Tito 3
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARC
1 Thyáphú prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe ki nò̌pố ní̤dyé kuô̌ lahyǎ ané̤ ná khwícò́phya tahe rò a ki cṳ̌e kuô̌ lahyǎ èthǐ angó̤, htuô̌to thyáphú èthǐ ki o taritaryǎ lahyǎ ané̤ dố a ki me̤tè̤ryá pwǒ̤꤮ tôcô agněnuô, dyé thè́né̤htya khyěthyá èthǐ ní꤮.
1 Admoesta-os a que se sujeitem aos principados e potestades, que lhes obedeçam e estejam preparados para toda boa obra;
2 Dyé thè́né̤htya pó̤khyěthyá èthǐ ná nò̌pacyé̤ishyé tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. Nò̌rò̤ní̤ lahyǎ èthǐ ná tè̤klyélǔngǎlǔ nuôtahe ní꤮. Htuô̌rò nò̌o lahyǎ èthǐ ná thè́plò thè́dǒthè́nga̤, rò nò̌dyéluô̌ pé̤ ǔ ná èthǐ atè̤khyáthè́dǒ a tè̤shyalya̤ athè́plò má̤lakǒ nuôtahe ná ǔpwǒ̤꤮ tôprè̤ ní꤮.
2 que a ninguém infamem, nem sejam contenciosos, mas modestos, mostrando toda mansidão para com todos os homens.
3 Me̤těhérò dố nuôkhè̌ pè̤ tahe ma kayǎbò̌bye kayǎ cṳ̌e kuô̌ǔ ngó̤ to tahe. Pè̤ ma kayǎ dố a krwǒthû́kuô̌ kayǎ lahǒ tahe akhyě. Pè̤ htwǒ htuô̌hò́ kayǎ dố a thè́zṳ̂́thè́lò̌ me̤mo̤ ní̤dyé né̤ tahe acṳ̂́ hò́. Pè̤ ohtwǒprè̤ me̤lò̌kyǎ shuốkhè̌ ná pè̤ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ ná tè̤thè́kháthè́hte ǔ tahe hò́. Htuô̌to ǔ thè́hte pè̤ rò pè̤ thè́htesû ǔ.
3 Porque também nós éramos, noutro tempo, insensatos, desobedientes, extraviados, servindo a várias concupiscências e deleites, vivendo em malícia e inveja, odiosos, odiando-nos uns aos outros.
4 Manárò bí Cò́marya dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ a tè̤thè́zò̤ ná atè̤mo̤ pè̤ oluô̌htya hò́ akhè̌nuô, a me̤lwóhteka̤ hò́ pè̤.
4 Mas, quando apareceu a benignidade e o amor de Deus, nosso Salvador, para com os homens,
5 Tè̤dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yěnuôma má̤dố pè̤ né̤byacè ní̤dû me̤ tè̤cò́tè̤te̤ akhyě nuô má̤to, má̤dố a thè́zò̤ ní̤dû pè̤ khukhyě a me̤lwóhteka̤ pè̤ prè́. Dố Thè́ Sǎsè̌ Byacè a tè̤pro̤tè̤prya̤ akhu-akhyěrò a sǐplǐkyǎ pè̤, htuô̌rò a dyé pè̤ tè̤opacè̤̌lya̤ athè̌ ná tè̤ohtwǒprè̤ athè̌ tahe.
5 não pelas obras de justiça que houvéssemos feito, mas, segundo a sua misericórdia, nos salvou pela lavagem da regeneração e da renovação do Espírito Santo,
6 Jesǔ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ akhu-akhyěrò, Cò́marya thè́plòshyo klò̤̌lya̤ zǔnyéprè́ a Thè́ Sǎsè̌ dố pè̤lo̤ prè́.
6 que abundantemente ele derramou sobre nós por Jesus Cristo, nosso Salvador,
7 Cò́marya dyacò́dyate̤ pè̤ ná abwídu-ataryěhtǔ khukhyě hò́. Phúnuôrò khǒnyá̤yě pè̤ ní̤bèhò́ pè̤ tè̤myásû̌ dố a má̤dû thè́htwǒprè̤ ucè̌tazè̌ tacṳ́prè̤ talèkrè́ yěnuô hò́.
7 para que, sendo justificados pela sua graça, sejamos feitos herdeiros, segundo a esperança da vida eterna.
8 Tè̤hébè yěnuôma acò́ate̤. Thyáphú kayǎ dố a zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ Cò́marya tahe ki dyathudyathè́ rò dyélya̤kuô̌ lahyǎ athè́ dố a ki me̤ tè̤ryá tahe agněnuô, vǎ thè́zṳ̂́ dố nè̤ ki dyathudyathè́ ithyó tǎ̤te̤ ǔ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe. Tè̤yětahe ma aryá nyacò́ rò a htwǒbwíhtwǒtaryě nyacò́ dố ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně cò́.
8 Fiel é a palavra, e isto quero que deveras afirmes, para que os que creem em Deus procurem aplicar-se às boas obras; estas coisas são boas e proveitosas aos homens.
9 Manárò rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná tè̤hébè krékryá̤ kyǎdě khyělǔ nuôtahe ná tè̤dyáklwǐdyályǎ dố ahtǔ tahe. Htuô̌rò rò̤ní̤ lahyǎ tè̤krékryá̤ lṳpruốlṳpryǎ khyělǔ ná tè̤thyótè̤thya akhyě nuôtahe ní꤮, me̤těhérò tè̤ yětahe nuôma abwítaryě o tôcô꤮ to. A kyǎdě prè́.
9 Mas não entres em questões loucas, genealogias e contendas e nos debates acerca da lei; porque são coisas inúteis e vãs.
10 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a dyé ohtya tè̤sipruốsipryǎ tahenuô, dyérò̤ è nyě̤phuố htuô̌rò dố khyě nuô bò́thyó pǎ tǎ ná è tǎmé̤ ní꤮.
10 Ao homem herege, depois de uma e outra admoestação, evita-o,
11 Nè̤ thè́gně tǎ̤te̤ hò́ ná kayǎ phúnuô tahe ma kayǎ dố a buô̌taplekyǎ tè̤má̤tè̤cò́ rò a me̤ plehyǎ tadû lahyǎ tè̤thû́ prè́. Htuô̌to atè̤thû́ tahenuô a khyáluô̌ ní̤pé̤ hò́ lǔ ná è ma kayǎ tè̤thû́o tôprè̤hò́.
11 sabendo que esse tal está pervertido e peca, estando já em si mesmo condenado.
12 Shyé꤮ vǎ nò̌hyǎlya̤ Artema má̤torò Tykico dố nè̤o pǎ akhè̌nuô, yácû́ cyé̤pryě̤ hyǎ ré̤ dố vǎo dố vǐ̤ Nicopoli nuô pǎ ní꤮, me̤těhérò vǎ dyalya̤ htuô̌hò́ vǎ thè́plò ná ké̤ró̤khè̌ yěpǎnuô, vǎ ki cuốo bínuô pǎ.
12 Quando te enviar Ártemas ou Tíquico, procura vir ter comigo a Nicópolis; porque deliberei invernar ali.
13 Yácû́ htò́hè̌htò́re me̤cwó̤me̤kǒ pé̤kuô̌ré̤ prè̤cirya tè̤ Zena ná Apollo a tè̤cuốtè̤ka̤ agně yěnuô ní꤮. Htuô̌to myá taritaryǎ pé̤ pó̤ tè̤ dố èthǐ lo nuôtahe ní꤮.
13 Acompanha, com muito cuidado, Zenas, doutor da lei, e Apolo, para que nada lhes falte.
14 Thyáphú pè̤ Crete Krístuphú yětahe ki nò̌ecyá̤ kuô̌ǔ ashuốakhè̌ dố a ki me̤ tè̤ryá tahe agněnuô, tǒbè ithyó pé̤kuô̌ èthǐ htuô̌rò thyáphú a ki me̤cwó̤bè́ pé̤kuô̌ kayǎ dố a lo má̤lakǒ nuôtahe, htuô̌to thyáphú èthǐ ki ohtwǒprè̤ kyǎdě tǎ ná tè̤ dố abwítaryě oto nuôtahe agně tǎmé̤nuô, tǒbè ithyó pé̤kuô̌ èthǐthǐ.
14 E os nossos aprendam também a aplicar-se às boas obras, nas coisas necessárias, para que não sejam infrutuosos.
15 Kayǎ dố a okuô̌ ná vǎ lò̌꤮ plǐ bíyě tahe thǔhyǎ pé̤kuô̌ nè̤ atè̤hémo̤héryá. Rò thǔcuố pé̤kuô̌ dǐtû́dû pè̤ tè̤hémo̤héryá yěnuô dố prè̤zṳ̂́etè̤phú dố a mo̤ní̤ pè̤ nuôtahe a o ní꤮.
15 Saúdam-te todos os que estão comigo. Saúda tu os que nos amam na fé. A graça
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tito 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.