭꤯
29 Nesses painéis havia figuras de leões, touros e querubins . E, nas molduras acima e abaixo dos leões e dos touros, havia desenhos de espirais em relevo.
30 ꤜꤟꤥ ꤒꤣ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤭ ꤥ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤙꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤ ꤜꤟꤥꤤ꤬ꤊꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭꤯ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤔꤟꤢ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤔꤟꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤘꤛꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤙꤥ꤭ ꤥ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤙꤥ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤙꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤙꤥ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭꤯
30 Cada carreta tinha quatro rodas de bronze, com eixos de bronze. Nos quatro cantos havia apoios de bronze para uma bacia; os apoios eram enfeitados com figuras de espirais em relevo.
31 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤘꤛꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤤꤡꤢꤦ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤥ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤙꤥ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤥꤊꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤧ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤥꤊꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ ꤒꤥ꤬, ꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤙꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤢ ꤥ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤔꤟꤢ꤯
31 No alto havia uma guarnição redonda para a bacia. Essa guarnição passava quarenta e cinco centímetros para cima do alto da carreta e dezoito centímetros para baixo, para dentro dela. Ao redor dela havia entalhes.
32 ꤜꤟꤥꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤙꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤊꤢꤪ꤭ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤚꤟꤛꤢ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤥꤤ꤬ꤊꤢꤧ꤬, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤥꤤ꤬ꤊꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬ ꤤꤡꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤥ꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤥꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤧ꤭꤯
32 As rodas tinham sessenta e sete centímetros de altura; elas ficavam debaixo dos painéis, e os eixos eram feitos em uma só peça com as carretas.
33 ꤢ꤬ꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤜꤟꤥꤙꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤥꤤ꤬ꤊꤢꤧ꤬, ꤜꤟꤥꤙꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤢ꤬, ꤜꤟꤥꤋꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤥꤙꤢꤩ꤭ꤤ꤬ꤔꤟꤌꤣ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭꤯
33 As rodas eram como as rodas de uma carruagem; os seus eixos, bordas, raios e os seus cubos eram todos de bronze.
34 ꤘꤣ ꤜꤟꤥꤔꤟꤢ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤔꤟꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤓꤝꤥꤗꤢ꤬ ꤜꤟꤥ ꤒꤣ꤬ꤔꤟꤢ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬, ꤒꤣ꤬ꤔꤟꤢ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤤꤡꤢꤦ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤥ꤯
34 Havia quatro apoios nos cantos, debaixo de cada carreta, os quais formavam uma só peça com a carreta.
35 ꤘꤣ ꤜꤟꤥ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤧ꤭ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤓꤝꤥ ꤗꤢ꤬ ꤜꤟꤥ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤔꤟꤢ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤤꤡꤢꤦ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤥ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤡꤢꤦ꤭꤯
35 Havia uma braçadeira de vinte e dois centímetros ao redor do alto de cada carreta; os seus apoios e os painéis formavam uma só peça com a carreta.
36 ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤓꤝꤥꤗꤢ꤬ ꤜꤟꤥ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤥ꤬ꤘꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧꤥ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤋꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤙꤢꤩ꤬ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬, ꤢꤛꤢ꤭ꤞꤤ꤭ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬, ꤊꤢ꤬ꤔꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤗꤟꤢꤪ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤠꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢꤪ꤬ꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭꤯
36 Os apoios e os painéis eram enfeitados com figuras de querubins, leões e palmeiras, que cobriam todo o espaço que havia; e ao redor dessas figuras havia desenhos em espiral.
37 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤜꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤪ, ꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤩꤜꤥ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤡꤢꤦ꤭, ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤ ꤚꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢꤨ꤭, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤜꤢꤨ꤭꤯
37 Foi assim, então, que as carretas foram feitas; todas elas eram iguais, tendo o mesmo tamanho e formato.
38 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤘꤣ ꤜꤟꤥ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤕꤜꤟꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤛꤥ꤯
38 Hurã fez também dez bacias de bronze, uma para cada carreta. Cada bacia tinha um metro e oitenta de diâmetro, e a sua capacidade era de mais ou menos oitocentos e trinta litros.
39 ꤜꤟꤥ ꤑꤟꤢꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤡꤤꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤑꤟꤢꤋꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤤꤓꤥ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ꤔꤟꤢ ꤙꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭꤯
39 Ele colocou cinco carretas no lado sul do Templo e as outras cinco no lado norte. O tanque ele colocou no canto sudeste. duas colunas; dois remates em forma de taças, que ficavam em cima das colunas; desenhos de correntes entrelaçadas de cada remate; quatrocentas romãs de bronze, em duas carreiras de cem, ao redor do desenho de cada remate; dez carretas; dez bacias; um tanque; doze touros que sustentavam o tanque; caldeirões, pás e bacias. Todos os objetos destinados ao Templo que Hurã fez para o rei Salomão eram de bronze polido.
40 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢꤨ꤬ꤚꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤕꤟꤢꤪ꤬, ꤜꤟꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤬ ꤊꤢꤪꤖꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤢꤦꤔꤟꤤ ꤕꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯
40 — ausente —
41 ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢꤨ꤬ꤚꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢꤩ꤭, ꤜꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤞꤛꤢ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤢꤧ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤬, ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤚꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤏꤢꤨ꤬ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤟꤌꤣꤙꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤬,
41 — ausente —
42 ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤤ꤬ꤒꤟꤌꤣꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤡꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤩꤒꤢ꤬ꤊꤜꤝꤟꤥ꤭ꤙꤤꤒꤝꤟꤥꤔꤟꤤ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤦ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤕꤜꤛꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤤ꤭ꤡꤛꤢꤞꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤥ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
42 — ausente —
43 ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤢ꤭ ꤜꤟꤥꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤩ, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤪ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ,
43 — ausente —
44 ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤨꤖꤢꤧ꤭ ꤏꤛꤢꤩꤔꤛꤢꤩ꤭ꤘꤟꤌꤣ꤭ ꤢ꤬ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤢꤪ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬,
44 — ausente —
45 ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤪ꤬, ꤜꤟꤢꤩꤊꤟꤌꤣ꤬ ꤊꤢꤪꤖꤢꤧ꤬, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤟꤢꤨ꤬ꤚꤢ꤬ ꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤜꤛꤢꤒꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤏꤛꤣ꤭ꤏꤢꤦ꤮ ꤡꤢꤪ꤯
45 — ausente —
46 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤡꤛꤣꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤎꤢꤨꤊꤥ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤐꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤡꤟꤛꤢꤪ꤬ꤘꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤜꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
46 O rei mandou que tudo fosse feito na fundição, entre Sucote e Sartã, no vale do rio Jordão.
47 ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤢꤧ꤮ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤡꤟꤛꤢ꤬ꤗꤛꤢ ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤜꤤ꤭ꤙꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤓꤌꤣ꤬ ꤙꤢ꤮ ꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬꤯
47 Salomão não mandou pesar esses objetos de bronze porque eram muitos, e por isso o seu peso nunca foi calculado.
48 ꤓꤌꤣ꤭ꤒꤥ꤬ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤓꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤜꤟꤢꤩꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤗꤢꤦ, ꤘꤤ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤙꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤪꤗꤢꤨ꤭ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬,
48 Salomão também mandou fazer para o Templo os seguintes objetos de ouro: o altar; a mesa para os pães oferecidos a Deus;
49 ꤗꤤ꤬ꤊꤢꤪ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ꤜꤣ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤑꤟꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤡꤤ꤬ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭, ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤑꤟꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤓꤝꤥ ꤒꤣ꤬ꤊꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤥ꤭ꤙꤢ꤬ ꤐꤟꤢꤐꤟꤥ꤬, ꤗꤤ꤬ꤊꤢꤪ꤭, ꤜꤟꤢꤩꤘꤢꤘꤛꤢꤩ ꤗꤤ꤬ꤊꤢꤪ꤭ꤤ꤬,
49 os dez castiçais que ficavam em frente ao Lugar Santíssimo , cinco no lado sul e cinco no lado norte; as flores, as lamparinas e as tenazes;
50 ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭, ꤜꤟꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤤ꤭ ꤗꤤ꤬ꤊꤢꤪ꤭, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤙꤢꤩ꤭ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤗꤢꤦꤘꤤ꤭ꤙꤢꤩ꤭, ꤕꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤢꤩꤙꤢꤩ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤗꤤ꤬ꤊꤜꤝꤥ ꤔꤢ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤚꤢ꤬ꤟꤤ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤓꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ꤜꤣ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
50 as taças, as tesouras de cortar pavios de lamparinas, as bacias, os pratos para o incenso e os braseiros; as dobradiças para as portas do Lugar Santíssimo e para as portas do Templo que davam para fora. Todos esses objetos foram feitos de ouro.
51 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤏꤢꤪ꤬ꤜꤢ꤬ꤗꤥ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤓꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤜꤢꤦ ꤓꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤦ꤭, ꤓꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤧ꤭ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤙꤢꤩ꤬ꤘꤝꤥ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤟꤥ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤗꤟꤌꤣꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
51 Quando o rei Salomão terminou todo o trabalho do Templo, colocou na sala do tesouro do Templo todas as coisas que Davi, o seu pai, havia separado para o Senhor Deus, isto é, a prata, o ouro e outros objetos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.