Romanos 2
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT
1 Khǒbò́thyó, nè̤ ki hé ǔ, “Èthǐ nuôma kayǎ ryáto,” tadû́rò nè̤ ma kayǎ ryáto thyáná èthǐthǐ prè́. Nè̤ cyá̤hé laplè́ní̤ nè̤né̤ ma aní̤ to. Bí nè̤ hé ná èthǐ ma kayǎcyě̤ rò Cò́marya tǒ cirya èthǐ akhè̌nuô, nè̤ cirya ní̤dyédû hò́ nè̤né̤, me̤těhérò nè̤ rò nè̤ me̤ thyákuô̌ phúnuônuô prè́.
1 Talvez você pense que pode condenar esses indivíduos, mas é igual a eles e não tem desculpa! Quando diz que eles deveriam ser castigados, condena a si mesmo, porque você, que julga os outros, pratica as mesmas coisas.
2 Pè̤ thè́gně ná Cò́marya ciryacò́ ciryate̤ prè́ kayǎ dố a me̤ tè̤thû́ phúnuôtahe prè́.
2 E sabemos que Deus, em sua justiça, castigará todos que praticam tais coisas.
3 Manárò khǒbò́thyó, kayǎ me̤ tè̤thû́ phúnuô tahenuô, nè̤ cuố pacyé̤ishyé ní̤ ǔ me̤tě? Nè̤ né̤byacè ní̤dû rò nè̤ me̤ tè̤thû́ thyáná èthǐ nuô prè́prè́. Phúnuôrò, nè̤ tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ ki siplè́ ná Cò́marya a tè̤cirya pǎ phúnuô è̌?
3 Uma vez que você julga outros por fazerem essas coisas, o que o leva a pensar que evitará o julgamento de Deus ao agir da mesma forma?
4 Cò́marya ryá dố nè̤khu bá꤮ tě, a khyáthè́dǒ pé̤ nè̤ bá꤮ tě, a khyáthè́plòhtǔ pé̤ nè̤ bá꤮ tě nuô, nè̤ dyazṳ̂́to è̌? Thyáphú nè̤ ki za̤ ní̤dû nè̤né̤ agněnuôrò, Cò́marya yácû́ dyéluô̌ pé̤ nè̤ atè̤mo̤ tè̤ryá tahe dố nè̤khu nuôma nè̤ thè́gně tǎ̤te̤ to è̌?
4 Não percebe quanto ele é bondoso, tolerante e paciente com você? Não vê que essas manifestações da bondade de Deus visam levá-lo ao arrependimento?
5 Me̤těhérò nè̤ ma kayǎ khuklò́pryě̤thè́plòyǒ nyacò́ tôprè̤, phúnuôrò, shyé꤮ Cò́marya thè́plòdu rò a ki ciryatè̤ cò́cò́te̤te̤ oluô̌htyahò́ pǎ akhè̌nuô, a ki thè́plò duklò̌ nè̤ pǎ rò a ki cirya cyě̤lốklò̌ nè̤ pǎ.
5 Mas, por causa de seu coração rebelde, você se recusa a abandonar o pecado, acumulando ira sobre si mesmo. Pois o dia da ira se aproxima, quando o justo juízo de Deus se revelará.
6 Cò́marya ki dyé ǔ tè̤me̤ní̤khwókè pwǒ̤꤮ tôprè̤ phú ǔ ohtwǒprè̤ me̤htuô̌hò́ tè̤nuô tahe pǎ.
6 Ele julgará cada um de acordo com seus atos.
7 Kayǎ tahehe nuô, a dyéluô̌ a tè̤thè́zṳ̂́ má̤lakǒ ná Cò́marya ki htuthè́ní̤ èthǐ pǎ, rò a ki me̤lǐme̤takhè̌ èthǐ pǎ, htuô̌to a ki dyé èthǐ tè̤htwǒprè̤ dố a thyěcyá̤pǎto yěnuô pǎ a myásû̌ lahyǎ phúnuôrò èthǐ yácû́-yáre me̤ plehyǎ tadû lahyǎ tè̤ryá. Phúnuôrò Cò́marya ki dyé thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yěnuô ná kayǎ phúnuôtahe pǎ.
7 Dará vida eterna àqueles que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 Manárò kayǎ dố a mo̤lya̤ ní̤dyédû ané̤ nuôtahe, ná a vǐkyǎ tè̤má̤tè̤cò́, rò a krwǒme̤kuô̌ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, Cò́marya ki thè́plòdu èthǐ pǎ rò a ki cirya èthǐ pǎ.
8 Mas derramará ira e indignação sobre os que vivem para si mesmos, que se recusam a obedecer à verdade e preferem entregar-se a uma vida de perversidade.
9 Lò̌꤮ kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ tahenuô, a khyábè tè̤pyá̤tè̤sè̌ ná tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ pǎ. Judaphú tahe ki khyábè ré̤lố pǎ, htuô̌pǎrò Judaphú má̤to tahe ki khyábèkuô̌ no dốkhyě pǎ.
9 A todos que praticam o mal, ele trará aflição e calamidade: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
10 Manárò Cò́marya ki dyépé̤ kayǎ dố a me̤ tè̤ryá lò̌꤮ plǐ nuôtahe, tè̤taryědu taryěhtǔ, tè̤htuthè́ní̤ lǔ ná tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ pǎ. A ki dyé ré̤lố Judaphú nuôtahe pǎ htuô̌pǎrò a ki dyéno Judaphú má̤to nuôtahe dố khyě pǎ.
10 Mas, a todos que fazem o bem, ele dará glória, honra e paz: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
11 Me̤těhérò Cò́marya ki cirya thyálò̌ prè́ lǔ pǎ. A myádu myápatí ǔ tôprè̤꤮ to.
11 Pois Deus não age com favoritismo.
12 Tè̤thyótè̤thya dố Cò́marya nò̌rǎmáo Mosè tahenuô Judaphú má̤to tahe atè̤ o kuô̌ǔ to tadû́rò Cò́marya ki cirya èthǐ tè̤thû́ pǎ. Judaphú dố a o ná tè̤thyótè̤thya yětahenuô bèbè, a yǒ ní̤dǎ lahyǎ Cò́marya a tè̤thyótè̤thya to rò a me̤thû́ lahyǎ tè̤ akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya èthǐ pǎpǎ.
12 Assim, todos os que pecarem, mesmo não tendo a lei escrita de Deus, serão destruídos. E todos os que pecarem estando sob a lei de Deus, de acordo com essa lei serão julgados.
13 Cò́marya dyacò́dyate̤ prè̤lukayǎ ná a ní̤huô̌nò́ tè̤thyótè̤thya khukhyěnuô má̤to. Cò́marya dyacò́dyate̤ prè̤lukayǎ ná a krwǒme̤kuô̌ phú tè̤thyótè̤thya mekyǎ ngó̤ nuôtahe prè́.
13 Pois o simples ato de ouvir a lei não nos torna justos diante de Deus, mas sim a obediência à lei é que nos torna justos aos olhos dele.
14 Judaphú má̤to tahenuô a ní̤bèkuô̌ Cò́marya a tè̤thyótè̤thya to tadû́rò tôphuốtôkhyanuô, èthǐ thè́plò lé̤klǒ tane̤ tè̤tahenuô a thyákuô̌ phú tè̤thyótè̤thya hénuô a o tahe. Phúnuôrò dố èthǐ athè́plòkǔ nuô a dyéluô̌ ná èthǐ thè́gně tè̤ryá ná tè̤mǔmyá̤. Phúnuôrò èthǐ né̤byacè ní̤dû yěnuô a htwǒhtya pé̤ hò́ èthǐ atè̤thyótè̤thya hò́.
14 Até mesmo os gentios, que não têm a lei escrita, quando obedecem a ela instintivamente, mostram que conhecem a lei, mesmo não a tendo.
15 Èthǐ atè̤hébèhésû̌, a tè̤ihtòonyǎ thǐ tahenuô, a dyéluô̌ ná Cò́marya a tè̤thyótè̤thya hébè lǔ dố a thè́plòkǔ. Èthǐ thè́plò dố a thè́gně ní̤dû tè̤ryá ná tè̤mǔmyá̤ yěnuô a héluô̌ ní̤pé̤dû èthǐ. Èthǐ thè́plò a tè̤tane̤ yěnuô, tôphuốphuố a nè̌ka̤khyě ní̤dyé khyěthyálǔ ná a thû́, tôphuốphuố rò a tǒ, a me̤ phúnuô.
15 Demonstram que a lei está gravada em seu coração, pois sua consciência e seus pensamentos os acusam ou lhes dizem que estão agindo corretamente.
16 Bí Cò́marya dyétǎ̤ a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố Jesǔ Krístu ki cirya ǔ lò̌꤮ plǐ pǎ tônyěnuô, a ki thyá kuô̌dû phúnuô pǎ. Bínuôakhè̌pǎ, lò̌꤮ kayǎ a tè̤tane̤ dò́uốdò́bí tahenuô, Cò́marya ki cirya lò̌ èthǐ atè̤dò́uốdò́bí nuôtahe pǎ. Yěma tè̤thè́krṳ̂̌mila dố vǎ dônyǎ pé̤ ǔ yěnuôhò́.
16 Isso se confirmará no dia em que Deus julgar os segredos de cada um por meio de Cristo Jesus, de acordo com as boas-novas que anuncio.
17 Nè̤ dố a htwǒ Judaphú yě kuô̌kelé꤮, nè̤ hé ní̤dyé nè̤né̤ ná vǎ ma Judaphú tôprè̤ vǎhéto. Nè̤ zṳ̂́ení̤ Mosè a tè̤thyótè̤thya rò nè̤ tane̤ní̤dyé nè̤né̤ ná Cò́marya mo̤nyacò́ nè̤ vǎhéto. Thǐ hébè htyamò́htyapho ní̤dyé thǐné̤, “Cò́marya nwóhtya pè̤ Judaphú dố pè̤ ki htwǒhtya ní̤dû akayǎ,” vǎhéto.
17 Você, que se diz judeu, se apoia na lei de Deus e se orgulha de seu relacionamento especial com ele.
18 Cò́marya thè́zṳ̂́ nò̌me̤ kryá꤮ nè̤ maǐtěnuô nè̤ thè́gně hò́. Dố ǔ ithyóhò́ nè̤ ná tè̤thyótè̤thya tahe akhu-akhyě nè̤ thè́gně nwócyá̤ bè́hò́ tè̤dố a tǒlố ǔ tahe hò́.
18 Conhece a vontade de Deus: sabe o que é certo, porque foi instruído em sua lei.
19 Nè̤ tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ ma kayǎ tôprè̤ dố a zṳ̌pé̤ Judaphú má̤to dố athyáná kayǎ mèthèkhí tahe aklyá. Nè̤ tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ lǐhtya pé̤ kayǎ o dố tè̤khítè̤lò̤ yětahe agně.
19 Está convencido de que é guia para os cegos e luz para os que estão perdidos na escuridão.
20 Nè̤ tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ zṳ̌bè́ pé̤ kayǎ uốáyáhtyáphuô̌ yětahe aklyá rò nè̤ ithyóithyacyá̤ pé̤ kayǎ dố athyáná pacè̤̌ dố a ǒnú pǎ yětahe, me̤těhérò tè̤thyótè̤thya zṳ̌klyázṳ̌klǒ pé̤ lò̌ hò́ thǐ ná thǐ ki thè́gně Cò́marya ari-akyǎ ná tè̤má̤tè̤cò́ tahe hò́.
20 Considera-se capaz de instruir os ignorantes e ensinar os caminhos de Deus às crianças. Está certo de que a lei de Deus lhe dá pleno conhecimento e verdade.
21 Nè̤ ithyó pé̤ ǔ vǎ! Mame̤těrò nè̤ ithyólya̤ ní̤dyé nè̤né̤ to? Nè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná ehuôehí tǎ ǔ tè̤ tǎmé̤ ní꤮, nè̤ hé phúnuô tadû́rò ma nè̤ cuố ehuô cò́ ǔtè̤ cò́ è̌?
21 Pois bem, se você ensina a outros, por que não ensina a si mesmo? Diz a outros que não roubem, mas você mesmo rouba?
22 Cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤ ní, nè̤ hé phúnuô tadû́rò ma nè̤ cuốthû́ cò́ ǔphúǔmě cò́ è̌? Nè̤ thè́zò̤́thè́ryǎ̤ prè̤zo̤prè̤kí̤ tadû́rò ma nè̤ cuốphyéphe cò́ Judaphú má̤to tahe a tè̤ngṳdupri̤du dố a tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuôtahe cò́ è̌?
22 Afirma que é errado cometer adultério, mas você mesmo adultera? Condena a idolatria, mas rouba objetos dos templos?
23 Nè̤ phyé htyalô̌htyamò́ ní̤nyacò́ nè̤né̤ ná Cò́marya dyétǎ̤ nè̤ atè̤thyótè̤thya tadû́rò dố nè̤ cṳ̌e ní̤dǎ kuô̌ǔ tè̤thyótè̤thya to akhu-akhyěrò, ma nè̤ cuố me̤ thè́tarè̤̌ cò́ hò́ Cò́marya è̌?
23 Você, que tanto se orgulha de conhecer a lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 “Dố thǐ Judaphú tahe akhu-akhyěrò Judaphú má̤to tahe pacyé̤ishyé lò̌ hò́ Cò́marya,” lisǎsè̌kǔ héphúnuô.
24 Não é de admirar que as Escrituras digam: “Os gentios blasfemam o nome de Deus por causa de vocês”.
25 Ki thǐ ní̤dǎ tè̤thyótè̤thya hérò, thǐ dû́talíphá nuôma a ngṳdupri̤du lǎvǎ. Manárò thǐ ki ní̤dǎto hérò dố Cò́marya a mèthènyě nuô thǐ thyáprè́ ná kayǎ dố a dû́talíphá to nuôtahe prè́prè́.
25 A prática judaica da circuncisão só tem valor se você obedece à lei de Deus. Mas se você, que é circuncidado, não obedece à lei de Deus, não é diferente de um gentio incircuncidado.
26 Phúnuôrò èthǐ dố a dû́talí kuô̌ǔ pháto tahenuô ki a ní̤dǎ tè̤thyótè̤thya hénuôma Cò́marya dyathyá kuô̌ hò́ èthǐ phú kayǎ dố a dû́talíphá nuôtahe hò́.
26 E, se os incircuncidados obedecerem à lei de Deus, acaso não serão também considerados circuncidados?
27 Phúnuôrò Judaphú má̤to tahe dố a dû́talí kuô̌ǔ pháto yětahenuô, ki a ní̤dǎ Cò́marya a tè̤thyótè̤thya hérò a ki zṳ̌taryǎ̤tǎ̤ dû nè̤ tè̤thû́ pǎ. Nè̤ o ná tè̤thyótè̤thya rò nè̤ dû́talí cò́ phá bèbè, nè̤ yǒ ní̤dǎ kuô̌ǔ tè̤thyótè̤thya to akhu-akhyě, a kizṳ̌kinè̌tǎ̤ nè̤ tè̤thû́ pǎ.
27 De fato, os gentios incircuncidados que cumprem a lei de Deus condenarão você, judeu, que é circuncidado e tem a lei de Deus, mas não obedece a ela.
28 Ki hé lò̌lò̌ngó̤ hérò, dố pè̤ krwǒ ohtwǒprè̤ kuô̌ phú Judaphú alé̤klǒ nuôtahe akhu-akhyěrò pè̤ htwǒhtya bè́cyá̤ Judaphú a má̤lakǒ tôprè̤꤮ to, htuô̌to Judaphú a má̤lakǒ tôprè̤ nuôma a dû́talí prè́tû́ né̤klò̤́pházye nuô má̤to.
28 Pois ser judeu exteriormente ou ser circuncidado não torna ninguém judeu de fato.
29 Judaphú má̤lakǒ tôprè̤ nuôma a bè dû́ athè́plò dố a má̤hò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè htulya taplekyǎ lǔthè́plò yěnuô. Tè̤thyótè̤thya yěnuô a htulya taplekyǎ cyá̤ lǔthè́plò to. Prè̤lukayǎ htuthè́htya kuô̌ kayǎ dố a dû́ athè́plò nuô tahe to tadû́rò Cò́marya htuthè́htya ní̤dyé èthǐ.
29 Judeu verdadeiro é quem o é no íntimo, e circuncisão verdadeira é a do coração, feita pelo Espírito, e não pela letra da lei, recebendo assim a aprovação de Deus, e não das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.