Filipenses 4
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Phúnuô akhu-akhyě, vǎ puố̤vyá̤ thǐ꤮, thǐ ma kayǎ dố vǎ mo̤ ní̤dyé tahe rò vǎ nethuô ní̤dyé nyacò́ tahe, thǐ ma prè̤ dố a me̤ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ nyacò́ vǎ rò vǎ phyéhtyalô̌mo̤ ní̤dyé nyacò́ vǎné̤ ná thǐkhyě cò́. Khǒbò́thyómo̤ thǐ꤮ yě ma má̤hò́ thǐ tǒ oklò̤sò́ma lahyǎ dố Byacè akǔ phútěnuô hò́.
1 Portanto, meus muito amados e saudosos irmãos, alegria e coroa minha, continuai assim firmes no Senhor, caríssimos.
2 Euodia ná Syntyche thǐ꤮, thǐ puố̤návyá̤ hò́ lǔ dố Krístu akǔ akhu-akhyě, vǎ kwǐthè́zò̤ thǐ ná thǐ ki thè́plòtǒ khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤.
2 Exorto a Evódia, exorto igualmente a Síntique que vivam em paz no Senhor.
3 Nè̤ ma kayǎ dố a me̤ró̤ tè̤ ná vǎ dố acò́ ná angó̤ tôprè̤ hò́, rò vǎ thè́zṳ̂́ kwǐkuô̌ nè̤ tè̤me̤cwó̤ tôcô, thyáphú prè̤mòyě thè́gně ki krṳ̂̌klè̌ khyělǔ agněnuô, me̤cwó̤ pé̤ré̤ èthǐ ní꤮. Me̤těhérò èthǐ yěthè́nyě̤ nuôma a yácû́ htò́hè̌htò́re me̤ró̤kuô̌ tè̤pruốtǎ̤ tè̤thè́krṳ̂̌mila atè̤me̤ ná vǎ ni. Èthǐ me̤ró̤kuô̌ ná Clemente ná vǎkhǒ dố pè̤ me̤ró̤lǔ tè̤ dố aruô nuôtahe, rò lò̌꤮ èthǐ nuôtahe amwi̤ ma a o lò̌hò́ dố Byacè a lihtwǒprè̤ akǔ nuôhò́.
3 E a ti, fiel Sínzigo, também rogo que as ajudes, pois que trabalharam comigo no Evangelho, com Clemente e com os demais colaboradores meus, cujos nomes estão inscritos no livro da vida.
4 Thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lahyǎ dố Byacè akǔ pwǒ̤꤮ tôphuố ní꤮, rò vǎ hé khyěthyá thǐ, thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lahyǎ ní꤮.
4 Alegrai-vos sempre no Senhor. Repito: alegrai-vos!
5 Nè̤ thè́plò thè́dǒthè́nga̤ yěnuô nò̌myáhtye lò̌ ná ǔpwǒ̤꤮ tôprè̤ ní꤮. Byacè kíré̤ hyǎnuô aphûlǎhò́.
5 Seja conhecida de todos os homens a vossa bondade. O Senhor está próximo.
6 Bèzò̤ tǎ lahyǎ tôcô꤮ tǎmé̤ ní꤮. Manárò dố tè̤lò̌꤮ plǐ akǔnuô, kwǐcò́bè̌ rò kwǐ lahyǎ tè̤ dố thǐ lo nuôtahe, rò kwǐ lahyǎ ná tè̤hébwíhétaryě Cò́marya ní꤮.
6 Não vos inquieteis com nada! Em todas as circunstâncias apresentai a Deus as vossas preocupações, mediante a oração, as súplicas e a ação de graças.
7 Cò́marya ki dyé thǐ atè̤kacṳ́kabè́ dố prè̤lu hekhuphú tane̤ htwóto yěnuô pǎ. Dố thǐ htwǒhtya hò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná Jesǔ Krístu hò́ akhu-akhyě, Cò́marya a tè̤kacṳ́kabè́ ki opò̤́ma ní̤dû thǐ thè́plòthuôhtyě ná thǐ tè̤tane̤ tahe pǎ.
7 E a paz de Deus, que excede toda a inteligência, haverá de guardar vossos corações e vossos pensamentos, em Cristo Jesus.
8 Puố̤vyá̤thǐ, ní̤dǎ lahyǎ vǎ tè̤hébè dốkhyě tadûlố yětahe ní꤮. Dố thǐ thè́plòkǔ nuô thǐ tǒ tane̤ kryá꤮ phútěhérò, thǐ tǒ tane̤ tû́prè́ tè̤dố amá̤acò́ tahe, tè̤dố ǔ bezṳ̂́benyá̤ è tahe, tè̤dố atǒabè tahe, tè̤dố a mwǒ̤plǐthǐplo tahe, tè̤dố ǔ thè́zṳ̂́mo̤ní̤ tahe, tè̤dyathudyathè́ dố atwó̤aryá tahe, tè̤dố aryá nyacò́ tahe, tè̤dố ǔ tǒkò htuthè́htya tahe nuôprè́ ní꤮.
8 Além disso, irmãos, tudo o que é verdadeiro, tudo o que é nobre, tudo o que é justo, tudo o que é puro, tudo o que é amável, tudo o que é de boa fama, tudo o que é virtuoso e louvável, eis o que deve ocupar vossos pensamentos.
9 Lò̌꤮ thǐ ithyóphyéní̤ htuô̌hò́ rò thǐ myáhtye ní̤huô̌ htuô̌hò́ vǎ tè̤hébèhésû̌ tahe ná vǎ tè̤phyétè̤me̤ dố vǎ o tahenuô, ohtwǒprè̤ krwǒme̤ kuô̌ lahyǎ phúnuô rò tè̤kacṳ́kabè́ a Cò́marya ki o kuô̌dû ná thǐ pǎ.
9 O que aprendestes, recebestes, ouvistes e observastes em mim, isto praticai, e o Deus da paz estará convosco.
10 Vǎ hébwíhétaryě nyacò́ Byacè rò vǎ htuthè́ní̤ nyacò́ lǔ, me̤těhérò dố khyě tadûlố yěnuô, thǐ thǔhyǎ pé̤ khyě vǎ tè̤me̤cwó̤ yěnuôma thǐ dyéluô̌ khyěthyá hò́ thǐ tè̤ryá tahe dố vǎkhu hò́. Vǎ thè́gně ná thǐ ryányacò́ dố vǎkhu pwǒ̤꤮ tôphuố cò́ tadû́rò thǐ kíré̤ dyéluô̌ khyěthyá thǐ tè̤thè́plòoní̤ vǎ yětahûnuô, thǐ myáhtye hí tè̤shuốtè̤khè̌ ryá dố thǐgně híto rò thǐ thǔhyǎlè́ pé̤hí vǎ to phúnuôprè́.
10 Fiquei imensamente contente, no Senhor, porque, finalmente, vi reflorescer o vosso interesse por mim. É verdade que sempre pensáveis nisso, mas vos faltava oportunidade de mostrá-lo.
11 Vǎ hé phúyě rò atǒ ná vǎ lorû̌ phúnuô má̤to, me̤těhérò vǎ myáhtyebè cò́ tè̤me̤-ané̤ ná vǎ phútětě꤮ bèbè, Cò́marya ithyó htuô̌hò́ vǎ ná vǎ ki dyamǐcyá̤ vǎ thè́plò prè́.
11 Não é minha penúria que me faz falar. Aprendi a contentar-me com o que tenho.
12 Vǎ ohtwǒprè̤ sǒdǒ tǎ̤tè̤ bèbè, vǎ tè̤ oplu-ophè cò́ bèbè, vǎ ohtwǒprè̤hyǎ bènò́ lò̌plǐ hò́. Vǎ lé̤elé̤ǒ o tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́bèbè, a o talítaki prè́ bèbè, vǎ tǎ̤tè̤ oplu-ophè cò́ bèbè, a o patí prè́ bèbè, vǎ ithyó hyǎní̤ lò̌ htuô̌hò́ vǎné̤ ná tè̤htwǒhtya ná vǎ phútětě꤮ bèbènuô, vǎ ohtwǒprè̤ thè́plòmǐcyá̤ prè́.
12 Sei viver na penúria, e sei também viver na abundância. Estou acostumado a todas as vicissitudes: a ter fartura e a passar fome, a ter abundância e a padecer necessidade.
13 Jesǔ Krístu dố a dyé vǎ tè̤hè̌tè̤re yětôprè̤ me̤cwó̤ vǎ akhu-akhyě, vǎ me̤bè́lò̌ hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô hò́.
13 Tudo posso naquele que me conforta.
14 Manárò thǐ yětahenuô, thǐ me̤ryá nyacò́ vǎ cò́. Bí vǎ myáhtye sítôbè ná tè̤pyá̤tè̤sè̌ akhè̌nuô, thǐ me̤cwó̤me̤kǒ vǎ.
14 Contudo, fizestes bem em tomar parte na minha tribulação.
15 Vǐ̤ Philippiphú thǐ꤮. Bí vǎ cuố hésodônyǎ lú pé̤ thǐ tè̤thè́krṳ̂̌mila rò vǎ htecuốkyǎ dố Macedonia ké̤kǔ akhè̌nuô, prè̤ dố a me̤cwó̤ vǎ ná rû̌ nuôma tû́prè́ thǐ prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětômṳ prè́ nuôma thǐ thè́gně tǎ̤te̤ lò̌dû hò́.
15 Vós que sois de Filipos, bem sabeis como, no início do meu ministério evangélico, quando parti da Macedônia, nenhuma comunidade abriu comigo contas de deve-haver, senão vós somente.
16 Bí vǎ o dố vǐ̤ Thessalonia akǔ akhè̌nuô cò́ bèbè, vǎ lobè tè̤me̤cwó̤ rò thǐ thǔlya̤nò́ pé̤ vǎ tè̤me̤cwó̤ nyě̤thuô̌phuố cò́.
16 Já por duas vezes mandastes para Tessalônica o que me era necessário.
17 Vǎ myápṳ̌ dố ǔ ki dyékrǎ vǎ shyězṳ́ phúnuô má̤to. Thyáphú Cò́marya ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè nuôrò vǎ thè́plòshyo thè́zṳ̂́ myáhtye klò̌taplé꤮ dố thǐ ki me̤ è́htyapó̤ tè̤ryá tahe phú thǐ me̤ htuô̌hò́ nuôtahe cò́taplé.
17 Não é o donativo em si que eu procuro, e sim os lucros que vão aumentando a vosso crédito.
18 Lò̌꤮ thǐ thǔhyǎ pé̤ vǎ tahenuô vǎ ní̤bè lò̌ hò́, rò a lốbǎ talwósû́lû̌ cò́ dố vǎgně cò́. Lò̌꤮ thǐ dyé tahenuô Epaphrodito phyéhyǎ pé̤ hò́ vǎ rò khǒnyá̤yě lò̌꤮ vǎ lobè tahenuô a o lò̌plǐ hò́. Tè̤dyé yětahenuô, athyáná tè̤lǔnuô̤mû́ dố ǔ lǔhtya dố Cò́marya o nuôhò́, tè̤lǔ dố atǒ Cò́marya athè́plò, rò a me̤mo̤ lǔ thè́plò nuôtahe hò́.
18 Recebi tudo, e em abundância. Estou bem provido, depois que recebi de Epafrodito a vossa oferta: foi um suave perfume, um sacrifício que Deus aceita com agrado.
19 Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya ki me̤cwó̤ pé̤ lò̌ thǐ lò̌꤮ thǐ lo nuôtahe pǎ. Phú a duzá̤htyathè̌ lốbǎ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ hécyá̤ pǎ cò́to yěnuô, a ki me̤cwó̤ kuô̌dû thǐ phúnuô pǎ.
19 Em recompensa, o meu Deus há de prover magnificamente a todas as vossas necessidades, segundo a sua glória, em Jesus Cristo.
20 Ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌ dû pè̤ Phè̌ Cò́marya tacṳ́prè̤ talèkrè́ ní꤮. Amèn.
20 A Deus, nosso Pai, seja a glória, por toda a eternidade! Amém.
21 Vǎ hémo̤héryá cuố ní̤dû Cò́marya akayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ dố a zṳ̂́e Jesǔ Krístu tahe. Puố̤vyá̤ Krístuphú dố a o kuô̌ ná vǎ bíyě tahe thǔlya̤ pé̤kuô̌ a tè̤hémo̤héryá tahe dố thǐo.
21 Saudai em Jesus Cristo todos os santos. Os irmãos que estão comigo vos saúdam.
22 Lò̌꤮ Cò́marya akayǎ bíyě tahe thǔlya̤ pé̤kuô̌ lò̌ a tè̤hémo̤héryá tahe dố thǐo. Lố꤮ mahò́ puố̤vyá̤ dố a me̤ tè̤me̤ dố khwídu hǒkǔ nuôtahe hémo̤héryá cuốní̤ pé̤kuô̌ cò́ thǐ cò́.
22 Todos os santos vos saúdam, especialmente os da casa de César.
23 Byacè Jesǔ Krístu abwíataryě ki okuô̌dû ná thǐ lò̌꤮ plǐ ní꤮. Amèn.
23 A graça do Senhor Jesus Cristo esteja com o vosso espírito!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Filipenses 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.