Romanos 6
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARC
1 Ki me̤phúnuô hérò, pè̤ ki hé phútě? Thyáphú Cò́marya abwíataryě ki oè́htya ná è́htya agněnuôrò, pè̤ tǒbè me̤ plehyǎ lǎpó̤ tè̤thû́ è̌?
1 Que diremos, pois? Permaneceremos no pecado, para que a graça seja mais abundante?
2 Phúnuô má̤to. Pè̤ ma athyáná kayǎ dố a thyě rò a me̤ plehyǎ cyá̤pǎ tè̤thû́ to yěnuô tôprè̤ hò́. Phúnuôrò pè̤ cuố ohtwǒprè̤ me̤ plehyǎ cyá̤pǎ tè̤thû́ phútě?
2 De modo nenhum! Nós que estamos mortos para o pecado, como viveremos ainda nele?
3 Toròma, thǐ sǒtapa̤ nyǎ hò́ è̌? Bí pè̤ lò̌꤮ plǐ plwǒ pè̤né̤ ná htyě akhè̌ nuôma pè̤ dyéluô̌ hò́ ná pè̤ htwǒhtya tôcô꤮ tuô̌ hò́ ná Jesǔ Krístu hò́, rò pè̤ thyě tố̤kuô̌ hò́ ná lǔ nuôma thǐ thè́gně prè́ vǎhéto?
3 Ou não sabeis que todos quantos fomos batizados em Jesus Cristo fomos batizados na sua morte?
4 Phúnuô akhu-akhyě bí pè̤ plwǒhtyě akhè̌nuô, a thyáhò́ ná pè̤ thyě tố̤kuô̌ hò́ ná Krístu hò́, rò ǔ iluố tǎ̤tố̤kuô̌ hò́ pè̤ ná Krístu dố luô̤̌kǔ hò́. Dố pè̤ Phè̌ Cò́marya a tè̤taryěduhtǔ pro̤prya̤ akhu-akhyě, phú a me̤htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá Krístu dố tè̤thyě akǔnuô, a ki dyé ohtwǒprè̤ kuô̌ pè̤ yětahe ná tè̤htwǒprè̤ athè̌ pǎ.
4 De sorte que fomos sepultados com ele pelo batismo na morte; para que, como Cristo ressuscitou dos mortos pela glória do Pai, assim andemos nós também em novidade de vida.
5 Ki pè̤ thyě tố̤kuô̌ hò́ ná Krístu dố atè̤thyě akǔhò́ kihérò pè̤ ki thyě ihtòka̤khyě tǎ̤te̤ tố̤kuô̌ cò́ ná è dố atè̤thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě akǔ pǎ.
5 Porque, se fomos plantados juntamente com ele na semelhança da sua morte, também o seremos na da sua ressurreição;
6 Me̤těhérò, thyáphú tè̤thû́ a tè̤pro̤tè̤prya̤ ashyo-asò̌ yě ki pốtarí pǎ tǎ pè̤ tǎmé̤, htuô̌to thyáphú pè̤ ki htwǒ pǎ tǎ tè̤thû́ acṳ̂́ tǎmé̤nuô, thǐ thè́gněhò́ ná pè̤ tè̤ohtwǒprè̤ alye̤ yěnuô, Cò́marya mṳ̂̌thyěhtya tố̤kuô̌ htuô̌hò́ ná Krístu hò́.
6 sabendo isto: que o nosso velho homem foi com ele crucificado, para que o corpo do pecado seja desfeito, a fim de que não sirvamos mais ao pecado.
7 Me̤těhérò, bí kayǎ tôprè̤prè̤ thyě akhè̌nuô, tè̤thû́ a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌yě pốtarí cyá̤pǎ lǔ to hò́.
7 Porque aquele que está morto está justificado do pecado.
8 Pè̤ thyě tố̤kuô̌ ná Krístu akhu-akhyě, pè̤ zṳ̂́e ná pè̤ ohtwǒprè̤ tố̤kuô̌ ná è hò́.
8 Ora, se já morremos com Cristo, cremos que também com ele viveremos;
9 Me̤těhérò pè̤ thè́gně ná Krístu ihtòka̤khyě dố tè̤thyě rò a thyěcyá̤ pǎtohò́. Tè̤thyěmuố̤phè̌ pốtarí cyá̤pǎ lǔ to hò́.
9 sabendo que, havendo Cristo ressuscitado dos mortos, já não morre; a morte não mais terá domínio sobre ele.
10 Dố a thyě akhu-akhyě, tè̤thû́ a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ lacṳ́ lò̌hò́ lǔkhǎlé̤ hò́. A thyě tôphuốprè́ rò ahtuô̌aplû́ lò̌hò́, a lothyě pǎtohò́. Manárò khǒnyá̤yě a htwǒprè̤ rò a ohtwǒprè̤ pé̤ dố Cò́marya agně hò́.
10 Pois, quanto a ter morrido, de uma vez morreu para o pecado; mas, quanto a viver, vive para Deus.
11 Thyánánuôhò́, thǐ tǒkò hélya̤ní̤ lahyǎ thǐné̤, tè̤thû́ atè̤ tahenuô, pè̤ bèdyakyǎ è phú kayǎthyě dố a me̤cyá̤pǎ tè̤thû́ to nuô. Manárò thǐ ná Jesǔ Krístu ma thǐ htwǒhtyahò́ lǔ tè̤ tôcô꤮ tuô̌ hò́ akhu-akhyě thǐ tǒbè ohtwǒprè̤ me̤lǐ me̤takhè̌htya lahyǎ Cò́marya.
11 Assim também vós considerai-vos como mortos para o pecado, mas vivos para Deus, em Cristo Jesus, nosso Senhor.
12 Phúnuôrò, thyáphú thǐ ki krwǒme̤ kuô̌ pǎ tǎ tè̤thè́zṳ̂́ patápatô̌ mǔmyá̤ tahe tǎmé̤nuô, nò̌pốní̤ pǎ tǎ thǐ né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤ yěnuô ná tè̤thû́ yěnuô tǎmé̤ ní꤮.
12 Não reine, portanto, o pecado em vosso corpo mortal, para lhe obedecerdes em suas concupiscências;
13 Dyé tǎ thǐ né̤klò̤́ akrṳ̂akrò̤̌ yěnuô dố tè̤mǔmyá̤ricyá̤ ki nò̌e lǔ ná a takuô̤tabè̌ dố lé̤me̤ tè̤thû́ tahe agněnuô tǎmé̤ ní꤮. Cò́marya dyéhò́ nè̤ tè̤ohtwǒprè̤ athè̌ akhu-akhyě, dyé lahyǎ thǐ né̤klò̤́ yěnuô dố a o nuô. Dyétǎ̤ lò̌ thǐ né̤klò̤́ akrṳ̂akrò̤̌ yětahe lò̌꤮ plǐ dố Cò́marya a o nuô, rò phú thǐ nò̌e takuô̤tabè̌ nuô, nò̌e lahyǎ thǐ né̤klò̤́ krṳ̂krò̤̌ yěnuô dố thǐ lé̤me̤ tè̤cò́tè̤te̤ agně ní꤮.
13 nem tampouco apresenteis os vossos membros ao pecado por instrumentos de iniquidade; mas apresentai-vos a Deus, como vivos dentre mortos, e os vossos membros a Deus, como instrumentos de justiça.
14 Thǐ ohtwǒprè̤ dố tè̤thyótè̤thya alè̤̌ má̤ pǎtohò́, thǐ ohtwǒprè̤ hò́ dố Cò́marya abwíataryě alè̤̌ hò́. Phúnuôrò tè̤thû́ yěnuô a htwǒ pǎ thǐbyacè má̤pǎtohò́.
14 Porque o pecado não terá domínio sobre vós, pois não estais debaixo da lei, mas debaixo da graça.
15 Phúnuôrò pè̤ ki opǎ dố tè̤thyótè̤thya alè̤̌ to hò́, pè̤ ohò́ dố tè̤bwítè̤taryě alè̤̌ hò́ kihérò, khǒnyá̤yě pè̤ me̤tè̤thû́ ma aní̤ prè́ kǒ? Phúnuô má̤to.
15 Pois quê? Pecaremos porque não estamos debaixo da lei, mas debaixo da graça? De modo nenhum!
16 Thǐ thè́gněnò́to è̌? Bí thǐ dyélya̤ hò́ thǐné̤ dố kayǎ tôprè̤prè̤ a takhukǔ rò thǐ ki htwǒ hò́ lǔcṳ̂́ akhè̌nuô, thǐ ní̤dǎ ǔruô angó̤ ma a ní̤pǎto hò́. Thǐ bè ní̤dǎ prè́tû́ angó̤ prè́, vǎhéto? Phúnuôrò bí thǐ htwǒ tè̤thû́ acṳ̂́ akhè̌nuô, a ki thǔcuốkyǎ thǐ dố tè̤thyě pǎ. Manárò thǐ ki ní̤dǎ Cò́marya angó̤ hérò a ki nò̌ohtwǒprè̤ thǐ dố thǐ ki me̤tǒ lǔ thè́plò pǎ.
16 Não sabeis vós que a quem vos apresentardes por servos para lhe obedecer, sois servos daquele a quem obedeceis, ou do pecado para a morte, ou da obediência para a justiça?
17 Vǎ hébwíhétaryě Cò́marya, me̤těhérò, dố nuôkhè̌ thǐ htwǒnò́ htuô̌hò́ tè̤thû́ acṳ̂́ tôphuố tadû́rò khǒnyá̤yě thǐ ní̤dǎ lò̌thulò̌thè́ hò́ Cò́marya a tè̤ithyó athè̌ dố thǐ ní̤bè yěnuôtahe hò́.
17 Mas graças a Deus que, tendo sido servos do pecado, obedecestes de coração à forma de doutrina a que fostes entregues.
18 Cò́marya ilyě plwǒhtecuốkyǎ hò́ thǐ ná tè̤thû́tè̤ora acṳ̂́ yěnuô hò́. Khǒnyá̤yě thǐ htwǒhò́ tè̤cò́tè̤te̤ acṳ̂́hò́.
18 E, libertados do pecado, fostes feitos servos da justiça.
19 Vǎ hébè pé̤ thǐ ná mò̤́hémò̤́lǐ a tè̤hébè tahe, me̤těhérò thǐ ma prè̤lu hekhuphú rò, thǐ thè́gněplǒzǔ kuô̌ǔ Cò́marya a tè̤tahe to akhu-akhyě, vǎ hébè pé̤ thǐ phúnuô prè́. Dố nuôkhè̌ ma thǐ nò̌htwǒ thǐ né̤klò̤́ akrṳ̂akrò̤̌ yětahe ná thǐbyacè dố a mǔmyá̤ricyá̤ nuôtahe acṳ̂́, thǐ nò̌me̤ èthǐ ná tè̤patápatô̌ mǔmyá̤ricyá̤ tahe rò thǐ me̤thû́me̤plá lò̌ Cò́marya a tè̤thyótè̤thya pwǒ̤tôcô. Phúnuôrò khǒnyá̤yě thǐ né̤klò̤́ krṳ̂krò̤̌ yětahenuô nò̌htwǒ ke è ná Byacè dố aryá yětôprè̤ acṳ̂́ yěnuô ní꤮. Thyáphú thǐ ki htwǒhtya kayǎsǎsè̌ agněnuôrò, nò̌htwǒhtya mò̌ thǐ né̤klò̤́ krṳ̂krò̤̌ yětahe ná tè̤cò́tè̤te̤ yě acṳ̂́ yěnuô ní꤮.
19 Falo como homem, pela fraqueza da vossa carne; pois que, assim como apresentastes os vossos membros para servirem à imundícia e à maldade para a maldade, assim apresentai agora os vossos membros para servirem à justiça para a santificação.
20 Bí thǐ htwǒ tè̤thû́tè̤ora acṳ̂́ akhè̌nuô, tè̤cò́tè̤te̤ abyacè pố ní̤dyé kuô̌ thǐ to.
20 Porque, quando éreis servos do pecado, estáveis livres da justiça.
21 Bínuôkhè̌ nè̤ ní̤bè kuô̌ǔ tè̤twó̤tè̤ryá tôcô꤮ to. Dố nè̤ me̤ phúnuô akhu-akhyě, khǒnyá̤rò thǐ tane̤ thè́tarè̤̌ ní̤dyé hò́ thǐné̤ hò́. Tè̤me̤ phúnuôtahe ma a thǔcuố ǔ dố tè̤thyě tacṳ́prè̤ akhǎlé̤ prè́.
21 E que fruto tínheis, então, das coisas de que agora vos envergonhais? Porque o fim delas é a morte.
22 Manárò khǒnyá̤yě Cò́marya ilyě plwǒhtecuốkyǎ hò́ thǐ dố tè̤thû́tè̤ora acṳ̂́ hò́. Rò thǐ htwǒhò́ Cò́marya acṳ̂́ dố athè̌ tahe hò́. Dố thǐ htwǒhò́ phúyě akhu-akhyě, a ní̤bwíní̤taryě dố thǐgně ma má̤hò́ a thǔcuố thǐ dố tè̤ohtwǒprè̤ sǎsè̌ a klyádè̌kǔ yěnuô hò́. Rò dố pè̤ ohtwǒprè̤ sǎsè̌ hò́ akhu-akhyě, a ní̤bwí hò́ dố thǐgně ma má̤hò́ thǐ ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yěnuô hò́.
22 Mas, agora, libertados do pecado e feitos servos de Deus, tendes o vosso fruto para santificação, e por fim a vida eterna.
23 Me̤těhérò, tè̤thû́ akhwóakè ma tè̤thyě. Manárò tè̤bwítè̤taryě ashyězṳ́ dố Cò́marya dyétǎ̤krǎ pè̤ yěnuôma má̤hò́ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ dố pè̤ Byacè Jesǔ Krístu akǔ yěnuôhò́.
23 Porque o salário do pecado é a morte, mas o dom gratuito de Deus é a vida eterna, por Cristo Jesus, nosso Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.